smekám a obdivuji..Ty vaše procházky jsou fakt úžasné.Hlavně takovou smečku uhlídat!!píšu to pořád,já vím,ale ti musí být fakt parťáci👌
Yoda třeba je sám,má paničku jako “centrálu”..je rozlítaný,rozevlátý,ale vrací se sám,ale ti vaši jsou většinou pohromadě..jak to děláte??Nerozutečou se??
Jsme holt smečka. Jsme všude spolu a kam jde jeden, tam jdou ostatní. 😊
Ono to asi vzniklo tak nějak samo. Vždycky po nich chci, aby šli kolem mě, nejlépe přede mnou a nesmí scházet z cesty. Posledně kámošky fena běhala i po lese a Merlin se nechal strhnout a běžel kousek s ní. To byla fakt raritní situace, která se nám nestává a nestala ani nepamatuju. Když to uviděli ostatní moji psi, okamžitě se seběhli kolem mě, páč věděli, že tohle je průser a nechtěli s tím mít nic společného. 😂
A to zase k smrti vyděsilo Merlina, protože vyloučenej ze smečky nechce být nikdo. Já snad ani nestihla pořádně zařvat a už s vykulenýma očima letěl k nám. Dostal pro výstrahu všem ostatním trekingovou holí lepáka po prdeli a už z cesty nesešel a na kámošky fenu se radši taky ani nepodíval. 😂
Asi to neumím vysvětlit. To se musí zažít. Ona ta plně funkční smečka žije prostě jinak. 🥰
To je zajímavé, tady vadí poměrně prostorný zastřešený kotec s přiměřeně velkou boudou. A zloděj, který zřejmě psa ukradl, je považován za zachránce.
Ale bytová klec, v níž se pes sotva otočí a tráví v ní mnohdy celou pracovní dobu páníka, je zde mnohými považována za skvělou věc.
Podle mě to žádný zachránce nebyl. Byl to debil. Nikdo nemá právo si jen tak přes plot posuzovat ubytování psa a pak ho ukrást. 😏
Jinak ta ukradená fenka byla původně Kofi. Dost jsem v tom případu jela a i když policie ve finále prokázala, že ho v tom spolku opravdu ukradli, tak to dopadlo tak, jak to dopadlo. Fena utekla a už se nikdy nevrátila. Začalo to tenkrát tím, že to byla prostě fena z vesnice, co si trajdala po rajónu a vracela se domů. Až jednou narazila na debilku spasitelku.
Stejnej spolek prokazatelně ukradl více psů.
U nás si tak taky adoptovali psa. Protože zdrhal, tak byl během pracovní doby majitelů taky na řetízku. Až po něm jednoho dne zůstal jen řetízek a psa už nikdy neviděli.
Upřímně doporučuji tam jít od modré a červené a pak směr cesta, protože tak to máte po skalách dolů. Jít to naopak od hlavní cesty nahoru by byla strašná smrt. 😂
Trasa se jevila úplně parádně a prošli jsme si nádhernou cestu lesem. Trošku jsme zmokli, trošku jsme se okoupali průchodem lesním tunýlkem a pak jsme scházeli kolem nádherných skal po stezce Zdenka Sedláčka. No ale já si vymyslela, že se chci podívat na skalní útvar Miláček. A to byla největší blbost dne. 😂 Krpál jak kráva. Už tam nikdy nejdu. 😂
Teď se tu doma ploužím se zablokovanými zády a lýtka mi doslova hoří. Zítra neudělám ani krok. Ale tak hlavně, že psi jsou spoko. 🤭
Odpověď na příspěvek uživatele Fiona.Praha z 18.08.2024, 09:13:10
Já si třeba umím představit spoustu introvertů, kteří neradi telefonují s cizími lidmi a je pro ně mnohem lepší si poskládat myšlenky v motivačním dopise.
Ono těm lidem pak může dělat problém si i se mnou povídat na nezávazné osobní schůzce. Nicméně já jsem taky introvert, takže v tom nevidím jediný problém. Respektuji to a je pro mě důležité to, jak se na schůzce chovají ke psovi a pes k nim.
Naopak jsou pro mě hrozně náročné adopce, kdy zájemci mluví a mluví a mluví.
Nejlepší adopce jsou ty, kdy introvertům vyberu psa introverta a naopak extrovertům vyberu psa extroverta. Pak mi ti lidi napíšou - “vybrala jste nám psa ušitého na míru” a to strašně hřeje u srdce.
