Dobrý den, na přání jsem z tohoto vlákna smazal 4 příspěvky, ale nic co by nějak výrazně ovlivnilo pohled na tuto kauzu. Všechny příspěvky byly z poslední strany, nic z kraje a 3x to byly strohé žádosti o omluvu a 1x reakce od Impact na její přání, takže nic zásadního.
Zdravím, zkuste si přečíst tento článek, který nám napsal chovatel Petr Štěpán. Myslím, že na některé vaše otázky tam najdete odpověď.
https://www.chovzvirat.cz/clanek/1120-kajmanka-drava-chov-a-odchov/
Zakladatelka mě požádala o smazání tohoto vlákna. Poprosil jsem ji, zda by nemohlo zůstat jako varování pro ostatní. Souhlasila, jen zmizelo jméno (přezdívka) zakladatelky, tak abyste se nelekli.
Po vašem upozornění byly dva zdejší inzeráty na zlaté retrívry odstraněny.
Bylo to rychly, zrovna jsem koukl 🙂
Zrzavci:Nemám problém, ale upsala jsem se v názvu tématu a místo Tibetská houba tam mám Tibertská - jak to možu opravit? Dík.
Opraveno 🙂
Mně je tloušťka knihy asi jedno 🙂 jen prosím načasování zase před vánoce, trhá mi to trochu trn z paty 😀
Mělo by to jít jak z výpisu všech inzerátů, tak i z detailu inzerátu. Ty tři tečky jsou i v detailu i ve výpisu všech, zkuste ještě kouknout.
Buggyra:inzerátek https://www.chovzvirat.cz/inzerat/196977-prodavame-vsechny-druhy-leku-k-lecbe-bolesti-deprese-rakoviny-atd-whatsapp420228887267/
Napadá mě nápad - bylo by možné u inzerátů stejně jako u diskusí přidat tlačítko “nahlásit”? Nebo už tam je a já je nenašla? Díky
Díky, vymazal jsem to. Nahlásit inzerát jde, vedle ceny nahoře vpravo nad inzerátem jsou tři tečky a po kliknutí na tečky je Nahlásit.
Příspěvek od Tom50:
V následujícím si dovolím poupravit stále opisovaný blud o pravidle čtyřicetu dnů, kdy se stává z nakladeného vajíčka včela létavkou. To je sice pravda, ale jaksi se na něco zapomíná a to se pokusím nyní objasnit.
Pokud chci aby moje včelstva využila například snůšku ze řepky a předpokládám, že rozkvete 25.4., pak na létavku, která se má této snůšky zúčastnit, musí matka položit vajíčko 16.3. Ovšem 100, nebo 350 včel tuto snůšku nevytrhne a tudíž nelze jít zužovat až v toto datum. Totiž rozkladení matky bude pár dní trvat! My potřebujeme nějaký smysluplný počet létavek. V každé knize se dočteme, že maximální či optimální počet denně položených vajíček je asi 2.000. I tak bude pak trvat 10 dní, než matka položí vajíčka a zdaleka jich nebudou ty 2 tisíce, ale byli bychom rádi, aby to bylo 600-800 vajíček denně na už významný počet létavek pro snůšku z řepky = 6-8.000 létavek. Je jich víc, protože se líhnou včely z náběhu, tedy z postupného rozkladení matky, ovšem už začíná úbytek starých zimních včel. Protože řepka kvete asi 20 dní, pak dost létavek je v úle ve chvíli, kdy její kvetení končí. Vždy nastane ochlazení (Zmrzlíci) a na vydatné rojení je zaděláno. A zavinil si to včelař sám tím, že nezužoval vůbec a nebo zužoval špatně a nebo pozdě.
A to jsem si vybral řepku, která z významných jarních zdrojů je až za polovičkou. Významný je přitom už přínos ze špendlíků, třešní, jabloní.
Jinde opakovaně píšu, že je třeba aby si včelař vedl nějaký deník, kde si poznamenává průběh počasí ve smyslu teplot, síly a směru větru a hlavně co z významných rostlin kdy rozkvétá. Například v roce 2017 u mě 4.4. kvetl javor mléč, špendlíky, bělaly trnky a třešně rozkvetly o dva dny později. V posledních letech se mi daří od asi 20% vč vytočit právě ze špendlíků a třešní po nízké bedně (asi 14,5 kg) nesmírně lahodného medu.
