Příspěvky uživatele

Tak hlásím vyplněno… Ale je skutečně relevantní, kolik mi je let a jakého jsem pohlaví? Že by ve mně ten dotazník vyvolával nějakou důvěru, to se říct fakt nedá. 

https://www.prozeny.cz/clanek/domaci-pernickovy-liker-51497
Letos dělám změnu - koupila jsem si na vánočních trzích perníkové koření v medu, tak to chci zkusit použít místo části slazeného kondenzovaného mléka. Ale uvidím, jestli to bude dobrý nápad. 🙂

Takových lidí znám víc, většinou si vánoce prostě neužívají. Svým způsobem to chápu, my jsme nikdy neslavily jmeniny a u dospělých se moc neprožívají narozeniny. U dětí samozřejmě ano. 🙂
Ale vánoce, to je něco jiného. Vánoce, to je skořice, hřebíček, teplo, měkko, voňavá rybička (a to je vzácnost, po zbytek roku ryba celkem smrdí 😀), zelná polévka (maminka dělá rybí, ale můj miláček to nepapá, tak dělám zelnou podle jeho maminky), stromeček ověšený pěti baňkama (víc se na něj nevleze, je maličký), pod ním ty balíčky balené v šátcích, látkách a utěrkách… Miluju to. Je mi úplně jedno, co tam je za dárek, ale miluju to. 

list:

My jedeme přes žrádlo u nás i u zvířat 😎

To mi povídejte… Citronový krém, zázvorový sirup, zázvorový pečený čaj, nakládaný hermelín, utopenci, domácí těstoviny a perníčkový likér… No asi na silvestra nebudou muset naši nic kupovat. 🙂
Já miluju vánoce. Na druhou stranu nemiluju pečení, takže krom jednorožců z perníčku, zázvorek a tvarohové vánočky nepeču nic. 

No vidíte, dva dárky v jednom. Puzzle, které si pak přečtete. 🙂

Strejda starou kozu nakládal do láku s octem. Bylo to dobré, takové specifické, ale dobré. 

Jsem divná, když domácí mazlíčci včetně slípek mají vánoční dárky nachystané dřív než lidi? 

U nás pruhy byly - pruhy svazenky. Byla žlutá řepka a v tom fialový pruh, když kvetla svazenka. Ale to bylo jedno pole z cca deseti, které bylo takto předěleno. 
Je pravda, že to tam hučelo jako v úle. Ta svazenka byla naseta ve dvou termínech, takže jedna dokvetla a začala kvést druhá - a hučelo to tam jako v úle. Fakt to byla příjemná změna. 

Navíc ke všemu výše řečenému dodávám, že nerozhoduje jen hmotnost, ale i výška jezdce a jeho jezdecké schopnosti. Oněch patnáct procent může být pro jednoho a téhož koně v případě dvou různých jezdců jak příliš moc, tak s rezervou přijatelné.
Je to jen orientační údaj, nelze na jeho základě dělat komplexní závěry. 

Teoreticky lze totéž prohlásit o drožďování krmiv - a znáte někoho, kdo drožďuje?
Ono stačí, když nebudete bydlet ve svém, ale např. u rodičů nebo partnerových rodičů, kteří prohlásí, že jim klíčící pšenice smrdí. A máte po ptákách. 🙂
K tomu si připočtěte, že někdo prostě klíčit nechce. Nemusí mít nějaký speciální důvod, stačí, že mu to párkrát zplesnivělo nebo přerostlo a nebude to chtít dál dělat. Má alergii na plísně a nechce riskovat nebo mu to slepice jednoduše nežerou. 
Nakličuji a jsem zastáncem nakličování. Ale nepovažuju to za jedinou ani univerzální možnost, jak slepici dodat, co potřebuje. Protože prostě jsou individuální situace, které možnost nakličování vylučují nebo znesnadňují, a je velice dobře, že existuje více postupů, přístupů a složek krmiva.

Využít se dá úplně normálně, je to kvalitní a hodnotné hnojivo. Nebála bych se ho dát pod květiny ani plodiny, pokud je od zdravých králíků. 
Někdo říká, že by měl být hodně vyzrálý, někdo naopak, že zrovna králičí (stejně jako koňský) stačí uležet kratší dobu. My, když jsme ho měli k dispozici, jsme ho používali cca 3 měsíce starý  hlavně pod plodovou zeleninu. 

To je na Vás strašně sympatické - že nemáte iluze a nemáte ani deziluze. Že zkrátka každý den vstanete a uděláte, co je třeba, ať je to banalita nebo něco extrémně náročného. A že každý další den vstanete a uděláte to zas. Já to vnímám jako něco strašně obdivuhodného, že ani po vší té době jste nerezignovala a pořád máte svoje zvířata a pořád do nich dokážete citově investovat. I když víte, co všechno se může pokazit. 
Proto bych nemohla být veterinářka já, nejen z těch objektivních důvodů, že nemám ten správný způsob myšlení a asi na to ani nejsem dost chytrá a soběstačná a rozhodná a všechno, ale hlavně bych za pár let vyhořela. 
Znám profi závodního řidiče, který nejezdí po silnicích, protože mezi ty idioty nevjede. Znám gynekoložku, která nemá vlastní děti, protože ví, co všechno se tam může pokazit a není ochotná to riskovat. 
A Vy víte, jste ze své pozice jaksi z definice obklopená idioty, ale stejně fungujete jako člověk, nenecháte se vlastními vědomostmi a zkušenostmi omezit a svázat, a to mi přijde vlastně až výjimečné. 

