Varaxi: Něco tam bylo, nevím, ve které knížce, že zatímco jiné děti musely jít v neděli nastrojení do kostela, hlavní hrdinové, štíhlí, hbití a opálení, lezli po stromech a přespávali v lese. Něco takového, prostě jen zmínky.
Tak je možné, že jsem to už vytěsnila…😀
A někdy +- v 68. byl natočenej první seriál o RŠ a Červenáčka tam hrál Skamene ještě jako úplně malé děcko.
Ja s tym som uplne v pohode.😉 Nabuduce pojdem s nim ja.Mozno dopadne trosku lepsie 😁.
Inac, len taka otazka…Floki mi prestala zrat.Teda…nie celkom, ale zerie o dost menej.Je cula, hrava, len menej zerie.Asi o polovicu.Moze to byt haranim?Alebo teplom?Pod tym kozuchom…
Vy máte fenu Floki? My měli psa Flokáče…😉 Ten v mé profilovce.
Může být, já jen konstatuji, že na mě to bylo v deseti letech těžké čtivo. Nemyslím jazykově, myslím obsahem. Nechápala jsem, proč se rodiny v neděli strojí, když pro mě to byl běžný den výjimečný leda tím, že se zítra jde do školy. Přišlo mi, že si ty děti dělají, co chtějí, a vůbec se nemusí ptát rodičů, jestli můžou ven. Mně by máma teda v nějaké rokli přespat nenechala, a už vůbec ne s bandou cizích dětí bez dozoru. Chápala jsem, že mobil nemají ty děti, taky jsem ho neměla - ale že by je bez mobilu někdo pustil někam do lesa stavět tábor? Jsem devadesátkové dítě, kriminalita a tak. A když jsem začínala číst ty knihy, přišly mi staré ne pár desítek let, ale tak deset generací. A ani moji rodiče mi nebyli schopni poskytnout lepší vysvětlení, než že byla jiná doba. Teď se na to dovedu dívat jinak, ale pro mě jako pro dítě to pro mě bylo úplné sci-fi ne nepodobné Štorchovým Lovcům mamutů. Prostě dávná historie, něco, co se mnou nemá nic společného. A tím pádem mě to nebavilo.
Já si teda o kostele nic nepamatuji!!!?
Ani o žádném nedělním strojení, a to jsem Foglarovky četla opravdu mnohokrát.
No tak asi jo, máte pravdu, asi se to koncem osmdesátek začalo rozvolňovat. To už jsem nebyla ve škole, natož na základce, a nesledovala to. A když pak chodily do školy mé děti, bylo všechno jinak a Foglar patřil do povinné četby.
Nee, nemyslím, že by se před 89. dala koupit třeba Záhada hlavolamu, atp.
Opravdu? To mě dost překvapuje, protože co vím, byl Foglar na indexu až do konce socialismu.
U nás kupoval sešity “Rychlé šípy” otec, jsou z 1969 a 1970, kdy ještě plně nenastoupila normalizace. Ty starší, vycházející po válce, které měl jako kluk, někde pozbyl. A ty zmíněné sešity, značně “očtené”, opotřebované, později sešil můj exmanžel do jedné knihy.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 24.08.2023, 10:06:28
Raduš, ona se mi tam ta ruka zasekla…to bylo nejhorší.
Fakt hnusnej pocit - nemůžeš ven, bolí to naprosto kurevsky a vidíš, jak Ti to spaluje tu kůži. Byl to takovej psychomoment, mohlo to trvat, já nevím, 15 - 20 sekund, ale stačilo.
Chvíli jsem i přemýšlela, že začnu volat o pomoc…jenže co - i kdyby někdo přiběhl, ruku jsem stejně musela na sílu vytáhnout já. A tu jsem vytáhla tak, že na té žhavé trubce zůstal kus mé kůže.
Každopádně jsem na toho chlápka i trochu naserkaná. Vymazaly se mi “tripy”, měla jsem tam uloženej ten první od původní majitelky a pak mých asi 20 nebo 30 tis. km, s prům. rychlostí, časem a se spotřebou. No co, stejně bych o ta data jednou přišla. Akorát, že chlápek tvrdil, že se vymažou hodiny, datum atp., ale na toto, že paměť zůstane. Takže to byla fakt AKCE!!!👎 Já - spálená ruka, vymazaná data, baterka se vrátila stará, a do motoru spadl klíč chlápka. To vše jsem řešila víc než půl dne. Na prd!
