bouda20.12.2013, 10:52:07xxx.xxx.128.30Dobrý den. Děkuji Zdeňkovi za přispění. Z hlediska rozměrů bytové voliérky a cenové dostupnosti jsou také aktuálně velice dostupná kruhoočka. V otázce krmení se už asi nejedná o druhy zcela vhodné pro začátečníky, ale člověk si je určitě zamiluje. Koupit je můžete na přerovské burze, kde je prodáváno několik druhů. S jejich určením však neporadím, to je úkol jen pro specialistu. Bude se však jistě jednat o africké druhy. Cena se pohybuje cca 1000Kč/ks
Bura Adam
bouda31.05.2013, 22:35:18xxx.xxx.128.30Zdravím všechny kolegy. Dle mého názoru by tedy tazatel mohl timálie čínské klidně skombinovat například s drozdy východními (Turdus hortulorum) Tento druh chovatelé venku celeročně drží, a "spolubydlícím" nebude ničit snůšky ani patrně nijak obtěžovat (mám zkušenosti s kombinovavým chovem drozdů černoprsých (Turdus dissimilis). S pozdravem Bura Adam
bouda02.08.2012, 08:40:29xxx.xxx.69.33Dobrý den. O směrnici si píši s p.Žohou z pražské zoo, který tuto situaci vydatně řeší. Aktuálně čekám na odepsání. Další organizací, která situaci řeší, je vznikající československá pobočka WPA. Zde odepsalo ohledně evidence přímo ministerstvo. Evidence kurů je zde taková, že i u chovatelů běžné druhy, které jsme zatím neřešili, se budou muset evidovat podrobně.
Přiznám se, že v aktuální exotě jsem úvodník zapomněl přečíst, takže o setkání jsem nic nevěděl. Informován jsem nebyl.
bouda09.05.2012, 16:55:28xxx.xxx.69.33Dobrý den p.Makovický. Tak jak píše Radek, sepsal jsem vyjádření především jako reakci na stejný výtvor spolku KPEP, a na jeho podporu. Je mi samozřejmě jasné, že existují chovatelé, zřejmě i členové spolku, kteří se směrnicí plně souhlasí. Respektuji je, ale osobně mám jiný názor, který sdílejí i jiní členové, kterým jsem se dotazoval. Souhlasím se zastavením úbytku biodiverzity, ale co se týče našich, středoevropských. druhů, nemyslím si, že tento úbytek je dílem chovatelů. Evropské druhy, alespoň, ptáků ubývají či ubývaly především kvůli změnám hospodářství a lovu. Ne proto, že panu X uletí z chovu 5 timálií čínských.
Abych ale zbytečně neklábosil, odpovím na Vaši konkrétní otázku. Vyjádření SCHHAPP bylo zveřejněno na těchto stránkách, a bude vytištěno ve Fauně. Toť zatím vše. Další kroky se budou podnikat po domluvě s KPEP.
A stejně jako Radek, i já apeluji na ostatní členy našeho spolku, aby k dané problematice uveřejnili svůj názor.
bouda15.04.2012, 10:50:05xxx.xxx.69.33Takže je zde situace podobná asi jako u pštrosa dvouprstého. U něj se také myslím registrace vztahuje na jedince odchycené z určtitých oblastí. Všichni ostatní jedinci jsou pak zcela bez povinnosti registrace. Bura
bouda15.04.2012, 10:26:35xxx.xxx.69.33Zdravím všechny přispivatele. Vidím Radku, že pro nás mladší, ještě tolik neposkvrněné byrokracií jsou podobná témata vždy zamlžená. Děkuji tedy Zdeňkovi za další osvětlení. S rýžovníkem je to myslím tak, že je zákaz dovozu nových jedinců z místa výskytu, protože je v přírodě na pokraji vyhubení. Slyšel jsem tedy, že registrace se našich evropskývh jedinců netýká, ale zřejmé mi to moc není. Když si vezmeme kolik rýžovníků u nás je chováno a odchováváno, tak je nereálné aby si u něj každý vedl registraci, a co potom prodejci s výkupy.
