S voliérovými sítěmi mám tedy zatím ty nejlepší zkušenosti. Zimu přečkaji naprosto v pořádku, sníh se na nich prakticky neudrží, pouze mrznoucí sníh. Listy na podzim buď prapodnou dolů, nebo sjedou na stranu. A s úpravou velikosti či další údržbou snad ani lepší materiál být nemůže.
Letos jsem tedy zakoupil síť s oky 25x25mm, a prozatím je vše v naprostém pořádku. Obě sítě jsem kupoval od pana Dobeše, který je dodává i do pražské zoo. V jedné z voliér hodlám chovat pouze asijské ptactvo, v druhé zřejmě geografickou smíšeninu. Voliéry tedy nyní vypadají takto : Asijská voliéra (v té jsou momentálně bažanti mandžuští, holubi zelenokřídlí, hrdličky jihoasijské, a začínám uvažovat o drozdech černoprsých a tak podobně :)
Pak už jen zbývalo položit síť. Zdej sem udělal první chybu. Rozhodl jsem se použít velikost ok 40x40mm, jelikož jsem zde s malými ptáky nepočítal. Hned druhý den však přes tato oka vyletěly hrdličky cejlonské, a v průběhu léta se v něm "oběsiliů dva holubi guinejští, a málem jedna slepice bažanta královského, a dokonce tímto okem do voliéry prolétl i krahujec. Po zbytek roku jsem tedy do voliér žádné jiné ptáky nedával, a zůstali v nich pouze bažanti mandžuští, královští a zmínění holubi guinejští, s tím že na jaře koupím síť znovu, tentokrát menší
Na vrchol jednoho ořezaného kmene jsme připevnili kruhovou konstrukci pro uchycení nosných lan. I zde jsem udělal změnu. Obvykle jsou používána ocelová lanka. Zkusili jsme místo nich použít silonová lanka o průměru 4 mm, a prozatím je vše v pořádku
Obvodové zdi jsme postavili klasické z bodovaného pletiva, do země je zapustěn plechový pás, a cca do 40cm od země je pletivo kryto okory. Místo středního sloupu, který je nosným základem sítě, a klasicky se používá kovový podpěrný sloup, jsem využil již zmíněný ořešák.
Vedle stromu stál již dřevěný plot, který odděloval starou pergolu od zbylé části. Rozhodl jsem se jej tedy využít jako dělící stěnu mezi dvěma voliérami. S místem jsem opravdu nešetřil, a tak každá voliéra je dlouhá v nejdelším místě 10m, v nejširším 5 a v nejvyšším cca 4,5 m. Naplánoval jsem si to takto:
Dobrý den. Omlouvám se za pozdní odpověď, ale nějak jsem se k tomu nedostal, a včera večer jsem přijel ze Dvora Králové...S mou zkušeností se to má asi takto: Těsně vedle voliér nám roste starý strom ořešáku královského, vždy mne lákala představa zbudovat kolem tohoto stromu velkou voliéru. Loni jsem se k tomu konečně odhodlal, a spolu s mým otcem se pustil do práce
Foto č.1 - před stavbou
Dobrý večer. Osobně myslím, že u měkkožravého ptactva je obtížné vybrat nějakou skupinu jako nejsnadnější pro začátečníka. Všeobecně jsou ale leskoptve opravdu doporočuvány jako ideální na začátek. Já jsem začínal s banánovci fialovými, a také vše v pořádku. Jelikož leskoptve nechovám, s velikostí voliér vám neporadím, ale například Zdeněk Gajdoš má čerstvě postavené kombinované voliéry pro leskoptve, takže prosím Zdenka aby zde přispěl. Adam Bura
Dobrý den. Samozřejmě nejlepší možností jsou kombinované voliéry. Nechci být troufalý, ale myslím, že velikost vám zde nikdo neřekne bez toho, aniž by jste uvedl, jaké druhy máte v plánu chovat. Adam Bura
Dobrý den. Já osobně s podováním kompotů přiliš zkušeností nemám. Za celou dobu chovu jsem je prakticky nepoužil. Ovoce přes zimu kupuji čerstvé v hypermarketech, a také zkrmuji mnou zamražené ovoce a bobuloviny (třešně, borůvky, bezinky atd..). Ale vím i o chovatelích kteří občas zavařeniny zkrmují. Bura Adam
Mé zkušenosti jsou jenom ty nejlepší. Choval jsem samici, kterou jsem loni prodal do Německa, jelikož jsem nemohl sehnat samce. Ze všech měkkožravých ptáků které jsem choval či chovám (arasari zelený, banánovec fialový, vousák senegalský a červenožlutý), mi připadla jako nejméně náročný druh. V letní sezóně byla v kryté, hustě zarostlé voliéře bez možnosti záletu. Zimována byla při teplotě 14-15C. Jiné druhy jsem s ní chovat nezkoušel. Na chovatele si velice brzy zvykla, a bez problémů přijímala potravu z ruky. Ke krmení dostávala prakticky všechny druhy ovoce a plodové zeleniny (avokádo nepoužívám). Podobně jako ostatní ptáci, i ona si nejvíce oblíbila třešně, vinné hrozny a granátová jablka. Z hmyzu dostávala zophobasy morio, šváby : blaptica dubia a nauphoeta cinerea, sarančata stěhovavá i všežravá, a také smýkaný hmyz. Ale jak píšu výše, z těchto chovanců jak po zdravotní stránce, tak i ohledně příjmu potravy naprosto bezproblémový pták. Toť mé zkušenosti
Pro neregistrovaného: Vaše informace nejsou zcela přesné. Chovatelem, který je odchovával myslíte zřejmě pana Mieslera, ale ten v olomoucké zoo nepracuje teprve od tohoto března. A arasariů zde mají rozhodně více než jednoho samce. Pokud si pamatuji dobře, tak jenom zlatolících 2 páry, z čehož jeden byl v době naší návštěvy v průběhu hnízdění. Osobně mám zkušenosti s chovem (ne s odchovem) arasariho zeleného.