efe:Jo, tak tohle překvápko na mě čekalo pod Ještědem v tý prudký zatáčce u parkoviště pod býv. lanovkou… Roztátý sníh stekl na silnici a tam umrzl a autem na to najedete přímo v okamžiku, kdy máte dost stočený kola. No měla jsem toho plný ruce.
ufff - ono je teď toho nateklého plošného ledu na silnicích hodně. Třeba i vjezd do Raspenavy není úplně bezledový a ploten ledu jsme včera cestou do Potoka potkali hodně.
efe:Xerxová - u nás o žádném zamrzlém potoku v okolí nevím. Co jsem šla nebo jela, tak všechny jen pidi šlupička, rozhodně ne na bruslení.
Moc děkuji - už je asi po všem - nasněžilo nám… Tady prostě rybníky bezpečně nezamrzly - a riskovat rozhodně nechceme.
Jak jsem psala, že Yoda rád klouže po ledu na cestě, tak dnes ledový pás ukryl nový sníh. I hlásím předem (hlavně tomu dvounohému), aby šel po správné straně cesty. A ještě že tak. O kousek dál byl otisk velikého pádu… někdo si tam opravdu dokonale ustlal - vymlel tam hodně sněholedu… to muselo bolet.
takže se u Vás vlastně nerozlišují akademické pozice od těch ostatních. Jedno jestli profesor nebo laborantka… Zajímavé. A to mají všechny fakulty stejné ??
Fikovnice:Vlastně můžu se zeptat? Jak vykazujete pracovní dobu?
vykazuje se rozvrhem hodin v systému, případně grantovými výkazy práce v případě rozúčtování části pracovní doby na projektech. Jinak ničím - není důvod. Věříme si a funguje to… O práci mluví výsledky…
Fikovnice:No a to je právě to…
Že někde vládne benevolence v akademickém prostředí, či spíše normálnost.
U nás je mi můj home office permanentně vyčítán. A asi záviděn či co. Mám chuť dát Vaše slova přečíst kolegyni, která mi sdělila, že nikde jinde bych home office neobdržela. Akademiků mám ve svém okolí celkem hodně a takto bláznivě se chovají fakt asi jen u nás.
Ano, osobním a odměnami se dá s tabulkovým platem něco provést. Jen k tomu musí být vůle.
nevidím v tom benevolenci - chtěla bych vidět vědce, jak bádají výhradně v pracovní době na své židli. A odchodem domů přestávají myslet… Je to zcela normální akademická svoboda - a pokud ji nemáte, tak se zamyslete nad prací senátu (každá fakulta má), nad prací vedení… My máme volnost neskutečnou - a překvapivě se v práci potkáváme skoro všichni - a navíc telefony a emaily fungují a nikdo s tím nemá problém.
tak jednak akademik má výjimku ze zákoníku práce - na pracovišti musí být jen v době přímé výuky, konzultačních hodin či povinných porad… Já taky nejsem na fakultě osm hodin za den - ale to neznamená, že bych je neodpracovala. Většinu “úředničiny” a příprav, korespondence… dělám doma - a prokládám v klídku poledním venčením Yodislava…
Některé dny učím ráno, jindy do večera, občas v sobotu. Ale pokud ten den neučím, a nemám jinou povinnost, nemusím v práci vůbec být… (stejně tam chodím - alespoň ráno podepsat nutné, prokonzultovat problémy). A to platí pro všechny VŠ…
A jistě - tabulky platí - školy musí nejnižší mzdy v dané třídě zaručit - mzdový předpis nemůže být pod minimem. Hrát se dá s úvazkem, s osobním ohodnocením, s rozúčtováním z grantů… ale zákony platí.
my po obědě vyjeli kousek do hor - a šli kousek údolím Hájeného potoka od Bártlovky. Něco přes hodinu - ale šli jsme pomalu, neb páník věčně někde klečel u ledopádů a fotil… Klidno, teplota kolem nuly, polojasno, poprašek sněhu na šustivém listí a pozor jsme si museli dávat jen tam, kde tekl ledopád přes cestu, aby nebyl držkopád…
Verun:Dnešní zkouška, zítra se jde na to…kdy to zase takové hladké bez sněhu bude.
