A proč ne? Pitt není tak o moc agresivnější než jezevčík. A že jezevčík kousne pouze do kalhot... jasně... mezi psi se pohybuju dost dlouho a myslím, že o nich něco vím. A znám několik případů, kdy jezevčík tak ošklivě pokousal tolik lidí, že jizvy mají na obličeji i teď... Nevýhoda těchto tzv. bojových plemen je, že když je někdo už opravdu naštve, že chtějí kousnout (třeba jenom ze sebeobrany) tak se dostanou do křeče a zakousnou se a nepustí a jsou schopni urvat kus..masa, i když to zní brutálně. Mezi bojová plemena je zařazen i německý ovčák... Jelikož pokousal hodně lidí, k několika případů, které byly odvysílány v TV jsem se dostala blíže, díky svému povolání a v televizi nikdy neřekli, že ten postižený si za to mohl sám. Když psa provokoval a tahal ho za uši a podobně a ten pes na něj několikrát vrčel a cenil zuby a on toho nenechal, tak se nějak bránit musel. Pes, který nemá canisterapeutickou zkoušku a není k tomu vedený už od mala, tak je to pro něj absolutně nepřiměřené chování. Tady jde o to, že z mé zkušenosti, je například ten jezevčík daleko horší kousák než třeba pitt. I ve veterinárních ordinacích jsou tzv. bojová plemena daleko klidnější a lépe zvládnutelní než třeba jezevčík, čivava a podobný mrňata. A hlavně, jak tady bylo již řečeno každé plemeno by mohlo být považováno za bojové, jelikož to všechno záleží jenom na majiteli, jak psa vychová. Ano, může se stát, že jsou agresivní již od narození, ale to je dědičné, proto se agresivní jedinci z chovu vyřazují a nejsou uchovněni čili, co se týče psů s PP, stát by se vám to nemělo. A většinou se chovatele zajímají, komu svého psa dávají... A například staford, pitbull, rotwik a taková další plemena mají jenom větší sílu, čili když se zakousnou tak jsou následky větší a za tu křeč, kterou mají, nemohou...to je fyziologické (ovšem je zajímavé že i NO je podle některých bojové plemeno, ale on tu křeč nemá :-D ) když už pes někoho pokouše nemělo by se řešit to, že si vůbec dovolil kousnout, ale to, proč to udělal. Pokud je pes vyprovokovaný, není se čemu divit, bránit se musí. A pokud je vina špatné výchovy, tak by pes nikdy neměl být utracen, jelikož on za svého pána - debila - nemůže. Sama jsem si vzala z útulku prý od přírody agresivního NO, ale znala jsem ho od jeho dětství, pán ho bil za každý špatně provedený cvik, když si pes nesednul, (a to už jao štěně!!) tak dostal takovou ránu vodítkem až zakňučel. Není se čemu divit, že potom svého pána kousal, protože se bál. Já jsem psa převychovala, vrátila jsem mu ztracenou důvěru v dobré lidi a po roce má pes canisterapeutickou zkoušku. A nikoho by v životě nekousl, jenom na svého bývalého pána se netváří dobře, ale to se není čemu divit. Pes je povahově takový, že se klidně zabije, jenom proto, aby dobře zvládl cvik a byl ode mě pochválen... Označení "bojová plemena" je naprostá kravina... Opravdu více pokousaných lidí je od těch malých "smetáků" a různých vořechů, jenže o tom se právě moc nemluví, mluví se jenom o tom, když někoho kousne velký pes...