bouda28.02.2012, 20:36:56xxx.xxx.69.33Dobrý večer. Osobně Vám asi příliš neporadím, ale i tak přidám svou trošku do mlýna. Doma mám špačky rudokřídlé a ty není nejmenší problém krmit. Jak na náhradní potravu špačci navykají nevím, jelikož ti mí jsou samozřejmě z jiného chovu. Jako základní krmná složka se však ve většině chovech používají granule Nutribird T16. Z volně žijících ptáků na ně výborně navykají například kosi černí. Když dávám na kompost zbytky po ptácích, tak se po nich mohou kosové utlouct. Podávám také granule pro plodožravé ptáky od fa Wittemolen, ale ty již ptáci (turaka, plodožraví holubi) přijímají hůře. Špačci však je berou dobře. Z dalších granulí pak dávám ještě granule pro štěnata. Ne máčené, ale přimíchané do ovoce, kde nějakou vhkost samy získají. Další složkou jsou tedy plody. Zde je škála široká. Základní je jablko a hruška a menší část krmné dávky pak třetí druh. Dáváme pozor vlastně jen na obsah Fe a vit. C. Mí ptáci přijímají hrozny, banány, třešně, meruňky, švestsky, broskve, melouny, granátová jablka, mango, karambolu, papriku, salátovou okurku, cukety a dýně, ananas (není nejvhodněšjí), vařené batáty, vařenou červenou řepu, ale i vařenou mrkev a brambory.
Poslední složkou je pak samozřejmě hmyz. Ať už smýkaný nebo lidmi chovaný.
Budete však muset asi počkat na vhodnější osobu pro toto téma, jako je například pan Nesvačil.
Bura Adam
bouda26.02.2012, 20:10:49xxx.xxx.69.33Dobrý den.
K výše uvedeným radám není prakticky co dodávat. Obecně byli jako nejvhodnější pro začátečníky doporučováni kardinálové a leskoptve. To však není moc říkající rada, jelikož není leskoptev jako leskoptev atd.. Já osobně začínal s turaky fialovými (Musophaga violacea). Prakticky v začátcích jsem ale také choval např. arasariho zeleného (Pteroglossus viridis) a ani jeho chov nečinil nejmenší obtíže. Z vlastních zkušeností mohu říct, že byl chovatelsky méně náročný, než řada mnou chovaných zrnožravých hrabavých, holubů nebo pěvců. Takže jak píše pan Nesvačil, je opravdu z čeho vybírat.
bouda23.12.2011, 13:23:09xxx.xxx.69.33Dobrý den. Nevím kde neregistrovaný přišel na to, že "to je samec". Dle mne se podle velikosti zobáku a jeho zbarvení jedná jednoznačně o samici. Má samice je na samce také občas agresivní, nejčastěji při krmení. Někdy však i na první pohled bez důvodu. O žádné drastické útoky se však nejedná a pár spolu velice dobře prospivá.
Bura Adam
bouda12.05.2011, 22:15:31xxx.xxx.69.33Dobrý den Nory i všichni ostatní. Konečně jsem se dostal jednou večer k počítači a tak odpovídám. Ano, jsme klub či spolek, ale takový, kde členové neplatí žádné členské příspěvky ani nemají jiné povinnosti. Našich chovanců je v naší vlasti stále žalostně málo a tak náš spolek vznikl prostě proto aby jednotliví chovatelé těch či oněch druhů o sobě věděli. Jedinou podmínkou pro vstup do našeho spolku je tedy chovat měkkožravé ptactvo. Vždy jednou za rok tedy vznikde adresář s kontaktními údaji všech členů a podrobnými údaji o jejich chovaných druzích. Průměrně 2x ročně pak pořádáme také "výlety" do zázemí spřátelených zoologických zahrad jako Zoo Praha, Plzeň nebo Dvůr Králové. No a pokud se chcete stát členem, stačí když mi napíšete Vaše jméno a příjmení, email, telefonní číslo, adresu a chované druhy (případně i počty jedinců) a můžete se počítat za člena. Já Vás poté zavedu do adresáře a na webové stránky. Jen souhlasím s Radkem, že bychom příště rádi věděli s kým máme tu čest :)
bouda20.02.2011, 22:31:39xxx.xxx.236.253Dobrý večer. Konečně se tedy dostávám k přispění do diskuse. Nejprve tedy k otázce od Radka : Z krásně kvetoucích se nejběžněji používají pěníšníky (Rhododendron). Ty mají velkou výhodu ve stálezelenosti, naopak zase relativně pomalu rostou. Alespoň podle fotek je má v téměř každé voliéře i Míla. Další dobře známé jsou hortenzie (Hydrangea), např. Hydrangea macrophylla. Méně známé, ale naprosto okouzlující a kvetoucí téměř celé léto jsou asijské wajgélie (Wiegela) a komule (Buddleia), jsou i dobře dostupné. Ještě méně známé, relativně více krásné a také asijské jsou pak například druhy jako trojpuk drsný (Deutzia scabra), kolkwítzie krásná (Kolkwitzia amabilis) nebo leycetérie krásná (Leycesteria formosa). U všech těchto mám vyzkoušenou, alespoň u kurů a holubů, také nejedovatost.
