Vahine:Áha, tak to je mazec. Děkuju za info. A prozraďte prosím, podle jakého klíče ti bíglíci jsou pak z výzkumáku vysvobozeni? U starších psů to chápu, že jsou odejiti, ale vím, že se dostanou odtamtud i mladí psi třeba roční…nebo se mýlím?
U těch mladých záleží, jak vážným pokusem prošli. Pokud to jde, dostanou se ven. Pokud ne, musí být bohužel utraceni.
Jinak teď ti naši (a ještě šest fenek teď před nimi) jsou vyřazení chovní psi. Před nimi jsme měli zase sedm mladých psů do tří let.
Kilian:…před pár dny proběhlo v TV, že se vyzkumáky zavázaly, že budou tyto psy nabizet nebo dávat útulku aby pesani mohli jít k adopci….
To se děje už dobře dvacet let úplně normálně, akorát teď někdo nově začmuchal byznys. 😂
Vahine:Chuděrky malý bíglíci…fakt prvně v životě venku?! 😟 a ten kamenolom v tlamičkách! Ach jo…a odteď už budou u Vás Impakt a budou pak k adopci? Nevrátěj se do výzkumáku, že ne? Já bláhová myslela, že to už se dnes neděje…
Bohužel dokud budeme chtít mít možnost léčit a očkovat naše zvířata, tak zvířecí výzkumáky budou pořád..
A samozřejmě, že se tam nevrátí. Postupně je budeme kastrovat a čistit ty zuby a nabízet do adopce, jako ty desítky bíglů před nimi.
První holčička z této trojice jménem Révinka už to má ze včerejška za sebou. Jen prostě postupně, no. Teď tu mám dvě po kastraci a na hlídání a nervy to stačí. Jak se dohojí a vyladíme termíny na veterině, půjdou i ti dva. Musím si pohnout, už tam na nás čekají další dvě holky a kluk.
My jsme dneska venčili nefotitelný bígle Sama a Tami z výzkumáku. Byla to jejich první procházka v přírodě v životě, tak to bylo trochu veselé. Samík šel jak profík a ochutnával každou pampelišku. Tami infarkt z každýho listu, co se pohnul. 😏 Nakonec jsme dali asi tři čtyři kiláčky a ti jsou oba úplně vyřízení. 🤭
Zítra se chystáme se smečkou na výlet na Litenčickou pahorkatinu, tak bude mrkev i zbytek. 😂
Jo a víte co? Kongo s úsměvem pokračuje ve výletech aj s novou rodinou a na nás si beztak ani nevzpomene. 🙄 🤧
Předadopční, adopční, poadopční, přepadovky a kdoví jaké kontroly mne vytáčí do ruda. Zmínka o takové kontrole u nějakého zařízení mne rovnou odradí. To jako naprosto cizí člověk potřebuje zjistit, jestli mám uklizeno, co vše doma mám, prohlédne mi postel, jestli v ní pes spí nebo nespí? A do nepříčetnosti mne vytáčí příspěvky - Holky, nemáte někdo někoho v Horní Dolní na předadopční kontrolu? To ke mně jako pošlou na “šmejděníčko šmejdění” někoho, koho neznají ani ony samy?
Tohle po mě jednou jedna záchranářka chtěla. Znaly jsme se tak povrchně, kdysi jsem od nich brala raslíka. Tak si mě našla a že by u Kojetína potřebovala předkontrolu. A strašně se divila, že nikomu nepolezu do baráku. Ještě byla uražená. 😂
Jinak já byla na “poadopční” kontrole snad jednou a to na teplej bonz sousedů, který nikdo za sousedy mít nechce. Normálně jsem majitelům zavolala, na rovinu jim řekla, co se stalo a esi se můžu zastavit. Přijela jsem, omrkla psa, pes psychicky v pořádku, přátelský, čistý. No a jestli hovna v kotci uklidili jen před návštěvou, to bych jim stejně nedokázala.
Výše příjmu, rezerv, hypotéky, předadopční lustrace baráku a podobné považuji i já za naprostý nesmysl.
Je to ale bohužel stejné, jako lidi nepřemýšlí a podporují kdejaký odporný množky, tak nepřemýšlí ani nad tím, od jakého útulku/spolku si psa vezmou. Daň za to, že si psa v dnešní době může pořídit kdokoliv.
PS: Ale fakt mě jebe, když se dva týdny crcám se zájemcem, který mě večer před schůzkou napíše, že pan domácí nepovolil. To bych liskala na hromadu.
orionka-2:Z útulků a spolků pravděpodobně nebyl žádný, ta jedna arg. byla s PP, NO byl moc hezký na to, aby byl s PP, množky většinou velké psy neprodukuji - mám dojem.
