Příspěvky uživatele

No ty bláááho, to muselo být příšerný! navíc v čekárně ordinace, tam to člověk nečeká. Nebo resp. já si taky vždycky dávám pozor, protože přeci jen, stresík tam je, psi můžou reagovat různě, moc prostoru tam není /zrovna tuhle psice do čekárny vůbec nešla, protože u vchodových dveří seděl rotík, který velmi hluboce a temně vrčel i na lidi. Též bez náhubku. /No ale prostě, mám-li psa na klíně a jsem v čekárně u veterináře, tak tohle bych prostě neočekávala. Chudák čibaba ☹️, chudáci majitelé

Hezkej překlep, co? 😀 

Každopádně to video je moc hezký, já na něj narazila tuhle při jiným hledání a ač se mě to netýká, shlídla jsem to aaaž do konce.

Dobrý den, pane Vermouzku, moc díky za odpovědi. 

Mně to přišlo jen divné tím, že jsou opravdu v těsném sousedství. Jasně, vlk, liška, medvěd - pořád jeden prostor, takže stejný princip. Ale tady oni jsou jak v paneláku 😀 a to hnízdo je právě oproti noře savců otevřený prostor, kam je ten přístup mnohem snažší. Právě kvůli těm mláďatům mi to přišlo podivný, že - ten jeden tomu druhému je de facto naservíruje. Přišlo mi to zvláštní , být spolu a sdílet spolu teritorium takhle úplně těsně.  Ale podle všeho tak nějako prostě koexistují. Luňák se rozhodl zabydlet a káně halt to akceptovala. Uvidíme příští rok.

No ano, je to šok, když si pes pro druhýho sáhne  naprosto z pikosekundy, bez jakýhokoliv kontaktu před tím. Navíc tohle není nějaký volochtávání, dohadování, poměřování pindíků, to je tvrdej cílenej útok na život toho psa.

Brouček malej, dědoušek. Já bych fakt takový kretény střílela, je ten chlap normální. Zaplatil aspoň veterinu? 

Mně takhle zmasil FENU! Starou! Hárající !! Debilní bulloidní čokl z vedlejšího vchodu - si teď nejsem schopná vzpomenout na ten název “plemene” (patří mezi ty “novodobý” velkoverze) Normálně si pro ni sáhnul na schody, když jsme šly s Bubi ven. Venčili ho debilitní kamarádi debilitní majitelky a měli ho navolno. Aspoň , že s košem, nicméně bez bolesti to nebylo, ono by stačili jen ten šok. Bubi bylo tehdy třináct let, mírumilovný stvoření, který nevědělo co se v tý vteřině stalo. Čokl měl zářez na několika psech v našem domě. a jednou si kousnul i do lidskýho. Tohodle psa- stejně jako thajce v rukou dvou naprosto bezmozkových Rusáků jsem opravdu nenáviděla, za to jak terorizovali okolí, bez ohledu na to zda fena, či pes. Jak jinak psy miluju. 

Fikovnice:

Mně se při důkladnějším pohledu a rozboru jeví ten černý puntík nepoměrně větší než hvězdička!🤣

Optickej klam, přeměřeno - hvjézdička i punkt zaberou na obražofce stejně mm

Pokud se tu vyskytne někdo přírody hodně a ptačích dravců znalý, ráda bych se zeptala. K mojí radosti se na kopci nad námi uhnízdil Luňák. Loni si tam jen tak kroužil, letos očividně už zahnízdil. Slýchám ho tam a vídám pravidelně. Ale! Ale! V jeho blízkosti bydlíkuje někde i káně. Byla tam první, bydlí tam min. od doby, co jsme se nastěhovali. No ale je možný, že vedle sebe - takhle relativně natěsnačku  - můžou fungovat? Nevadí si? Nekonkurují si? Jdu s čoklema a slyším luňáka a zároveň v tom samým sektoru káně. Nic poplašnýho, ani z jedný strany, normální hlasy. 

Tak kdyby někdo věděl, budu ráda. 

tak štěndo, tam třeba toho ještě není tolik na hadrdisku napsáno, ale dospělej pes, kterýho opravdu vyhodili a nějakou dobu se toulal, to už bude často asi o něčem jiným.

Doron

to podle mě má vrozený po generacích předků, kteří žili na ulici.

no a nebo takhle, že jo

keriton:

Jé, ale tohle na mě dost funguje! Zkuste mi tu ještě chvíli psát, že to bude složitý naučit, a já se hecnu a máknu na tom, abych dokázala, že s ním to nakonec tak složitý nebylo 😀

Asi takhle Keriton - se poséřete, než ho to odnaučíte.😜

Fíkovnice - nevím, zda Vám to k něčemu bude, v Brněnských a kočičích vodách se nepohybuju, ale zadala jsem si do vyhledávače veterinář specialista na kočky Brno a vypadl mi jedněch kočičích stránkách seznam, kde jsem za  Brno našla pár specialistů:

https://kockysobe.estranky.cz/clanky/seznam-veterinaru-specializovanych-na-kocky.html

třeba pan doktor Kučera má výborný recenze, jak jsem nakoukla. 

