Espiro: Jó, Áčka, to je matroš 🙂 Prodávala jsem auto, dala inzerát a do minuty mi přišla reakce, jakože od fyzické osoby. Ukázalo se, že je to výkupák od Áček (první vroubek, vydávat se za soukromou osobu). No a on, že moji cenu respektuje a auto ode mě vykoupí. Dobrá, povidám, tak se můžeme domluvit. A prý mám přijet na prodejnu, na technickou prohlídku a bla bla bla (druhý vroubek). Tak jsem ho upozornila, že on je kupující a pokud o auto stojí, tak prosímpěkně, ať si přijede. No to nééé, takhle to nefunguje prý, musím přijet já (a strávit tam půl dne, to známe, třetí vroubek). Tak jsem mu poděkovala za zájem a utnula hovor. Následovalo asi šest dalších telefonátů v následujících dnech, že kdy jako přijedu. Pokaždé jsem reagovala stejně - přijeďte si. A pak už byli velmi nepříjemní, ale velmi… A to už se nezmiňuju o tom, jak výkupy u nich probíhají, zkušenost v rodině. Výsledná cena, kterou jsou ochotni vám dát, se velmi vzdaluje vašim požadavkům. A jako při koupi, i tady spoléhají na to, že když vás budou na prodejně zdržovat x hodin, vyměknete, abyste to už měli za sebou (že, Fíkovnice?).
To, že v nabídce mají auta, která prostě k prodeji nemají, je klasika. Vám se na netu zalíbí, oni ho bohužel “právě” prodali, ale mají tu podobné a jedeme… Podstatné je dostat vás na prodejnu a pak už následuje ono vyšťavení v podobě několika hodin čekání, viz výše. Prostě ne, nesnáším jejich metody, na mě nefungují a nehodlám je nikdy podstoupit.
No hele, já na ně byla naserkaná fest…ale zároveň jsem fest chtěla to auto, a fakt je už nutně potřebovala. Takže jsem to hulvátství a protahování nějakou dobu vydržela. Pak jsem šla za tím jakože hlavním manažerem a řekla mu, že kdybych se ve svém zaměstnání chovala tak, jako on ke mně, tak budu mít vyhazov. Posměšně se zeptal, co dělám. A ač to lidem takto na první dobrou neříkám, tak jsem mu holt sdělila, že jsem lékařka (bez další specifikace). Pak se trochu zklidnil a choval se úslužněji, což je vlastně ještě víc k:🤮!
