Příspěvky uživatele

Jo, spletla. 🙂
Olomouc má hodně šelem a mravenečníky a zajímavý pavilon netopýrů, už jsem si to dala dohromady, i když jsem kvůli tomu musela projít fotky. 
Hezká zoo, ale Zlín je asi fakt nejlepší. 🙂

Olomouc - jsou tam rejnoci. 
Zajímavé je safari ve Dvoře Králové, moc se mi líbilo v Lešné, tam jsem poprvé viděla slony. Vhodná zejména pro malé děti je vyškovská zoo, která plynule přechází do dinoparku. V Jihlavě jsou bezva umístěné žirafy, koukáte jim do očí. 
Třeba Brno, kterému leckdo nemůže přijít na chuť, protože ta zoo je roztahaná přes kopce, mi také vyhovuje. Chce to pojmout návštěvu trochu jako procházku nebo výlet a nechtít stihnout všechno za každou cenu - a hned si člověk může užít úplně jinou atmosféřu.
Praha je fajn, ale na mě moc nacpaná návštěvníky. Každý milovník zoo by tam určitě měl zavítat, ale myslím, že není třeba návštěvu nějak pravidelně opakovat. Je to víceméně zoo jako každá jiná, není ničím vyloženě výjimečná. Víc se mi líbila kromě výše jmenovaných i Plzeň, která byla dle mého názoru spíš taková nepřehledná, ale člověk mohl pozorovat i méně známé a atraktivní druhy, které jinde moc k vidění nejsou. 

mastnacekk:

Blbci radi ploty a pastevecky cokly. Tskovym mamlasum preju, aby mely okolo kolem dokola sousedy takhle zabezpeceny. A sousedi sousedu taky.  Si pak posahany pejskari nebudou mit kam jit vyprazdnit ty svoje milacgy.

Tak to je samozřejmě problém - pastevecký pes je řešení, které se přímo nabízí, ale musel by mu vyjít vstříc stát svými zákony. Pokud já jako majitel pastevce odpovídám za život a zdraví opilého blbečka, který přeleze přes plot a spadne mému psu rovnou do tlamy, logicky toho psa nebudu chtít mít někde v ohradě s ovcemi, kde ho nebudu mít pod kontrolou. 
Až bude stát chránit majitele a jejich majetek, až pokousaný opilý blbeček si půjde sednout do basy místo majitele psa, protože na vnitřní straně plotu neměl co dělat, tak padne jedna z největších překážek ve využití pasteveckých psů. 
Moc nevěřím, že se toho dožiju. 

Děkuju. 
Usuzuju z toho, že co se týče granulí bez léčiv, lze mít obojí postup. 

Tak granule s léčivy jsou jasné… 
Ale normální výkrmové granule? Že by tohle složení nepotřebovalo přidávat seno?
Složení: Pšeničné otruby, sladový květ, slupky ze slunečnicových semen, cukrovarské řízky sušené, vojtěšková moučka, travní moučka, oves, ječmen, řepkový extrahovaný šrot (moučka), žitná mouka krmná, uhličitan vápenatý, řepná melasa,chlorid sodný, vinázy
Může být, rozhodně nejsem profík, já se ráda přiučím, ale přijde mi to divné. 

Kurník je rozhodující. Přijde podzim nebo jaro a s tím mimořádná vyhláška o tom, že drůbež má být zavřená. Kde je budete mít, když ne v kurníku? Třeba několik dní, týdnů? Dvě tři jsou maximum. 
Nebo zvětšete kruník a výběh jim upravte tak, aby byl zajímavější. Slepicím lze prostor zvětšit tím, že budete stavět do pater nad sebe. Tráva tam sice neporoste, ale slepicím se tam může dobře žít. 

Natrhala jsem si dva kýble jitrocele na sirup. Slepice mi ho sežraly. 😀 Tak v zimě budou asi nejzdravější v rodině. 😀

Ke granulím se vždycky krmilo seno. Možná ne u mazlíků, ale u užitkových králíků ano. 
Ráda se nechám poučit, pokud se něco změnilo nebo pokud někdo chová užitkové králíky skutečně jen na granulích.

