Jezdím na kole i v autě. Pravda je uprostřed, jak to tak bývá.
Ale co se týče aut, která jezdí po pravé straně, tak já vždycky v pravém pruhu jezdím vpravo - jednak mi to diktuje zákon, jednak je to z preventivních důvodů kvůli sanitám, policistům a hasičům.
Co se týče klacku na kole s hřebem, no, před třiceti lety byla jiná doba, takže se mi těžko hodnotí časy, kdy jsem se učila chodit; nicméně v dnešní době to je naprosto nepřípustné.
Mně přijde úplně nejjednodušší nasušit přes léto trochu kopřiv, bylinek a pampelišek a to jim přidávat do krmiva. A fertig. 🙂
Znám lidi, co nakličování dělat nemůžou anebo nechtějí. Slepice mají a vcelku jim nic nechybí. Pokud jde o ty slepice, těch alternativ ve využití zeleného je celá řada a jednou z nich klidně může být nať z řepky. Neříkám, že by být měla, neříkám, že je to nejvhodnější řešení, neříkám, že to dělat chci nebo že to dělám, jen říkám, že jako součást zelené složky se využít dá.
S důrazem na tu součást. Není to jediné zelené, je to součást zeleného. A ano, nať řepky obsahuje plus mínus to samé, co nať jiných brukvovitých. Ptát se, proč použít zrovna toto, je stejné jako se ptát, proč použít zrovna kedlubnu nebo roketu. Protože ji někdo má k dispozici a pokud může, proč by ji nevyužil?
Znám lidi, co pěstují topinambury pro zvířata a spousta lidí nad tím kroutí hlavou. Proč to dělají, když to slepicím nic až tak zásadního nedá? Protože není důvod to nedělat, když chtějí, tak proto.
Jestli chodil na pole, kde se to stříká, tak se ani nedivím.
Pindy máte Vy.
Nebo nerozumíte psanému textu.
To jsou chundeláči. 🙂 Povězte, že oni mají někde v původu jádro pudla, že? 🙂
5 měsíců a už bez maminky, to je teda těžký život hříbátka. To bude chtít hodně mrkvičky. Ale vypadají oba spokojeně v té slámě. Tak to má být.
Není Hůrka trošku hubená? Fotka může mást…
Kdyby dárce chtěl, jistě by se podepsal. Pokud nechce a přeje si zůstat anonymní, nechme mu to.
Ale stejně je vtipné, jak některé záležitosti vnímají různí lidé různě; já najít ve schránce na dopisy nějaký poměrně osobní dar, tak měním zámky, sepisuju závěť a zvažuju zavolání policie. 😀
Nepíšu nic o řepce na polích, píšu o neošetřené řepce - např. v domácích podmínkách ji používáme jako zelené hnojení nebo přírodní pokryv půdy na zimu. I v dnešních zimách jsou v ČR místa, kde tráva leží pod sněhem, a nikdy bych neřekla, že kdo nemá možnost pouštět v zimě slepice na trávu, nemá vhodné podmínky pro chov slepic. To by je pak neměl před dvaceti lety nikdo, že.
Fakt nevidím důvod, proč by někdo, jehož řepka splňuje podmínky na zkrmení, nemohl řepku v adekvátním množství použít. Obavy ze zdravotních dopadů jsou u kvalitní produkce řepky srovnatelné s jiným zeleným. Že to nic moc nedá, no, ono to jednodruhové zelené moc nedá obecně, proto píšu, že to není vhodná náhrada, ale doplnění zelené složky.
Nevím, já řepkovými listy nikdy nekrmila. Ale jak píšu, pokud někdo má přístup k řepce, která není chemicky ošetřená, tak proč by toho nevyužil?
Verny se na to ptá, tak ho to asi zajímá.
Ne každý může nakličovat obilí nebo skladovat mrkev a dýně na strouhání do míchanic a jiného zeleného je v zimě v místech, kde ještě sněží, nedostatek. Jasně, tam se často suší kopřivy a případně další bylinky, ale to už se teď v listopadu nedá dohnat. Takže pokud je řepka k dispozici, proč slepicím nepřilepšit? Asi bych ji dlouhodobě nedoporučila jako jediný zdroj zeleného, ale jak říkám, to platí úplně o každé kytce na světě.
