Příspěvky uživatele

jen připomínka, jak rychle ten čas běží… Přesně za dva roky z roztomilého štěnítka máte doma tohle…  Jen toho sněhu je míň…

 a teď pár nepsích z lesů za humny - zase ta poslední je dnešní…

tak už zase Yoda skáče přes kaluže (tedy spíš klouže po ledu). Zatím protahujeme výletění pomaličku polehoučku - ale už to nejsou jen půlhodinovky… Ta poslední fotka je dnešní - ještě stále se to ledaskde smeká a i sníh se dá najít v množství větším než malém…

Buggyra:

Varaxi, moje řeč. Co není jedlé, to mi do záhonu nesmí, co já s tím, že. I ty okrasné lichořeřišnice jsou k sežrání 🙂 Akorát mi to nabourává potřeba mít nějaké truhlíkové kytky ke skokům jako dekorace. Tak se holt musím patlat s afrikány a petuniemi a co je to třetí… asi muškáty. A nějaké barevné kopretiny. Místo nich bych chtěla pořídit echinaceu… Tu pak můžu naškubat do čaje tuším.

měsíčky jsou taky dobré okrasné kvítí, hezky a dlouho kvetou. Dají se květy hodit i do džbánu s vodou a mátou… cizinci na konferenci to pili dost obezřetně…😄 

u  nás bylo včera ještě celý den krásně slunečno, dneska už se zatáhlo. Ale v lese stále zůstává spousta ledu na cestách, cestičkách i steznících - a procházky jsou tak silně adrenalinové. Neb ne vždy jde ledová plotna obejít. Skoro mám radost, že má intenzivně pršet - snad se ten led rozpustí…

jo a dneska jsem slyšela ráno poprvé vyzpěvovat kosa. Jaro prý už není až tak daleko…

taky mě napadlo káně nebo jestřáb. Prostě pruhovaný dravčík

Doron:

Já mám dnešní vycházku trochu zkaženou..

Venčili jsme jen u nás, v chuchelském háji, krásný počasí, psi takový spokojený a poslušný, měli jsme s sebou i jejich kámošku Škumpu.

Najednou koukám, že Framík má úplně rudej jazyk, nejdřív jsem myslela, že se ho při hře Dorouš kousnul.. Pak jsem si uvědomila, že před chvílí něco olizoval na takovým palouku, asi dvacet metrů od cesty.

Jdu se tam podívat a na dubovým listí kaluž krve, kousek dál u starýho dubu rozházený jablka a něco jako šrot jako návnada.  Takže zřejmě  olízal krev zastřeleného divočáka..

Mám strašnej strach, aby nedostal tu aujeszkyho nemoc. Koukala jsem na statistiku, prasat je v našem kraji pozitivních jen 19 procent, ve středočeském kraji na ni za posledních pět let umřelo sedm psů a to loveckých.

Je to málo, ale stejně mám strach velikej 😞.

nedivím se, že strach máte. Jen jako útěchu - krev jistě nebyla zcela čerstvá a snad horší než krev jsou sliny…

a navíc ne každý průkaz původu je FCI… A to už je zase jiná liga… Tak rodiče holčičce koupili drahého špice, protože chtěla chodit na výstavy. A až při povídání na veterině mezi řečí zjistili, že s tímhle štěnětem na většinu výstav nemůžou… Obratem ho prodali dál. Fenečka skončila u lidí, kde jim původ nevadí.

Orionka:

Psala jsem tu o známé, která se na otázku o PP zeptala “co to je?” Mimochodem, taky to byla Ing., ve svém oboru dost úspěšná. Jestli ono to nebude tak, že zažraní do svého oboru, ostatní berou hodně okrajově. Prostě nemají kapacitu. Pak by nebylo od věci, založit si poradní agenturu. Daňový poradce, finanční poradce…..přespsyporadce. Poslední, kdo obsáhl vědění lidstva, byl Komenský.

nic nepomůže… naše laborantka toužila po hnědém labradorovi. Už je to dost dlouho. Vždy byla psí, ale poprvé chtěla “plemeno”… I povyprávěla jsem o výhodách papírových psů. O relativní snadnosti uchovnění retrívrů, neb OVVRky nejsou nic těžkého, “jen” ověření vloh. Vyprávěla jí příběh úžasného labíka bez PP, který jako mladý rychle oslepl (mimochodem jeho báječná panička mu dělala vodiče po celý jeho dlouhý život a byli úžasně sehraná dvojka) a o výhodách zdravotních testů. Vyhledala s ní chovky, kde měli hnědá štěňata (a nebyla až tak drahá). Přivezla si štěně. Hnědé. Mělo malou hlavu, na psa byl drobný. Sama mi smutně říkala, že není moc hezký. Navíc postupně pajdal na všechny čtyři… Bylo mi jí líto - a až asi po čtyřech letech jsem se dozvěděla, že ty papíry pes nemá… Že si nakonec našla štěně o trošku levnější, nadbytečné, po papírových rodičích, a majitelé nechtěli dělat myslivecké zkoušky… Měla jsem ji zabít??  Pes se má báječně. Stál ji o tolik peněz víc, než kdyby nešetřila. Navíc naletěla na všechny báchorky, před kterými jsem ji varovala. 

