Ono ve výsledku jde jen o zdraví a fyzičku, kolik kdo váží, je vážně fuk.
Příspěvky uživatele
Varaxi
Proč pěstujete takové méně praktické druhy? Angrešt a spol už máte vysázený? Nebo si přejete mít zahradu pro ptáčky?
Já mluvím. A pořád mu říkám, co se děje nebo dít bude. Teď jdeme k doktorovi, dá ti injekci, to zabolí a možná pak budeš mít teplotu, ale je to třeba, abys byl zdravý. A pořád mu představuju lidi. Jako ne paní prodavačku, ale lidi, se kterými bude interagovat. Jedeme k prarodičům, tak mu říkám: Tohle je babička Maruška, ta tě hlídala, když jsem byla nemocná. A tohle je babička Lenka, ta s námi letěla na Madeiru.
A takovéto Teď nastoupíme do tramvaje, jo?, to dělám pořád. Má 7 měsíců, odmlouvat mi nemůže, až začne, buďto přepracuju zvyk, nebo řeknu, že je to třeba. Ale já to nevnímám jako dotaz, jestli dítko souhlasí, spíš jestli rozumí. Dává mu to prostor pro dotaz, pro projevení nejistot.
Co jsem si studovala já, je genofond půlka předpokladu. Tou druhou půlkou je prostředí, zejména výživa, která by měla obsahovat co nejméně sacharidů a málo bílkovin a tuků. Takže fakt to prase krmit vesměs trávou. Prostě prase vegetarián.
Což je princip známý i u psích miniplemen - jak docílit půlkilové čivavy? Nedáme jí nažrat. Pak nevyroste, nemá z čeho.
No a protože já bych mohla mít prase skutečně jen hodně malé, nemám žádné. Tento způsob chovu a držení zvířat se mi příčí.
Ale napadlo mě zjara koupit selata, mít je venku ve výběhu, ať se pasou a ryjou, k tomu samozřejmě nějakou přiměřenou stravu, a před Vánoci je uklidit do mrazáku. Slibuju si od toho levné maso a zmenšení množství hryzců. Ale jestli se odhodlám si to ověřit v praxi, to nevím.
Ty osiny v ní fakt bývaly, možná někde ještě jsou. Ale zpracování na většině pracovišť pokročilo, teď je ta sláma čistá a bez osin.
Taky si nemůžu koupit, co bych chtěla, a čím dál častěji musím řešit i to, jestli si můžu koupit, co potřebuju. Naštěstí pořád ještě můžu pořídit, co potřebuje zvíře.
A to má můj manžel ten IT plat… který nedosahuje průměrné mzdy. Kdyby byl manžel elektrikář, bylo by mi líp.
Proč? Proč by to měl odstraňovat? Copak je to nelegální? Ještě bude mít problémy s úřady kvůli diskriminaci…
Každý, kdo se nad tím inzerátem na vteřinu zamyslí, vidí, že je to množka. A kdo ne, ten si koupí nějakého chudáka klidné z bazoše.
Bojujme osvětou, ne restrikcemi.
Pak to je nejspíš kontejner konstruovaný tak, aby dovnitř nevpouštěl dost vzduchu.
Tlení požírá kyslík, bez jeho neustálého dodávání se proces zastaví.
Kompost topí za předpokladu, že dochází k intenzivnímu tlení. Toho se využívá u tzv. horkých kompostů k zamezení klíčení plevelů a k desinfekci, když kompostujete např. napadenou nať brambor apod. Pomalé tlení naopak tohle všechno uchovává, protože udržuje příznivou teplotu i pro druhy, které by vymrzly.
Intenzivní tlení vyžaduje dostatek čerstvé hmoty (cca 1 m³, někdy stačí méně), vhodný poměr dusíkatých a uhlíkatých látek (suché listí je uhlík, tráva je dusík), vhodnou vlhkost (při příliš vysoké nezačne proces tlení, ale hnití, malá vlhkost způsobí výrazné zpomalení tlení a tím i snížení teploty, které kompost dosáhne), vzduch (málo vzduchu způsobuje opět hnití) a čas.
Takže kdo chce horký kompost, ale nechce, aby to chytlo, jednoduše jednou dvakrát týdně kompost přehází a má vystaráno. Proházením dojde k přerušení procesu a opětovnému nastartování.
Jinak stačí dávat na kompost po menších hromadkách, pokud Vám stačí běžný kompost.
Nicméně např. posečená tráva se může vznítit i při relativně menším množství a dříve než za pár dní. Dusíkaté materiály jsou rychle tlející, většinou však tak rychle, že než dosáhnou teploty vznícení, tlení už spotřebovalo všechen materiál a ukončuje se. Přesto bych si na hromadu posečené trávy dávala pozor zejména v letních dnech a do kompostu bych ji dávala po částech nebo aspoň rozvrstvila.
Jo, běžný problém špatně založeného kompostu.
Zmije.
obiloviny (celozrnné 58 %), maso a živočišné produkty (8 %), vedlejší produkty rostlinného původu, oleje a tuky, bílkovinné extrakty, minerální látky, zelenina (0,08 % sušené zeleniny odpovídající 0,5 % zeleniny), odpovídá 16 % rehydratovaného masa a živočišných produktů, s min. 4 % kuřete
Opravdu si myslíte, že masožravci stačí 8 procent kuřecího separátu?
Já znám hromadu lidí, co říkají, že za socíka bylo líp. Půlka z nich připouští, že proto, že nevěděli, tak neřešili - nevěděli, jak se žije jinde, nevěděli, že buchl Černobyl a že se mají bát, prostě nevěděli. Ale lidem se žilo subjektovně vesměs lépe. Neříkám, že všem, ale nadpoloviční většina tvrdí, že ano, nebo jen kvůli devadesátkám musejí říct, že ne.
Krom toho, že nevěděli, je to i proto, že byli tenkrát mladí. A taky ty strašné věci, jako poprava M. Horákové a další, se děly poměrně krátce a na začátku, to už jednoduše pamatuje málokdo. Generace mého dědy, která to zažila, byla k režimu mnohem kritičtější než dnešní generace prarodičů. A je to zcela logické.
Subjektivní prožívání nelze zhodnotit zvenku. Nevidím důvod, proč neuznat oba názorové tábory. Prostě máte jinou zkušrnost, obojí je v pořádku.
Sežrat prase není nikdy pozdě. Trochu láku, soli a koření a budete se olizovat až za ušima.
Dobrý muži, já to nepsala, abychom se tu dohadovali, kdo má pravdu. 🙂
Jen jsem chtěla uvést věci na pravou míru, když můžu přispět do diskuze něčím jiným než domněnkou. A divil byste se, kolik lidí si myslí, že slovensky veverka se řekne drevokocúr… Splést si zajace s králíkem je oproti tomu celkem milé. 🙂
To prase má těch cca 60 kg, když je na pastvě a není přikrmované. Pak přijde podzim, prasátko si spokojeně papká padaná jablka, přibírá, pak zima a nutnost příkrmů, a najednou koukáte, to prase je dvakrát takové.
Já je taky chtěla, ale vystřízlivěla jsem.
Budete se divit, ale slovenština rozlišuje králíka a zajíce úplně stejně jako čeština.
Co tím dotyčný myslel, ví bůh, třeba i toho králíka. Ale neplatí, že slovensky zajac je česky králík.
Ježišmarjá, děvčata, běžte se hádat někam jinam. Fakt už.
Já jsem byla svědkem tohoto: Tvoje dítě a moje dítě bijí naše dítě. 🙂
Taková šikovná ženská to dá s prstem v nose. 🙂