Tak čo ostáva? Iba prijať situáciu taká aká je
no a tady máme problém- ten je na mý straně hřiště, vím to. Moc to vím a kroutím se, ne vždy se mi to podaří se s tím popasovat. a štve mě to, protože taky vím, že se ona posunula hrozně moc. A vím jaká umí být úžasná a pak tam člověk stojí a má tam zas toho cizího psa . ale lepšim se, to jo po troškách, asi pomalejš než ona.
Případně můžete i při běhu natáčet a pak z toho videa fotky vystříhnout ze záběrů,
abyste se měla na co dívat na nemocničním lůžku 😀
a že jak mě viděla z dálky, s tím vlkodavem😄, jak mi jde pěkně u nohy, že se na něj jde podívat a pohladit si ho, akorát, že to není vlkodav, njn…
😀 😀 😀 😀 😀 pomoooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooct!
takhle asi 😀
aby Vaši pejsi neměli podobnou KVH jako můj minihorse
😀 minimálně Taliprdnice asi jo. Máme kolem sebe koníky hodně, ale takhle maličkýho ne. A myslím, že by Tali byla překvapená setkáním s tak silnou osobností 😀 Jehehééé, bych se smála, trošku si to představuju.
Ona je Tali - stejně jako Vaše mini - taky taková specifická, ale tam je to v současnosti spíš už opačně, že když jdu s ní sama, tak si tu naši společnou procházku taky užívá, je vnímavější k tomu, že jsme jen spolu. Když jdou všichni tři, má tendence být víc nezávislá. Ale tak s tou nezávislostí k nám už přišla.
Jsou tupy jak patnik….Protoze i kdyz na ne rvou, nic je neuci…
No a takhle ona přesně začínala u myslivců a mi se to - i díky přístupu mé druhé poloviny prostě nedaří úplně přepsat. I proto, že má ty svoje výkyvy a že je opravdu trošku specifická, ale když se mi podaří ji nahodit - je to úžasný. Ona je jak zakletá princezna, abych to tak nějak nejlíp popsala. Nahodím ji, ona funguje. Člověk vidí navíc, jak jí samotný je v tom dobře, a jste z toho ščastná, protože je to na tom psu nádherně vidět, hrozně si to užíváte, protože jste opravdu propojený a pak cvak- něco- nějaká schíza - a značně jinej pes. Už ne úplně cizí, jako to bývalo, už ne úplně ten pes, který nechce nikoho, nic, opravdu nic, ale je to jinej pes. Je pravda, že za ty roky se už doba prohodila, že to období jinýho psa je výrazně kratší a je jich míň, ale - a tady neumím fungovat já - mně to vždycky hrozně rozhodí. V tomhle nejsem “profík”, to se poctivě přiznám, hrozně špatně se mi to kouše, vidět toho psa takhle.
že nejvíc šťastná jsem, ne na drezúrním obdélníku, ale právě v přírodě, kde mi to velké nádherné zvíře dá pocítit tu svobodu, kterou v sobě má a můžeme si to spolu užít. Že ona ví, že mi věří, spolupracuje naprosto dobrovolně, protože když jsem s koněm na louce, co má tři hektary, má spoustu možností odejít a přesto to neudělá
tohle, tohle je pro mě nejvíc. Je to sice v menším měřítku, páč s čoklema, ale ano, přesně takhle to mám, vnímám a cítím, je pro mě nejvíc, když jsme všichni na jedný vlně, je nám všem stejně dobře, psi prostě jen tak přijdou a já vím, že jsou se mnou rádi a dobrovolně a jsme “smečka” nebo stádo, to je fučík, prostě patříme k sobě a oni “vysílají” a já přijímám. A nic víc není potřeba.Jen svoboda a volnost. Tohle nenahradí nic, vůbec nic. těším se na to, až si člověk bude moct sednout a jen tak být, čučet na ně, a nic víc nechtít, protože dostávám tak moc. Je to dar, umět si to takhle uvědomit.
Když všechny Tvé kámošky mají děti … 😀 😀 😀 boží.
