dotaz - sýkory (přesněji modřinky a koňadry) se shlukují v mládežnická hejna? Mám nyní na krmítku invazi určitě stovky mladých sýkor, dospělé “barevnější” vidět nejsou (mladé modřinky nemají modré hlavičky). Že už by přelétaly??
je to výrazně jiné, než normální stav. Vidět jsou i dlaskové (opět jeden dospělý krmí, přestože mládežníci si umí louskat semínka sami), brhlíci, vrabci… ale to hejno sýkor je neskutečné. Obalená borovice, ze které dělají postupně nálety…
Díky za vysvětlení. Ale přehlížet by se pokousání, určitě nemělo ne? I v tomto případě je třeba následné očkování? Nehrozí nějaká mutace?
určitě nepřehlížet!! Ale taky nepodléhat panice kvůli netopýrům sdílejícím s vámi společný prostor. Pravděpodobnost, že se od mrtvolky nakazí pes či kočka a od nich dítko… je minimální.
Chce to poučit děti (i dospěláky), že se na netopýry nikdy nesahá. Mít řádně oočkované domácí mazlíky a v případě kousnutí netopýrem vyhledat bez prodlení lékaře…
Déšť? Kapky vody padající z nebe? My v Brně chceme taky!! 🙂
Tady je sucho jak na Sahaře. A když padá nějaká kapka, tak se vypaří dřív, než dopadne na zem.
Je to zajímavé, ale i když to kolikrát na animaci ČHMÚ vypadá, že se na Brno žene déšť, tak se pak před Brnem buď mračna rozdělí tak, že Brno obejdou a prší kolem, nebo se vyprší ještě před Brnem…
takto jsme na tom byli do pátku taky. Konečně v pátek zapršelo - navíc ne žádný přívalák, ale mírný vytrvalý deštík - a napršelo za pátek přes 20 mm. A dneska je to zatím taky krása - od té sedmé hodiny už je přes 7 mm
Odpověď na příspěvek uživatele Mi z 04.08.2024, 07:36:35
ona vzteklina od netopýrů je dost jiná, než ta “běžná” - přenášená hlavně liškou, psem… Snad je i méně nakažlivá pro nenetopýry (ale pochopitelně se nakazit lze). Kometa či Bodlinka budou vědět víc.
Ale že netopýři vzteklinou trpí se obecně ví… a docela často se o tom píše. Ale je to jiná vzteklina, než která podléhá hlášení a veterinárním opatřením
my dneska stihli procházku před lijákem - vstali jsme brzičko, okoukli meteoradar a vyrazili ihned do lesa - dokonce bez snídaně (na rozdíl od Impacta je to pro mě těžké odříkání). Stihli jsme hodinový okruh úplně přesně. Zaklaply dveře od auta a začaly padat první kapky. A když jsme dojeli domů, tak už slušně lilo…
nasypala jsem slunečnici… a létají vrabci, pěnkavy, čtyři druhy sýkorek (koňadry, modřinky, uhelníčci a parukářky), létají brhlíci a strakapoudi a hlavně rodinka dlasků. A zatímco asi mamina ještě včera krmila (normálně louskala semínka a dávala je na střídačku do dvou mladých zobáků), tak dneska abnormálně načepýřený (asi naštvaný, nebo nemocný) dospělý dlask po mladých vyjížděl velmi ostře…
Mokrý holub pak taky navštívil bufík… a modrý Mirek od sousedů to vše monitoruje. Kupodivu i když cizích koček přes naši zahradu chodí dost, tak ptáků máme stále solidní počty i druhovou pestrost
až po třech dnech a navíc se asi i u vás ochladilo a nebylo už děsné vedro - takže mi to spíš připadá zdravotní problém, než že si vzpomněl na páníčky.
Mohla ho štípnout vosa, mohl se blbě hnout a něco ho bolelo… byla bych ve střehu a pokud by se stav opakoval, volila bych návštěvu veterináře.
tak ani pírko z rorýse není dnes vidět. Moje sestra mi říkala, že včera večer pozorovala obrovské hejno rorýsů - a říkala si, že to vypadá na odlet… nějak brzy letos… a nespletla se. Nejsou. Podzim se tedy blíží - s odletem rorejsů léto končí
tak se teď večer malé hejno “opozdilců” na obloze ukázalo - ale místo desítek kusů jich je pár - max šest kousků - a lítalo jich tu pravidelně přes padesát (hnízdí v šachtách v panelácích na malém sídlišti kousek od nás - při zateplení domů hnízdní šachty nezničili, naopak otvory zachovali) . A neječí - dneska byli potichu.
