Příspěvky uživatele

no tak už je … ale u nás na severu ještě ne a je to hodně výjimečné

kometa:

Dává se i preventivně před odjezdem.

proč ?? Já měla dojem, že to likviduje “larvy” v krvi - a tak proč odčervovat už v Čechách??  

Navíc už bude mít i Advantix - takže bych ho zase nepřechemizovávala (to je slovo 😄 ). Adventix před, tak dětský repelent jako na páníčka a po návratu jednou Milbamax… proč třikrát ??

a ještě připomínka neveterinární. Nevím, kam jedete. Severní oblasti Itálie jsou ke psům vlídnější - mají i psí pláže. Jih je dost konzervativní (i když i tam se časy mění) ale se slušně vychovaným psem problémy nejsou. Zjistěte si, jak je to s přístupem do vody - ne všude se budou rádi koupat vedle psa. My jezdíme ne na koupací dovolené, pobyt na pláži neřešíme.

Pro mě je horší setkávání s tuláky - taková smečka toulavých prašivých, občas třínohých psů typu bull chladících se na dlažbě v kostele v centru Tárentu byl zážitek (už je to taky nějaký pátek, třeba je to minulost). Tuláci bývají i v archeologických areálech - bývají klidní, spíš plaší, ale pozor třeba na misky s vodou (ty si pochopitelně hlídají a vy je nemusíte registrovat). 

Ale myslím, že si užijete báječnou dovolenou všichni a doufám, že se vrátíte bez nepříjemných zážitků i bez parazitů.

v Itálii (včetně opravdového jihu - Sicílie) jsme byli opakovaně. Řeším srdeční červivost (a případné začervení, neb na jihu nikdo bobky neuklízí a předpokládám, že ani moc neodčervuje). Prostě zhruba tři dny po návratu podám Milbemax. Pokud jedete na dlouho (třeba měsíc) - musí se podat i v průběhu dovolené… neb funguje jen na mladá stádia těch potvor.

A pak se modlit. I naše paní veterinářka nevidí ráda naše výlety na jih, neboť loni nezachránila mladou ridžbečku… než vůbec zjistila, že byli v zahraničí, než vylezly testy, než se přivezl lék z Itálie… bylo pozdě.  

tak přeji, aby si to labutě vzaly k srdci a už blokády neprovozovaly. Diskuzi se nedivím, obdobně nadávám taky - naposled to schytalo stádo daňků, které nám přes cestu postupně přešlo třikrát… 

byli jsme teď zkontrolovat kytičky v karlovských bučinách - lilie kvetou naplno, z orchidejek hlístníci odkvetlí, kruštíci mají zatím jen poupata, okrotici zase někdo sežral (asi srnčí), vemeník kvete… 

Na konci jsem se naštvala - přebíháme koleje docela frekventované tratě po vyšlapané cestě, Yoda pochopitelně na vodítku a najednou se na nás řítí mladý výmarák. Yoda vydržel dlouho v klidu, až když mládežník začal víc prudit, tak se ozval a zabručel. Psík zareagoval správně a konečně si vzpomněl, že k němu patří ta osoba, co v dáli ječí Merlinéééé, Mééérlííínéééé. Paní se omlouvala, že je mladý a nemůže ho pouštět v lese, že by utekl, tak ho pouští jen na cestě. Problémy měli pak i na vodítku (a zase tak mladý nebyl, pohlavně byl již plně vyvinut), paní ho moc nezvládala… Když jsme je předcházeli, povelovala neustále a pes se přesto zmítal a zamotal, nohu mu málem urvala… Dala jsem nevyžádanou radu, že pokud ho nepouští v lese, tak pouštět ho na kolejích mi přijde ještě horší nápad… (mimochodem, když už tam potkáme srnčí, tak nejčastěji právě kolem trati - proto tam vždy Yoda chodí na vodítku - neboť zvěř a koleje mi přijde hodně blbá kombinace)

nemáme včely a tak nám žluny na zahradě nevadí - ani když dělají krátery do trávníku - neb se prokutávají do mravenišť. Ale kráter od žlun je výrazně ménězlomnohový, než co umí (i když teď už výjimečně) vytvořit Yodislav. 

impact:

Juj, jaká Barunka? Teď si asi sedím na vedení. 😄

A jo, dopadlo to tak, jak to dopadlo. Nechtěla jsem žádnýho dalšího psa a už vůbec ne psa-psa. 🙄 Ale ozvali se mi na něj dva zájemci (jeden s nevhodnými podmínkami a druhý toho o sobě moc nenapsal, takže nedokážu posoudit) a já najednou zjistila, že se ho po tom půl roce piplání si a vychovávání nedokážu vzdát. 😔 

mysleli asi Báru od Efe

zavářka je hmota na játrové knedlíčky. Taky ochutnávám a ujídám… a pak buď poctivě koulím knedlíčky, nebo častěji prostěrkuji hmotu přes ploché hrubé struhadlo položené přes hrnec a vytvořím játrové mininočky. Od pátku budou vnoučata, v neděli nás pak bude doma plný dům… tudíž si píšu koupit játra dvoje - jedny psovi na sušenky, druhé do polívky…

tak tedy Arona Ruprechtice (únor 1994 - červenec 2000), Xerxes Bonoda (květen 2000 - červen 2006), Beta Black Triumf (červen 2006 - duben 2014), Night de Garaba (únor 2014 - leden 2022), Yoda Catley Ranch (prosinec 2021 - ?)

takže zůstává doma… a rozšiřuje smečku ?? 😉

nádhera - překrásná kombinace bílého psa a makového pole 

Sarah01:

Pes mnoha tváří 😍

mě nepřestává za ty roky s dogama bavit ta škála různých kombinací plácavých uší a pysků. Každý výraz je jiný - jeden praštěnější než druhý. A protože ho pohyb baví - umí trýýýýskat do kolečka kolem nás - a i většina přivolání je stylem letííííím, tak se některé fotky i podaří (hodně je i totálně mázlých fleků). A zajímavý je i pohled na práci svalů a varhánky kůže… 

Dneska si chlapec u mě našplhal - celou dlouhou procházku v lese reagoval vždy ihned a moc hezky a aktivně a blbnul a dělal ptákoviny… 

a teď nepsí. Od mlžné neděle na České chalupě, přes jedinou třešeň, která nám nezmrzla (už ji špačkové sklidili), přes houby a veverku v lese za humny, louky kolem Ostašova - ruiny jezírka z bývalé zahrady kolem Broscheho vily (STB v ní mimo jiné věznila kardinála Berana, v šedesátých letech byla vila zbourána a arboretum vykácené) a poslední fotka je mezi poli ukrytý hřbitov zajatců z obřího zajateckého lágru první světové války (ve stanech bydlelo 50 000 zajatců - většinou Italů a Rusů)

nejprve ty psí - procházky od neděle do dneška jen za humny - všechna parkování do 10 minut od vrat… Chlapec si je užíval

chůdě Megí, šlehačky si zaslouží hodně… (tady zase aby se nepoto…)

Maličký Night jednu koupil - byl to ohradník kolem koridoru na pastvinu a standardně byl vypnutý, pokud koně byli na pastvě. Koně se pásli, já byla v klidu, štěník na vodítku, čenichal v trávě… a ohradník tenkrát zapomněli vypnout… Plakal Nightík hodně - a od té doby kolem ohradníků psisko na vodítku a bedlivě sleduju, kam strká čenich (a mlátí ocasem). Zrovna dneska páník smlouval, ať Yodu vypustím, že je cesta tak hezky fotogenická… ale nee, kravičky byly sice v dálce, ale ohradník byl blízko…

pokud kočka byla vidět, “jak dělá salto nad obilím” - tak k tomu měla důvod - tudíž ji chytil a pak se divil, že má kočka zuby…  Myslím, že i proto zanechal pronásledování a rád poslechl a přišel. Jasně že je to věštění z koule - ale kočka tam prokazatelně byla a tudíž pravděpodobnost rány od ní je mnohem vyšší, než že v obilí byla zmije.

Hlavně ať se to zahojí bez komplikací - chudák psisko, už si toho špatného zažilo ve svém krátkém životě hrozně moc a zaslouží si pohodový čas bez návštěv veteriny

to video mě překvapilo - jak se chlapeček jeden pruhovatý vytáhl do výšky. Zajímavé psisko vyrostlo z malého pitbulíčka.  Tak tedy dál přeji pevné nervy - ještě že tvoje holčička širokohubá ti dělá samou radost 🙂

Tenurri - a zůstává někdy sám a nebo už z něho navždy bude pracovní pes?? Protože pokud si teď zvykne v práci, bude se v pozdějším věku hůř navykat na samotu. Nelze to střídat (i s tím, že si protáhnete polední pauzu a dojedete ho pořádně vyběhat) a nebo si ho přivézt do práce až později?? 

Ono to může v práci fungovat skvěle, ale pak se třeba najde jeden silný alergik a ze dne na den pes do práce nebude moci…  Vždy bych preferovala to, že pes samotu umí. A když ji umí, může se to různě kombinovat…

je krásný, jak to máme nastavené každý jinak. A je dobře, když člověk má práci, která mu vyhovuje (a bonus navíc, když ho opravdu baví)