Aha - to se nedá nastavit na nějakou min. výšku? to by mělo ne, stejně jako světlo, taky nám na chalupě nerozsvěcí při pohybu psů, ale při našem už jo.

No to mi můžete povídat.  Zvlášť, když se ten pes musel o sebe nějakou dobu navíc starat i sám.

Ale jako jo, von je to boj! A jak jsou tři je to opravdu i boj s časem. Když mi k prvnímu ohaříkovi přišla první útulková Bubi, měla jsem to šécko nalajnovaný a fachalo to hezky. Měli jsme těch samostatných procházek poměrně dost - nejvíc tedy ve prospěch Ešátora. I proto, že moje heslo právě bylo, že jsem chtěla, aby věděl, že je pro mě stále ta moje láska veliká, ten kdo byl doma první, že o nic nepřišel. Pes se tak moc nepohybuje v čase, takže stačí malá vycházka označená tou výjimečností, kdy to člověk udělá maximalisticky intenzivní. Ne procházení se, ale intenzivní náplň. Klidně právě i po společný procházce. Jak jsou tři, a k tomu stavba, je to pro mě nemožný, ale moc dobře vím, že když se budu snažit, tak to nějak vyšaším. Rumíček zase miluje pouštět si balonek s kopečka, donekonečna dokolečka. A protože s fraucimórem na to tolik času není, když se jde hromadně, tak semo tamo ho vytáhnu naproti k sousedům do úvozu a tam jako strávíme k jeho nadšení celou jeho osobní procházku, kdy jako blbeček čutám balonek zpátky a on je Blažej, jak může zkoumat, kde mu to nejlíp běhá 😀 ten balonek.

Semotamo prostě pro každýho urvu jeho samostatnej čas a je pak vidět - hned od začátku procházky, jak je z toho ten dotyčnej nadšenej. Důchodkyně útulková, která je u nás teď akorát rok a fousek, metala tuhle při krátký vycházce kolem komína, kdy jsem ji vytáhla po venčení opravdu na pár minut, takový kozelce, že jsem se bála, aby jí byť s odstupem, neprdla ta pooperační zahojená jizva, jakou měla radost, prtka moje šedivá.

Edit - vůbec, ale vůbec si nedovedu představit, jak to má zorganizovaný třeba Janaa, nebo Arosek, který jsou v majetku příšernýho počtu psů, kterej já bych taky ráda, ale nestíhala bych to už vůbec. JAK SE TO DĚLÁ? 😲

Milan:

Prosím o doporučení na dobré hlídací plemeno. Ideálně menší vzrůst, aby mi nepřeskočil plot 1 m vysoký. A ještě dotaz, když bych ho nechal vykastrovat, nebude to mít vliv na jeho hlídací schopnosti? Díky, Milan

Možná Vám křivdím, ale zadání k tomu svádí, myslím, že nehledáte psa, kámoše, parťáka, ale hlídací systém. Alarm. Tak pak je opravdu lepší pořídit to, ono Vás TO venkoncem vyjde i levnějši. Nemusíte TO krmit, venčit, očkovat, léčit. Nemusíte hledat někoho, kdo Vám TO pohlídá, až pojedete na dovolenou. Nemusíte TO vychovávat, aby Vás TO poslouchalo a nebylo na obtíž, aby TO neutíkalo.

Ona ta kastrace není zadarmo, docela dost to stojí, psa musíte po dobu rekonvalescence dozorovat a dohlížet na to, aby si ránu nepoškodil, nerozlízal. To u alarmu nemusíte. A taky vykastrovaný pes Vám může přinést nečekaná překvapení, to u alarmu nezažijete.

Fatia:

Ehm, žádné moudro nemám, bábovku si nevysloužím, ale… Hlava je z druhé strany! 😀

Ešivá vona Thielli nechtěla taktně naznačit, že jako je to problém, dostat to do tý hlavy, když je to Miss Brown šécko tak jako u zadku? 😀

Edit - Thielli, já jsem ještě zapomněla říct, že tyhle dělený venčení nemusí být opravdu nijak předlouhý, ale o to jsou intenzivnější. Pro Vás i pro toho psa, jste zaměřená jen na něj, jemu se věnujete, s ním cvižíte, hrajete si, povídáte. Je to intenzivní, stačí půlka času. Věřte mi, že se pak opravdu i Vy budete radovat, budete z toho mít dobrej pocit. No a doma pak můžete s oběma dát bitku, ne? 😀

Thielli:

Dobrá tedy. Vám věřím každé slovo. 🙂 Vlastně můžeme teď navázat na to nucené rozdělování…  

