Příspěvky uživatele

Můj život tedy soutěž je. 
Momentálně soutěžíme s kolegyňkou, která z nás zvedne teleon vícekrát. Zatím to je remíza.
Též soutěžím se synovci, kdo sní dřív tvaroh s čokoládou. Základem je to, aby vyhráli oni, takže se snažím, aby to vypadalo, že spěchám, ale zároveň musím jíst pomalu.
Soutěžím se svým močovým měchýřem prakticky každou cestu vlakem. Zatím si zuby nehty udržuju čisté konto, neb jsem si vědoma toho, že jakýkoli počet vítězství je irelevantní v porovnání s jednou jedinou prohrou. 
Soutěžím sama se sebou o co nejhloupější heslo na pracovní notebook. Pokaždé se snažím trumfnout sebe sama, ale uznávám, že horší heslo než Nepovím už mít nemůžu. Naprostá debilita onoho hesla vyplavala na povrch ve chvíli, když se kolegyně potřebovala na můj notebook přihlásit:
Jaké máš heslo?
Nepovím.
Hm…
Atakuji svá hesla jinými, jako třeba feministickým prohlášením ženaJEvíc, heslem, které potěší mnoho mužů 20-cm-je-až-moc, hesly vzniklými aktuální inspirací MámHlad, ChciČokoládu a NUDAnudaNUDA, ale Nepovím je prostě nedostižné. 

On celý ten popis nedává smysl. 
Kalimero nebo také selská slepice je nově vyšlechtěný kuřecí hybrid nesoucí vejce v odstíhech zelené až hnědé barvy - vždy záleží na počtu příbuzných kohoutů.
Takže když si pořídím víc příbuzných kohoutů, tím víc mám kterých vajíček, zelených, nebo hnědých? 

Já ty papriky pěstuju v květináčích jako letněné trvalky. Letos v zimě mi jich pár patrně umřelo, tak jsem si vysela náhradu. I když u paprik kdo ví - ony dokážou obrazit třeba po měsíci a tvářit se, že je chuť do života neopustila. 🙂

Necháme inpact její fenku?
Magická koule říká: ANO
https://www.vestirna.com/koule/?ukaz
Tak jo, můžete si ji nechat. 🙂

Grilovací papričky Shishito z Dobrých semen. Měla jsem i padronky, ale na mě jsou moc pálivé. Shishito většinou nepálí vůbec, jedí je i děti. 
A opečené na pánvi na másle nebo olivovém oleji s maličkou špetičkou soli, mňam, mňam. V sezoně samozřejmě děláme na grilu, to jsou nejlepší. 🙂

Máme syrského, dáváme cca jednou týdně. Hmyz zkrmujeme slepicím, takže ho máme k dispozici. 
Nutné to asi není, ale rozhodně to je žádoucí. Nahradit občas sýrem asi není na škodu, ale pestrá strava je pestrá strava. Maso bych mu z krmné dávky nevylučovala úplně. 

Páni, krásná výbava. 🙂 Co všechno a kolik plánujete líhnout?

Takové jsem neměla nikdy, nevím, možná je nějak nevyhovující? 

Ještě jsme neměly tak blbé slepice, aby to samy nepochopily. Prvním stačilo párkrát přišlápnout, aby se krmítko otevřelo, pak už se vždycky ke stávajícím dokupovalo pár kusů, ty to jednoduše odkoukaly. Ale pokud máte slepice, kterým jednou dvakrát denně ukážete, jak na to, a po týdnu to neumí všechny do poslední používat, tak buďto nemají hlad (a tím pádem motivaci), nebo jsou po lobotomii. Nebo nevím. 
Já Vám to nenutím, jen že jsem přes hrnce a mísy přešla na standardní krmítka žlabová a poté na nášlapná a vždycky to byl krok k lepšímu. 
Druhou otázkou je, jestli něco takového potřebujete pro čtyři slepice, že. Deset jich vycaní víc než čtyři, takže u nás se to spíš projeví. 
Pro mě bylo rozhodující to, že nášlapná krmítka jsou hygieničtější - neprší do nich, nepráší se, snižuje se riziko kontaminace. A ono se to hodí, při větším počtu slepic, že nemusíte dosypávat každý den. 
Prostě se mi zdají po všech stránkách praktičtější. 
 

Krmítka jsou nejlepší tato: 
https://www.hradsky-sunk.cz/naslapne-krmitko-slepice-unk-2-20-cm-uspora-do-50-krmiva?gad_source=1&gclid=EAIaIQobChMIq7PAs6GZhAMVF62DBx3RYAc0EAQYAyABEgJoz_D_BwE
Tento styl, ne nutně přímo ta z odkazu.
Slepice se je brzo naučí používat, snižuje se plýtvání a kontaminace krmiva. Nevýhoda je, že se dají použít jen na sypká krmiva - granule a obilí. Na míchanice máme normální mísu. 

Během března až dubna vysévám do pařeniště, přesazuji po zmrzlých. 

Mně z toho úplně běhá mráz po zádech. Chudák malá.