Buggyra:https://web2.mendelu.cz/af_222_multitext/krmiva/page.php?lang=cze&id=71 Většina informací se týká ovšem produktů ze semen.
Další závažnou poruchou spojovanou se štěpnými produkty glukosinolátů je krvácivost jater. Ta může vést u drůbeže, zejména u nosnic až k úhynuhttps://www.birdlife.cz/ornitolog-na-drate-12-dil-odpovedi/
Ohrožená je hlavně drůbež, u které může dojít až k úhynu, proto se doporučuje zařazovat do krmných směsí pouze po hydrotermické úpravě a jen do výše 5 %. Spíše bych tedy semena řepky nedoporučovala.https://uroda.cz/kvalita-repky-srotu-a-pokrutin/
Pro zkrmování řepky na zeleno je vhodné období do začátku květu a trvá asi 10 dní. V této době je řepka dieteticky vhodná. Glukosinoláty v zelené hmotě jsou oproti semeni 10x menší, v průběhu růstu ještě klesají a nejnižší jsou právě před květem (0,05 -0,01%). - Týká se krmení přežvýkavců, ale fakta o obsahu glukosinolátů budou relevantní i pro další kategorie.
Akorát, pokud to dobře chápu, tak se jedná prakticky jen o ta semena. V samotné rostlině jich je zanedbatelné množství. Běžná koncentrace může být v rozmezí 14 – 24 µmol/g v suchých listech, tj. v čerstvých asi desetina této dávky. To považuju za bezpečné, pokud ta slepice je krmena i něčím jiným. Řepka není vhodná náhrada za zelené krmení, ale je vhodná (resp. je možné ji využít) jako jeden z komponentů zeleného krmení.
A existují i odrůdy se sníženým množstvím glukosinolátů.
Zdroj:
https://www.yaraagri.cz/vyziva-rostlin/plodiny/repka/kvalita-repka/hladina-glukosinolatu-repce/
Odčervovat dětičky, to dá zabrat. Ale u Vás jsou v těch nejsprávnějších rukou, to zvládnou.
Jak jsou ta hříbátka vlastně stará? Nějak to nedokážu dát dohromady - to jsou letošní drobci?
Jaké jsou s nimi plány do budoucna? Nějak si nedokážu představit zrovna Vás, jak je jezdecky využíváte.
Řepka se pěstuje na zahrádkách taky jako zelené hnojení a tam nevidím zásadní problém.
Jinak - řepka sama o sobě nevadí, nesmí být ale jediným zdrojem krmiva a nesmí být znehodnocená. Což ale platí o všem myslitelném krmení.
Mám stejně starou bhut jolokii, taky jednu baccatum, ale ta je fakt spíš okrasná, moc neplodí. K ní jsem pichla dvě sladké papriky (Hamík nebo něco na ten styl - nevím, jestli jsou z kupovaných semínek, nebo vybraná z papriček na svačinku z Alberta). Kvetou, takže usuzuji, že na přelomu ledna a února budu mít další papričky.
https://www.ifauna.cz/clanky/7312-poklady-z-prirody-4-cesnek.html
Já zkrmovala odpad z pěstování - zelené stvoly, co se stříhají, aby měl česnek velké stroužky. Co se nevlezlo do pomazánky pro mě, to bylo pro slepičky. Taky jim to chutnalo.
U nás chovají dextery v podstatě tak, jak říká Anonymní 20.128, akorát je chovají, tj. mají krávy, býka, jalovice, porody a všechno kolem. Matky nejsou vždy schopné telátka uživit na mléce, tak se přikrmují, krmí se taky silážovaná kukuřice.
Přes zimu se poráží, termín určuje počasí. Rozvoz v teplejších dnech není možný, protože není k dispozici vhodný chladicí box do auta/chladicí auto. Dalšího roku se dožijí jen perspektivní jalovice a sem tam nějaký býček, protože u dexterů prý hodně frčí výměna chovných kusů.