Chci tím říct, že když je pro Vás varianta hovoru lepší, tak to ještě neznamená, že pro jiného není zase lepší varianta psaní.
Klasicky se mi vůbec, ale vůbec nechtělo do toho odpornýho vedra. Od pondělí do soboty v práci bo nestíháme a děláme přesčasy, doma všechno stojí. Ale nakonec jsem se nechala na neděli ukecat. Takže ráno v pět vstávačka, v šest naložit psy a hurá na vélet. 😊
Sešly jsme se čtyři baby s dvanácti psy.
Vyrazily jsme od Hájenky po zelené a daly si hned z rána solidní rozcvičku do kopce. 🤒 Snídaně na rozcestí u Obrázku a pak jsme to natáhli až k vrchu Okluk. Potom po modré směr nádrž Vlčková, kde jsme si dali druhou svačinkovou pauzu. Od Kameňáku to byl trochu horší úsek po sluníčku a začalo být opravdu vedro. Pantáta Rémin toho začal mít plný brejle a tak jsem byla fakt ráda, že jsme nahoře na Písečné našli parádně velkou louži. 😏 Řekla jsem mu, ať si do ní lehne. Tak si lehl. Položil do vody i hlavu a chudák si tak strašně vzdychl. 😂 Chuckyna mu do ní pak nachcala. 😈
A pak už jen tradá proběhnout kolem Lukova, kde bylo lidí jak prase a seběhnout nechutný kopeček směr Hájenka. Po čtyřech hodinách jsme se objevili u auta a mohli mazat domů. Nějak mě to zmohlo a tak jsem to odpo pěkně zalomila i se psama. 🥱🤪
Moji kastrovaní hrubosrstí psi mají srst jak hřebíky.
Dědek Qim je kastrovaný snad deset let a on je teda spíš broken. Ale tak strašně hustý kožich by mu kvantum papírových parsonů mohlo vážně závidět. Papírová jacková Maffi je taky broken, ale víc do hrubá a srst je i cca dva roky po kastraci stále řádně drsná. BJ je po kastraci víc jak rok a srst tvrdá, hrubá. A Kevin je sice hruboš, ale s jemnější srstí a na ní ani půl roku po kastraci nevidím žádné změny.
Odsouzený dvaapadesátiletý travič J. J. je myslivec, chovatel loveckých psů a vítěz nejprestižnějších mysliveckých kynologických soutěží, který se kromě myslivosti zabývá i chovem ryb.
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 04.08.2024, 14:08:56
Laboranti, kteří se motají kolem výroby vakcín proti vzteklině, jsou povinně očkovaní všichni. Chodí dokonce samozřejmě opakovaně. A krom nějaké běžné únavy po (jakémkoliv) očkování úplně normálka.
A na patnáctém kilometru jsem vyfotila vzácný úkaz - dobrovolně ležící teriéry.-NESKUTEČNÉ👌
Impact-nedovedu si představit takhle putovat se 7 pejsky..takovou trasu😇Ti vás musí milovat…a že poslouchají,i když nejsou na vodítku…Krásný výlet..👍
Děkuji. 🤩
Poslední dobou si říkám, že mě spíš nenávidí. 😂
Měla jsem jeden čas problém s tím, že se mi dělaly puchýře zespod na šlapkách. Takže jsme chodili těch deset, max dvanáct kiláčků a to už jsem pak hodně kňourala. 🙄 A pak mi kámoška poradila, že si mám zespodu nalepit tejpovací pásku. 😜
No a od té doby se mi puchýře nedělají a statečně to taháme na 16+. Zatím. 😂
Měla jsem nějakou popi*i noc a vůbec jsem nespala a tak mě budík v pět třicet nezastihl ve zrovna nejlepším rozpoložení. První myšlenka byla, že tenhle víkend na nějaký výlet prostě kašlu. 😏
Pak jsem si šla udělat kafe a rovnou teda čaj do termosky, kdybych se náhodou rozhodla jet a pak už to šlo samo. V sedm psy do auta a tradá, jedeme na výlet. 😀
Našla jsem si boží bejvák! Stará cihelna - Starý cihlový most, v jehož klenbě se nachází místnost, pochází z roku 1896. Místnost v 50. letech 20. století sloužila jako ubytovna pro lesní dělníky. 😲
A na patnáctém kilometru jsem vyfotila vzácný úkaz - dobrovolně ležící teriéry. 🤣
A taky rozpadnutý Merrelly. 😏
A cestou domů jsme potkali parádní tlupu laní! To jsem čuměla jak puk.