A fakt si nemyslím, že bych byla blbý pedagog - ale tady jsem zcela selhala…

u nás od rána krásně. Mrazivé ráno pod hvězdičkama, měsíce už kus chybí. A teď sluneční procházka v lese za humny a na zahradě jarní cibulky začínají významně ukazovat zelené špičky… 

impact:

Hele fotka je prachmizerná, ale mě přijde pořád víc raslík, jak většina mých vořechů. Klidně bych ji aj tipla na papíráka. 🙂 Nebo hodně povedenej bezpapoš (po rodičích s PP).

je z lesovny až na konci silničky… dál už jsou Jizerky. Takže by s PP být mohla. Tím chci říct, že lesáci mívají PP psy

impact:

To je ale pěknej raslík. 🤩

Impacte - teď vážně - je hezký a nebo to není rasl?? Já se přiznám, že mi připadala raslí víc, než spousta jiných… jen tedy byla dost kulatá. Ale oni se mi až tak nelíbí - a tak je nemám nakoukané. Navíc fotka nicmoc… ale já se jí snažila spíš odehnat - a ona nechtěla ani svého páníka poslechnout, že má mazat domů. On tedy říkal, že až nastoupíme do auta, tak se vrátí domů a že klidně může jít na procházku s námi…. ale já ho varovala, že si nejsem jista, jak moc je Yodas infekční (neměl by, byl pátý den krytí ATB)

nechybí vám jedna bílá drsňačka ?? Tahle holka nás včera přepadla v Kateřinkách… Pokus o vtip - nechybí, majitel se dořítil po chvíli, že mu zdrhá pod plotem za psy… a divil se, že neštěká… Asi našla svého ideálního parťáka  😄  Byla velmi zvědavá, snažila se mi vyskočit do kapsy (játrové sušenky by se jí líbily) a měla smůlu - jednak měla zádíčka poměrně prostorná a druhak jsem ji nechtěla táhnout s námi (nemusí kašlat). 

nechce si mi čekat celý týden - a tak tedy dnešní zdravotní miniprocházka Vyskeř

ten kamenný kostel nanebevzetí Panny Marie je novorománský. Vedle stojí dřevěná zvonička. Výhledy jsou od kapličky sv. Anny. Moc hezká půlhodinka…

já chvíli váhala, jestli v tom není chyták… a ten bahňák není někdo jiný. Ale ano - barva je jasná

soutěžní pokus: CH, D, J

je jasné, že velké výletění u nás zatím není na pořadu dne. A tak krásné ráno si říkalo o nějaké to provětrání. A tak autovýlet Českým Rájem - zastávka u kostela na Vyskeři - pěšky vystoupat ke kapličce na vyhlídku a zase zpátky. Sluníčko stoupalo nad obzor, Trosky byly zality prvními paprsky, měsíc na druhé straně koukal na třpytící se Ještěd. Paráda. Psisko v kabátku spokojené - jen tedy celý pahorek vysekali a z obou stran cesty je pět řad elektrických ohradníků. Asi budou vypásat a pokusí se vytvořit původní “step”. Ze značené křížové cesty nahoru je tak koridor, kde by se snad ani dva psi na vodítku nevyhnuli, aby ránu nedostali… Myslím, že mohli cestu nechat prostornější… Ale protože jsme tam byli úplně sami, tak jsme si to parádně užili… Navíc kostel dole okupují kavky (v Liberci je nemáme), a úžasně doprovázely svým “štěkotem” dlouhé zvonění v osm hodin. 

Keliška:

Můžete mi někdo popsat, jak by měl vypadat vzorový zástupce zlatého retrívra? V mém okolí mám tři psy. Jeden je mohutného rámce s velkou hlavou a hustou delší srstí. Je to obr a váží 43 kg. Zbarvení je zlaté. Povahu má složitější, štěká na cizí lidi a je odtažitý, k ostatním psům je ale mírný.

Druhý zlaťoch je o poznání menší a má sotva 30 kg, zbarvením je spíše smetanový, srst má o něco kratší. Hlava je také drobnější a povaha mírumilovná, mazlivá i k cizím lidem.

Třetí se podobá labradarovi, je bílý a hlavu má úzkou. Povahou je hodný a poslušný. Hlavu má úzkou.

Všichni mají PP a takové jsou v nich markantní rozdíly. Jak by měl teda vlastně vypadat typický představitel zlatého retrívra?

a to jsou všichni psi? Jako samci? Že píšete že druhý zla´toch je mazlivá… pokud je to fenka, bude výrazně drobnější, bude mít jemnější hlavu. Když kouknete na fotky Sarah, vidíte rozdíly mezi holkama a klukem. Má typické výstavní jedince, kteří splňují standard

mně stačí, že vidím, jak si sami snižují dávky v krmítku podle počasí. Jen se trochu oteplí - a už sýkorky převážně slídí v borovicích… a do krmítka doletí výjimečně. Kosáci přehrabávají kompost a na vločky kašlou. Takže i když dokrmuji (zbytky z pytle) klidně i v pozdním jaře, nemám s tím problém. 

Angličani krmí celoročně - všude mají plné válce oříšků a slunečnice - všude v parcích mají ptačí pozorovatelny… a nemám pocit, že by jejich malí pěvci byli degene…  

Názory se liší - a myslím, že na obou je kus pravdy. Tak ať si každý vybere tu, které “víc věří”. Zdravý rozum a bez extrémů… Mimochodem i v té ornitologické společnosti se názory liší. Nic nebývá černobílé