S dovolením zase nakukuju. Ale to můžu, ne když jsem o víkendu zajiš´tovala odchyt poncle, co se rozhodla, že za ohradou, je to zelenější? 😀
Sago -
šla minihorska do akce!
děkuji, já si to zase představila a po tom zážitku co psala Buggyra mi toho bylo zapotřebí.
Buggyro
krom toho, že držím palce, ať přijde vetka co nejdřív , tak taky smekám, protože tohle je fakt zážitek .
Mám takové bohatší zkušenosti s ohradníkem - Plaka by mohla vyprávět, že? 🙂
Můj první ohařík koupil kdysi šupu v cca rok a půl věku - od ohradníku pro krávy, když se šel na jednu zvědavě podívat. A řval chudera taky jak kráva. Od té doby kravám nevěřil ani náhodou a měl to tak až do svojí smrti, dalo se kolem projít, ale stálo mě to úsilí.
Současný ohaříček chudínek malej, ten to koupil prvně od ovčího ohradníku a to plakal hodně a pak se mu podařilo v Malé Úpě, že se po kopanci od ohradníku do toho ohradníku navíc zamotal. A to teda nebylo vůbec hezký, vůbec hezký. No a ten to dál nijak neřeší, chodíme po přestěhování téměř denně kolem ohradníků, když jdeme procházkovat, výletovat a nijak mu to nevadí.
Madáme germánská flekatá, velkej tvrďák, jak se ráda tváří, koupila jednu až ve věku fakt dospělce-v podstatě po přestěhování se. A pak měla velkej problém a to i když ležely pásky prostě na zemi, vypnuté, nechtěla to překročit. Tak jsme to nacvičily. Nicméně pozor si dává, není hysterická, ale pozor si dává.
Tak držím palce, aby Framík k tomu přistoupil co nejvíc pragmaticky.
Efe, víte, jak si ten šprček střapatej musí po tom nuceným vězení užívat takovýhle výlety?
o
který jsou finančně totál v zadeli a už nemají, kde ušetřit,
No a to ještě -zpravidla to je často matka samoživitelka - tu pomoc nechce (rodiče musí dát souhlas s tím financováním) , protože je jí stydno, nechce, aby se o ní říkalo, že jsou takový chudáci, tak pak dítě třeba říká, že mu ty obědy nechutnají a někde sedí a cpe se v lepším případku suchým rohlíkem. A bohužel nejde jen o to jídlo samotné, ale též o to, že je pak mimo sociální kontakt - páč vzpomeňme si, jak to asi v tý jídelně probíhá, že jo 😀 , co se tam páchá, co se tam děje, děti se druží, hádaj, blbnou…….a ono sedí někde zcela mimo. Tak tohle je pro mě morbidní a ne to, že svého psa živým jako psa ne suchejma bobkama jako línej Emeričan. mimochodem to mě nepřekvapuje, že oni to tam takhle mají, oni to totiž takto opravdu nastavený mají. Ale to je mi fučík, to ať si dělají jak chtějí.
anonymní:Tahle diskuze na mě působí poněkud morbidně, obludně a zvrhle. Protože když čtu, co všechno v naší blahobytně-pospolné společnosti dostane do tlamy pes, je mi z toho trochu enviromentálně ouzko. I trochu nevolno.
Všechny možné a nemožné druhy mas a poživatin. Mně tam teda ani tak nechybí pribiňáček ,jako holoubátko, ústřice a lanýž. Ale věřím, že i toto psovi někdo podstrojí.
Je to celý fakt divný, jaký božstvo se tady ze psů dělá. Vím, i to už tady bylo, ale jak mám psy ráda, mám z toho divný pocity.
Morbidně proto, že psu kupuju maso? že dostane mrkev, kořenovou zeleninu, bylinky, jablko, zelí, hrušku, řepu- tedy to co jíme my? A sem tam toho pribiňáka? A že když si dám banán, tak se rozdělím?
Kdybych mohla cizím dětem, který neznám a kterým platím obědy místo jejich rodičů, který si radši koupí cígo, kafe, pívo, než aby jim zaplatili obědy, koupit toho banána a pribiňáka, tak věřte, že jim ho ráda koupím a dám, jenže to nejde, tak aspoň přes ty obědy supluju jejich sobecký rodiče. Tohle, tohle je morbidní - že jsou rodiče, který na svoje děti kašlou a části společnosti je to fučik a nezabývá se tím, aby se to nějak řešilo (což chápu, že by asi nebylo ani krapítek jednoduchý) a části společnosti ne a tak se snaží těm dětem pomáhat aspoň takhle. To je morbidní, že dítě nemůže ve škole jít ani na blbej oběd.
přiznám se poctivě, jak kdy- někdy to koupíme - teda hlavně páníček. ale není nad domácí. už mám koupenýho spoustu mlíka, puding, tvaroh…… bábrdle bude tančit čardáš! 😀
A tak já proti nikomu nejsem, ať si to každý dělá, jak mu libo. Jen vždycky napíšu takový nějaký z mýho pohledu rozumný důvody proč já granule ne.
