Příspěvky uživatele

Plaka:

Sága pokračuje. Vořech je nejpíš celorepublikový unikát, který chce i navzdory všem diagnozám žít. (Toto nepíšu jako nějaký sluníčkářský/srabácký jelito, který by ležáka psa obracelo ze strany na stranu. Jsem realista, co se nezdráhá psa uspat, když je to potřeba. Pes chce lítat, hrát si, psychicky je zcela OK, fyzicky po osteopenu byl fajn, ale pak zase propad pohybovej.) 

Tákže včera dostal Vořechus po třech měsících Librelu. Místo 15mg dávky jen 5mg. Naprosto minimální dávka k jeho váze. Já i ošetřující vetové doufáme, že mu to pomůže a nadělá to co nejmíň rotyky ve smyslu NÚ. Budu informovat. 

Plako, jaký je stav? Vyskytly se nějaké NÚ?

Orionka:

Já jen připomenu Terezu Spencerovou. Břitký mužský úsudek jí zůstal. (A říká se, že měla syna, ale nevím, jestli je to ověřené).

Ano, Tereza Spencerová má syna.

Umřela brzy, příliš brzy.

Thielli:

Díky moc. Myslím, že můj boj je proti tomu vašemu leda tak šermování klacky na pískovišti.

A k tomu povelu. On je v Prahe praktický. Je tu mnoho lidí. A hodně jich na ulici jí. A teď si to představte. Míjí mě muž, který do sebe souká kebab. Já houknu: “Nežer to!” On se zastaví, otočí, prohlédne si mě a řekne “…se podívej na sebe… a mně budeš říkat, ať nežeru?” 🙄

Z jiného soudku: Můj táta mi říkal, že kdysi šel po ulici a při míjení se s nějakým cizím chlápkem tento jen procedil přes zuby: ZAPNOUTSE! A hned šel dál.

A táta zjistil, že má rozepnutý punt!😄

U nás hlásili z pá na so nějaký šílený vichr! Byla jsem venku pozdě večer a pak i v noci - za Fidem. Vítr byl, ale řekla bych, že prostě trošku profukovalo. A v jednu chvíli spadlo pár kapek. A to mi sousedka říkala, ať si určo na noc zavřu balkón, že se chystá fakt fujavice. Tak toto jim tentokrát nevyšlo.

Ten prostřední po víkendové stotisícové propalestinské demonstraci v Londýně se brzy bohužel stane skutečností…😕

Heleďte s tím: Přijedu pozítří jste mi připomněla, co se stalo naší sekretářce. Vlastně ona má vždy dobré příhody.

Ta první: Měli doma nějaké vážné osobní problémy, tak je s mužem nenapadlo nic lepšího, než že vytáhli slivku a celou noc popíjeli (a to nejsou žádní chlastometři). No jo, jenže pak měli někam jet, tak vytáhli jakýsi netový kalkulátor, kdy budou bez alkoholu v krvi. Popíjeli někdy v sobotu a Renatě vyšlo, že řídit bude moct v úterý nebo ve středu😄, její muž na tom byl o něco lépe - snad v pondělí večer.

A druhá story: Oni jezdívali s jiným párem do Chorvatska. Jenže v době bez mobilů. No a co se nestalo - už někde v Rakousku se ztratili, jenže oni jeli na blind, prostě někam do soukromí, kam dojedou, tam dojedou. Takže oba páry pak strávily D na úplně jiných místech Chorvatska, prostě už se nenašli! A Renata mi říkala, že šok byl, když její muž otevřel kufr: Ten byl plný brambor (vařili si tam sami jídlo). A druhý pár měl zas v kufru samá piva.🤣

Bobca:

Mám trochu jiný názor..😕

ony si “nevzpomněly ”po 50letech..ony to v sobě celou dobu tutlaly..Až “to” prasklo,tak se prostě připojily…už se nebály… ostudy,že to zjistí partner,rodina,pitvání se v tom,kdo za to může při vyšetřování(že tomu nikdo neuvěří,protože to je přece “PAN”doktor-tomu se věří)…atd..

