Bobca:Yoda a Prcek?? 😲Můžu poprosit fotku toho Nighta? Nemůžu se na Yoda vynadivat..jak se díváte jeden druhemu do očí 👍
tady na té fotce mu bylo 11 měsíců… byli jsme na výletě v Míšni
a ještě k tomu, jak mi Yoda kouká do očí - kdybych mu nedávala játrovou sušenku, tak by tak labužnicky nestál… ale odkusoval by mi nos…
a teď pár nepsích (ta přehrada na Černé Nise fakt měla neskutečně kýčové barvy)
venčení tohoto týdne byla horká… od minulého pátku nepršelo. Všude bouřky, u nás chodí kolem… Psík výrazně zvolnil - i když to na fotkách až tak nevypadá… A někdy mi dojde, že opravdu není malý (viz pátá fotka), i když mu říkáme Prcku (což po létech s Nightem je jasné)
janaa:RTG pohlaví nezobrazí, stejně tak nemůže stoprocentně vědět barevné rozdělení. Jsou určité statistické předpoklady,viz výše
jsem si říkala, že leda by penisová kostička u chlapečků byla na RTG vidět???
Fiona.Praha:Pomeranian je docela malý, ne? Ten to chyt od jezevčíka, ten od mini australáka. Třeba. Oni si psi v tomhle poradí…
To má logiku. Ale teda, je to těžká práce množitele. Musí najít vhodné rodiče, nakrýt, vybrat správně vybarvená štěňata a udělat z nich rodiče, občas tam přikřížit čivavu nebo krysaříka s PP, aby zůstala zachovaná velikost a tvar.
Naučit se genetiku barev asi lze. Mám známou, která má CHS BOC. Své feny má merle a při úspěšném nakrytí ví, jaké barvy se narodí. A narodí se přesně tak, jak avizovala. Věšteckou kouli nemá, protože zastoupení pohlaví a počet štěňat odhaduje podle rtg.
to mě překvapuje - z RTG lze poznat pohlaví štěňat?? Počet je jasný (i když taky někdy ne na 100%). A ještě je mi divné, že jí přesně vychází barvy. Je jasné, že pokud zná genom obou rodičů, ví, co se narodit může a co ne - ale přesto statistika je mrcha a i když teorie u třeba “žíhaná x žíhaný” má mít 50% žíhaných, 25% žlutých a 25% tmavě žíhaných potomků… tak to pochopitelně nevychází a klidně může být žíhaný celý vrh.
poslední večerní venčení na zahradě má tyto dny aktuálně novou atrakci - Yodu zajímají svatojánci (vyletěli přesně - Jan měl svátek v pondělí).
Ale večer měl šok - světluška se vydala otevřeným oknem k nám a že nám bude svítit na usínání. Chvíli ji chtěl honit, chvíli se jí bál… a tak nastoupila “odchytová sada - sklenička se širokým hrdlem a kus starých průsvitných desek” a svatojánek byl vyhoštěn. Jen mě ten lov probudil a pak jsem nemohla usnout, na rozdíl od Yodislava, který chrápal ihned…
a pár nepsích - už rostou houby, vemeníky kvetou, kruštíky se chystají
a je po slunovratu - nějak to letí… Nejprve Yoda v tomto týdnu - stále jen v lesích za humny
někdy se to poznat dá, jindy štěňata překvapí a z raracha je normální pes a z buchty vyroste dračice... Takže opravdu se vybírá spíš podle rodokmenu a znalosti rodičů (a starších sourozenců, pokud už byla štěňata po psovi či feně), než podle toho, jak se mi zrovna štěně líbí…
Sarah1 - A nemůže být zájem jen o cenu dán tím, že zbytek informací už si zájemce našel?? Já taky nejsem dogařsky až tak známá - výstavám se nevěnujeme, chovu už vůbec nee - a přesto jsem přesně věděla, co chci, proč to chci, jaký mají rodokmen, jaké výsledky RTG… co starší sourozenci… a nevěděla jsem opravdu jen tu cenu
pozor na hračky, jídlo, misku s vodou, povalující se pro vás nezajímavé věci (kus klacku, zakutálený míček)… to vše může vyvolat konflikt. Domácí fena může i žárlit a startovat tehdy, když se návštěva přiblíží na její místo či k jejím lidem… Nenechávala bych dvě fenky tak rozdílných velikostí bez dozoru ani na sekundu. Prostě jednou labradorka vyjede… a můžete být bez psa… nemusí ji chtít zabít, ale rozdíl velikostí je značný a stačí úder tlamou, zašlápnutí…
ale přesto pozor - znám případ zašláplé jorkšírky (skončilo to smrtí - žebra prorazila plíce) kamarádským berňákem - znali se od malička, hráli si pravidelně a stačilo jedno uklouznutí a neštěstí bylo hotové.
