Saga: Čanko, předně Vám přeji brzké uzdravení, věřím, že to dobře dopadne! U MUDrů jste byla, i když nerada, což chápu, asi nikdo tu nemáme oblibu v bílých pláštích, ale berte to to jako varování Vašeho těla k Vám samotné. Mám trošku obavy, že Vaše tělesná schránka má tak trochu dost. Hodně jste si naložila. Čtu Vás tu často, protože se mi Vaše povídání líbí, mám také koně a kočku a slepičky a také v lecčems podobný život. Podobný například v tom, že když jsem byla cca ve Vašem věku, měla jsem úplně stejný pocit, že musím všechno zvládnout, že musím do práce dolézt, i kdyby hrom bil, protože PN je sprostý slovo, je to pro slabochy, netáhla a tak podobně. A hlavně přijdu o peníze, že jo! Měla jsem tunu zvířat, se kterými mi nikdo nijak výrazně nepomáhal, protože to byl můj koníček a já tím nechtěla nikoho obtěžovat. Nikdy jsem nijak výrazně nebývala nemocná, PN nevyužívala a pak přišel Covid, který mě teda solidně vyndal z trenek. Sice jsem neskončila ve špitále, ale doma jsem byla 6 neděl, z toho první dva týdny jsem o sobě prakticky nevěděla. A o zvířata se logicky musel postarat někdo jiný, protože já nedolezla ani na WC. Do té doby jsem vždy byla v situaci, kdy jsem to nějak zvládla, i když mi pomoc byla nabízena, ale já jí odmítala. Tohle byla jiná situace. Stručně, rodina to zvládla, zvířata to přežila, já se z toho dostala a vlastně se v jádru nic nestalo. Nicméně, mě to dovedlo k zamyšlení, jestli opravdu potřebuji mít doma tolik zvířat, když mě to nijak neživí, chodím normálně do práce, akorát se furt za něčím pachtím, neodpočívám, a ptala jsem se sama sebe, jestli tohle má dlouhodobě smysl?
No, abych to shrnula, trvalo mi tři roky (od Covidu doposud) než jsem se rozhodla, že takhle už to dál není možné, že chci ze života taky něco mít a žít, a ne se furt jen pachtit. Chov jsem značně zmenšila, a světe div se! Ono se nic nestalo! Žádné trauma ani konec světa se nekoná, prostě jsem si nechala jen to, na čem mi doopravdy záleží (u mě hlavně koně) a s ostatním se rozloučila. Tím pádem jsem přestala být ta unavená, prudná ženská, co nemá na nic čas, včetně partnera, který to dost neprávem odnášel, a najednou jsem odpočatá, spokojená, a hlavně jsem od té doby ani jednou nemarodila!!! Protože tělo je v klidu, jak v duševním, tak ve fyzickém, naučila jsem se odpočívat, tím pádem ani rýmečka nemá šanci a můžou na mě prskat sebevíc!
Opravdu Vám tímto neříkám, že se máte všeho zbavit a odjet na Floridu, to je samozřejmě nesmysl, jenom přemýšlejte, jestli nelze někde maličko ubrat, tělo se Vám za to odvděčí!
Ale jeden dodatek přece: Pokud Canka nezačne myslet PŘEDEVŠÍM na sebe, dopadne jako já…a to fakt nepřeji ani největšímu nepříteli!!!😢
