Dobrý den. Loskuták jako takový patří mezi do čeledi špačkovitých pěvců (Sturnidae). Špačci obecně jsou ptáci měkkožraví, a v tomto ohledu pak "všežraví" - žerou tedy jak plody, tak i hmyz. Takže loskuták rozhodně není "čistě" hmyzožravý.
Dobrý den. Jak uvádí Zdeněk, vše je zcela individuální. Někdo, jako např. Mvdr.Palkovič, má zkušenosti s tím, že například turakové fialoví jsou klidní a mírní ptáci, jiný (např.já) má zkušenosti zcela opačné. Samozřejmě mnohé záleží i na voliéře. Na její velikosti, ale především na její členitosti. Pokud je voliéra dostatečně zarostlá a členitá, můžeme v ní s úspěchem chovat i druhy, které jsou na sebe jinak agresivní. Pokud chcete začít s chovem měkkožravých, tak bych doporučoval společný chov s některým druhem exotických holubů a hrdliček. Nedávno jsme byli na návštěvě zázemí pražské zoo, a shodli jsme se na tom, že asi nejvhodnějšími druhy pro společné chovy jsou bulbulové. I zde je však třeba trochu opatrnosti - bulbul a jiný druh opeřence je v pořádku, ale bulbul a jiný druh bulbula jsou na sebe agresivní. Sám jsem milovník "tématických" voliér, a proto mám víceméně všechny voliéry obsazeny několika druhy. Můžu uvést jeden můj příklad...ve velké, hustě zarostlé, zasíťované voliéře chovám bažanty mandžuské, hrdličky východní, holuby zelenokřídlé, holuby doupňáky a drozdy černoprsé, a toto seskupení je zatím zcela bez konfliktů.
Ahoj Mílo, tak to je skutečně podstatná informace. Mě zase veterinární lékařka nabízela jistý preparát na vakcinaci holubů, ale o mpžné účinnosti/neúčinnosti na další druhy a skupiny ptáků řeč nebyla. Díky moc za další ujasnění.
Zdravím. Se sezením samic je to různé. Některé samice vylíhnuté v líhni na vejce opravdu nesednou, některé však ano. Nejlepší je proto (alespoň dle mne) vejce nesbírat, počkat až slepice snese všechna vejce. No a poté buď zasedne, anebo dáme vejce do líhně.
Slepicemi samozřejmě myslím samice b.královského. K těm se samec nijak agresivně nechová. Určitě k tomu přispívá i počet samic ve skupince. Pokud je chováte v páru, tak veškerá hnízdní agresivita kohouta dopadá právě na tu jedinou samici. Pokud je samic víc, agresivitia se rozdělí mezi všechny a žádné problémy by být neměly. Navíc je to i zcela přirozené, protože bažant královský patří mezi polygamické bažanty. Jinak je chovám spolu s holuby guinejskými a toky rudozobými. Oba tyto druhy se často pohybují i na zemi, a ani vůči nim samec (ani samice) žádnou agresi neprojevuje. "Zlý" je opravdu jenom na chovatele. Letos v létě jsem při údržbě voliéry klečel na zemi. Kohout se ke mně "připlížil" zezadu, a svou ostruhou mi krásně rozsekl kůži na hlavě :).
Ano. Samozřejmě s vámi souhlasím, že pokud člověk dodržuje dobrou zoohygienu, pak by mělo být vše v pořádku. Totéž samozřejmě platí, jak uvádíte, o krmném hmyzu a rostlinné potravě. Opravdu nemůžeme vědět v jakých podmínkách je hmyz chovácn a rostliny pěstovány. Osobně si například hmyz (až na moučné červy) taktéž chovám sám. Nám se spíše jedná o to, abychom měli určitou jistotu. Když se nám třeba v chovu objeví nemocný jedinec, tak abychom si mohli říct - "kokcidióza, salmonelóza ani New.choroba to být nemůže, proti ní jsou již ptáci očkováni, budu se tedy dívat po další možné příčině". Například chovatelé domácích holubů své chovance očkují běžně, a ve venkovních voliérách ani při úzkostné čistotě nezaručíme, že se pták nenakazí od divoce žijícího opeřence. Ale je to opravdu názor od názoru. Každopádně se pokusím zjistit všechny podrobnosti u jedné veterinární lékařky specializované na ptactvo, a informace napíši.