Ovšem této snůšky, která tedy začala 6.4. se mohly z nových včel zúčastnit jen ty, na které vajíčko položila matka 25.2.!!!!!!!!!!!!!!!! Přitom rozkladení matky trvá, dle mého odhadu, asi týden, spíš deset dní a je hlavně podmíněno teplem, tedy tím, zda včelstvo dokáže "zatopit" a vytvořit podmínky pro plod. I kdyby rozkladení matky trvalo jen týden a i kdyby včelstvu po zúžení trvalo jen 3 dny než vyhřeje zúžením zmenšený prostor, pak bylo potřeba zúžit už 15.2.
Logicky jsem právě vysvětlil, neboli vyvrátil stále opisovaný blud o čtyřiceti dnech a je nutné vědět, že musím udělat radikální zásah = zúžit a současně přeskupit zásoby (aby nezůstaly vně "hnízda"), nejméně 50 dnů před předpokládanou snůškou. Pravidlo či poučka mých předků a jejich včelařských přátel byla, že i kdyby se mělo stát v půli února do půl lýtek ve sněhu, muselo se zúžit. A to v té době rozkvétala tady u nás řepkla až po 15.5. a někdy i později.
Je zřejmé, že hlavní tíha jarní snůšky leží na ještě starých dlouhověkých zimních včelách a každý si mohl všimnout, že v určité fázi časného jara najednou včelstva zeslábnou. A jde o to, co jsme svým včelám prováděli vloni. Třeba zda jsme je týrali kyselinami a nebo je vystavovali nějakým drastickým stresům. Dokonce existují šílenci, kteří v půce července úplně odeberou vč plod a zničí ho. Prý aby s ním zničili VD a hlavně prý už jsou dlouhověké včely vylíhlé. Jiní dají izolátory už na přelomu července a srpna, aby matky neplodovaly, protože prý včely vylíhlé v srpnu a září údajně nejsou dlouhověké a nemají žádný význam. To jsou dvě neuvěřitelně hloupé lži, které nikomu naradím realizovat. Tedy pokud chce mít zjara pěkné včely (nebo vůbec nějaké), které významným způsobem využijí jarní snůšku v celém jejím potenciálu a nebo v co největším.
Co se děje naprosto běžně u nezužovačů. Vč stagnuje a s rozvojem čeká až bude venku tepleji. I toto vč se nastartuje a rozploduje, start začne květem jívy, špendlíků a třešní. Jestli ve výš zmíněném případě rozkvetly třešně 6.4. a matky stimulovaly špendlíky a tak když rozkvetly třešně už "jela" na vysoký výkon. Včely z tohoto kladení budou létavkami za 40 dní. Tedy 16 května. A to u mě zrovna nekvete nic, neboli kvete akát, který tady nikdy nemeduje! V úle se líhne denně spousta včel, ze kterých se stávají za pár dní kojičky, které ale nemají koho krmit, protože jak ustala snůška, matky omezily plodování a právě v tuto kritickou chvíli začne nepoměr mezi počtem kojiček a larev a vč se nevyhnutelně dostane do rojové nálady.
A nakonec úplně polopatě o pouštění do medníku. Dokud byly úly s okénkem a za ním byl SR, tak se medník nepřidával až do chvíle, než bylo za okýnkem tak "černo" včel, že nebyl vidět žlutý vosk divočiny. Ne dřív!
Nynější "moderní" včelař přidá medníky raději dřív, prý jako preventivně, aby tím předešel rojení. Výsledek je doslova podtržení včelstva a přibrždění v lepším případě, hrozí ale také kolaps včelstva = opuštění části plodu. Tím spíš, když se přidá najednou 100% stávajícího prostoru. Někdo má třeba dvě bedny 39x24x11 a myslí, že když přidá jednu bednu, rozšíří o 50%. Není tomu tak! Spodní ze dvou nástavků bude prázdný a nebo polprázdný a tudíž rozšíří naráz o 100%. I když to vč přežije a včelař si ničeho nevšimne, kdyby měl vedle srovnání s úlem v režimu Dadantsystém, viděl by ohromný rozdíl. Ošem má jen jednu velikost nástavků a rámků (prý aby se mu vysoké s nízkými nepletly a nebylo jich ZBYTEČNĚ MOC) přidá celý nástavek a o měsíc později má včely na stomě.
