Nevíte kdo se ptá?
Možná by bylo slušností se alespoň podepsat, když už nemáte čas na řádnou registraci. Vzhledem k tomu, že se zde dotazujete na konkrétní kontakt či osobu, mělo by to být slušnou samozřejmostí.
paní Hano, je fajn, že máte o své papoušky upřímnou starost, opravdu vypadají, že mají nějaký zdravotní problém. O kvalitách veterináře nepochybujte, známí Vám ho jistě doporučil na základě dobrých zkušeností, je fajn, že byl i ochotný přijet se podívat na ptáky v přirozeném prostředí a nenutil Vás stresovat je v přepravce cestou za ním. Nejsem zastánce zbytečného podávání antibiotik, v současné době se to s nimi přehání u zvířat i lidí, ale zvíře na rozdíl od člověka neřekne, co mu je, takže v dost případech, podání širokospektrálního antibiotika odstraní problém, aniž by byla diagnoza stanovena. Rozhodně bych si tu na diskusi nedovolila pochybovat o jeho odbornosti, on viděl ptáky, já jen fotky, on viděl volieru, já ne, on studoval medicinu, já zemědělku. Držím palce, ať se ptákům uleví. Dejte nám vědět, jak to dopadlo.
Michale, sice se s Vámi naprosto ztotožňuji, ale jsou druhy, např. senegalci, kteří mnohem spolehlivěji hnízdí v malé tmavé kleci než ve velkém venkovním prostoru. Záleží na přístupu k chovu. Já jsem vždy z návštěvy u takového chovatele smutná a mrzutá. Mladých má víc než já :-), ale podmínky pro život papoušků jsou pro mne naprostým zklamáním :-(.
Ale pánové, trošku zbytečně vulgární komunikace, nemyslíte :-(?
Pro zadavatele: jednoznačná odpověď na Vaši otázku neexistuje, záleží na konkrétním druhu a na Vámi vytvořených chovných podmínkách. Významnou roli hraje také jak a k jakým ptákům se z odchytu dostanete.
Pokud zapátráte na netu, případně v chovatelké literatuře, a stačí i posledních pár čísel časopisu Exota či Papoušci, přečtete si jistě dostatek různých a často naprosto protichůdných názorů,abyste pochopil, že Vaše otázka byla položena špatně.
Ahoj, dovolím si zas přispět svou "troškou do mlýna". Měla jsem pár rozel ve volieře 200x200x150 (dxšxv), i vyvedli mladé, ale koukat se na ně nedalo :-(. Byli nervozní, ustrašené, pobíhali po bidlech, dost často samec samici proháněl. Prostě evidentně měli málo místa. A protože místa bylo dost, ale velké voliery jsem doposud nepostavila, přešla jsem na menší a klidnější druhy - alexandry malé, rudohlavé, aymarky, papoušíčky ............. těm takové volierky stačí a je na ně pěkný pohled, protože jsou spokojené :-). Takže se přimlouvám pro australské papoušky pro alespoň ř metry dlouhou volieru.
Tak já ještě k odpovědi pro posílení přidám, že je to naprosto normální projev ptáků před hnízděním, není třeba nic řešit ani se něčeho obávat. Když nastelu budky třeba hejnu andulek, druhý den mám hobliny po celé zahradě a přijde mi o legrační :-).
Moc díky za názory, moji převážně chatovací přátelé :-)). Včera jsem mládě sontrolovala. Bylo živé, nakrmené :-). Tak jsem předělala poutka na užší a uvidíme. Bolesti evidentně nemá, takže o utracení zatím neuvažuji, myslím, že ho nijak netrápím. Uvidíme co bude dál, jak se zachovají rodiče i zda se povede nožku alespoň trošku spravit tak, aby byla použitelná k přidržování na bidle. Budu i nadále informovat :-)
Ahojky, no ty jsou nádherný :-))), gratuluju!!! Hlavně, že jsou všichni v pořádku. A jak jsou na tom v počtu kluci a holky? Ty tmavý zesvětlají do pepřova po mamce. Rodičů se zeptám, ale náš 15 letý slepý a hluchý kníračí dědouš s jarem zas trochu pookřál, takže asi chtít mimčo nebudou. Tak přeju ať rostou a dělají vám radost :-)
Děkuji za zkušenost, taky se bojím, že dnes mládě najdu mrtvé :-(. Ale za pokus to stojí, bez něj by se ani neudrželo na bidle, takže ztratit moc není co, ale získat třeba ano :-)
Tak jsem včera zkusila mláděti nožky zafixovat prozatím volnými poutky z náplasti. Překvapilo mě, jak jsou nožky volné, zákrok se zdál naprosto nebolestivý.
Dobrý den, bohužel jsem po otevření budky zažila nemilé překvapení a to rozjeté nožičky u mláděte aymarky.
Již jsem na příští hnízdění připravila ležatou budku elkového tvaru s přepážkou, ale vzhledem k tomu, že sameček je takřka stejně postižený jako jeho mládě, je možné, aby toto bylo způsobeno nejen špatným prostředím či nešťastnou náhodou, ale i geneticky? Prosím o názory hlavně někoho, kdo měl ve svém chovu podobnou zkušenost.
A pokud se někomu povedlo podobný zdravotní problém zmírnit použitím konkrétní fixace, prosím o fotečky.
Díky předem :-)
Nerada bych tě přechválila, ale i ta tvá další reakce mi přijde moc prima. V dnešní době většina chovatelů doslova trhá mláďata od rodičů a šup s nimi rychle pryč něco vydělat, já nechávám mladé u rodičů nebo alespoň ve známém prostředí ještě klidně celou sezonu, a to i třeba u andulek, žádný spěch :-))