Co jste jim provedla, že se naštvali? Nedala jste jim poňuchňání? 🙂
Držím jim palce, ale říkám si - Vy jste zvyklá na dráty v noze, podvýživu, ohrožení života a podobně, dokáží Vás ti poňouši po profesionální stránce vůbec uspokojit? 
Tím jim nechci nic přivolávat, to ne. 

Já už jsem se setkala s PP:
Průkaz psa - kupovali jste dobrmana a vyrostl mops? No a co, pes to je. 
Plemenná příslušnost - kupovali jste dobrmana a vyrostl mops? No a co, plemeno to je. A dokažte, že není.
Passport - kupovali jste dobrmana a vyrostl mops? Nevadí, hlavně že s ním můžete cestovat. 
Původ Polsko - kupovali jste dobrmana a vyrostl mops? Nevadí, jeho babička se narodila v Polsku!
Přiměřená poslušnost - kupovali jste dobrmana a vyrostl mops? Hlavně že umí čurat na podložku a na zašustění pytlíkem přiběhne. 
Takže petpas mě vůbec nepřekvapuje. 

A já měla za to, že to je průkaz psa, tj. osvědčení o tom, že dotyčnému z koupeného zvířete vyroste skutečně pes a ne třeba kráva. 😀

Já si to neberu osobně. 🙂 To bych nedělala nic jiného, než se ploužila světem a lkala nad osudem. 😀 Navíc jste nenapsala ani nic špatného nebo nepravdivého, takže pro ploužení a lkaní nemám dostatečný důvod, i kdybych vztahovačná byla. 😀
A ano, jsou to věci pro lidi nebo pro ryby, které jsou určené k jídlu, takže splňují mé soukromé vytyčené standardy. 🙂 My tam bereme nějaké doplňky pro slepice, sušené mléko, syrovátku, ta játra jsme taky měli, k tomu broučky. Nestěžuju si, ale neprohlašuju to za nejlepší firmu na světě. 😉

Kdo ví, co to vůbec je. Není tam ani fotka rodičů. Že tomu někdo říká bullpej, hm, klidně to může být mix labradora. 
V textu není lautr nic, ani to, kdy jsou štěňata k odběru. 

Já kupovala med od včelařů vždycky v zavařovačkách. Asi by šel i jiný materiál, ale třeba plast už musí mít schválené složení pro uchovávání potravin a definici, v jakých podmínkách a jak dlouho lze bezpečně potraviny v plastu uchovávat. 
Takže sklo to podle mého celkem jistí. 
Co se týče schválení veterinou, a tím myslím Krajskou veterinární správou, tak tam záleží, který šiml úřaduje zrovna ve Vašem kraji. Když známí schvalovali prodej mléka ze dvora, bylo to víceméně o štemplu; museli dojit, chladit a uchovávat mléko v daných podmínkách, museli mít třeba kachličky v té místnosti, vypracovaný sanitární řád a tak, ale celkem se to dalo. Ob dědinu dál, ale v jiném kraji, by museli postavit celou dojírnu a chladírnu, což se pro chovatele tří až pěti koz prostě nevyplatí. Takže ti stále prodávají načerno. 🙂
Ale obecně velice záleží, jaké podmínky si nadiktuje veterinární správa zrovna ve Vašem kraji. Nejjednodušší je se jich prostě zeptat. 

https://masoskodovi.cz/eshop/hovezi-maso/hovezi-sadlo-skvareny-luj
Ať mě nepomluvíte, doporučím Vám i něco levnějšího. 🙂 Nemám to teda ozkoušené. 
Do Krmiv Hulín mám relativně blízko, jezdíme tam jednou nebo dvakrát do roka a vždycky tam koupíme nějaké doplňky pro slepice a zob pro ptáčky. Ve výsledku to vyjde levněji než objíždět dva tři obchody. 

Jo takhle, ptáte se na ty zvířecí tuky. Tak to jo. 
Vnitřní sádlo zvířat je vhodnější spíše ke kosmetickým účelům. Proto je specifikováno vepřové sádlo hřbetní. Co se týče ostatních tuků, je to skoro jedno, ale vepřové a husí sádlo je dost dobré a chutné pro člověka, takže se ptákům dávají sádla a loje ostatní - a která vlastně jsou ještě k dispozici? Kdo má vlastní chov, tak může využívat tuky, co mu rostou na hřadě a v chlívku, ale ostatní se dostanou tak maximálně k tomu hovězímu loji.