Labradoři dokáží být blázniví, hraví… a jsou těžcí. Kontakt klidně, ale bláznivých honiček a divokých hrátek bych se bála. Rozdíl hmotností je velký. Uvidíte - ale pozor dávejte
ano - vemeníky teď kvetou na řadě míst. Jen tu okrotici něco spáslo a máme na ni letos smůlu - potkali jsme se jen jednou a ještě ne u nás, ale ve Středohoří. Vemeníky tento týden na třech různých místech.
megi-the-pes:to byl posed, je to rozhledna, allainova věž, mohli jste vylézt na Kumburk, to je jinačí rozhled
taky na něj dojde 😉 Ale byla s náma vnoučata a to jsou leniví Pražáci - takže okruh z Kyjí od nádraží přes Allaina a křížovou cestu nahoru na Tábor stačilo…
a ty nepsí… Ta kamenná věž je posed… Hezká novogotická stavbička uprostřed přírody bývalé rohanské obory
celý týden jen za humny, až dneska okruh kolem Tábora (ne města, ale kopce nad Lomnicí nad Popelkou). Psovi je to jedno, kde se čmuchá a čenichá a levituje nad zemí
ale tam se předpokládá, že je pes již nakažen. Já vycházím z toho, že pes nakažen není a jedná se o novou nákazu - tedy odstraňuji jen potenciální nové stádium z krevního řečiště. Jinde nic není. A v řečišti po štípnutí komárem vydrží minimálně měsíc - a tedy pokud od měsíce po možném prvním kontaktu odčervím… měl by být klid. Nebo se pletu??
no tak už je … ale u nás na severu ještě ne a je to hodně výjimečné
kometa:Dává se i preventivně před odjezdem.
proč ?? Já měla dojem, že to likviduje “larvy” v krvi - a tak proč odčervovat už v Čechách??
Navíc už bude mít i Advantix - takže bych ho zase nepřechemizovávala (to je slovo 😄 ). Adventix před, tak dětský repelent jako na páníčka a po návratu jednou Milbamax… proč třikrát ??
a ještě připomínka neveterinární. Nevím, kam jedete. Severní oblasti Itálie jsou ke psům vlídnější - mají i psí pláže. Jih je dost konzervativní (i když i tam se časy mění) ale se slušně vychovaným psem problémy nejsou. Zjistěte si, jak je to s přístupem do vody - ne všude se budou rádi koupat vedle psa. My jezdíme ne na koupací dovolené, pobyt na pláži neřešíme.
Pro mě je horší setkávání s tuláky - taková smečka toulavých prašivých, občas třínohých psů typu bull chladících se na dlažbě v kostele v centru Tárentu byl zážitek (už je to taky nějaký pátek, třeba je to minulost). Tuláci bývají i v archeologických areálech - bývají klidní, spíš plaší, ale pozor třeba na misky s vodou (ty si pochopitelně hlídají a vy je nemusíte registrovat).
Ale myslím, že si užijete báječnou dovolenou všichni a doufám, že se vrátíte bez nepříjemných zážitků i bez parazitů.
v Itálii (včetně opravdového jihu - Sicílie) jsme byli opakovaně. Řeším srdeční červivost (a případné začervení, neb na jihu nikdo bobky neuklízí a předpokládám, že ani moc neodčervuje). Prostě zhruba tři dny po návratu podám Milbemax. Pokud jedete na dlouho (třeba měsíc) - musí se podat i v průběhu dovolené… neb funguje jen na mladá stádia těch potvor.
A pak se modlit. I naše paní veterinářka nevidí ráda naše výlety na jih, neboť loni nezachránila mladou ridžbečku… než vůbec zjistila, že byli v zahraničí, než vylezly testy, než se přivezl lék z Itálie… bylo pozdě.