No jo, ale proč pak takový příklad dávat do diskuze, kde se probírá, jak přísné podmínky mají útulky a spolky? Vždyť množkám je lautr jedno, komu psa prodají a pak to dopadá, jak to dopadá…
Kdokoliv, kdo by po mně chtěl informace uvedené v úvodním příspěvku, se jich nedočká a můj zájem pomoci jednomu ze psů držených tímto spolkem (organizací) klesne na nulu.
Hele ono to funguje často ale úplně naopak. Mě kolikrát lidi píšou, že si vybrali naši organizaci právě proto, že je pro ně evidentní, že nám na adopcích záleží. A fakt jako v desítkách případů projdou první adopcí a vrací se pro dalšího psa. Ať už pro sebe a nebo s někým v rodině.
orionka-2:Jistě máte svou pravdu. Já zas mám zkušenost se psy odloženými k babičce na venkov. A nejsou to ledasjací psi. O dvou argentinách už jsem tu psala. nebudu se opakovat. NO Rex, co k nám chodil na námluvy. “On si ho pořídil syn. Jenže takový pes v bytě” Té paní bylo přes 70, blíž k 80. Když mi fena hárala, ležel u nás třeba týden, pak přijel milostpán syn, psa seřezal a odvedl.
Nabízí se otázka, kolik takových psů bylo z útulků a spolků a kolik bylo pořízených od první dostupné množky.
balu:Samozřejmě, že musí spolu korespondovat pes a budoucí majitel, že se musí potřeby a možnosti obou co nejvíc přibližovat a krýt.
Svůj příspěvek jsem nepsala proti vám, ale obecně.
Však já to píšu taky obecně. Ani nemám ambice tady všechny přesvědčovat, že spolky vždy a za všech okolností dělají všechno správně. To vůbec.
Jen v kontextu diskuze nabízím opačný pohled na věc. 🙂
orionka-2:Důchodce x mladá rodina příchod dítěte. A najednou pes překáží z mnohem menšího důvodu, než je nemohoucnost, či úmrtí. A bude to tak 1 : 1. A stává se častěji, že psi jsou odkládáni k babičce, než naopak. Nebo těch 1 : 1.
Moje zkušenost je úplně jiná. Mám stovky psů, kteří se adoptovali k mladému páru, často psi s nějakou narušenou povahou. Napřed si rok či dva vychovali psa, pak přišlo dítě. Kolikrát i druhé. U problémových psů překonali všechny překážky a psa stále mají. Ale u nás je to prostě daný tím, že máme poměrně přísné podmínky adopce a ty splní jen zájemci, kteří o psa vážně stojí.
Ode mě důchodci dostávají psy úplně běžně. Mám dokonce poměrně vážně nemocného důchodce, teď už po těch letech si troufnu říct i kamaráda, kterej má čerstvě 76 let a vloni ode mě dostal třetí fenku. Když umřela první (agresivní nádor), tak jsem myslela, že už dalšího nedá. Ale počkal si, až se objevila hodná starší fenka a dostal ji. Bohužel za několik let odešla i ona (věk, srdce) a to jsem myslela, že už byl vážně poslední pes. Nesl to velmi těžce. Když se ale u nás objevila prďácká asi pětiletá fenka JRT s PP (ty dvě předtím byly xraslové), tak jsem si ji nechala dva měsíce ve smečce, dokud se nerozhodl, že ještě jednoho pejska dá. Zrovna včera mi od něj přišla dlouhá zpráva, jak jsou spolu šťastní.
Problém je prostě v tom, že důchodci často lapají vyloženě po malých hyperaktivních štěňatech xjrt, teriérech a bíglech, u kterých vysloveně píšeme, že hledáme mladou akční rodinu. Já prostě takovýho psa nevidím na flexině kolem paneláku, ale vidím ho jako psa, kterej prožije divokej život plnej zážitků, výcviku, sportu. A pak samozřejmě nastává peklo, výčitky a pomluvy, že jsme úplně nejhorší, že takovýho psa nedáme důchodci.
Dostala jsem třeba pojeb od chlapíka, kterej chtěl tříměsíční štěně bígla z výzkumáku pro svoji maminku důchodkyni. Tak jsem mu napsala, že teda musí přijet i s maminkou na nezávaznou návštěvu, že se chci přesvědčit o tom, že štěně zvládne. A on po mě vyletěl, že máme strašný podmínky, že s maminkou nikam jezdit tam a zpátky na nezávazný návštěvy nebude, protože on je z Prahy, maminka bydlí na Vysočině sama v domku a navíc je na vozíku. To jsem seděla u toho mejlu s otevřenou hubou a říkala jsem si, esi jsou ty lidi fakt normální?! A pak takovej člověk bude chodit a všude roznášet drby, jak jsou v tom Kojetíně strašní a že si musí jít koupit nějakýho bezpapoše, protože my odmítáme dávat psy důchodcům.