Dotyčná chovatelka chová kozy bez rohů. 
Pro zvíře, jako je vlk, může být rozdíl ve velikosti zvířete, přičemž mléčná koza je ve velikosti vcelku srovnatelná s masnou ovcí či kříženkou. 

A proto tvrdím, že tahle problematika je tak komplexní, že nad ní nelze dělat rychlé závěry. A člověk opravdu musí chodit do terénu a mezi lidi a ne jen v jedné oblasti, aby pochopil.
A přesně to jsem udělala. 
Metod je více, jak docílit toho, aby se dalo žít s přiměřeným počtem vlků v souladu. Neříkám, že jsem podala univerzální řešení pro každého. Jen říkám, že to jde. 
Problematice se věnuju roky. Není to rychlý závěr. 

JanaJanaJanaJana:

Jojo, řešení se najde pro každého, jen to má malinkatý zádrhel v tom, že to optimální řešení velmi často něco stojí, stát to nezaplatí, jelikož dotace podporují vzorec, který na řadě míst prostě není funkční (a dost často nemožný kvůli migračním bariérám - CHKO), tím pádem to zvýší náklady na chov již tak v Čechách podhodnocenému zemědělci.

Tím nekopu za samotné zemědělce, osobně jsem ideálně pro žádný odstřel nebo pro dobře zvážený u problematické smečky + nastavit optimální řešení pro zemědělce. Ale to je tak nějak ryze české nesnažit se alespoň trochu pochopit i tu opačnou stranu. Já Vám to samozřejmě nezazlívám, jen to prostě dělá minimálně větší polovina české populace.

Jinak přeji hezký den, vše v dobrém 🙂

Já uznávám, že řešení něco stojí. Uznávám, že ne každému to vyhovuje. A uznávám, že ne každý na to má. 
Promlematice vlků v ČR se věnuji dlouhodobě, a ač to není můj největší zájem, přesto věřím, že se docela orientuji a zajímám. 
Stát to nezaplatí zcela logicky, protože zajistit zvíře je povinností majitele. Dotace jsou dle mého naprosto dostatečné co do množství financí, spíš si myslím, že by to chtělo změnit systém než přidat peníze. Opačnou stranu chápu docela dost. Jsem ze zemědělské rodiny, půlka z nás žije a pracuje v zemědělství v oblastech zasažených vlkem, i když, pravda, všichni v malém. Proto uvádím jako příklad funkčního zemědělství chovatelku 50 dojených koz s odchovy na pastvě a ne chovatele pěti ovcí a dvaceti prasat, které má na zahradě, v sadu a na dvorku. 
Nikdo z mého okolí nepřestal chovat kvůli vlkům. Přestali kvůli zdražení sena a dalšího krmiva, krmičům, zlodějům a lidem, co jim zvesela trajdali po pozemcích a nezavírali za sebou branky, kvůli zhoršení zdraví a nástupu stáří, nedosažitelného kvalitního chovného materiálu nebo veterináře, zhoršení genetického zdraví oblíbeného plemene, úmrtí milované ovečky, neschopnosti prodat produkt bez ztráty, zavlečení nakažlivé nemoci, která vyžaduje sanitaci pozemku… 
Mimochodem, mnoho chovatelů zmiňuje ztráty na vysazených stromech kvůli srnám a potrhané ohradníky kvůli divočákům. Ale vlka jako škůdce nezmínil nikdo. Ptala jsem se cca 50 chovatelů z opravdu širokého okruhu rodinných příslušníků a známých a jejich rodinných příslušníků a známých.  
Já chápu, že chovatel chce mít z chovu nejen radost, ale i užitek. Chápu, že zatímco do psa či koně chovatelé peníze zpravida vrážejí, u chovu užitkových zvířat by neměl být chovatel v červených číslech. Chápu, že ohrada je drahá věc, a bytelná vlkuvzdorná ohrada ještě víc. Ale vystřílet vlky není řešení. 

