Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 27.07.2024, 11:43:47
Tady to zastání se třetí osoby je strašně moc fajn a důležité. Jak byla teď ta vedra, tak přijdu po nákupu v OC na parkoviště a najednou vidím, že nějaká mladá dvojice tam domlouvá staršímu chlápkovi, kterej nechal psa zavřenýho v autě a chystal se jít nakupovat. Tak jsem vylezla z už nastartovanýho auta a zamířila k nim. Každá strana asi byla zvědavá, za koho se postavím ;-). A já jsem normálním klidným hlasem řekla, že souhlasím s tou mladou dvojicí a ať pán psa v autě nenechává. Kdybych bývala měla čas, psa bych pohlídala venku. Chvíli jsme se všichni s pánem dohadovali, až přeparkoval pod strom, ale že nemůže nechat pootevřená okýnka. No, auto byl stoletej šunt, nevím, čeho se bál. Takže jsme jej ještě “ukecali”, ať psovi pootevře okna. Dvojice pak odešla a já pak ještě pro jistotu na tajňačku projela celé parkoviště a vrátila se…abych se ujistila, že chlápek mezitím ta okna zase nevytáhl. Zůstala naštěstí pootevřená a fakt to bylo snad v jediném chládku, co na tom parkovišti byl.👍
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 26.07.2024, 18:38:23
Já obecně hluchoslepost považuji za snad nejhorší postižení… Takže se ztotožňuji s Tebou, že stát se to mně, velmi bych zvažovala, zda chci takto žít. Na vozíku se nějak žít dá…a teď to myslím i na ty psy - kteří mají po ochrnutí sestrojená kolečka a můžou skoro normálně běhat. Ale hluchoslepost? Pro mě hrůza!!!😢
Promiň, Vahine, že nejdu s žádnou radou. Jen jsem se nad takovým hrozným postižením zamyslela. Ono je i blbý, že stran smyslů člověk není se psem úplně kompatibilní. Tím mám na mysli třeba ostrý čich psa…čenichem se pes může také orientovat, ale jak to zapracovat do ovladatelnosti…🤔
Odpověď na příspěvek uživatele balu z 26.07.2024, 09:33:54
Ano, stejně jako Vahine, v tomto plně souhlasím. Ono i ten “blbej diabetes” je hodně hodně limitující. Já můžu občas odjet, ale opravdu jen na krátkou dobu (řekněme kolem 4 až 5 dnů max), protože ne každý zvládne píchnout zvířeti injekci. A je to pochopitelné.
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 26.07.2024, 07:20:59
Bobčo, já bych Ti to - v případě zájmu - popsala/napsala tak, abys tomu rozuměla. Ale záleží na Tobě, nevnucuji se. Prostě když budeš někdy chtít, klidně se do SZ s lékařskou zprávou ozvi.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 25.07.2024, 22:36:08
Moc moc Ti děkuju. 🌼 Víš, já jsem strašná konzerva a tady k tomu kroku jsem se odhodlávala fakt dlouho (je to první změna zaměstnání). Jsem asi podobná Tobě - také mi hodně záleží na kolektivu, na lidech, na vztazích… Ale i na tom, aby mě ta práce bavila. Aspoň trochu…🤔 No a tady já vlastně ani nevím, jaký je kolektiv. Paní, s níž sedím v pracovně, je extrémně introvertní (tím, že jsme na webu, na jakém jsme, tak ještě uvádím, že dle jejích slov přímo nesnáší zvířata; tím se i zužuje okruh témat, o nichž by se s ní dalo event. povídat). Ten začátek byl obzvlášť tristní - sedět a de fakto prosit a žebrat, aby mě někdo zaučil. To se o trošku zlepšilo, ale zdůrazňuji, že opravdu jen o trochu. Psala jsem opakovaně i o financích…tak na ty si zde fakt nelze stěžovat. Je to těžké dilema. Minulá práce mě nejen bavila, ale i naplňovala a dávala smysl mému životu. Byly tam ale ta neopominutelná “ALE”. Já teď nechci říkat, že věci budou přesně tak či onak. V podstatě jsem zaujala vyčkávací postoj. Ono také bez zaučení a aspoň počátečního vedení člověk nemůže odvádět výkony, jaké by asi zaměstnavatel chtěl. Takže…třeba to za mě rozhodne právě ten zaměstnavatel. Dobré je na tom to, že kdyby se tak stalo, nebudu si rvát vlasy jaká že se to udála tragédie. Takže zde vlastně opakovaně píšu: Uvidí se… A ještě jednou děkuji za podporu.