Já tady už druhý den nad tím co píšete přemýšlím v souvislosti s naší Tali. Ona má mega velký tělo, má problém ovládat sebe, svoje tělo, emoce. A myslím, že ne vždy je to u ní tý o ochotě /neochotě poslechnout, že opravdu ona někdy potřebuje dobu, aby jí to doputovalo z hlavy do paty a zpátky. Něco proběhne a ona pak vytlemeně, jak to vymyslela přibíhá s tím, že je nejšikovnější, že to dokázala vymyslet. To už mám vypozorovaný, je to jako by měla zahlcenej software. Je to jiné chování, než když nastává ignor. Moje kamarádka se jí směje, že je jak brontosaurus, že by potřebovala ještě jeden mozek v zádech. No musel by ji někdo při tom vidět, ona je opravdu trošku retardér.
Je tam furt, ten ponik:
https://zvierata.bazos.sk/inzerat/162533390/predam-8-rocnecho-ponika.php
já se omluvuju, že načihuju a kafrám vám tu tady, ale když - to se opravdu tak hezky četlo, co psala Saga, že to taky musím napsat, ač jsem od čoklidů. Miluju to, když si to takhle sedne a člověk si ten čas užije skutečně a bez nadsázky na 100000000procent a všechno je víc než dokonalý, a je to celý intenzivní. Já jsem si to užila taky, když jsem to četla, byla jsem tam a bylo to skvělý. (Jak jsem ten kdo píše, a ostatní to čtou, tak to bylo moc prima mít to takhle obráceně a zažít to z opačný strany.
a Horsano - ano, koupila jste ráj 🙂
Jako znám důchodce, co pořád výletí a trekují a jezdí na kole a taky takové, co mají problém se zvednout od tv.
No ano, přesně . Moje máma psa teda naštěstí nechtěla, ale prostě byla přesně ten typ, kde by jakékoliv zvíře - a to ona je měla ráda, bylo spíš chudák. Já jsem mohla do určitýho jejího věku počítat s pohlídáním, lehkým povenčením, obstaráním, když jsme jeli na otočku na koncert, ale že by sama měla dlouhodobě zvíře, to by prostě k tomu nebylo. a on si to ten člověk nemusí úplně uvědomit, že pokud doteď zvíře neměl, zatraceně se mu přetočí život. S tím psem ven musí prostě, musí - každý den a za každého počasí, a ne jen kolem paneláku, to je prostě málo, max. tak pro pekinéze, ale tam zase ty chlupy …. a máma mojí kamarádky, jezdí na kole, chodí plavat, s jejich jozefpčikem chodí řádný a pořádný procházky… a to není rozhdně čerstvá důchodkyně.
No přesně jak říká Ronja - taky jsem tam takhle sáhla, když jsem sem kopírovala právě to, co jsem kopírovala. Psů je pořád hodně moc.
Buggyro miluju vaše řešení problémů! měla byste se tím živit. Ono by to navíc mohlo fungat i jako protikočičí plůtek, páč to by jim taky mohlo zabránit, aby tam chodily a konaly potřebu. Megi nezabrání nic teda, protože plůtky proti buldozerům se nedělaj, to skončilo s érou komundíry na hranicích.
padne na sieť -a čo potom?
No a čo potom, potom nič, iba lehárko v húpačke :
Supr nápad.
By to byl, kdyby člověk nestavil! 😀
Ale já půjdu vedle za “babičkou” a ona jich má na zahrádce půlmiliardy a slíbila mi, že si můžu vzít. Tak budu saturovaná.
Já jen tak namátkou ještě cituji z nabídek psů k adopci:
Ferda přišel do Tyldy koncem léta 2023. Jeho majitelka odešla do domova důchodců. Od štěněte žil u boudy na řetězu, jako mnoho jeho předchůdců ????
Bobík byl z našeho útulku adoptovaný již v roce 2019, ovšem bohužel majitel začal mít vážné zdravotní potíže a o Bobíka se již nadále nemohl starat. Proto se k nám vrátil zpět…..
Moje jméno je Rony a patřím mezi voříšky z říše jezevčíků. Je mi 10 let a jak už to tak bývá, přišel jsem o paničku z důvodu jejího věku a nemoci.
A to jsem fakt v rychlosti sáhla jen do první nabídky malých psů z útulků, nešla jsem po tom záměrně.
Ti psi doplatí na to, že dělají společnost nám lidem.