Oblast jsem neuvedla úmyslně, protože to bych mohla stejně tak uvést její jméno, příjmení a adresu. Kozy v takovém množství chová v širokém okolí opravdu jen ona jediná. Ale vlkuprostá ta oblast fakt není. 
A uveřejnit ji nechci, protože má problémy - ne s vlky, ale s lidmi. Částečně s krmiči a částečně se zloději. Bližší podrobnosti neznám, ale nemám důvod přilévat oleje do ohně.
Nicméně mým úmyslem nebylo vyřešit všechny problémy světa, spíš jen říct, že to jde. Řešení existuje, jen je třeba najít takové, které vyhovuje konkrétnímu člověku a konkrétní situaci. 
Lidi, kteří končí s chovem kvůli vlkům, většinou skončit stejně chtěli a byla jen otázka času, než tak učiní. Vlci pak mohli být poslední kapkou, která ale mohla spadnout kdykoli.
Co se týče vlků, jsem jak pro vlky, tak pro jejich kontrolovaný a řízený odstřel. 

Psa na zahradě se dá taky relativně snadno zbavit otráveným špekáčkem… Pokud jsou obavy o zdraví a život skutečně namístě, je dobré mít psa tam, kde jsem já, abychom se ochránili vzájemně. Já jeho před těmi špekáčky a on mě před přímým útokem. 

Já měla dovolenou začátkem srpna, jak byly taky deště. Moc super to bylo. 😀 Bratr se dvěma dětmi měl taky dovolenou, tak jeden týden nevystrčili nos z hotelu, druhý už chvílemi mohli jít ven řádit. My 
Je pravda, že špatné počasí během dovolených a táborů jsou fakt za trest, zvlášť když jsou ve hře děti. 
 

Už jsem to psala stokrát na iFauně - jsem pro vlky, jediné, čeho se bojím, jsou právě ti kříženci. 
Teď je to pár týdnů, co jsem byla u chovatelky koz. Ztráty za posledních patnáct let žádné. Má ohradu, pevnou ohradu. Kolem menší pastviny s elektrickými ohradníky. Kozy má v pevné ohradě, která je tak velká, že ji lze předělit ohradníky taky. Tak přes porody dle potřeby kozy rotuje v té velké ohradě. A když kůzlata povyrostou a chodí na pastvu s matkami, zkontroluje ohradníky a kozy pase tam. Vždycky má v provozu jeden, dva ohradníky. Je to méně práce a údržby. Než to kozy vypasou, nachystá si jiný ohradník a pak má prostě kozy tam. 
Problém jí z větší části řeší přenosný přístřešek a traktůrek, kterým vozí vodu a někdy krmivo, když má kozy v ohradníku tak vzdáleném, že je na noc nezahání do pevné ohrady. 
Takto obstarává cca 130 kusů zvířat, z nichž některá jsou v sezóně dojená. Manžel chodí do práce, až na nějaké nečekané události je na ně sama. Jde to. 
Tak ať mi nikdo neříká, že nelze uchránit dvacet ovcí, u kterých odpadá dojení. Jasně, musí se stříhat, ale rozhodně ne každý den. 

Fikovnice:

Počkej, a co že jí to vyléčilo? Zánět dásní?

Já bych to teda taky nedala…

Stejně tak bych nedala (asi) nechat si muší larvy, aby vyžraly třeba shnilou nohu.

Teta měla některé zuby umělé. Nevím, jestli můstky, nebo takové ty naražené do kosti nebo co, ale vím, že se musely pasovat. Když jí je zubař dělal, měla zrovna zánět dásní - měla je oteklé. A zubaře to nijak netankovalo a zuby jí napasoval na ty oteklé dásně. Nesedící zub dál dráždil dáseň, která pak zvesela pokračovala v otocích a zánětech a kruh se uzavřel.
Samozřejmě to není nebolestivý stav. Když uplynula doba, kdy by po zákroku už mělo všechno fungovat, ale teta měla stále problémy, zašla za ním a dozvěděla se, že vše je v pořádku. 
Tak se začaly hledat alternativy. A jednou z nich byla hirudoterapie. Šla jsem tam s tetou, já tam byla kvůli těm křečákům, obě jsme tam šly na doporučení. Není to tak, že terapeuty najdete na internetu a vyberete toho, který je nejlevnější. Musíte mít důvěru, ona každá manipulace s krví nese rizika. 
Během dvou sezení zánět ustoupil. Dásně se prakticky uzdravily a implantáty se začaly viklat a zcela jednoznačně neseděly. Teta si našla jiného zubaře (teda zubařku, ale co si budem povídat, o pohlaví to není), kde se dozvěděla, že zasáhla za pět minut dvanáct. Kvůli blbě napasovaným umělým zubům mohla přijít ještě o ty své. Zánět postupoval z dásní do kosti, což s sebou nese nemalá rizika. 
Teď má teta na druhý pokus k velké spokojenosti pár implantátů a zbytek zubů vlastních a bez bolesti.