No a jako završení - auto logicky opravené není. Ono mi totiž začalo házet hlášky, nejdříve, ať checknu elektr. brzdu, pak ty hlášky začaly přibývat, až se objevilo “prase”. Teda nevím, kdo tomu jak říkáte - někdo prý “kuře”. Takovej ten symbol, že je něco s motorem. A ten chlápek mi tvrdil, že je to podpětím baterie. Třeba je, jenže koupil blbou a hlášky zůstaly. Kamarád (dlouholetý automechanik), kt. jsem volala, mi řekl, že musím koupit spešl baterii (a mluvil něco o ceně kolem 7 litrů - děs!!!). Teda prý ji koupí on a na auto se podívá. Já ale bohužel moment. na toto nemám peníze.
lesnizinka: Tak jo, jak se pracuje s autistama, to nemám tucha, tak zase tady hážu zpátečku a říkám, že tomu nerozumím. Tam je asi na místě spolupráce s odborníkem a oni by se opravdu nějak snad neměli do ničeho nerutinního tlačit, ale nevím.
Fikovnice, spáleniny jsou ošklivost, ale vy se svými vědomostmi to jistě dobře podchytíte. Já si před lety na sebe zvrhla na gauči hrnek právě udělaného čaje, a měla jsem štěstí, že jsem lehce otylá, jinak bych měla spálenou frndu 😀 Takhle jsem měla spáleninu přes špeky na břiše a stehnech, mňamka (a zjistila jsem za ty roky, že na špekách se to hojí o to hůř). Došla jsem si pro tylové polštáře do lékárny a hojila jsem to za mokra, protože mi do toho všechen obvazový materiál jinak zarůstal. Čtverečky byly pěkně drahé, tak jsem používala i ty krycí papírky s tou mastí a doléčila jsem to s pár pořízenými kusy do stadia, kdy pak už stačilo krýt i nasucho. Ale do použitelné fáze (jako abych se mohla třeba osprchovat) se to dostalo až za deset dní. Docela bych to ani nikomu nepřála…
Popravdě já to vůbec neřeším, jen každý půlden vidím, jak se to mění. Nejdřív z toho i odkapával “mok”, teď už je to víc zacelené. Mám to na předloktí, velikost cca 5cm x 3 cm. A bolestivost je už menší.
Soubor v roce 1998? Bohužel už dnes dětem moc neříká. Snad skautíkům. Coby děti jsme sháněly jednotlivé tituly, které vyšly po válce, něco snad i za války a ty měl opravdu málokdo, šly z ruky do ruky a byla to velká vzácnost. Znovu vyšly kolem r. 1968, ale to už naše ročníky kupovaly spíš z jásotu, že to vidí. Podobné to bylo před tím s Kájou Maříkem a potom s Mayovkami. “Víš-li čtenáři, co slovo greenhorn znamená?”
Jj, naši říkali to stejné!
Fakt to byla vzácnost!
Já jimi byla úplně posedlá, dokonce mám hrací karty s Fischerovými kresbami a samozřejmě nejhezčí je tam Bublina!🐕
Vzpomínám si na číslo, kdy Bublina “pronásledoval” Rychlonožku (prý:"Pomóc, vzteklý pes!"🤣).
Ale jeho konec poté, co jej uneslo Bratrstvo kočičí pracky, jsem vůbec nedávala.😢 (teda uneslo jej Bratrstvo nebo někdo jiný…?).
No né, můžete si koupit ty staré, co byly na poslední stránce časopisů, i celé díly. Ty původní. Když byl zákaz, bylo to v rádiu. Takže to zas takový zákaz nebyl. Koukněte na wiki.
V rádiu?
Opět se nechytám. Foglar byl na indexu. Mám na mysli 80. léta (především). A já ve 14 letech v češtině napsala, že mezi mé oblíbené spisovatele patří Foglar a Seifert. No, to se mi moc nepovedlo…jak bylo našim posléze řečeno na tř. schůzkách.
Jinak mám i nějaké staré časáky (Junáky s Rychlošípáky), byli lidi, co to měli na půdě a nezajímalo je to. Ale všechny jsem neposháněla.
Nebo to nebyl Junák, ale Mladý hlasatel…? Teď se mi to nechce hledat.