Bez zarůstá velice rychle, ale má jednu velkou nevýhodu. Pokud je v zakryté části kam neprší, tak se na listech v druhé polovině léta vytvoří šedý plísňový povlak a nepomáhá ani postřik vodou. A pak zde samozřejmě platí to, co uvádí pan Novák výše.
K Martinově otázce: Určitě to má své pro a proti, osobně však těch pro u rostlin které se hodí pro naše klima příliš nevidím. Víceméně pouze jediné a to to, které uvádí Zdeněk. Tedy u rostlin, u kterých se bojíme, že bychom se rozrůstaly. Jiným případem jsou pak rostliny, které naši zimu nevydrží. To však uplatní spíše chovatel/pěstitel jako já, který si buduje "biotopové voliérky" a většina ostatních chovatelů asi ne.
PS: Ještě jsem zapomněl uvést že mí banánovci s oblibou ve venkovní voliéře okusují listy ptačího zobu vejčitolistého (Ligustrum ovalifolium)
Na obrázku leycestérie
bouda14.02.2011, 22:58:51xxx.xxx.236.253Dobrý večer. Velice vítám váš příspěvěk, jelikož je to téma kterým opravdu "žiji" a příliš se zde neprobírá. Mám stejný názor jako vy, že se spíše dotazujete tady, než na exotickém ptactvu, protože až na vyjímky se toto téma chovatelú papoušků nechová. Pěstování rostlin je po chovu ptactva mým druhým největším koníčkem a podařilo se mi sběratelstvím shromáždit již přes 500 druhů rostlin. O bobkovišni má Zdeněk pravdu, je často používána, a to i v zoologických zahradách. Kromě plodů je její velkou výhodou to, že je stálezelená a v našich podmínkách zcela snadno pěstovatelná. Že by jste ji nesehnal se nebojte. Je stálým sortimentem obchodů jako Hornbach nebo Obi. Pravdu má Zdena i s jedovatosí. Pro člověka ano, pro ptáky ne. U mne ji například zcela bez následků v zimě dosti ožrali bažanti královští. Některé rostliny jsou samozřejmě jedovaté i pro lidi i pro ptáky. Pozor si tak dejte například dřišťály (Berberis sp.). Z rostlin které velmi rychle zarostou voliéry a z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejsou jedovaté jsou celkem pěkné například opletky (Fallopia sp.) nebo chmely (Humulus sp.). Nejedovaté jsou například i bergénie (Bergenia sp), různé rody okrasných travin jako Miscanthus, Cortaderia a další. No a samozřejmostí jsou pak i bambusy. Nejlevněšjí, velice pěkný, a svižně rostoucí je bambus rodu Phyllostachys prodávaný pod názvem Phyllostachys bissetii. Sám jsem milovníkem biogeografie takže se snažím tvořit biotopové voliéry - ptáky a rostliny ze stejné oblasti, ale chápu, že takových "bláznů" je málo" Kdyby jste měl dotazy, ptejte se. A.B.
bouda11.02.2011, 23:55:39xxx.xxx.236.253Tak, tak..Zdeněk má určitě pravdu..ono nerušené focení zvířat v jejich přirozeném prostředí je otázkou jen několika málo odborníků z naší republiky už jen pro vysoké finanční náklady. Řešit to tedy zde na chovatelském webu nemá smysl. My si vyfotíme naše chovance ve voliérách nebo v zoologických zahradách a to nám bohatě stačí. Nicméně si myslím, že i přesto vám někteří lidé nemusí nadávat do hlupáků. Pokuď nechtějí, odpovídat vám nemusí. Administrátor ani vy je do toho nenutíte. Ještě k vaší otázce. Ano, ledňáčci se většinou fotcí automatickými spínacími fotoaparáty. My jsme je fotili v rukou po vypletení ze sítí při kroužkování.
bouda11.02.2011, 14:48:49xxx.xxx.236.253Škoda, že Pan Neregistrovaný neuvedl své jméno. S kolegou Šuhajem a Stolarczykem jsme při kroužkování ledňáčky chytali do klasické ornitologické sítě. Mám z toho někde na cd i fotografie. Až je najdu, vložím. Takže si příště zjistěte všechny informace až poté piště o hlouposti! Bura Adam