A to u těch bíglů bylo docela častý. Ty lidi prostě nevidí, že když sedmdesátiletým rodičům zemře šestnáctiletej bígl, kterej už vlastně nemá žádnou potřebu pohybu, tak fakt není možný jim jen tak pořídit další štěně bígla. A já, když mám v mejlu několik odpovídajících mladých zájemců a jednoho takového důchodce, tak je jasný, jak se rozhodnu. Dělám to pro toho psa. Protože já tady nejsem od toho, abych splnila přání lidí. Jsem tady od toho, abych psovi v maximální možné míře vybrala rodinu, která nejvíc odpovídá potřebám konkrétního zvířete. Zabte mě za to.
Vůbec se nedivím. 🤐
Jo aha. Takže konec zodpovědnosti platí jenom v případech, které Vy určíte. Tak to potom jo. 😄
Sarah01:Tak to je ale hrozný vydírání todleto a taky bych řekla, ať si ho teda raději utratí. Někteří lidi jsou dnes děsní sobci, nejdřív podpoří množku a pak, až se psa nabaží nebo jim začne překážet, tak útulku starej se. Jinak na FB fakt občas koukám, jak někdo neumí číst nebo je úplně blbej. U příspěvků bývá jasně napsaný, kam lidi mají volat nebo nevolat a jestli je příspěvek případně sdílený a stejně pod něj napíšou: “odkut stě” nebo “mám zájem”.
A když jim neodpovím, protože tam maj uvedenej telefon, tak nám píšou do zpráv. Máme zájem. Tak říkám: volejte na ten telefon. Ale my se chceme jenom zeptat, jak se snáší s kočkami. Já znova: je to externí sdílený inzerát, musíte volat na ten telefon. A oni odepíšou: No Vy jste ale strašně arogantní, už toho psa nechceme a všude vás pomluvíme, že jsme vám psali do zpráv a vy nejste ani schopni normálně odpovědět. 😂 Denní realita. 😂
Varaxi:Ono je třeba si uvědomit, že na předání psa jsou dva. A než dám štěně důchodci, zeptám se ho, jak by vypadala péče o štěně v případě, že on nebude moci se starat. Pokud mi uspokojivě odpoví a já mu štěně dám, udělala jsem maximum, co je v mých silách, aby se mělo dobře. Pokud to nedopadne, není to moje vina, ale vina nového majitele. To on je odpovědná osoba. A kdo tohle nastavení v sobě nemá, tak to nemůže dělat - buďto nemůže pracovat v útulku/spolku, nebo prostě štěňata nebude dávat důchodcům principiálně, nebo si to bude podmiňovat nesmysly, které nejsou vymahatelné a na které nemá nárok.
Kastrace, domácí návštěvy, rodiny s dětmi a další ddto. Buďto vedu útulek s přiměřenou osvětou a kontrolou zájemců, nebo to nedělám vůbec, nebo to dělám s výhradami, nebo to dělám za hranicí etiky a welfare těch zvířat. Za mě jsou ty varianty poskládané od nejlepší po nejhorší.
To je zajímavá myšlenka.
Takže když si dotáhnu dodávku psů z Rumunska a tady mě přesvědčí dvacet důchodců, že všechno zvládnou a všechno mají podchycené, tak psy prostě rozdám a nazdar, moje zodpovědnost končí? A když se začnou psi objevovat vyhození v útulcích, tak je to prostě vina majitelů a čusik? Stejně jako u chovatelů psů s PP. Oni prostě psa prodali a tím jejich zodpovědnost zhasla?
Hm, já se obávám, že největší lůzři v této sféře jsou právě ti, kteří to mají v hlavě nastavené právě takto. Nemají totiž žádnou brzdu. Zachrání, vytřískají z toho co nejvíc a pošlou o dům dál. Co se pak děje se psem, už právě stejným stylem není jejich starost. Kdyby se reálně měli o každýho jednoho, co si vezmou pod sebe, řádně postarat s celoživotní zodpovědností, tak by jim ten byznys moc dlouho nefungoval.
Hele já třeba dočasky prakticky nemám. Vyjma jedné členky RR, které věřím jako sama sobě a občas bere nějakej ověřenej bíglař nějakýho bígla (kterýho si většinou stejně nechá).
