Příspěvky uživatele

megi-the-pes:

Tak mě napadá, esi ta kráva není moc zničená. Má nevýhodu oproti koníkovi. 🙂 Se v tom patlám, pardon.
 

Ale toto docela už beru, že teda kráva nemá takovou snášenlivost k lidské blbosti, už důkaz je.

No, já tě nechtěla lámat na svou pravou víru, ono mi je celkem jedno, jestli se zjištěnými poznatky souhlasíš, nebo se k nim stavíš skepticky. 🙂 Naopak jsem ráda, že mám s kým diskutovat, ale rozhodně nebylo smyslem ti nějak upírat tvůj názor. 
Hypotéza, že koně jsou odolnější výlučně či zejmána díky kvalitnějšími menežmentu chovu, je samozřejmě také jednou z variant, i když většina závěrů vede k opačné hypotéze. Pořád to jsou teorie, a dokud jednu z nich nepotvrdíme, nemůžeme žádnou z nich vyvrátit. Do toho všeho vstupuje element náhody a tak a vlastně se dostáváme k tomu, že toho víme (jako fakt víme, ne že si myslíme, domníváme se nebo tvrdíme) opravdu málo. 

No, zjevně nejste hodna, no. V minulém životě jste zjevně urazila létající špagetovou příšeru a teď nesete následky. Buďte ráda, může být hůř. Taky jste mohla mít anaserpentní spinózu nebo se voda ve Vašem záchodě mohla točit proti směru hodinových ručiček, a to, uznejte, to byste fakt nechtěla. Takže následky nesete ještě velice mírné. 

Jo takhle. No, tak to i ten kůň má tu nejnižší možný věk níže, než jsem uvedla.
Rozdíl tam je, ne že ne, ale není tak zásadní a hlavně - nevysvětluje dostatečně, proč jsou koně nejodolnějším hospodářským zvířetem. Také pokud bychom měli zohlednit právě tu prokázanou odolnost, museli bychom vzít v potaz to, jak skutečně byly jednotlivé druhy chovatelsky využívány, nikoli co je teoreticky možné - a dvouletou klisničku stejně jako devítiměsíční fenku nikdo příčetný nepřipustí. 
Protože třeba ty kravky jsou na tom s rozmnožováním obdobně, přičemž je možnost využít mražené sperma, přesto stejnou či podobnou odolnost nevykazují. 

megi-the-pes:

tady se množí od 14. měsíce
velká fena od 18. a 3 vrhy za dva roky

Bavíme se o fyzické schopnosti rozmnožit se bez ohledu na to, jestli je to vhodné? Nebo se bavíme o době, kdy je organismus vyvinutý a připravený pro rozmnožování?

Generace je věkový rozestup mezi rodičem a potomkem. U koně to je obvykle minimálně 4 roky, u psa 3. 
Takže… vůbec nechápu, co píšete. 🙂

Anonymní:

Hjůstne, máme problém.Sem se nově zaregistrovala pro jistotu hned 3x, pak jsem zadala ten kód, dřepů udělala rovnou 23,5, ale prostě nevím co je špatně, ale na termoforu se mi to nezobrazuje, ta diskuze.

Asi špatně skáčeš… Nemáš koňskou nohu? To by byl asi problém…

assil:

Není ta jakože větší odolnost koní oproti psům daná tím, že generace jsou u koní prostě delší?

Není. Nebo ne výlučně tím. 
Nejkratší generace je téměř shodná se psí. Nejdelší sice psí násobně převyšuje, což samozřejmě nějaký vliv má, ovšem nelze tím vysvětlit všechno. Např. tuři mají ty podmínky obdobné, navíc se u nich umožňuje inseminace, takže lze použít genofond býka třicet let po smrti, což u starokladrubáků nelze. Přesto jsou k negativním projevům příbuzenské plemenitby náchylnější. 
Já tu oprášila znalosti, ale ne všechny zdroje, ze kterých jsem čerpala, jsem dohledala. Novinky v tomto směru moc nejsou a já toho hodně zapomněla. Ale jeden z důvodů, proč se koně považují z hospodářských zvířat za nejodolnější, se uvádí (mimo výše zmíněného) i to, že pravděpodobně v minulosti koně neprošli nějakou závažnou genetickou limitací, nějakého prudkého poklesu počtu koní. Koně si tak zachovali pestřejší genetickou výbavu, která není tolik vnímavá k příbuzenské plemenitbě.
Těch důvodů může být více a rozhodně ne všechny jsou obasněné. Ale spíš to bude souhra důvodů než jeden - a rozhodně to nebude takto banální důvod, protože to by těch odolnějších druhů bylo více.  

Leithian:

Nebylo by pro frise zachranou a paradoxne asi nejblizsi pouzit jednobarevny korektni barock pinta? Dik prilivu jine krve by meli byt ozdravenejsi a uz se to pomalicku vzhledove taky szabilizuje.

To netuším. Barock pinto je naprosto mimo můj okruh znalostí. 
Ale určitě by šlo přikřížit jiná barokní plemena nebo některá z plemen výchozích, případně jim podobná plemena. 