tak ani pírko z rorýse není dnes vidět. Moje sestra mi říkala, že včera večer pozorovala obrovské hejno rorýsů - a říkala si, že to vypadá na odlet… nějak brzy letos… a nespletla se. Nejsou. Podzim se tedy blíží - s odletem rorejsů léto končí
nejprve nepsí tohoto týdne… prvních šest z lesů za humny a zbytek je z dneška - výlet na nejsevernější bod republiky, včetně přesunu kravek. Krásné potoky byly cestou. A tekly
Já nechám namočit, pak vydrhnu kartáčem, opláchnu a suším. Ale jednou za čas.
A pak mám “echt” turistický s mřížkou na zádech.
taky mám odvětraná záda u batohu - jinak bych ho mohla ždímat stále…
My dneska dali jen desítku na nejsevernější bod republiky. Za celou cestu jsme potkali 1 paní s obřím batohem, pak jsme vyrušili partu trempíků u snídaně a jinak nikde ani noha. Úžasný byl pohled na konci procházky - přehánění stovek krav - děsně u toho bučely… hnaly se v zástupu i s telaty velmi svižně a já se trochu bála, že to vezmou za námi po cestě - ale nee - perfektně trefily na pastvinu a nemusely tam mít žádné “lano” ani navaděče. Ale spadl mi balvan, když jsem viděla, jak se hezky derou ne za námi, ale kolmo přes cestu… Neb představa, jak jdeme se psem po úzké silničce a v patách máme to stádo….
já teď Yodislava lehce uvařila… dali jsme delší procházku na okraji Jizerek - cestou měl tři potoky plné chladné průzračné vody a stejně po posledním stoupání si našel místo ve stínu s vysokou trávou a ustlal si tam.. a že dál nejde. Tak jsem ho popohnala, že to má k autu už kousek - a v pohodě to došel. Teď padnul na pelech a chrápe nahlas.
Taky mám posuvné, jenže někdy potřebuju jako to vodítko zkrátit a namotávat ho je pomalé, prostě to drapnu u uzle. A to mám centimetrové… mít tenké, tak nevím, asi tam zauzluju aj tu ručku z odkazu. 😀 To musí bolet jak sviňa, lituju Vás nejvíc!
běžně vodím Yodu na dvou spojených vodítkách - u psa mám manmaťácké s amortizérem, které má u karabiny všité “poutko”, takže lze vzít na krátko, pokud míjíme psa nebo lidi, kteří nevypadají zrovna nadšeně. A jinak dlouhý tlustý posuvný Tamer.
Odpověď na příspěvek uživatele impact z 20.07.2024, 18:24:21
jojo - mapy když plánují trasu, tak délka odpovídá jen na rovině. Čím větší převýšení, tím větší rozdíl mezi trasou (i ve stopaři) a realitou. My v horách bychom mohli vyprávět 😄 Jsem vždycky vnoučatům naslibovala podstatně kratší trasu, než to nakonec bylo
Musím říct, že já jsem naprosto udivena tím světem dog.
Já se na živo potkala asi s pěti dospělými jedinci a všechny byly důstojné, klidné a takové nad věcí a myslela jsem si, že takové jsou všechny, že to je jeden z povahových znaků plemene a kdybych si někdy dogu pořídila, tak že mi z ní vyroste přesně taková. No přiznám se, že Yoda tento obrázek o důstojnosti a klidu a tak, úplně rozbil. Ve snu by mě nenapadlo, že doga může být taková
Yoda je super, miluju jeho fotečky, ty úžasný momentky, ale kdybych si před tímhle poznáním pořídila takovouhle dogu, tak bych byla asi hodně překvspená.😂
já myslím, že je to jinak. Kdyby Yoda měl majitele, kteří chtějí kráčet s důstojným dogákem - přizpůsobí se. Zvykne si. My umožňujeme všem našim dogám blbnout, řádit… a ony pohyb milují. Všechny co znám. Žádná naše nebyla důstojná - Xerxes k tomu měl nejblíž, ale taky se uměl rozjet a pohyb navolno v terénu miloval.
Doma je to pak pohodový klidný zvíře. Plácne sebou v naší blízkosti a většinu dne profláká. Jasně - taky ho občas chytne nálada přetahovací, otravovací, běhací, vrčící… ale to není hlavní náplň dne.
A doga v pohybu - to je krása… hra svalů, volné kůže, uší, pysků… pravda, na fotkách je to trochu groteska