Už tam rok a půl nebydlím, tak neznám nejaktuálnější info, posledně jsem slyšela, že snad se dali na inseminaci a býky (dospělé) už vůbec nemají.
Zrzavci:Z toho dne je ještě jedna. Z únosu. Mířili jsme se svědkem a mým tehdejším švagrem, přes Staromák - to už pěšky - do vinárny U Zlaté štiky, kam jsme spolu s novomužem chodili pařit. Aby bylo jasný, kde mě v tom velkým Práglu má nebožák hledat-teda doufali jsme, že ho to napadne. No a proti mně šla stará Cikánka. Zastavila mě, vzala si mojí ruku a řekla, že budu mít krásný a ščastný manželství. A……..nebudete se mi smát, že ne, že ne??? když jsem se koukla na kluky a pak zpátky, tak tam ta paní prostě nebyla. No, nebyla. Asi propadla do kanálu, nebo nevim. Zmizela.
Já byla jednou u cikánky na věštění z ruky a ta dobrá žena mi řekla, že ve čtyřiceti zemřu pádem a budu mít čtyři děti.
Mnó, ve svém požehnaném věku 32 let zatím pečeme, ale dítko na světě žádné. A nechci si stěžovat, ale že bych chtěla současné stavy zažívat ještě třikrát, to ne. A též bych tu byla ráda do více než sedmi let mého prvorozeného.
Takže není věštba jako věštba. Ta Vaše byla aspoň zadarmo, mně tu moji platily kamarádky jako narozeninový dárek. 😀
Horsana:Tak koreň mrkvy asi veľmi kmín nie je, ale nie som odborník 😀
Obojí spadá pod miříkovité, stejně jako např. anýz, fenykl, koriandr, kerblík, pastiňák, petržel, celer a další.
Omlouvám se, neznám slovenská názvosloví.
Anonymní:Necítím se nad nikým nadřazen, proto až po vás madam… treba dokážete odhodit váš šovinismus vůči mužům, kteří si bože chraň, dovolí vznést namitku vůči vševědoucím ženám sem místo nic neříkajíciho komentáře vložíte nejakou tu užitečnou radu z vlastní tykve…
Jinak má váš příspěvek naprosto stejnou hodnotu jako ten můj.
Tohle snad není diskuze muži vs. ženy, ale lidé s praxí vs. lidé bez praxe. Proto je logické, že se po Vás žádá praktická rada - jste tu jediný, kdo kritizuje teoretické odpovědi.
Bez praxe to bylo jen teoretizování, což jistě má jen omezenou užitečnost, ale když jste se sem vložil Vy se svou kritikou, tak už ta užitečnost šla do kopru úplně. Tak nám všem pomozte a tu praktickou radu dejte, nebo nechte být ty, kdo se aspoň snaží pomoci.
Espiro:No, tak to bych si dovolila polemizovat. Na lince nemám nic, jakože vůbec nic. Nádobí jde hned do myčky, odpad v dřezu je čistý, koš je jinde. A jsou tam!
Jako, mně je jasný, že po něčem jdou, ale netuším po čem, páč tam opravdu nemaj z čeho žít. A přitom se jim odsud sakra vůbec nechce.
My máme ovoce a zeleninu zasíťované v netkané textilii, všechno se snažíme ihned odklízet, koš vynášíme a máme ho zavíratelný, přesto je máme. Je ale pravda, že oproti hejnu much máme sem tam octomilku. Myslím, že vajíčka si nosíme už na nákupu, tak se u nás logicky vylíhnou a nejde se jich zbavit úplně, na druhou stranu naše opatření opravdu zásadně pomohla.
A jak říkám, sem tam mucha je v pohodě, to odloví ta drosera. 🙂
Espiro:S dovolením - žoužaly se chytaj do ruky. Past na žoužaly neznám, ale třeba si jen potřebuju rozšířit obzory.
Momentálně vymýšlím past na octomilky, které mi zamořují kuchyň.
Doporučuju nastudovat rod drosera, celkem funkčně čistí kuchyň od těch malých bestií. Potřebují ale čistou dešťovou vodu a ideálně i dost světla, což někdo nemůže zajistit.