Já byla “zneužita” v 8 letech(dodnes to vidím,co jsem musela dělat-a to mi je 67-a mám výpadky paměti😲)..Pod pohrůžkou zabití jsem nic neřekla-ani doma..Bylo to na dědině..Mu mohlo být tak kolem 18-20..Moje matka dělala s jeho matkou v práci..Do smrti se to nedověděla..Až v dospělosti,kdy se kdesi probíraly následky takových situací jsem pochopila,proč jsem měla problémy se vztahy… Do 20 let se mě nesměl žádný kluk dotknout..A můj chlap se “obětoval”…

Také mám pár nepříjemných zkušeností za sebou. Např. exmanžel mé sousedky mě v noci napadl ještě před barákem a pak natlačil ke sklepům dole. Měl neuvěřitelnou sílu, přesto jsem se mu nějak vysmekla a po schodech letěla rychlostí blesku. Jde o tu sousedku, co mi občas pomáhá s kočkami. Nikdy jsem to neřekla jí (jsou ale už dávno rozvedení), ani našim. A to mi pak dotyčný ještě volal na pevnou linku! Byly to divoký devadesátky. Trauma jsem z toho měla, a zpětně si říkám, že jsem to hlásit měla určitě. Ale narovinu přiznávám: Měla jsem strach i jakýsi pocit viny (naprosto neodůvodněný).

Edit: Je to přes 30 let a po Bobčině příspěvku se mi to zase připomnělo.

Přesně tak. Nevíme, co jej k tomu vedlo: Zoufalství, beznaděj…nebo naopak strach z trestu…? Každopádně jsem to v noci četla, pak jsem nakoukla i do diskuze. Tam jsou všichni hned hotoví se závěrem. No, uvidí se.

Soud 7.11. tedy nebude a navíc i pokud přežije, možná bude hospitalizován na psychině. Prostě teď jsou to vlastně vše jen spekulace. Ale někdo psal, že mu snad i teď někdy umřel bratr.

Já si o tom případu četla…samozřejmě netuším, zda je to pravda, jak moc je “upravená” atd.

Ale poslední obvinění J.C. je z roku 2019. Psali, že kromě znásilnění a pokusu  o znásilnění, jde hlavně o t.č. vydírání. 

Btw, jsem zvědavá, jestli Cimický přežije a pokud ano, v jakém stavu…

Nepřihlášená Varaxi:

Píšu si tip na dovolenou - navštívit Vary, rožeň s sebou. 😀

Teda Ty máš chutě…😉😛

Nepřihlášená Varaxi:

No… Jako… Ta tvrzení si vzájemně odporují. 
Buďto byla příčina ta změna pohlaví, nebo nebyla. 
Pokud to byla příčina, nebýt toho, průser (vražda) by se nestal. 
Pokud to byla poslední kapka, tak by za pár dní/měsíců/let se stalo něco jiného, co by byla poslední kapka, a vražda by se stala. V tom případě je příčina jinde. Statisticky pokud motivem není zištnost, je příčinou většinou psychopatie pachatele. Vraždu může spustit nějaký stresor, to jo, ale prakticky je otázkou času, než se ten stresor objeví. A změna pohlaví to může být úplně stejně jako nějaká běžná psychicky náročná činnost - rozchod, rozvod, stěhování, příchod dítěte, úmrtí v rodině, změna práce… 
Jsou tisíce lidí, kteří prodělali či prodělávají změnu pohlaví, a nevraždí. Odmítám proces změny pohlaví přijmout jako polehčující okolnost u trestného činu. Změna pohlaví či bytí trans osobou není sebeobrana. 

