Odpověď na příspěvek uživatele Canka z 19.10.2023, 23:11:53
Jestli můžu - pokud finance dovolí, objednala bych a donesla mu to tam, s tím, že máte kočky ráda a jak jste mu říkala, nejde si ji vzít domů, že byste ráda vypomohla takhle. Pokud vás s tím i pošle k šípku…….tak budete mít pak doma v zásobě, až budete potřebovat Vy. Musíte taktizovat, vlídně a postavit to na tom, že Vás to trápí, což trápí.lhát nebudete a jestli by se nezlobil, ať to nebere blbě, že prostě na tu kočenku furt myslíte a máte výčitky…. atd, atd. Nemůžete jít napřímo, musíte pěkně oklikou přes Ostravu, olomouc, brno a zase zpátky. Je to člověk, který nebude řešit kočku, spíš bude řešit Vás.
Já bych vyhledala klidné a vyrovnané dospělé jedince a s těma bych chodila procházkovat.
Posilovala bych sebevědomí i v jiný oblasti, než sociální - učila bych psa různým dovednostem - chodit po specifickém povrchu, překonávat překážky, provoz ve městě, tam, kde je velká koncentrace lidí - pochopitelně vše v míře, jakou štěně unese, to je důležité.
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 19.10.2023, 14:13:17
No to by bylo nejlepší vysvětlení. Páč opravdu šécky pesani co je znám, milujou ty krysy a to co předvedli ti dva - zcela nezávisle na sobě, to jsem zapomněla dodat, protože Rumíček, že jo Ešátora neznal - to bylo v obou případech fakt dokonalý.
jen takový OT trošku, ale ne úplně. zajímavost taková.
Oba naši ohaříci maďároš, milovaly ikeáckou krysu od štěněte. A! Teď přijde ta zajímavost - oba shodně. Když se přijelo z Ikei naprosto dokonale detekovali tašku, kde byly krysy. Hned z první, ani nezjišťovali kde je co, okamžitě věděli oba dva, mezi dveřma, že dorazily krysy. Žádný vítání nic, rovnou start k tašce s krysama. K papírový tašce z Ikei.
No takže buďto spojení pachů z toho obchoďáku, nebo - spíš? - papírová taška???- značilo , že jsme byli pro krysy. A bez ohledu na počet tašek - a že jich někdy bylo - třeba v době nějaký rekonstrukce bytu, nebo teď, když stavíme a zařizujeme - hned k tý správný tašce. vteřinová záležitost.
Takhle dobří v uvažování a v čmuchu dokáží být psi.
Dotaz mě přivedl k úvaze, jak je to vlastně u nás? Mouses patří do skupiny hodně nezávislých jedinců. Není vyloženě mazlící. A já nejsem , když se nad tím zamyslím, schopná rozklíčovat, jestli to on s námi má nějak rozložený. U mě podle mě si je vědom toho, že já mu dopřeju víc - v tom smyslu, že mu dávám nejen žrádlo - to krmí i drahá polovina, podle toho jak komu vyjde čas - ale i pamlsky. Dopřeju mu i víc svého času - nejdu třeba kvůli němu spát i když už reju hubou v podlaze, ale najdu si aspoň malou chvilku na fotbálek, něžný hlazení před usnutím. Když budu sedět u počítače a on bude doma takhle večer, tak mi vyskočí na klín. Já se s ním honím kolem včelína a hraju s ním na babu. Já ho s sebou beru do koupelny…. Za mnou chodí víc. Ale! od druhé půle si nechá mnohem víc líbit v činnostech, který kočka neoblibuje, jako je podávání odčervovadla, čištění rány i utírání ťapiček, to se naučili spolu. Na druhou stranu jsem to já, komu chce sedět na rameni (což je fajn v zimě a dost bolestivý v létě 😀 . U drahé půle nikdy nenaznačil, že by mu chtěl vlézt za krk. Tak nevím, jak to máme.
Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 19.10.2023, 12:10:44
jestli je to v tom smyslu, že po hračce překusuje až k ruce, tak na to se mi vždycky osvědčilo jít tomu naproti -tedy já jsem byla kdo rukou “překusoval” po hračce až k mordě psa /no někdy to bolí/, až dosáhnu toho, že to pes nedělá.
Na nácvik povrchů se taky hodí pet flašky a vůbec umělá hmota nacpaná do odpadkového pytle -ve vrstvě po které může štěndo jít. Plus naskládaný jehličnatý větve.
Anooo, plyšáci ze sekáče a konfiskace všeho plyšového v rodině a přilehlým okolí. Jsou návštěvy , které k nám bez plyšáků už ani nejezdí. A anooo, angrybirdi - to je výbornej matroš a primitivovi flekatýmu vydrží nejdýl. je to kulatý, nemá to ručičky a nožičky, který by se urvaly, připomíná to míč a tak se s tím pádí zběsile zahradou přes příkop. Papírové krabice a krabičky, ruličky od toaleťáku a papírových utěrek jsou taky favorité - dodnes. Třeba u Bubinky mají velký úspěch doposud nejen jako cupovadlo při mém odchodu, ale i jako vítací předmět. když jí při vítání nabídnu ruličku je ščastlivá, že má s čím rejdit, jako ostatní s hračkama. Nějak se těch hraček při vítání ostýchá - to je Rumoušovo dílo teda a za to bych ho přetrhla.
Krysu z Ikey doporučuje 13 z 10 psů
😀 😀 😀 výborný!
řekněte mi někdo, čím to je, že je ta krysa tak oblíbená?
Odpověď na příspěvek uživatele assil z 19.10.2023, 10:34:07
Ale tady se k tomu boji o život se přidávají i ty nepříznivý podmínky města.
Jo jasně, krysa, kuna a potkan těm se u popelnic daří, ale není to jen o těchhle. Ono kolikrát lidi jsou nadšení, jak se ta zvířena hezky víc rozmnožuje, když bydlí už i ve městech. Ale není to tak, je to jen o tom, že jim zase ubylo životního prostoru, ne že by jich samotných přibylo.
Stará mikina na který udělám uzel a můžeme se malým dravcem přetahovat. nestojí ani ň.
Ono bude taky záležet na jedinci. Můj Rumíček je profesůrek, který, kdyby nebylo Taliprdnice, má dodnes všechny svoje měkkoučký plyšáčky, které dostal jako štěně. Tyranosaurs flekatej - tomu odolal pouze černý kong - u štěněte člověk nemusí mít až tak tuhle tvrdou variantu, nicméně kong mi přijde jako dobrá a bezpečná hračka a zábava.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 19.10.2023, 10:24:23
To je dobře, to je dobře. Kůň je tak krásný a ušlechtilý stvoření, že pohled na něj - stejně jako na jiná zvířata, pochopitelně - když strádá (a ti u nás opravdu strádají) je bolavej. Přeju Vám, ať se podaří najít toho nejlepšího majitele, který dá konikovi všechno to, co potřebuje.