Teď sem se lekla, co jsem zase zazdila, co je ti líto…aha, popálená ruka🙄Tak snad to nebude nic hrozného, takových popálenin jsem měla už hafl, pravdou je, že jedna jizva na předloktí už je tam asi třetím rokem👎 ale to bylo myslím o pánvičku jsem vůbec,,děsně" šikovná v tomto ohledu😏
Jani, tak mám dojem, vzhledem k tomu, jak to pánovi šlo(asi jak mě to vaření😉) že mu šlo o něco víc, než pomoct ti s autem😉😉😉 to byla tuším jen záminka😍
😄
Asi ano…
Ale chudák odešel jak spráskanej pes. Baterku musel jet vrátit, ze soucitu jsem mu dala dvě kilča. Furt jezdil tam a zpět, dokonce mě naložil do tahače a vezl mě do obchodu a do spořky.
Každop. ta popálenina je dost, já tam napasovala ruku, motor byl ještě horkej a nemohla jsem s rukou ven, prostě se šprajcla. Takže normálně na mě fakt šly myšlenky, že se tam upálím! To maso na ruce začalo i smrdět, jak se připékalo - děs!
Nedovedu si představit být v nějaké takové ohnivé pasti.😢 A ještě to vědět - že nemůžeš ven, že se Ti tam škvaří kdeco (mně tedy “jen” ruka).
No a jizva tam bude, to je celkem jistý…ale to je mi buřt.
O autino jsem měla strach! Tak jsem valila do bytu, že auto něčím zakryju…a ono to tak do 10min ustalo, možná i míň. Volala jsem si s kámoškou, ta byla na zahradě kousek ode mě…a taky ji to tam chytlo. Říkala, že kroupy byly větší než rybíz a menší než třešně. Asi jak byla na té zahradě, tak měla taková přirovnání!😉
Jinak včera se mi nabídl nějaký chlápek, že mi zajede koupit novou baterku a vymění ji. Tak jednak koupil blbou a druhak hned na začátku výměny mu spadl do motoru klíč a už jsme jej nenašli. Mám popálenou ruku - snažila jsem se dosáhnout do té vaničky pod motorem a popálila jsem se. Pak jsem si půjčila magnet na tyči a prd, prostě se to už nenašlo. Ale už jsem řídila, tak jsem to možná vyklepala někde cestou.
Já se tedy vrátím k tématu…hovňajsy seberu do pytlíku a vyhazuju do popelnice na komunální odpad. Bylo tady zmiňováno, že se to má vyhazovat do hnědé popelnice na biodpad, ale teda my máme přímo v pokynech od města, že do této popelnice nepatří exkrementy masožravých zvířat. A i když samozřejmě pes není výhradní masožravec, psi krmení granclemi marketovkami by se snad dali považovat za býložravce, tak si prostě myslím, že teda masožravcem jsou určitě myšleni pes a kočka…
Jani, myslím, že to děláš OK. Jako většina z nás.
Ten článek, jehož odkaz jsem sem dávala, to asi fakt psal blbě.
Včera…kroupy? Viděla jsem, jak to líže Brno. Tom mi vždycky říká: a toto by jsi chtěla?!? Nechtěla, toto nikdo nechce, chci prostě jen pořádně popršet doprdele…😜
A kroupy chytly jen tebe, nebo i auto?
Ptáš se dobře!
O autino jsem měla strach! Tak jsem valila do bytu, že auto něčím zakryju…a ono to tak do 10min ustalo, možná i míň. Volala jsem si s kámoškou, ta byla na zahradě kousek ode mě…a taky ji to tam chytlo. Říkala, že kroupy byly větší než rybíz a menší než třešně. Asi jak byla na té zahradě, tak měla taková přirovnání!😉
Odpověď na příspěvek uživatele megi-the-pes z 23.08.2023, 17:31:27
Jestli je to na mě, tak bych bývala vraždila za sehnání Rychlošípáků, když vycházeli v Junáku (tuším).
Edit: Prostě jsem je sháněla, když byli zakázaní. K Foglarovkám mě přivedl otec. Dokonce jako malému děcku mi čítával Hochy od Bobří řeky.
To, že po revoluci vše vyšlo (i s Fischerovými kresbami), samozřejmě vím. Ale už to nemělo tu starou patinu a vlastně i chuť zakázaného ovoce. A hlavně: Tehdy jsem to kupovala už spíš z nostalgie a ne, že bych jako dvacetiletá to chtěla znovu číst.