Já ho nemám ve skleníku, mám ho venku. Předpěstovávám v pařeništi od března dle toho, jaké je počasí - někdy i v dubnu a jde to.
Ředkvičky by už šly. Já je vyseju klidně na podzim a pak je občas zaliju, vyklíčí, až samy budou chtít. To samé kopr, ale ten se mi většinou vysemení sám. 

Když ten hnůj nebude čistý, ale s tou podestýlkou, navíc tam budete dávat zbytky z kuchyně, ze zahrady, z prořezávky stromů, já nevím z čeho všechno, tak se tím fakt trápit nemusíte. Ono se to opět tak nějak samo a přirozeně naředí. Pak tomu akorát případně přizpůsobíte hnojení, abyste k malinám nenasypala třeba celé kolečko, ale jen půl, a podobně. Na to taky přijdete. Hnojit je třeba samozřejmě uleželým hnojem, ne čerstvým. 
A kompost z bobků jede rychle. Ubývá, jak probíhá kompostování. Chvíli toho budete mít třeba hromadu, za dva měsíce čtvrtinu. Takže to skladování není až taková věda. 

Co se týče té podestýlky, tak opět - klid a nohy v teple. 🙂
Jednak těch slepic budete mít pravděpodobně méně a nejspíš máte i menší kurník a tudíž i menší spotřebu; a pak - kupičku listí nemusíte mít v pytlích, stačí to mít někde, kde to nebude chytat vlhkost. 
Trávu si nasušíte od jara, listí na podzim, takže to postupně bude ubývat a zas přibývat, není to tak, že bychom měli tolik objemu uskladněno zaráz. Ono to tak nějak plynule funguje samo. 
Druh listí je celkem jedno, jen by to nemělo být něco vyloženě jedovatého. Ořešák je v pohodě. Lískové se často používají proto, že v nich žije nějaký brouk, který slepičkám moc chutná. 🙂 Ale pokud je nemáte, tak se tím netrapte a chovejte slepice na Babicu. Když nemáš A, dáš tam B, když nemáš ani B, dej tam Z, a když nemáš ani to, tak to tam nedávej, vono to pude i bez toho.
Stoletá sláma - podívejte se, jaká je, čichněte k ní. Jestli se rozpadá a je moc prašná nebo naopak vlhká, tak bych ji nepoužila, ale jinak klidně. 
Slepičí hnůj se kompostuje dobře, takže to je přesně ten problém, který bych řešila, až na něj přijde. Dost možná se totiž ukáže, že žádný problém nemáte. Jinak prostě rozšíříte kompost, no. 

U nás až tolik nemrzne, 20 stupňů sice pamatuju, ale to jsme ještě neměli slepice. Takže ano, naše mají otevřeno pořád. 
Slepicím na zimu sušíme hlavně kopřivy, ale tráva lze taky. Není to až taková věda, kopřivy (a třeba i pampelišky, jitrocel) sušíme pod stříškou na větru, sušit trávu na seno se taky dá, podstatné je, že Vám do toho nesmí napršet. 🙂 
Tu trávu, co ji sušíme na podestýlku, prostě jen posekáme a necháme tak, až je suchá, tak nacpeme do pytlů. Na krmení bych posekla dle počasí, aby to relativně rychle uschlo, taky bych sekla tam, kde vím, že neroste nic jedovatého. Kdyby mělo být od země vlhko, tak se asi hodí to párkrát otočit nebo naházet do káry a převézt na nějaký kousek betonu, aby to nezačalo odspodu podehnívat. A klidně bych to využila. 
Slepicím bych teda kydala častěji než dvakrát ročně, i když asi fakt záleží, kolik času tam ty slípky tráví. My jich máme jednak víc, jednak tam ty slepice tráví asi víc času. V dobách ptačí chřipky jsou v kurníku a výběh jim supluje skleník, který je cca dvakrát tak velký jako kurník, možná o něco málo větší. Pokud má někdo voliéru a je schopen mít slepice venku od slunce východu do noci, tak je asi omezené kydání obhájitelné. I když teda ne jednou za šest měsíců… 
Znám lidi, kteří kydají jednou měsíčně a co týden podestýlku přisypou. To bych brala za minimum. 
Kompletně čistíme kurník tak jednou do roka, v případě, že řešíme nějaký problém, samozřejmě častěji. Stěny, podlahy i strop bílíme křemelinou. Je potřeba pak kurník dost vyvětrat, tak se pro to hodí spíše teplé dny. Krmítka a napáječky myjeme samozřejmě často, přibližně to vychází na jednou týdně v zimě, v létě klidně denně. 
Mravenců se nebojte, slepice je vyřeší za Vás. Spasou kukly, rozhrabou mraveniště, nic nezbyde. 