Zadavatelli, já jen pro představu, jak to pak taky někdy končívá:
https://www.facebook.com/photo/?fbid=751760523635660&set=ecnf.100064051567184&locale=cs_CZ
Ok, takže pejsek. a ještě jedna základní a hodně podstatná otázka - když se s paní něco stane - má se o psa a ale i příp. jiné zvíře kdo postarat? Ten pes je z toho nejkomplikovanější. A taky je pro ně hodně vleký stres, pokud zase musí změnit majitele. Já tím neříkám, že si psa paní nemá pořídit, to vůbec ne, ale je zapotřebí napřed do důsledků domyslet vše a případně se domluvit s tím spolkem-útulkem, že by kryli záda - nicméně by to pro toho psa znamenalo, že zas skončí v útulku a to není úplně fajn pro jejich psychiku, takže je lepší mít opravdu dobrou zálohu pro ten případ, že - přijde třeba potřeba nemocnice, nebo pak prostě stáří se ozve (nevím věk,to je jasné) . Jen předestírám co všechno je zapotřebí dotáhnout do konce. Ono i pro vlastní klid, protože když se pak něco semele a já ještě řeším to, že moje milovaný zvíře se ocitá v trablech, tak to je blbý.
Motýl je plemeno psa Papillon
https://www.google.com/search?q=papillon&sca_esv=224fa05bca59979e&rlz=1C1GCEB_enCZ946CZ948&ei=PPvqZfTMEe2Li-gP8K6hqAg&udm=&ved=0ahUKEwj02rLAzOSEAxXtxQIHHXBXCIUQ4dUDCBE&uact=5&oq=papillon&gs_lp=Egxnd3Mtd2l6LXNlcnAiCHBhcGlsbG9uMgoQLhhDGIAEGIoFMgUQABiABDIUEC4YgAQYxwEYrwEYmAUYngUYmQUyBRAAGIAEMhQQLhiABBjHARivARiYBRieBRiZBTIUEC4YgAQYxwEYrwEYmAUYngUYmQUyERAuGIAEGMcBGK8BGJgFGJoFMgUQABiABDIFEAAYgAQyDhAuGIAEGMcBGK8BGI4FMhkQLhhDGIAEGIoFGJcFGNwEGN4EGN8E2AEBSNwQUABY1AxwAHgAkAEAmAHiAaABpAaqAQU2LjEuMbgBA8gBAPgBAZgCCKAC-wbCAgoQLhiABBiKBRhDwgILEAAYgAQYsQMYgwHCAgoQABiABBiKBRhDwgILEC4YgAQYxwEY0QPCAg4QABiABBiKBRixAxiDAcICCBAAGIAEGLEDwgIZEC4YgAQYigUYQxiXBRjcBBjeBBjfBNgBAcICDRAAGIAEGIoFGEMYsQPCAg4QLhiABBiKBRixAxiDAcICCxAuGIAEGLEDGIMBwgIIEC4YgAQYsQPCAgwQLhiABBiKBRhDGArCAggQLhixAxiABMICERAuGIMBGK8BGMcBGLEDGIAEwgIEEAAYA5gDALoGBggBEAEYFJIHBTUuMi4xoAeboQE&sclient=gws-wiz-serp
edit - pokud psa - tak se taky přikláním k tomu dospělému voříškovi z útulku (nebo i plemeni, většina plemen má své V nouzi)
Tohle přesně říkala moje druhá polovina. Jenže si neuvědomil, že toho stačí opravdu málo a když vezmu, co všechno jsme likvidovali do nebezpečného odpadu my, po koupi Domečku….tohlede budou ještě u některých nemalé zásoby, bohužel. Normální člověk to mít nebude.
Já s dovolením položím dvě základní otázky, než se začne bádat:
* počítá s tím psem paní důchodkyně, přeje si ho ona sama? (protože leckdy lidé v dobré víře darují důchodcům psa a oni o to nestojí)
* má paní zkušenosti se psy? S výchovou, péčí a tím vším kolem psa, co pes obnáší, potřebuje?
PLZEŇÁCI POZOR - POKUD O TOM UŽ NEVÍTE, TAK ZAS NĚJAKÝ ŠMEJD ŘÁDÍ