(jsem si vzpomněla, jak jsme šli s Tali do Rakouska na dovolený a já jim tehdy z nouze,protože na dovče maso moc jako nejde, dala k snídani nějaký suprhyprd bobky, došli jsme na rozhlednu, uplacírovali se tam na terásce, objednali si a Taliprdnice hýkla a vyklopila tu hromadu granulí efektivně do prostoru. Tak jsem si zauklízela a od tý doby už fakt nic.
Voni sou pak fšicí jak ščenátka u takový tý krmní kaše 😀 a Mouses mlaská tak, že je to slyšet oknem ven 😀 Jen teda v tom počtu vyšším než dva psy už je blbý to, že jim kelímek člověk nemůže držet. To milovali vždycky všichni, když jim to člověk držel a oni se mohli soustředit jen na tu konzumaci.
Přesně hezky výstižně.
Ešče pribiňáček mi tam ale chybí. Ten muší občas bejt. Já když vidím, ty slastně přivřený oči, při vylizování kelímků…. 🙂
Musím zase o víkendu vyrobit.
Jo, Rumíček je taky malý chemik, kdyby to nebylo v pohodě - jako jednou ta jedna várka, tak to prostě jíst nebude. Holky jsou popelnice, ale on je dobrý indikátor.
Já si nedělám iluze, že je to skladované tak jako pro lidskou kvalitu, ale rozhodně je to skladované líp než to, co pak jde do těch bobků. Nicméně to co kupuju mi nepřijde jako něco, co bych jim nechtěla dávat. Ty hovězí kousky jsou vyloženě v pohodě, kuřata, skelety, játra, držky, losos, kosti tak tam úplně vidím co jim dávám a když už kupuju nějakou mletinu, tak od falca, kde až na jednou jedinkrát jsem vždycky byla spokojená.
No dyk jo, to píšu, že vstupní surovina bude v lepším případku stejná /ale spíš si myslím, že horší, protože se to spíš prodá právě takhle a snáz/,ale - pak to projde procesem a už to není tak živý, jako to bylo a jako to dávám do tej misky já.
ad ta kvalita do granclí - tam je ta výhoda pro výrobce, že nikdo nevidí v jaké kvalitě to maso dorazí k nim, co tam dají, co semelou a jak dlouho to skladujou, než to zpracujou. Vím jak příšerně to smrdí v Chrášťanech, kde se nějaký grancle vyrábí, když to k nám do tehdejšího bydlení občas zaválo, stálo to za to. No a pokud ten odpad po zpracování pro lidskou konzumaci chtějí prodat ještě jako syrové maso pro psy , musí to mít taky nějakou úroveň, takže to nemůžou skladovat jak kdysi hory kostí pro výrobu magi ve vitaně, nebo kde se to dělalo, kdy s tou horou kostí a odpadu hýbali červi. Takže to podle mého úsudku má i tu kvalitu lepší, než to maso co do granclí dají jako setinovou vstupní surovinu -(navíc já tam toho lososa v misce vidim, když jim to plesknu. V těch granclích ho bude kolik?). Horší určitě ne, min. stejnou, ale podle mě, jak píšu, to bude výrazně lepší.
Asi Stokholmskej syndrom,protože mě se trochu bojí
😀 😀
co mi to krucinál, připomíná, nemůžu si vzpomenout….. vidim jen nějak flekatě 😀
já nevím - podle mě je to hlavně o tom, kdo s tím psem víc žije, víc se mu věnuje, víc mu rozumí. Flákota do misky v tom nehraje až takovou roli. Bráno podle nás. Když se dřív manžel psům nějak zásadně nevěnoval , bylo to jasně daný, teď je zapojen mnohem víc a je to znát. Já asi neumím říct, koho z nás dvou maji naši psi - 1pes+2feny - radši, na koho jsou víc upnutí. Jo, když jdeme ven všichni hromadně, začnou bláznit, až když vyjdu já , protože je jim jasný, že při venčení bude mnohem víc zábavy , neb páník je ten, kdo prostě jen jde, kdežto já s nima i pracuju, hraju si, mluvím, komunikuju. Pokud bude problém, poběží se za mnou atd. Ale nemyslím si, že by jednoho z nás zbožňoval kterýkoliv pes víc, nebo míň. Jsme jedna banda. Heh, je pravda, že když začne hromovat na naši germánku páníček, jde se frajle schovat za mnou - páč ví, že pokud to hromování nebude spravedlivý, zastanu se jí, když začnu hromovat já, nejde se schovat k němu, aby se jí zastal a přijme výtku .