Mám milion rajčat, nějaké papriky a hodně bylinek. Dělala jsem cuketový nákyp dráteník z jedné veliké cukety, ve dvou ho budeme jíst do konce týdne. 
Žízaly prospívají a vypadá to, že jim konec těch největších veder šel k duhu. 

No jo, jenže koeficient příbuzenské plemenitby je principiálně určení, s jakou pravděpodobností mám společné obě alely se svým strýcem. Nikoli pouze tu jednu… Takže to číslo musí být nutně nižší, ale stále je stejně závažné. Tedy požadovaných deset procent mi přijde jako úplně brutálně moc. 
Protože to je jen procento celých genů, které se strýcem sdílíme, nikoli celkové genetické informace. Např. když je strýc homozygot na vlastnost a já heterozygot, už se to sem nezapočítá, i když máme jednu alelu stejnou a jsme vlastně napůl stejní. 
To si fakt myslím, že není únosné, mít populace psů, které vzájemně sdílejí deset procent variabilní DNA plus X procent sdílejí v jednotlivých alelách. 

Grit nebo nějaký zdroj vápníku není od věci přidat prakticky nikdy, pokud máte nosné slepice. Bude-li zvlášť od krmení, nehrozí předávkování nebo snížení příjmu potravy - ne všechny zdroje vápníku jsou ve větším množství pro slepice chutné.
Pokud máte slepice venkovní na přirozeném podloží, písek vůbec neřešte; samy si nazobou, když budou potřebovat. Popeliště si taky zřídí samy, tak jim je jen pak zastřešte a sem tam ošetřete proti čmelíkům. 

sharingan:

Děkuju za odkazy, vlítnu na čtení o víkendu😀.

Přesto - je přeci zcela vyloučené, abych byl já příbuzný k svému vlastnímu strýci (kterého měl můj děda s mojí babičkou) stejně, jako já k mému polo-strýci (kterého měl můj děda s úplně cizí paní). 

Teď si nejsem jistá, jestli Vás chápu. 
Počítám, neříkám, že nutně dobře, ale počítám s následujícím:
Pakliže se bavíme o strýci, pak máme dva společné předky. Tedy si spočítám příbuznost ke strýci po jedné linii (např. přes dědu), která je 1/8 (výpočet jsem vysvětlovala v předchozím příspěvku. Pak si spočítám příbuznost ke strýci po druhé linii (přes babičku), ta je též 1/8. Tím pádem vím, kolik genů mám společných se strýcem po dědovi a kolik jich je po babičce. Pro celkový součet genů je tedy musím také sečíst. Tím pádem mi vychází, že se svým strýcem mám jednu čtvrtinu genů společných. 
S polostrýcem mám společné jen ty geny po společném předkovi (po babičce, nebo dědovi, nikdy ne po nich obou), tudíž je to jen ta jedna osmina. 
Na tom mém odkazu se tomu věnuje strana 17. Je tam výpočet pravých bratranců uveden jako 1/8, tudíž je logické, že o generaci blíže to bude ¼, takže můj výpočet synovce/neteře ke strýci je správný. Teda za předpokladu, že to mají dobře spočítané v tom odkaze. 

Já to vzala odsud:
https://web.natur.cuni.cz/zoologie/biodiversity/prednasky/ZakladyGenetiky/prezentace/Populacni-genetika-I-2019_final.pdf
Je to jednodušší systém. Nechápu sice, jak může vycházet různě, ale že má potomek od rodičů 50 % genů, lze považovat za fakt. 
Já se většinou těch věcí zabývala, když můj pes ještě žil. Opravdu už jsem mnoho zapomněla. 
Přesto - jeden společný předek. Od společného předka ke psu - 50 % genů, jelikož to je její syn. Od společného předka k rodiči feny - 50 %. Od rodiče feny k feně - 50 %. Tj. ½ na třetí. To je 1/8. A to je 12,5 procent. Ať na to jdu podle vzorce nebo logicky, pořád mi vychází to samé. 
Takže… dokud mi to někdo nevyvrátí, budu tvrdit, že to mám správně. 😀

1/8 genů je stejná; nešla bych do toho za zlaté prase. 
12,5 procent. To je jak bratranec se sestřenicí.

Táta vzpomíná, jak jednou jako děcko v dobré víře uvázal utrženou sousedovic kozu ke stromu. Ten to sice přežil, ale byl naprosto profesionálně ostříhán a omlazen, že do původní velikosti a košatosti obrůstal roky. 
Strom byla hrušeň lahvovka - veliké hrušky, měkké, nevhodné na skladování, ale zavařovaly se a dělaly se z nich povidla. No, tak pár let nebyly. 🙂

Luštěniny - jsou levnější než maso, ale hůře stravitelné, ovšem zvyšují v analýze množství bílkovin. Čím méně bílkovin, tím lépe (bavíme se o zdravém psu).
Mám na mysli čím méně rostlinných bílkovin, tím lépe. 

Přidejte tam trochu jetele nebo vojtěšky. Bylinky typu pampeliška se Vám tam časem zasejí samy. 
 

Anonymní:

Dědeček byl taky takový hulvát jako mastňáček?