My skladujeme pár pytlů slámy a stačí nám to - jenže my sušíme každoročně ještě pár pytlů trávy (seno bych tomu neříkala, to má výživovou hodnotu, toto je fakt vhodné spíš na podestýlku) a taky sušíme listí ze stromů, které pak nahrneme na hromadu pod stříšku. Těžko se určuje množství toho listí. 
No a v nouzi jsme jednou použili noviny. Taky to šlo. 
Kydáme jednou týdně, do kurníku se vleze tak půl pytle (jedno, či slámy nebo trávy nebo listí). Plus sláma do hnízd, tu měníme dle potřeby, obvykle však častěji než jednou týdně, možná cca jednou za pět dní? Zas je to hrstička. 
No, rok má 52 týdnů, tj. minimálně 26 pytlů podestýlky plus sláma do hnízd. Sláma je z jmenovaných variant nejlepší, ale je jediná, kterou musíme kupovat. 
Noviny jsou super na ten trusný stůl, pak stačí shrnout ty noviny a naskládat nové, ale lze tak použít v podstatě jakoukoli podestýlku. Je to takové nejčistší řešení - rozložené archy shrnete rukama, na ostatní potřebujete smetáček. A z novin se dobře dává dolů ten bobek, když ho chcete čistý např. ke kvašení do zálivky. Noviny měníme častěji, dle potřeby to bývá jednou za 2 až 3 dny. 
Co se týče doby výměny celé podestýlky, tak ten trusný stůl dělá fakt hodně. Pokud nemáte slepice alá kachna, že by se ráchaly ve vodě, tak stačí v případě potřeby vykydat jen jednou za 14 dní. Třeba teď - já bydlím daleko, maminka je po operaci, táta nemá kolena (teda má, ale kovová), tak to holt slípky musely zvládnout. Ale vypadalo to tam nad očekávání dobře. Bez trusného stolu a vynášení těch novin by to nebylo 14 dní únosné.
Opět platí dle pocitu - když vlezete do kurníku a praští Vás do nosu štiplavý pach, všude leží prach a je ve vzduchu vlhkost, tak víte, že jste měla kydat už dávno. 

Přiměřená teplota a větrání - to prostě záleží. Naučíte se to časem sama odhadnout. Obecně je lepší zima (v noci bude vchod pro slepice zavřený, neměl by tedy hrozit průvan) než vlhkost. Pokud přijdete ke kurníku a najdete ho zevnitř opocený, budete vědět, že jste měla nechat otevřené. A časem to vychytáte. 
My máme 10 slepic, nezavíráme okénko nikdy, maximálně přivřeme víc nebo míň. Okno je na řetízku, dá se to nastavit přesně. 
Kurník pod stromem je super umístění. 
Sirné knoty vždycky, když dojdete k závěru, že ty mrchy cucavé se přemnožily. Ale preventivně je nepoužíváme. 
Systém s nožkama v plechovkách mi přijde obtížný na manipulaci, ale zkuste, třeba se to osvědčí. My vždycky jen natírali, dříve olejem, pak tou křemelinou. 
Co se týče krmení, mám v nášlapném krmítku non-stop pšenici (někdo dává granule). Pak krmíme míchanicemi a naklíčeným obilím, toho ale dáváme zásadně tolik, aby to slepice cca do půlhodiny zkrmily. Nádoby na krmení máme venku, ale jak říkám, jsou prázdné nebo obsazené slepicemi. Napáječky máme dvě, vevnitř i venku, ale máme těch slepic víc. 
Ovsem a ječmenem opravdu nekrmit; nelze-li jinak, tak v nouzi lze použít ovesné vločky, ale to v dnešní době snad nehrozí. Ječmen vůbec pro slepice vhodný není. Pokud se podíváte na složení krmných směsí, tak tam občas tyto obiloviny jsou; směsi ale zároveň obsahují štěpicí enzymy, které slepicím chybí, a tím pádem jsou negativa krmení těmito obilovinami zredukována. 
Z běžných obilovin je vhodné ve větší míře a bez úprav pouze proso, pšenice a kukuřice. Proso je drahé, tak se dává maximálně kuřatům. 
Trusný stůl takový, který Vám bude vyhovovat; pokud budete mít hřady vysoko, je lepší dát trusný stůl pod ně, protože pod ním zůstane ještě místo, které by šlo využít. Pokud máte hřady níž, stačí mít ty plechy na zemi z videa, ovšem za podmínky, že k nim budete mít takto pohodlný přístup. 
Skladování krmiva a podestýlky budete řešit jak? 

Tak co, už kysáte? 🙂 
Já se po přečtení toho webu zbláznila a měla jsem asi milion lahví s kysanou zeleninou - no můžu říct, že kvašené omáčky jsou skutečně tak milionkrát lepší než zavařené, ale něco se fakt moc nepovedlo. 

Tak tam nechte ze začátku jeden dva podkladky a ony přestanou mizení vajec řešit. 
Různá oblíbenost hnízd je normální a opět - ta slepice snáší vejce poměrně krátkou dobu, není až takový problém, že by jich chtělo snášet zaráz pět. Máme dvě snášková hnízda na 10 slepic, stejně všechny chtějí sedět v tom jednom, a nezanášejí. 
Jsou to všechno věci, které mají velmi jednoduchá řešení, ale hlavně se týkají nových slepiček. Slepice - matadorky, pokud nezanášejí teď, tak nejspíš nebudou ani po rozšíření výběhu.