Ale taky se musím psychicky srovnat s tím, že když toho psa nevezmu, protože nemám dočasky a nikdy nejdu za hranu počtu psů doma, tak skončí utracenej. Ono to taky není moc pěkný, když mi lidi do telefonu stokrát do roka buď vyhrožují a nebo brečí, že nemají co udělat se psem a budou ho muset nechat utratit.
Když je to nějakej senior, co jde do důchoďáku, tak co uděláš? Půjdeš za hranu místa doma? Za hranu finančních možností? Vezmeš jakoukoliv dočasku, jen aby se pes zachránil? A nebo pokrčíš rameny a hele nejde to, bohužel si ho odveďte na injekci.
Tohle se reálně děje xkrát ročně a já se s tím buď srovnám a nebo povolím a pak?
Běžně neodpovídám vůbec, pokud vidím, že zájemce není ochotný respektovat to, co je napsané v inzerátu.
Jo a až někdo vymyslíte patent na to, jako to dělat úplně nejlíp a tak, aby se všechno plošně líbilo všem, tak ho klidně koupíme. Bude to zlatej důl, to mi věřte. 😂
Ono je totiž nejlepší nic nedělat, nikým nebýt, nic nezachraňovat a všechno nechat umřít nebo nechat postavit KS jako na Slovensku a všechno opuštěný nechat po třiceti dnech rovnou utrácet. Protože jen tak si může člověk zachovat zdravej rozum a nebýt neustále pod palbou laické (myšleno lidí, kteří nejsou z oboru) veřejnosti. Ve chvíli, kdy přestanete být tím, kdo jenom ukazuje prstem a pokřikuje na druhé, jak všechno dělají špatně, dostanete se právě na tu druhou stranu.
Když se ptáte na podmínky nové rodiny, je to špatně, protože je vám po tom hovno. Když se na podmínky neptáte a dáte jakéhokoliv psa komukoliv, je to zase špatně. Když dáte starýmu člověku štěně a ten umře, štěně se dostane do útulku, tak po vás řvou, proč dáváte starým lidem štěně. Když tomu člověku štěně nedáte, tak po vás řvou, proč diskriminujete staré lidi a že i oni mají nárok na štěně. A navíc - když mu štěně nedáte, tak je vaše vina, že existují množírny! Když dáte malé křehké štěně do rodiny s dítětem a něco se stane, tak po vás řvou, že přece nemůžete takové štěně dát do rodiny s malým dítětem. Když jim ho ale nedáte, tak po vás řvou, že si štěňátko zaslouží takovou rodinu. Když vyžadujete kastraci, tak po vás řvou, že je to jejich věc, jestli budou kastrovat. Když se ale objeví inzerát na štěňata po feně z útulku, zas po vás řvou, že si to nehlídáte a že nekastrujete. Když máte přísné podmínky adopce, tak po vás řvou, že nic takového plnit nebudou a že si radši koupí štěně někde od množitele. Když podmínky nemáte a pes se vrátí/nevyhovuje/projeví se třeba agresivně/uteče, tak po vás zase řvou, proč si ty lidi neprověřujete víc. Když máte vyšší adopční poplatek, tak po vás řvou, že nemáte nárok a máte být rádi, že si psa někdo vezme. Když ho máte nízký a získáváte peníze na provoz jinak, tak po vás zas řvou, že žebráte. 🤪
Nic nedělat, nikým nebýt… On si totiž málokdo umí reálně představit, pod jakým permanentním tlakem jsme. Jak strašně těžký je vybalancovat to, co chcete, co si představujete, co potřebují psi a co všechno vám veřejnost pak opere o hlavu.
Jasně, jsou mezi záchranáři idioti.
Ale já, když vždycky pročtu takový téma, tak si v duchu říkám tvl zaplaťpánbůh za drtivou většinu našich adopčních rodin. Páč jednat s takovým materiálem by moji chuť zachraňovat pohřbilo definitivně. A fakt díky bohu za ten prvotní motivační dopis, kterej vyselektuje zájemce, se kterými bych ani já jednat nechtěla. Pokud se nechce někdo naladit na naši vlnu, nechce respektovat naši práci a vyladit tu vzájemnou spolupráci k maximální dokonalosti, tak ať jde vážně někam jinam. Jinak je to zbytečný trápení na obou stranách.
PS: Dogpoint je jeden z nejlepších a hrozně moc je uznávám a respektuju. Ale v jejich dotazníku se ptají i na výšku plotu. Asi aby věděli, esi budou na nezvanou návštěvu potřebovat žebřík. 🤭