Příspěvky uživatele

Dostávají a hluboce se za to stydí 😟

Tak mě Keriton “přinutila” se popídit a konstatuji, že žije ve správném dojmu:

Není ale darování jako „darování“. Varianty jsou v zásadě dvě. Můžete jít do nemocnice a krev darovat. Jen tak, bez finanční náhrady. Nebo můžete jít do farmaceutické firmy a krev či krevní plazmu v podstatě prodat. Samotný prodej krve či krevní plasmy je v Česku nelegální, takže přesněji za tento úkon obdržíte finanční náhradu ve výši několika set korun (u soukromých společností až 900 Kč) coby náhradu nákladů, kterou máte s tímto odběrem spojenou. Ovšem bez dokazování toho, že vám náklady vznikly, takže chytrému čtenáři dojde, že se takto může snadno dostat do plusu.

Mně je hamba si vzít těch pár korun za cestu a už jsem apelovala na sestřičky, ať si na stole nainstalují nějakou sbírkovou kasičku. Věřím, že bych nebyla jediná, kdo by je tam nechal. I za tu stravenku je mi trapně. Co naopak opravdu ocením je den volna. 

Ale na druhou stranu, nesoudím ty, co to dělají pro peníze. Mají tu možnost, tak ji prostě využijí. Já nakonec tu stravenku taky někde prožeru a volno si neodpustím. Tudíž tak úplně bezplatně to taky nemám. Ale pro mě je dárcovství už z podstaty morální záležitost a vzít si za to peníze (kde mám volbu, jestli chci/nechci), tak bych se prostě styděla. A nebyla bych dárce, ale spíš prodejce. 

U nás je letos taky příšerné sucho. Loni touto dobou jsem doma plovala v hombách jako Strýček Skrblík ve svém trezoru a letos jsem ještě nepozřela ani jednu! Pořád se snažím šamansky vyvolat déšť, aby alespoň na suchohřiby došlo, ale nemyslím, že se mi to povede. 

Nicméně když čtu, jak to s paní Zrzavou zamávalo, anžto má stejný způsob sběru hub jako já (jen ty, co znám a mají spongeboba), tak mě to mrzí zasejc o trošu míň.

Byla bych hlady, páč bych ho nechala dydat…

No Balu psala (ale zdůraznila, že bez záruky), že zastřelený pes byl na volno s košem. 

Smím se zeptat? Jak víte, že ten zastřelený pes měl koš? V článcích jsem to nikde nezahlédla, ale možná špatně koukám. 

Myslím, že jeleni už nějaký ten den až týden řvou 😉

Helejte, do tak krásnejch dvéří bych nikdá díru neudělala, v tomhle pana Zrzavce chápu. Radši bych byla nadosmrti dveřníkem, než si zhyzdila (ano, na těch dvířkách není nic pěkného) tak krásné dvéře. 

Držel jsem k nim řeč 😀😀😀

Stran rodinných klenotů přiznávám, že mám story, jež by vyhrála nikoliv denní soutěž, ale troufnu si říct i klenot desetiletí, jež v mých očích dosud nebyl překonán. 

Žel, historka je poněkud choulostivější a opravdu ji nemohu vetknout na veřejné fórum. Nicméně věřte, že tato má perlorodka (syn) se postarala o nemálo záchvatů smíchu. 

Kdybyste změnila úhel při focení, mohl by vypadat jako Sfinga se zavřenýma očima 😀

Babička (tchýně) oba mé syny oblažovala povídáním o náboženství a Pánu Bohu. Kterému říkala Pánbíček. A synek se jí jednou pozeptal, zda má ten dobytek taky rohy. Tchýně se chytila za srdce, hotova poroučet se k zemi s infarktem myokardu, navozeným ateistickým rouháním pětiletého dítka, než pochopila, že její Pánbíček zněl dítku jako Pán Býček. 

Rammstein znel mojim ušiam ako rajská hudba

Očividně už přes dvacet let trpím meningitidou 😊

Nůž už navždy bude ňu.

A to se nežinýrujte, klíďo komentářujte. Já vím, že mluvím/píšu jako hotentot. Homby jsou výrazem mého prvorozeného, který se u nás ujal. Vůbec nám coby dítko obohatil slovní zásobu o nebývalé skvosty. 

EMPTY je při pátku poměrně běžný stav. To většinou reaguji jen na světlo a bolestivé podněty (polití kávou, procvaknutí prstu sešívačkou, úder do hlavy o monitor, když usínám atd.) 

Ani homby nerostou, aby se čék trochu odreagoval drancováním lesního porostu.

Nevím, muším se kouknout… 

Tak ne, nemám. Bliká tam rudý nápis velkými kapitálkami EMPTY

To já mám koňskou ruku. Jakmile se přiblížím ke koni, ruka nekontrolovatelně vystřelí vstříc koňské čupřině mezi ušima a hladí. 

Tak Varaxi, děkuji za inspiraci a zároveň pozvednutí ducha mého přijetím zbrusu nové informace o létající špagetové příšere a pastafariánství 😀