Asi to bude věk štěněcí …
ani ne, před dvěma rokama jsme byli pro naši současnou útulkovou babičku, když ji vyvedli z kotce, utíkala k mému muži s výrazem: "Kde jsi proboha celou dobu byl!" až by to mohlo vypadat, že jsme ji tam odložili my 🙂 . Naštěstí jsme byli z velký dálky, takže to nepadalo v úvahu, ale opravdu to od první vteřiny vypadalo takhle. On byl ve vteřině její bůh a guru. Pak si to “zkazil”, protože stavíme a on na ni nemá tolik času jako já, která se psům věnuje mnohem víc.
No, vy nevíte, co proběhlo během těch třech neděl, kdy jste s ní nebyli. Může být, že se něco stalo, co zapříčinilo tuhle změnu chování. Taky to s tím ale třeba nemusí souviset. To už nezjistíte.
Zaměřila bych se na dvě věci - úpravu vztahu mezi náma dvěma, abych si ji co nejvíc natáhla na sebe, když v podstatě pes je ve Vašich rukou a manžel nic. To by byl můj plán č. 1. Hodně bych si s ní hrála, pracovala s ní. Nejdřív a nejvíc doma. Udělat se pro ni co nejzajímavější a pak to přenést na zahradu. Vím, bude to těžký, znám to, když nám doma přistála původně lovecky vedená/nevedená zkažená ohařka. Hodně práce a úsilí Vás čeká.
A hodně bych se zaměřila na tu práci kterou tohle plemeno v sobě má, učila bych ji, ovladatelnosti na té šňůře - zase nejdřív na zahradě. Máte-li nějaký povel, který vám doma v klidovém prostředí dobře funguje, začněte ho cvičit venku, aby se fena naučila na vás soustředit. zařaďte i takový “blbosti”, jako že jdete ven - i na zahradu se šňůrou(vím, je to opruz, moc dobře si to pamatuju) a fena si hezky sedne před dveřmi a věnuje Vám svůj pohled a až pak se ty dveře otevřou. To stejné při otevírání branky ze zahrady. Abyste si tímhle způsobem na sebe natáhla to, že vy jste ten, kdo jí dává tu možnost jít za tím, co jí nejvíc baví. Musíte s ní opravdu intenzivně pracovat. A to vždy opravdu na té šňůře. Je dobře, že ji nepouštíte, protože tohle plemeno, má svou práci v názvu, není to parkový pes a Vy u ní máte nulovou poslušnost. Čeká Vás hodně dlouhá cesta, držím palce.
Efe - mám tu hubu kolem celý hlavy, moc hezky se na vás dvě holky kouká, jak si to užíváte. Jsem moc ráda, že to všechno klaplo, že jste se rozhodla, že jste ji našla, že to po těch peripetiích skutečně vyšlo a že si spolu s Barčetem takhle vyhovujete. Hurááááááááááá.
no já si taky právě myslím, že to nebude mít dlouhýho trvání, jen nemám představu, zda je to otázka čistě jen dnů, nebo o něco víc.
Buggyra
zkuste se zeptat drůbežníků, jestli to někdo testoval.
já myslela, z toho, co jste psala, že když si to pochvalujou, že už někdo ví, jak dlouho mu to vydrží. páč si myslím, že moc dlouho ne-ale jak píšu výše, nemám představu, co je to “dlouho ne”.
Buggyro - nad tímhle jsem uvažovala v rámci zařizování výběhu pro slepice, jak dlouho to tak může vydržet?
Dík.
No my jsme myš měli zatím - živou - třikrát. Poprvní ji přinesl kocour, dvakrát to dokázala sama - psi, ani kočka jí netankovali, vzala to tehdy oknem přímo do kůchně, kde v tu dobu bivakovali shodou okolností všichni a byla čerstvě vystěhovaná - jo to bylo s podzimem. pak se nám taky s podzimem nějak dostala do baráku takovou škvírou ve zdi. pravda je, že na chalupě to přes léto normálně nechávám otevřené a ve dveřích je jen takovej ten příšernej provázkovej rádobyzávěs a ač jsme na samotě u mezi polema, tak v létě nic. Jen to prostě u toho domu, kde člověk bydlí nějak vnímám jinak, než u tý chalupy. Moc nechci řešit bobky na lince a myš pobíhající po baráku, protože v tomhle jsem paní hygiena, bych pak musela savovat šécko jako blázen 🙂
No myši jsou taky důvodem, proč nemáme ani přes den úplně otevřeno v tom pravém slova smyslu. Ve dveřích je síť a já dělám vrátnou (bez utírání těch ťapek, když je sucho)
Myslíte -otázka tak nějak do pléna- že přes den se tam myš nepropašuje? nemám s tím zkušenosti a tak radši preventivně to řeším sítí.