A že čekat až je na plástech i od stěn nahusto včel je podpora rojové nálady? No ano, je to lavírování na ostří nože, stačí 3 dny zpoždění a je to nevratné, vč pracuje na 50-60% a vyrojí se. A právě v tom lavírování, kdy je v tuto dobu nutné držet vč vybuzená, ale včas jim přidat prostor a práci, spočívá celé umění včelaře.
Tolik teorie. V praxi je to tak, že včelař živí rodinu, musí do práce a musí se ve volném čase především starat o rodinu a věnovat se dětemm a manželce. Svoje hobby má čas dělat až potom, kdy splnil svoje hlavní životní poslání. A tak to, co píšu o odstavec výš, se mladému včelaři asi nebude dařit dodržet. Vím to, mám to za sebou a až nyní mám čas být u včel den co den, tak, jak je potřeba.
Je na každém umět najít tu rovnováhu zajistit rodinu a včely, přičemž rodina by měla být na prvním místě vždy. Včely jsou naštěstí dokonale blbovzdorné a vždy to u nich nějak dopadne. Když uletí, co se dá dělat. Když by pláchla manželka, bylo by to horší.
Opět se vracím k mnou založenému tématu v prosinci 2019. Dostal jsem mail od kolegy kde mi sděluje, že ke svému velkému překvapení, když šel podkládat KK pod VN, že nejen, že v KK není nic, ale dokonce že několik vč s prázdnými KK má skoro prázdná i plodiště. Protože si dávky značí křídou na úl ví, že ta vč dostala dostatečné množství zásob. Jediné vysvětlení je, že jsou vykradena TLO, protože žádné boje na česnech nebo zvýšenou aktivitu navečer nebo za chladu, kdy už ostatní vč nellétají, nezazanamenal.
Vše se vyvíjí a tedy i můj názor dospěl ke změně. Od roku 2019, když jsem napsal první příspěvek o tiché loupeži, se domnívám, že se jedná o genetickou vadu matky, která nese gen nedostatečné obrany vlastního úlu. Proto mám za to, že nejúčinnější je takové vč nedokrmovat a nezachraňovat, ale matku usmrtit a včelstvo spojit s jiným. Nebo dokrmit a matku co nejdříve zjara vyměnit proto, aby jejích trubců bylo v okolí včelnice co nejméně.
Včely jednotlivých včelstev se navštěvují a tvrdím, že se i natrvalo ubytovávají v cizích vč víc než si myslíme. Věda to ví jistě o trubcích. Díky tomu, že mám pořád část včelstev zrzavých po BF, je vidět na první pohled, že v kraňském vč je najednou dost včel barevných a naopak, v úlech zrzek je dost včel šedivých a třeba ještě před měsícem tomu tak nebylo (takže nejen že má matka sperma obou druhů trubců a v důsledku toho namíchané svoje vlastní potomstrvo). Mimochodem i toto by vysvětlovalo zamoření vč VD i bez rabovek. DOMNÍVÁM SE, tedy netvrdím ale domnívám se, že je dost dobře možné, že se v rámci málo probádané TLO některé včely v cizích vč trvale ubytují, nebo jak to nazvat a to i s přisátými roztoči. Otazné pak je, zda se to děje jen v rámci vlastní včelnice, případně včelnice blízkého souseda (pár desítek metrů) a nebo zda TLO probíhá i třeba na kilometrovou a větší vzdálenost.
Pokud by tomu tak skutečně bylo, bylo by nasnadě uvažovat o jednotném způsobu a čase opatření proti VD a ne to ponechat na včelařích a jejich "svobodě". Je ale možné, že někomu vyhovuje, že se s VD nedaří účinně bojovat a že v některých letech některým včelařům padnou celé včelnice nebo velká %, například 20, 30 a i více % včelstev. No a nebo nechat vše vyhnít nějak časem, samovolně, aby nebyla dotčena práva hrstky určitého typu lidí, kteří odmítají chápat, že nejsou na světě sami a že musí brát ohledy i na ostatní.
Tento příspěvek pokračoval v logické vyústění, ale raději jsem tu část smazal.
Protože to pravděpodobně ihned napadne někdo z těch tří trollů, ignorujte je prosím a diskutujme na mnou nastíněné téma, případně mě, prosím, upozorněte na to, v čem se mýlím nebo bych se mýlit mohl. Výzkum neprobíhá a tak se musíme snažit pomoci si sami navzájem.
