Dočetla jsem se, že se dá celkem spolehlivě poznat pohlaví agapornisů podle pánevních kostí a dalších znaků. Tak jsem zkoušela sahat na kůstky obou agapornísků. Oba mají mezeru, jsou to tedy samičky? Nebo je možné, že i sameček by měl mezi kůstkami mezeru? Dále mají oba ocas spíše rovný. A podle vzhledu, kdybych poslala fotku dalo by se tipnout pohlaví? Ještě mě napadlo, jestli třeba u agapornisů růžohrdlých nepřevládají samičky :-))
A úplně nejlepší je dokrmit si vlastní mládě. Pořídili jsme si ručně dokrmeného agaporníska, i když se nebojí, přiletí za námi, hraje si s námi, drží si stejně odstup. A tím myslím jen to, že se nenechá pohladit. Myslím si, že když si vezmete mládě z budky starší, třeba ve 3 týdnech k vám přilne o dost lépe. A tito papoušci by stejně neměli být sami. I proto jsem pro něj sháněla druhého. A tím i riskuji, že o nás nejspíš nebudou mít zájem :-)) Uvidíme.
Myslím, že se dají ochočit ale vyloženě mazlíčci z nich nebudou. Jsou svý. U nás je to o malinko zase lepší. I co se týče klování. Jakmile klovl odehnali jsme jej a už neklove. Mladšího se snažím co nejvíc rozmazlovat, tak jsem zvědavá jestli se nechá pohladit až bude umět létat. Jsou ale roztomilý. Oba dva.
To bych taky ráda. Mám doma ručně dokrmené mládě od chovatele který sice přiletí na rameno, hlavu ale jakmile vidí prst klovne. Koupila jsem si tedy mládě z budky, které dokrmuji ale stále se bojí a utíká. Také se bojí staršího. Nevím kdo jaké má zkušenosti, ale myslím že to nejsou zrovna mazlíčci na ochočení. I když jsou moc roztomilý. Jsou svý.