Babička-já, posera, obvzlášť, když se děda přiblíží a led puká😲, vnučka, a děda…dcera fotí a pes je raději na břehu..
aly vy jste jižní kraje - že ano?? To je přeci jen z ruky 🙃
na Zatopeňáku jsme učili bruslit mládě, v lednu 1990… Ale to je fakt maličký - to mi radost neudělá…
hmn:“Yoda je dement… půlka lesní cesty vymrzlý suchý asfalt, druhá půlka jedno obří kluziště (vylil se tam lesní potok). Po které půlce cesty se pohybuje systémem každá noha jede jinam to obří hovado?? Prý je to děsná psina…”
není v tom sám….😄😎
není, já se taky šla sklouznout… a jen se modlila, aby mě rovnováha nezklamala a neudělala jsem veliké ŽUCH… bych jim tu asfaltku mohla rozbít 😄
ehmmm - nevíte někde o hezky zamrzlé přírodní ledové ploše?? Máme rádi bruslení a mám pocit, že osvědčená místa (Mácháč, Břehyně) zamrzlé nejsou. Že bychom se dojeli někam sklouznout, než to zapadá ??
Yoda je dement… půlka lesní cesty vymrzlý suchý asfalt, druhá půlka jedno obří kluziště (vylil se tam lesní potok). Po které půlce cesty se pohybuje systémem každá noha jede jinam to obří hovado?? Prý je to děsná psina… a já trnula, kdy si opravdu namele. Jinak ledopády potoční jsou úžasné - doporučuji procházky podél potůčků…
já dneska potkala hejno mlynaříků - štěbetala si tam hromada maličkých baculatých ptáčků s dlouhými ocásky…
my teď byli v lese něco přes půl hodiny - sluníčko svítilo, potok byl krásně orampouchovaný… sluníčko vytáhlo teplotu na jen mínus šest. A to už šlo.
přihodím ilustrační fotku dva roky starou… zamrzlou psí vílu… nebo ji vidím jen já??
mínus čtrnáct - ale nefouká a pocitově to bylo krásné mrazivé ráno. I psík uznal, že se první ranní procházka zkracovat nebude
Ph:😂
kdyby to byl aspon jen jeden -ale mam to doma 3x
ještě že jsou dogy (alespoň těch pět, co mi prošlo rukama) relativně čistotné, bahno nemilující… Při nejhorším se zacákaný podvozek otře, nohy se otřou a tlapátka vyperou v kyblíku…
lupus4:😊 ty teploty jsou srandovní, včera byl film o nejmrazivějším místě , kde žijí trvale lidé.
Vesnice Ojmjakon leží uprostřed tajgy na řece Indigirka, asi 5 300 kilometrů východně od Moskvy, s cca 500 stálými obyvateli. Teplota tu v zimě klesá až pod neuvěřitelných minus sedmdesát stupňů Celsia. Děti na prvním stupni NEMUSÍ do školy , když je víc jak - 52 C, na druhém při víc jak - 56 C. Studentský film Dominika Bariho (Slovák) byl nominován na Oscara.
PS. tam teda jít si posedět do kadibudky bych fakt nechtěl 🙃
asi mají trochu jinou vlhkost vzduchu… ale pravda - jak mám zimu ráda, tak všeho moc škodí 😉
mám taky sečteno - letos dvanáct druhů.
u nás právě svítí sluníčko… teplota je mínus 5,5 a po sněhu ani památky. Dopoledne jsme obešli Jezevčí vrch na okraji Lužických hor - a byla jsem ráda, že jsem Yodovi zabalila kabát… neb vichr mrazivý silný a k tomu občas mrak ledové krupice. Tak šel oblečen - ale to mu vůbec nevadí, kabát mu v trýskání nepřekáží. Vrchol Jezevčáku ojíněn, kaluže zamrzlé - celé dvě hodiny bylo opravdu nevlídně. I já vytáhla rukavice a nakonec i čelenku - a to se stává výjimečně.
a nepotkali jsme ani nohu, jen pár kopýtek se mihlo v dálce
a teď Yodislav - v úterý sněžilo, pak lilo a až v pátek vylezlo slůňo… a momentálně už je pod nulou
a je tu první venčící týden roku 2024… nejprve fotky nepsí - začínáme první minutou nového roku (rachejtlují sousedi) a končíme rašícím devětsilem - chudák neví, co ho příští týden čeká za mrazík…