Příspěvek od Tom50:
Toto téma není v těchto měsících sice aktuální, nicméně slíbil jsem sdělit co tom vím a tedy plním slib. Navíc jsem zjistil, že to tu čte docela dost lidí, jen se jim nechce přispívat.
Následující jsem sice nanašel na stránkách Včelařství, ani se o tom nedočetl v odborné literatuře, slyšel jsem to od dr. Peroutky na včelařské přednášce.
Přednáška měla základní téma - pančování medu škrobovými hydrolyzáty. To je slupina krmiv pro včely na bázi škrobu, asi většinou kukuřičného. Vedle toho jsou inverty, kdy je CHEMICKY a tedy nikoli pomocí enzymu invertázy, rozštěpen disacharid sacharoza na dva monosacharidy - glukozu a fruktozu. Zdůraznil jsem, že rozštěpení je docíleno mě neznámým chemickým procesem a já se domnívám a nemůžu nijak doložit, že to může mít na celkový zdr stav vč vliv. Opakuju, MŮŽE MÍT. A to ne na tichou loupež, ale obecně na celkovou kondici vč a může se to projevit klidně po půl roce i později. Asi tak, jako ani tisíce cigaret nikoho nezabije hned a zdánlivě nijak nevadí. Výsledek se ale obyčejně dostaví!
Přednášející dr. Peroutka popisoval pokus konaný v Dolu, který spočíval v tom, že skupina 60 vč, stojících v jedné řadě, byla rozdělena sudý/lichý a jedněm byl podán rafinovaný cukr, druhým hydrolyzát. Po třech měsících, aniž by byla pozorována loupež nebo jakékoli zápasení včel na česnech, či cokoli neobvyklého, byly ve všech včelstvech zásoby složené napůl z cukru a napůl z hydrolyzátu. Pokus vyvolaly stížnosti včelařů, jimž bylo v jejich medu výkupci nalezeno toto krmení a oni tvrdili, že to včelstvům nepodali nikdy. Nepamatuju se, zda z toho vydal Dol nějaký výstup, nepamatuju se jak to vlastně v dalších letech pokračovalo a zda vůbec. Přednáška se uskutečnila ve Vlašimi přad asi 5-6 lety, rok a už vůbec datum si nepamatuju.
Co jsem z výše uvedeného pro sebe vyvodil já.
Včelstva se vzájemně vykrádají v podstatně vyšší míře, než si jsou včelaři ochotní přiznat a nebo existuje nějaká, vědou dosud neobjevená "výměna" zásob. Co mohl pozorovat každý, kdo chová víc než 2-3 vč, je, že ač jsou stejně silná vč ve stejném úle, na stejném stan., měla stejně zásob před krmením, tak po nakrmení je některé vč doslova ulité a jinde se musí ještě dokrmovat (kdo toto nezjišťuje a nebo nepostřehne, pak má zimní úhyn, často připisovaný jinému vlivu). Tento fenomén vysvětluje odborná literatura tichou loupeží.. Tedy loupeží včelařem nepozorovanou a nezpozorovatelnou.
Já jsem přesvědčený, že k tiché loupeži přispívají očka, jinde jsem psal, že je nepoužívám nikdy a toto je jeden z mnoha důvodů, proč je nepoužívám. Všichni už viděli pokusy o vniknutí do úlu cizích včel na česně a viděli bleskurychlou obranu včelstva. Nepamatuju si, že bych viděl stejnou obranu oček a nebo o ní slyšel od těch, kdo očka dosud používají.
Mám za to, že jsem sdělil co o tiché loupeži vím a nabídnul jsem souvislosti. Zda je to tak, jak píšu, to já nevím. Nemám ale nikdy zimní ani jiné úhyny!
Ještě přidám co se dnes už málo ví. Jak poznat, zda mi je včelstvo vylupováno a kterým vč (třeba mnozí mají potíže uchránit oddělky). Včely na česně podezřelého vč se popráší hladkouu moukou. Ne aby někoho napadlo použít moučkový cukr!!!!! Včely se mouky hned nezbaví a je pak vidět, do kterého vč vletují ty označené. Když do žádného mého, kradou cizí včely.
Může být takto?
