tak dneska naše oblíbená jarní procházka k Valtinovským rybníkům. Jeřábi nezklamali - řvali a přelétali a postávali na polích - jen tedy letos dost daleko. Kachen i labutí málo, lysky a potápky chyběly, volavky jen popelavé, nově přibyli kormoráni. Nad Zaječím rybníkem kroužil luňák. No a největší zážitek byl na lesním Smolném rybníce - bohužel bez fotek, neb jsme stáli a zírali, jak párek káňat (najednou byla tak maličká) zaháněl mořského orla.
Druhý cíl - klid před zvěří se opět nezdařil - neb tam, co vždycky srnky byly byl párek pracujících traktorů…
Přispěchávám popsat převeliký progres!! Po předlouhých periodách peprné, přespřílišné práce přinášející pošramocení psyché plus postavy, přišla přeměna!!!
Počínaje příští periodou pEfe pracuje pouze pokráceně, pročež pátky představují pohov, psí procházky, poní poježdění, porýpání půdy, povalování, prostě pohoda!!!!!! ❤️
Strategii známe, navíc je to v testu vždy poslední úloha. Ale každý bodík dobrý 😁
u těchto úloh je často nejlepší strategie rychlý (ale přesný) náčrtek. Vlastně mi tuhle metodu loni předváděla vnučka. Nekreslila by se s pyramidkama ze tří kostiček - rychle by je nahradila trojúhelníčky (opravdu jí to neskutečně pálí) - a už by je sázela na papír. Trojúhelníček = tři kostičky, základna trojúhelníčku dvě kostičky… A na vrcholech by stála další řada. Ona je hračička - takže by si udělala mezi minitrojúhelníčky ještě barevné tečky - to by byly ty otvory… A než by se počítala s tabulkou posloupností… už by jich klidně namastila pětadvacet vedle sebe… - tam jí stačí jen dvě vrstvy a spočítala tečky (úloha část c). A ty ostatní dvě části (a, b) jsou vidět taky snadno.
Je to cesta - ale jen pro rychlé a přesné malíře, kteří zároveň rozumí tomu, co mají vidět…
Xerxová přišla pozdě… řešení už tady je. Pokud studentík tato řešení “nevidí” rychle - tak ať se tím nezdržuje - příkladů je v testu hodně a skoro nikdo všechno vyřešit nestihne. Je nutné naučit dítka rychle přelítnout zadání a věnovat se tomu, co umí a neztrácet čas tím, co sebere hodně času a stejně se třeba správného výsledku nedopočítá. Jsou dítka, která řešení u těchto příkladů vidí - je jim systém opakování malých celků jasný - a pak jsou to snadno získané body. Ale těch dětí je málo.
nerozumím tomu až tak - ale konstrukčně mi ten Ricco nepřijde až tak jiný. Možná jen u mini psa nepředpokládají využití v tahu a tak to tam nepíšou, že je to univerzál… Zase tolik trpajzlíků se v tahu nevidí - a u běžců je spíš vídám na volno.
dneska jsem se konečně zbavila stehů… a tak jsme za odměnu hned vyrazili na úžasnou tradiční jarní procházku - na Slavíček na podléšky. Slavíček je kopec nad Modlivým dolem - tam, kam ke skalní kapli chodil i poslední český král Ferdinand Dobrotivý.
Krásně bylo ve skalách. Kvetly nejen jaterníky, Yoda se nechal přesvědčit k průzkumu jeskyněk, sluníčko slůnilo, zároveň svítil i měsíc, ptáci řvali… Na poslední fotce Yoda je 😄
jen drobnost - docela chápu, kam se diskuze rozjela, když to o dvou psech bylo jen nepodstatně. Nestálo by ale z důvodu přehlednosti chovatelského webu to celé téma přejmenovat? Protože pokud někdo bude řešit eventuální soužití psích kluků - z této diskuze se nedozví nic. Takže třeba Sněhové vločky?? Nebo pokec II….
dnešní Jizerky: Bílá Smědá - mělo být jasno - křížek Effenbergerů - Yoda si sníh užíval - hádanka - já vím, co to je… - vrchoviště Klečové louky - hatě děsně klouzaly, neboť mrzlo - kousek od Knejpy bylo sněhu dost - pes žebrá moji svačinu, svoji již vdechnul - konečně ustoupil mrak a vylezla namrzlá Jizera - cesty mokré - hatě kluzké (tady Yoda opravdu bruslil) - sluníčko konečně vylezlo - ale ve stínu bylo ledové království
potencionálně nebezpečný je každý plyšák - pokud je pes ničič a trhač a párač a k tomu žrout. Nejen plyšák - ale i ponožky, kapesníky, utěrky, bačkory… Většinou vše zažívání zvládne, ale nemusí…
potencionálně nebezpečné jsou skoro všechny gumové a plastové hračky - pokud je pes načne a je ničič a trhač a žrout… Navíc malé hračky a hlavně míčky se dají spolknout i v zápalu hry.
nebezpečné jsou klacky, větve, kaštany, šišky… a taky “kožená” žužlata…
A přesto moji psi měli všechno možné - protože nejhorší ze všeho je smrt z vyděšení. Netřeba jít nebezpečí naproti, ale hroutit se z rozebrané hračky…
a teď nepsí - trocha jara, od třetí fotky je to včerejší výlet na Velkou Bukovou a Strážov a Kocábovu věž a poslední je dnešní (Bručoun je o kus výš - nemám ho bez psa…)
chicht - anebo když jedna desetiletá a jeden ještě ne třináctiletý zcela sami anglicky na letišti v Palermu vysvětlují ochrance, že musí mít Fany v penálu kružítko, neb se o prázdninách připravovala na přijímačky… a to kružítko uhájili… pilota naštěstí kružítkem nezapíchla… a přiletěli i odletěli… My jeli autem (Yoda do letadla nelze naložit - musel by se přepravovat stejně jako třeba nosorožec) a jim jsme nezaplatili doprovod letušek, že to zvládnou - a dítek rodiče vůbec proti tomu neprotestovali, neb taky zastávají výchovu, kde trocha “zdravého stresu” neškodí… A ta radost, když to nakonec zvládnou - vysloveně na letišti zářili…
myslím, že pes pil vodu ze záchodu. Třeba - jinak by nepřežil. Ale myslím, že u toho majitele to byl nějaký psychický průšvih. Jako by se třeba děsně psa bál a snažil se “zlo” zničit a přitom nejít do kontaktu a nemluvil o svých děsivých pocitech s nikým… Nemyslím, že by za tím byla zlá vůle - to by se psa zbavil rychleji a jednodušším způsobem. Myslím, že větral, aby smrad z bytu nebyl tak děsný… a nikdo nic neřešil…