Kometo, až tu budete: Vy jste na ty kvízy. Objevila jsem (díky bratrům Bendigovým😀) online AZ kvíz. Tak, kdyby se Vám někdy chtělo dát se mnou partičku…😀😉
Nooo, první, co mi řekli při předávání, bylo:"Nesmíte se ani přihlásit na jiný mail než je naší instituce, nesmíte na internet…"…což nevím, zda jde v NTB nějak nastavit. Každopádně já jej zatím nezkoušela ani spustit, ptž je prý potřeba identifikační karta, kterou mi k tomu zatím nedali. Tak se holt uvidí, jak se to bude všechno dál vyvíjet.😉
že na jízdárně tráví koně z mého pohledu vždycky jen chvilku ( třeba dvacet minut) . Možná je to ale tím, že jich má asi pět.
A má k sobě i nějaké b-reitery? Profíci to takhle mají často - nejdřív jim někdo koně opohybuje, pak si oni udělají tu práci (klidně na 20 - 30 minut) a pak zase někdo koně vykrokuje a postará se o něj.
Odpověď na příspěvek uživatele orionka-2 z 24.07.2024, 17:23:31
Orionko, to říká jedna moje kamarádka. Do práce se nechodí za zábavou, ale vydělávat na živobytí. Pak jsme se o tom bavily víc a do hloubky a ona pochopila, že pro mě je zaměstnání v životě hodně důležité. Kdybych měla rodinu a tisíc koníčků, tak asi práci tak moc řešit nebudu. Mě strašně, ani nevíte jak, mrzí, že práce, která mě naplňovala, bavila a asi jsem ji těch 30 let dělala dobře, tak jednak není náležitě finančně ohodnocena a druhak tam byly ty šikanózní projevy. Jiná moje kamarádka na současnou situaci říká:"Vidíš, ukazuje se, že volové jsou všude a že sis nepomohla!" Jenže tady to aspoň není cíleně na moji osobu. Teda doufám…😀
Dokonce tam pracuje exkolegyně sestřenice a když jsem si jen mírně postěžovala, že mi nikdo neřekl a neukázal to a ono a tamto, tak se začala upřímně smát…s dovětkem:"Jo jo, tak to je tu naprosto normální!" Mně to normální nepřijde a ani si snad nezasloužím první plat. Kdoví jak to všechno bude… Ale dnes jsem obdržela NTB (na HO)!!!!👍 Na druhou stranu na HO nemůžu v žádném případě odejít, pokud nebudu aspoň základně obeznámena se svými povinnostmi a jak na ně… Ale i tak mě ten noťas potěšil.😉
Je to užovka hladká, jak už tu zaznělo opakovaně výše (Coronella austriaca). Na rozdíl od jiných fotografií je tady záměna nemožná, jak z důvodu proporcí hlavy, kresby, proporcí těla atd.
Odpověď na příspěvek uživatele Canka z 23.07.2024, 22:23:35
“…že prostě jsou hozeni do ,,rybníka a ať plavou,, .A co to v nich prostě vyvolává za pocity..že jen další pěšáci,který jsou všem u zadele…”
Niki, to je naprosto přesný popis mé situace. Bohužel už mi začíná být ráno nedobře, když tam mám jít. Finančně, jak jsem psala, pro mě neuvěřitelné…ale personálně - opravdu hrůza. A že nejde jen o můj povzdech potvrzuje paní, s níž sedím. Dokonce do mě od druhého týdne hučí, co tam dělám, ať si to zavčas rozmyslím atd. atd. Má to více much, které zde nechci rozebírat. Na druhou stranu já jsem se netajila tím, že dlužím - tak kéž by se aspoň podařilo poplatit dluhy…a pak…se prostě uvidí.