Že si neměla předělávat pohlaví, na to mám názor celkem jasný. Biologie dle mého přečůrat nejde ani hormony, ani operací. Však co je na tom, že je někdo gender jedno a biologicky druhé? Nechápu ani ten pojem léčba - jako kdyby s trans lidmi bylo něco špatně, co je třeba léčit. Je to normální člověk, akorát je neuroatypický v tom, že mozek říká, že je jedno pohlaví, kdežto biologické ukazatele říkají druhé. Homosexuály také nikdo neléčí, ani leváci se nepřeučují, nebo jiné neuroatypičnosti. Autistům nikdo nehrabe do mozku, aby odpovídal průměru. Naopak, všichni tito lidé, pokud je to třeba, se učí, jak svou atypičnost přijmout a případně jak ji využít ve svůj prospěch. 
Ale nejsem trans, problém asi nedokážu plně pochopit, tak jim do toho nekecám. Plně uznávám, že je třeba se jim trochu přizpůsobit, ale odcaď pocaď. Dovolit trans holce nosit sukýnku do školy, i když je to biologický muž, je něco jiného, než jí tolerovat vraždu.

Uf, tak v tomto si nerozumíme…

Ta moje kamarádka by skoncovala se životem, kdyby nepodstoupila KOMPLETNÍ operaci a nebrala doživotně hormony. Ono ta suicidalita v této skupině je velká. Strašně, opravdu strašně mi vadí aktivismus, snahy o docílení úřední změny pohlaví jen na základě vyslovení přání (jak se o to někteří aktivisté snaží, ostatně nejznámější česká transaktivistka je oficiálně a v OP muž). Ale dovedeš si představit žít v jiném těle, které třeba nenávidíš? Musí to být hrozné. Moje kamarádka přeměnu prodělala asi v 25 letech, jsou ale tací, kteří žili v jiném těle třeba až do 50 let.

Doron:

Nesouhlasím. 

Sama si nedokážu představit, co by se mnou udělal testosteron.

Ta paní nebyla psychicky v pořádku ani před tím.

A nedejte se mýlit, žádná psychologická podpora v procesu změny pohlaví prakticky neexistuje . 

Je to smutný, ale je to tak.

Je to naprostý amatérismus.

Bohužel 😔.

Doron, promiň, ale proč by neměla být psychologická podpora? Právě kvůli té mé kamarádce dost sleduji celou problematiku a ti lidé chodí jak na skupiny, tak na individuál. (PT).

Tak já tu už asi párkrát psala, že jedna z mých nejbližších kamarádek je MtF. Já ji jako muže neznám, poznaly jsme se, když byla ve fázi tranzice. Bývalá kolegyně z práce. Dnes by nikdo, opravdu nikdo nepoznal, že byla kdysi muž. Patří mezi průkopnice operací u nás - z pacientské strany, byla na operaci tuším na konci 90. let m.st. Mám ji ráda, i když někdy si říkám, že některé prvky chování má přece jen mužské. Ale to je fuk. A je mi na ní sympatické, že odsuzuje všudypřítomný transaktivismus. No, jestli to vyjde, tak brzy pojedeme na krátkou dovolenou.

Kdybych čistě hypoteticky něco takového vyplodila a pak si to přečetla, požádala bych admina o smazání toho příspěvku…nebo přímo mého účtu.

Já myslím, že hlavně bohnická léčebna jako taková. Nevím jak teď, ale ještě v nedávné minulosti měla dost otřesnou pověst, hlavně některá oddělení, např. tzv. Neklid.

Ale jasně, odpovědní jsou ošetřující lékaři. Podělali to, to je pravda.

On R.H. je už starší pán, tak myslím, že prostě zůstane u toho staršího označení. 

Jsou společensky méně škodlivé PO a vůči nim to je opravdu takové nekorektní. Vůči vraždícím monstrům je mi jedno, jak jsou označováni.

Nečetla jsi náhodou rozhovor s režisérkou toho dokumentu o doživotních vrazích? Říkala, že s některými se jí povídalo celkem dobře (třeba se Stodolou), ale zrovna se Sudků, že ten rozhovor vnímala extrémně negativně a bylo jí nedobře. Nedivím se.

No jo, já vím, že R.H. ten termín používá…

Hraničářů jsem znala pár i v osobním životě, oni také teda nemají na růžích ustláno. Rozhovor později přečtu.

Jj, znám ten případ celkem dobře, teda jen z dostupných info. Nutno dodat, že ji formovala i neznámá genetika (byla adoptovaná) a neshody v adoptivní rodině.

Hrůza!!