Velmi pěkné téma. Přidám svou trošku. Na podzim jsem nechtěnému přírodně zbarvenému velmi silnému a krásnému mazlíkovi dodala starou, na jedno oko slepou lutino samici bez několika prstů, jen jako společnici. Protože jsem v zimovišti topila rudohlavým a tihle dva začali dlabat pařez na kterém jsou misky na krmení, dala jsem k nim kmenovou budku, samice ji ještě ten den obsadila, nanesla 5 vajíček, seděla jak přišitá, samec ji vzorně krmil. Vylíhlo se jedno mládě, a bude žluté :-))). Tak držte palce!
Přijde mi to stejné každý rok, jarní euforie hned jak sleze sníh. A pak je to samý problém díky kolísání teplot. Takže sama za sebe, zimuji doma, ptáky na přesun ven připravuji skoro měsíc snižováním teploty a otevřením okna v zimovací místnosti. Ven dávám většinou koncem dubna, budky dávám až do venkovních volier před vypuštěním osazenstva. Hodně štěstí v chovu :-)
pro Janu: své papoušky zimuji doma i větší austrálii, trávím u nich hodně času a nejsem zastánce zkoušení kolik mrazu exotické ptactvo vydrží. Korelku je dobré začít připravovat na přemístění ven. Protože mi v zimovací místnosti hnízdí alexandři rudohlaví, takže topím na 20 stupňů, koncem března snižuji teplotu postupně, až vypínám topení, v dubnu v závislosti na počasí začnu otvírat okno nebo ventilačku (předem pro rýpaly :-) píšu, že jen jedno, aby nevznikal průvan). Ptáky dávám ven na konci dubna, samozřejmě záleží na průběhu jara. Je moc fajn, že myslíte na to, abyste svou korelu přemístila bezpečně.
Spousta rádobychovatelů si s tím hlavu neláme, koupí ptáka třeba v lednu na burze, ani je nenapadne se zeptat, z jakých podmínek je, "práskne " ho ven do voliery , a v únoru kupuje rozmrzele dalšího. Však on to některý z nich přece jen zvládne a pak si tu přečtete tu dobrou radu obsahující slovo s přesným významem - "vydrží" :-(