Dobrý den. Děkuji za názor do diskuse. Chtěl bych se však (i za ostatní chovatele) zeptat, proč podle vás vakcinace není učinná ani vhodná. Děkuji Adam
Všem chovatelům měkkožravých přeji dobrý den. Momentálně řešíme s kolegy různé veterinární aspekty našich chovů. Řeč se dostala i na vakcinaci proti salmonelóze, kokcidióze atd..Táži se tedy, zdali má někdo z vás s očkováním ptáků zkušenosti.
Zdravím kolegu Zdeňka. Toto téma mě vždy také velice zajímalo, a po incidentu na jihu Čech mi nyní připadne velice vhodné pro výměnu chov.zkušeností. Před 14 se krádeže dokonce dostaly i do naší ulice - za jednu noc vykradeny 3 domy (1 z nich sousedí s naším). Proto jsem se trochu díval na internetu a narazil na zajímavé řešení k ochraně průchodů, vchodů a chodeb -infračervený detektor průchodu "laserová závora". Zařízení vysílá neviditelný laserový paprsek. Při přerušení se spustí v přístroji zabudovaná siréna. A co mě nejvíce zaujalo je také cena tohoto aparátu - pouze 737 Kč!!!. Najdete jej zde :http://www.deramax.cz
Dobrý den. U nás v ČR jsou prakticky dva kvalitní výrobci voilérových sítí - Pan Dobeš a Pan Pokorný..někde výše uvádím, že mé sítě jsou od p.Dobeše, ale to je jen má skleróza. Obě mé sítě vyrobil pan Pokorný. Kontakt na jeho www stránky je : http://www.pokorny-site.cz/a6-volierove-site.html. Do vyhledávače pak zadejte i pana Dobeše a porovnojte, který by vám více vyhovoval. Materiál, ze kterého jsou sítě vyráběny je polyethylen. S pozdravem Bura Adam
Dobrý den. Teoreticky by to možné bylo. Kachnička je oproti arasarimu větší pták, a tak by konfliktní problém být nemusel. Společný chov však vidím jako nereálný z jednoho prostého důvodu. Oba dva ptáci hnízdí v dutinách. Proto by mohlo docházet ke konfliktům o hnízdní budky.
Dobrý den. Osobně zkušenosti s chovem velkých zoborožců nemám, a domnívám se, že ani nikdo ze členů ne. Vámi dotazovaný druh, kromě mnoha jiných, chová pan Drozdek. Zkuste se tedy obrátit na něj. Jistě vám rád poradí.
Dobrý den. Omlouvám se za pozdní odpověď. Nyní již v.senegalské v chovu nemám. Kdysi jsem měl lichého samce. S jeho chovem opravdu nebyly žádné potíže. Ovšem v zoologických zahradách se odchovy daří poměrně běžně. O momentální ceně nemám opravdu ponětí. Ať tedy odpoví někdo kdo ji zná.
Dobrý den. Univerzální rozměry lze těžko říci, ale o tomto tématu se již hovořilo ve starší diskusi. Zimoviště by mělo být nejlépe umístěno ve zděné budově, stěny nejlépe obložené kachličkami (pro snadnou údržbu). Venkovní voliéry by alespoň z části měly být zastřešeny. Ideálním materiálem jsou např. PP dutinky. Na celkovou stavbu můžete použít materiál dle uvážení, od dřeva až po kov. Výletová část by měla být hustě zarostlá. V tomto bodě se vám také meze nekladou, až na jedovatost některých rostlin. Pro ptáky snášejicí naše zimy ve venkovních voliérách jsou, kromě konifer, výborné neopadavé listnaté dřeviny a bambusy. Rostliny můžeme samozřejmě použít i ve vnitřních voliérách, ať umělé, či živé, ale zde je pak nutná větší údržba. Samozřejmostí jsou bidla, a podle potřeb ptáků i hnízdní budky či koše.
Dobrý den. S chovem vousáků senegalských mám taktéž zkušenosti. Mohu jen potvrdit slova pana Nového. Chov je opravdu nenáročný. Dokonce mi přišel i méně problémový než u vousáků červenožlutých.