Pokračování
Jabloně jsou v plném květu, právě začíná javor klen, což je nosná rostlina jarní snůšky, i když to málokdo ví. Je nutné přidat první medníkový NN (vč - loni zakoupený ddělek ještě pořád nemá TLumič).
Popíšu případ začátečníka, který nemá nízké dílo.
Jak vystrojit první medníkový NN.
Měli bychom mít staré souše, asi úplně suché, vyčištěné za blinovkou (dále jen BP) a měly by být dvě, ale i jediná postačí. Na cirkulárce (opatrně) a jde to i ručně, se odřízne z celorámku horní část, tedy loučky s dílem tak, že je to o tloušku SL menší. Na takto upravený rámek se nabije SL. Spodní část je složitější. Víme, že do medníku nesmí přijít žádný prostor pro divočinu = postavily by trubčinu, ta by vylákala matku do medníku a ta, jak jednou vleze nahoru, zaklade i dělničinu.
Spodní půlka polorámku je vyšší, nejde na ní přibít HL. Musí se BL zkrátit. Souše nebývá dostavená až dolů ke SL. Jsou dvě možnosti. Lepší je vzít sbité loučky (polorámek) a do něj vložit jen voští tak, aby dolehlo na s SL. Pokud nahoře něco chybí, vložíme zkrácenou SL a je jedno, zda se vloží nahoru či dolů, plást musí být mezi loučkami nafest aby tam nikde nemohly stavět. Snad si to umíte představit. Pefektně funguje bavlnka, kterou se rámek omotá aby voští nevypadlo než plást přisra taví k loučkám. Bavlnku (běžně se koupí) včely rozkoušou a vynosí z úlu. Nesmí to tedy být nit, ani provázak, gumička a už vůbec umělý provázek a drátek tupem ne.
Z jedné staré souše máme tady dva nízké rámky se starým voštím. Lepší jsou 4, ale i jen 2 postačí.
Jak se vystrojí první medníkový NN:
Ke stěnám se dá po staré souši (výše popsané dva rámky vzniklé ze staré souše). Pak jen samé Mezistěny. V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ SE NESMÍ ZEBROVAT (když by někdo měl víc nízkých souší). U mojí provozní metody se nesmí zebrovat nikdy nic, kromě trubčáků s dělničáky v TLumiči.
Je tu malá finta. Do nástavku pro 11 rámků jich dáme jen 10 s od oka většími rozestupy než jak jsou mezerníky. Zapomněl jsem varovat před pleckatými rámky, je nutné mít normální mezerníkové rámky. Dále vyplyne proč a je nutné, kdo je má, postupně přejít na obyčejné rámky s všemi loučkami šíře 25 mm + mezerníky 10 mm. Určitě NESMÍ být N rámky s úzkou SL!!!!
Co se stalo? V nedníku je jen 10 rámků a jsou dál od sebe. To se matce na kladení moc nelíbí. Tím, že v medníku není očko, je tam "vydýchaný" vzduch nevhodného složení pro plod, ale včelám to nevadí. Současně nesmí být větší JEDINÉ česno dole a sice 70-75 cm2. Tedy špatný vzduch je druhý důvod proč matka nahoru nepůjde. Ale tyhle dvě věci nestačí. Hlavní a ROZHODUJÍCÍ je něco jiného a to popíšu detailněji.
Cokoli, co přidáme vč, plást (nedej Bože zásoby), ale i M voní "cize". Matka nesnese nic cizího v úle a ihned pospíchá zaklást cizí plást. Plásty jsou ale v NN jen u "zdí" a tam matka nebude klást nikdy. Na prostředku je 8 M. Ty sice intenzivně voní cize, ale nejde je zaklást!!!!!!!!! Jsou přece nepostavené. A tak se matka ani neobtěžuje vylézt do medníku.
Stavitelky (jiná parta než čističky pulírující plástové buňky pro zakladení) začnou ihned stavět na medníkových N mezistěnách. Ale jiná parta provianťaček nemá honem kam dávat přinášený nektar a popohání (asi) stavitelky v medníku. Ty, jak staví, trvá jim to asi 2-4 hodiny než vytáhnou buňky asi na třetinu, používají cizí vosk z M, mísí ho se slinami, přidávají k němu vposk nový, vlastní a během 2-4 hodin přestane M vonět cize a přestane rajcovat matku (její svitu). Proviantní tým začne plnit nedostvěné buňky mezistěn a vlastně už matka do medníékových M klást nemůže, jsou nedostavěné, ale už zamedované.