To ne. Byl to gentleman prvorepublikového typu. Ten si nechal do nejmenších podrobností vysvětlit od podomního prodejce, co že je to ten tarif od Pegasu (tenkrát T-mobile) a v čem jsou výhody, aby po hodinové diskuzi prodejce uzemnil otázkou: A k čemu mi ten tarif je, když nemám mobil?
Slyšela jsem ho za celý život říct tak tři sprostá slova. A nikdy se nevyjadřoval špatně o ženách. 

Já přepisovala, co říká Megí, ne co si myslím já. 

Psa nemám už přes čtyři roky, takže některé moje poznatky můžou být zastaralé. Snad to kdyžtak někdo uvede na pravou míru. 
Pes je masožravec. Proto by ve složení mělo být vypsáno na prvním místě maso, a to přesně jaké to maso je. Čerstvé maso má více vody než sušené, proto si z procentuálního obsahu cca půlku procent můžete odečíst. 
Produkt živočišného původu může být už všelijak konzervován, stejně jako moučka, proto potřebujete, aby tam bylo maso a ne něco jiného. 
Obiloviny - některým psům sedí, jiným ne. Musíte znát svého psa a vědět, co je pro něj dobré. Z definice to není špatná položka. 
Luštěniny - jsou levnější než maso, ale hůře stravitelné, ovšem zvyšují v analýze množství bílkovin. Čím méně bílkovin, tím lépe (bavíme se o zdravém psu).
Ostatní složky - zelenina, ovoce, kolagen, vejce, mléko, řasy… V podstatě pokud máte psa venku, od jara do podzimu se napase sám, není moc třeba to prožívat a zohledňovat. Stále mluvím o zdravém psu, který není alergický a nemá žádné problémy. 
Kolagen je na klouby, oligosacharidy podporují trávení, vejce obsahují nejlépe stravitelné bílkoviny, řasy jsou na čištění zubů, ale fakt neplatí, že čím víc tam toho je, tím lepší ty granule jsou. U zdravého psa to fakt nemusíte řešit. 
Konzervace - pokud není jednoznačně napsáno, čím jsou granule konzervovány, předpokládám nějakou echt hnusnou chemii. Tady Wolfsblut vede, protože uvádí přírodní konzervaci bylinkami a vitamínem E; na druhou stranu to znamená, že načatý pytel by se měl poměrně brzy skrmit. Není možné si ho sušit třeba půl roku, prožerou ho plísně. 
Čím přesněji je složení uvedeno vč. procent, tím větší máte představu, co ten pes vlastně dostane do misky. Tam, kde není procentuální zastoupení uvedeno, tam je na prvním místě uvedeno nejvyšší množství, na druhém druhé nejvyšší a tak dále, až se dostaneme k poslední položce, které je v krmení nejméně. Tudíž lze rozišit pořadí, což orientačně pomůže ve stanovení množství. Pokud máte na prvním místě např. brambory (20 %), sušené hovězí maso (18 %), sušené kuřecí maso (18 %), tak víte, že masa je celkem víc, než brambor. Pokud máte ale uvedeno pouze brambory, sušené hovězí maso, sušené kuřecí maso, tak brambor může být klidně i násobně více než masa celkem. 
Tuky vždy musejí být uvedeny přesně, kuřecí tuk nesmí být samostatně konzervován, méně přesně uvedený tuk (např. drůbeží) může být konzervován samostatně a tím pádem se to nemusí napsat na obal konečného výrobku. 
Analýza - měla by odpovídat obecným požadavkům na danou kategorii psa a také požadavkům Vašeho psa. Můj např. snesl opravdu hodně tuku, naopak málo tuku mu vyloženě vadilo. K málo tučným granulím jsem mu musela dávat kus špeku, jinak měl pořád hlad. Zohledněte také poměr vápník:fosfor. 
Místo výroby - některé firmy mají lepší pověst než jinou. Většinou je to oprávněná pověst. 
Stát výroby - různé státy mají různou legislativu i v rámci EU. Obecně je evropská legislativa lepší (tj. přísnější) než americká nebo kanadská, a všechno je lepší než legislativa asijská. Jiná krmiva než ta, která jsou vyrobena v Evropě, bych vůbec neuvažovala; nestojím o to, abych kupovala přejeté pět dní staré mršiny mývalů semleté do krmiva. 

mastnacekk:

To me zrovna dvakrat netrapi. 

Já bych Vás potkala moc ráda. Připomínáte mi mého dědečka, budiž mu země lehká. 
Byl podobně nekompromisní, když šlo o něco, na čem mu záleželo. Někdo by řekl, že byl paličatý, zpátečnický a zabejčený, ale… Bylo za tím tolik lásky k té němé tváři, která na něj byla odkázaná. 
Doteď mi v uších zní - to se dělá, takhle to zvíře týrat! Ve vzteku jsem jako čtyřletá holka hodila po slepici kamenem. Ten világoš nezapomenu do smrti. 
Byl to výjimečně klidný muž. Nikdy neuhodil dítě nebo ženu a nikdy chlapa neuhodil ani v hospodě vícekrát než jednou. 🙂 
Byla jiná doba.