to Jts: ja bych rekla, ze kazdymu velkymu psu bude lip na zahrade, teda s tim, ze si ho samozrejme bude vsimat, pes bude mit vycvik, zabavu, kazdodeni prochazky a podobne. Sama mam psa v kotci, protoze nemeckyho ovcaka do bytu nechci, ale jezdim za nim kadej den hned rano (kdyz jsem mela skolu tak po skole) a jsme spolu celej den. Obcas si ho necham i na noc,ale to uz musi bejt. Kotec neznamena vzdycky, ze na nej majitel zapomene. Muj pes je sam nekolik hodin jenom pres noc a rano se muze zblaznit, kdyz me vidi, protoze vi, co bude. Prevychovala jsem ho, protoze panicek ho pekne zkazil a udelal z nej agresivniho blba, kterej po vsech a po vsem jenom lapal, protoze mel strach. Ted je to pes uplne k nezaplaceni, miluje deti a neublizi jim, necha je, aby se po nem valely, olizuje je... proste zlaticko. A... jako novindku dodavam, ze jsem s nim udelala canisterapeuticky zkousky :-) Znam docela dost chovatelskych stanic a ti radsi daji psa, teda velkeho psa, majiteli se zahradou a kvalitni peci, nez majiteli do bytu s kvalitni peci. A pro psa je to i prirozenejsi bych rekla - velka zahrada...
Já s tím zkušenosti mám. Náš pes - německý ovčák - se taky strašně bál vody. Ale vždycky jsme šli k řece a nechali ho, ať se rozkouká, ať pozná, co to je a tak. Potom jsem vlezla do vody (nejprve do hloubky, kde ještě nemusel plavat, musí se pomalu, aby se nelekl) a volala jsem ho k sobě, ostatní na břehu ho hecovali, ať jde. On přešlapoval a potom opatrně přišel. Po tadytom samozřejmě musí následovat obrovská pochvala, (to je hodnýý, tak je to spravně, ááno) a odměna. Šla jsem na břeh a znovu pochvala, že došel sám. Potom jsem šla do stále větší a větší hloubky, i když se bál, tak přišel. Chce ho to přemlouvat, mít s ním trpělivost, i když třeba nedojde až k Tobě, tak ho stejně pochválit, že se o to vůbec pokusil. A nevzdávat to. Rozhodně by se nemělo psa do vody házet a podobně, když se bojí, jelikož pak se může stát, že se bude bát ještě víc a i když na něj někdo bude volat z vody a on bude na břehu, tak nepřijde. Všechno to chce pomalu a chválit, chválit, chválit... Jako u všeho. Když psisko pozná, že voda není nepřítel a že mu nic neudělá, tak začít pomalu házet aporty - nejdříve do mělké vody potom dál a dál a potom mu to hodit někam, kde proste plavat musí. A stále mu říkat přines, utíkej, tak je to dobře... a podobně. Našeho psa (a nejen toho) jsem to takhle naučila úplně v pohodě, bez problémů. Sice mi mrzli nohy, ale jinak dobrý. Všichni psi, se teď do vody vrhají a nějakej strach je ten tam. Náš dokonce i ponoří hlavu a vždycky něco vytáhne ze dna. Musíš být trpělivá a stále psí holčičku chválit a chválit a zase jenom chválit. Rozhodně nenadávat, nebo ji to odradí... :-)
No... já bych řekla, že to záleží na plemeni, je jasný, že nějakýho španělskýho mastina v bytě asi mít nemůžeš... ale treba mít takovou čivavu na zahradě i v zimě, tak se z ní asi stane ledová socha...
jo, to souhlasim, akorát s tím německým ovčákem...on je taky údajně zařazován do bojových plemen, kvůli tomu, že pokousal děti a podobně (ale už se moc nemluví o tom, že ty děti toho psa vyprovokovaly), ovšem podle některých zdrojů tam patřej skoro všechny velký plemena, jenom proto, že jsou velky a silný, kravina no. I z ordinací znám, že takovej pitbul je často daleko klidnější a míň zákeřnější než takovej jezevčík. A taky bývá pravidlem, že velkej pes, když už se mu něconelíbí a chce kousnout, tak vždycky upozorní, že toho má už dost (zavrčí, vycení zuby,...) a když už, tak útočí ze předu. Kdežto takovej například jezevčík ani nezavrčí nic, chová se normálně a člověka obejde a hryz do achylovky. Ovšem z každého psa se dá udělat zabiják.