Pokud Vám dobrman připadá přiměřeně velký, zkuste velkého knírače. Inteligetní, krásný a silný pes, povahy nejsou tak razantní, jak bývaly. Samozřejmě je to služební plemeno, takže to má svá specifika. 
Pokud si přejete psa, který bude hlídat jen tím, že je velký a na zahradě, ale akci od něj nečekáte, dobrou zastrašovací službu zastane v podstatě jakýkoli pes, který na to vypadá. Černý labrador na mnoho lidí působí děsivěji než moskevský strážní pes. 
Pokud chcete psa skutečně pro akci, tak si uvědomte, že psa je pro obranu třeba vést a trénovat, cvičit. Nebude to hned a nebude to zadarmo. 

Já oceňuju fakt, že ze všech možných loveckých plemen je baset jeden z nejvíce vhodných pro lidi, kteří se nehodlají věnovat myslivosti. 
Doporučuju navštívit nějakou dobrou chovatelskou stanici a popovídat si o svých očekáváních s někým, kdo ty psy reálně chová, má nejlepší představu, co se aktuálně v chovu děje a co by bylo nejvhodnější. 
Baseti nemají loveckou zkoušku, jsou na lovecké plemeno relativně klidní, jejich zdravotní problémy se poměrně aktivně řeší. Na druhou stranu stále ještě se vyskytují jedinci se silnými loveckými pudy, což je nutno řešit a ne psa připnout doživotně na vodítku. 
Pokud máte vyhlášku o zákazu volného pohybu psů a nemáte k dispozici vlastní pozemek, kde by bylo možno mít psa na volno, tak holt počítejte s víkendovými výlety za psí svobodou. Neplánujete mít vižlu ani dalmatina, kde by bylo třeba ty psy vyběhat denně, ale je nutné basetovi dopřát přirozený pohyb aspoň jednou dvakrát týdně. 
Primárně potřebujete vyřešit ve vztahu k basetovi dvě věci: Je to pes s poměrně hlubokým hlasem, co když bude štěkotem rušit sousedy? A ten zmiňovaný lovecký pud a pohyb na volno. Jistě, obojí je třeba řešit s každým psem, ale je pravda, že s basetem ještě o trošičku víc. 

Já vím, že je to šokující zjištění, ale počet příspěvků na stránce se dá měnit. Můžete jich mít 10, 20, 50 nebo 100. Takže co je pro Vás 1 strana, pro jiného může být 10 stran. 

Ano, na dásních. A celých dvacet minut jí visely z pusy ven. To už je teda i na mě moc. Ale vlastní zuby za to asi stojí, to jo.
Bolí to velice malinko, spíš chvílemi a připomíná to žahání kopřivou než prostou bolest. Ale všimnete si. Pak, až se cucoňa pustí, to nebolí. Pokud si to člověk nedráždí, tak to ani moc nesvědí, nenatéká, je to prostě taková ukázněná rána. 

Doporučuje se to dávat nad postižené místo blíže směrem k srdci. Já si to jednou zkusila dát na tu nohu s křečákem a nevyhovovalo mi to, tak jsem pokračovala s pijavicemi na zádech a dobrý. Funguje to taky. Jde o to, že srdce během několika málo vteřin tu krev stejně dostane prakticky kamkoli do těla, takže je ten účinek stejně na celé tělo. 
Teta to měla na těch dásních, protože potřebovala maximální dávku na cílené místo, ale myslím, že kdyby si je dala přicucnout na záda nebo kamkoli jinam, byl by rozdíl minimální. Dásně se ale lépe a rychleji hojí, takže vlastně na tom vydělala.