Přesně tak, už to máte rozběhnutý, tak v tom nějakým způsobem pokračujte. Využijte k tomu opravdu krátké cvičící, třeba večerní procházky a jednou za nějakou dobu to udělejte tak, že tu klasickou prostě časově rozpůlíte, nepůjdete courat do přírody a budete se věnovat každý zvlášť delší dobu někde za barákem , výcvikově, nepůjdete se procházkovat, ale budete cvičit někde za komínem poslušnost, pohrajete si, zaházíte balonek, potaháte se, pomazlíte s jednou a pak šup, výměna a na šichtu jde ta druhá. Uvidíte, že z toho pak budete mít nakonec i dobrý pocit. A jim to opravdu taky prospěje ve všech směrech. Bude si pro tu chvíli každá připadat výjimečná. V létě, kdy jsou dny dlouhý, jsem dělávala i to, že jsme třebas šli hromadně ven, courat do polí, ale pak po návratu jsem ještě jednoho, nebo druhýho vzala po návratu ještě na chvilinku ven a buď jsem je pak prohodila, nebo toho druhýho takhle vzala druhý den. 

Já to vím, já to vím, Thielli, mám to doma dokonce třikrát a sama jsem se do toho trochu propadla, jak jsou tři. ALE! ALE!! JE TO ŠPATNĚ (a tak se to snažím dělat aspoň v malé míře). Spešl, když potřebujete něco učit.  Potřebujete být soustřeďovaná na toho jednoho jedinýho. A pak jsou tu další dva aspekty, neméně důležitý. 

Ten jeden je - že každej z těch čoklidů si zaslouží mít nás chvíli čistě pro sebe - dělá jim to dobře na dušičce. 

A ten druhý a podle mě ze všech úplně nejdůležitější - zvlášť, když jsou dva…………….když se něco stane, je pro toho, kdo zůstane aspoň malou berličkou, že umí fungovat sám. Že umí zústat doma sám a že umí venku fungovat sám za sebe, bez podpory toho druhýho. Ono to bolí i tak, ale nejsou tak ztracení. Já vim, že teď jako nepíšu nic optimistickýho, ale …..no…. tak prostě na to koukejte z toho výcvikovýho hlediska jenom.  Když něco učíte, tak vždycky jen jeden. A Vy Miss Brown přece učíte. Černoprdelnici může před odchodem dát nějaký úkol - třebas čmuchací dečku a vymajznout na chvíli - nemusí to být vůbec dlouho, stačí za barák, lehce procvičit v rámci večerní procházky a šup holky prohodit. dopřejte jim i to, že se opravdu věnujete jen té jedné.

Keriton - ano je to piplačka, velká piplačka (tohle a samota je vždycky piplačka). Možná to u Bubi bylo spolehlivější i tím,že jsem s ní nemusela řešit tolikatě moc a moc věcí najednou, abychom mohli/y fungovat. Tali měla nabalíno krom agrese úplně všechno, co si člověk vymyslí. Takže tam se řešilo pořád něco. Ale věřím, že i u profibufeťáka se lze posunout. Min. posunout, když ne to pořešit do naprostý spolehlivosti.

Thielli - ještě se zeptám, protože to jsem nezaznamenala - chodíte s Miss Brown samostatně? Tedy i samostatně?

Mně u první Bubrdlíny a u Tali pomohl odpaďák, který se neuklízel, ale natvrdo zavíral

https://cdn.domacipotreby.cz/images/0/b5bb341687ba47c0/2/fave-odpadkovy-kos-popelnice-21-l-barvy-mix.png

 a velmi, opravdu velmi intenzivní nácvik nebufetění. kdy jsem začínala fakt doma  - nejdřív s co nejmíň zajímavýma odpadkama ( pak třeba obal o šunky, od sýra, kde si nemohly nic vzít, pak už jsem tam i nějakej ždibec jídla dala…. ) “pohozenýma” třeba v předsíni, s klikrem a masem, párkem, sejrem, játrem v ruce a cvičilo se nevšímání, nevšímání, posléze už i procházení, pak jsem “odpadky” zatraktivňovala, pohodila “igelitku s odpadkama” a chodilo se kolem, pak jsem dala na dlažbu kus chleba-velký lákadlo, kost z polívky - velkou….. aby to pes nemohl zhltnout, a chodilo se, chodilo se, to stejnej princip jídlo na lince /obě bufetily, kradly, když k nám přišly, Tali navíc po lince běhala - 30 kg pes na lince je vyloženě prima)/. Pak jsem to přenášela ven. Byla to piplačka, ale dost se to vyplatilo. Bubi občas v rámci splašení se hormonů  v době hárací , venku selhala, ale doma supr. Tali tam je to a bude to horší, protože po přestěhování se do Domečku, přestaly v týhle oblasti platit věci v bytě naučené 😀 😀 ukradla toho už dost a já teď ale nemám kapacitu na to, to řešit celý odznova, takže uklízím a vyhrožuju zkrácením jejího života, ale v bytě v Prahé už byla spolehlivá dobře. Venkovský vzduch jí nesvědčí. Teda jí jo, ale jejím návykům ne 😀