Shrneme si to.
Do medníku přišly jen dvě souše a sice ke stěnám, kde matka klást nebude.
Medník nemá očko a tudíž se včely nenamáhají (jistěže by to uměly) upravovat vzduch na kvalitu pro plod. Tím spíš, když dole v plodišti, tedy ve VN, je volných buněk pro kaldení dost - včely nezanášejí sladinou každou volnou buňku ve vysokých plástech jako v klasických úlech, ale cpou to nahoru do nedostavěných buněk Mezistěn.
Matka dole nemá pocit stísněnosti, sladina neubíjí každou vylíhnutou buňku sladinou.
TOTO JE CELÉ TAJEMSTVÍ NEPOUŽITÍ MŘÍŽKY, OVŠEM FUNGUJE TO JEN V KOMBINACI VN PRO PLOD A NN PRO MED.
Končí jabloň (schválně nezmiňuji řepku). Nastává malá pauza ve snůšce, obyčejně přijde monzunové ochlazení (zmrzlíci). Nyní je nutné (poslední šance, raděj tam měl být od asi půlky květu jabloní) přidat včelstvu TLumič.
Jenže nemáme žádné souše, jen jednu ze dvou vyčištěných za BP při komorování. Ta první skončila v medníku. Nyní je několik možností. Nejjednodušší, ale pracnější je, vzít ty dvě černé souše z medníku (i se včelami a dát je do rojáku). Rámky v medníku rozsunout a doprostřed přidat dvě M vedle sebe a v medníku nastane stejný efekt jak minule. Stejným způsobem jako do medníku zkrátit druhou souši na dva N rámky. Tady je možné bez problému použít dva spodky vysokých souší, že nejsou dostavěné až ke SL ničemu v TL nevadí.
Máme 4 dělničí plorámky, dva z toho jsou zanesené medem zezhora, nyní dlí v rojáku i se včelami. Ty nikam neutečou a čekají až to doděláme.
Ze dna se sundá VN stranou. Na dno se položí prázdný NN a ke stěnám přijdou dva nízké SR. Vedle nich na každou stranu po jednom medovém rámku z medníku i se včelami. Pak po dvou nízkých SR, pak dvě nízké souše (právě vyrobené z velkého rámku) a to je celkem 8 zaplněných pozic. Doprostřed se dají dva SR vedle sebe a nebo se (lepší) dají dozadu (tedy na jedné straně) dva SR (u zdi) a pak je 10 pozic s mírně většími rozestupy zaplněno. Do příštího jara sem do tohoto TLumiče nepůjdeme. Necháme včely, aby si tu dělaly co se jim zachce.
Přišli zmrzlíci, pod VN máme vystrojené TL, ve VN je 10 dělničích rámků a jeden SR na úplně poslední pozici (od česna) a v medníku jsou uprostřed dvě M a tak včely můžou vynosit zbytky medu z VN do těch dvou nových mezistěn, včely je celkem rychle staví. Matka (spíš její svita) pořád nemá pocit omezeného prostoru, v této době má vč plod až pod HL vysokých rámků. Nastal úplný vrchol plodování, dokvétá klen a rozkvetl hloh. Z něj začala po zmrzlých opět silná snůška (nejen z hlohu, není všude, ale kvetou jiné rostliny a málo se ví, že začala první smrková medovice, která se ale nikdy čistá nedá vytočit). Spolu s klenem, nyní už když dokvétají jabloně, u nás (420-460mnm) rozkvete akát. Tady nikdy nezameduje, ale silně vč stimuluje a přinesou si z něj velké množství pylu, který není z polí a tedy neobsahuje žádná rezidua všemožných postřiků, které se užívají čím dál hojněji. Tím je akát a pak i lípa, velmi cenými zdroji, u nás ale jen pylu.
Zda už vč obsadilo TL nevíme. První medník ne našvihnutý medem a snůška se opět rozjela. Je potřeba přidat další medníkový NN. Nemáme žádné souše a tak bude jen ze samých M. Ničemu to nevadí, naopak, opět funguje efekt, že než může matka zaklást, už je v polovičních buňkách med a pak už to "vyklízet" nebudou, protože matka má dole ve VN a případně v TL placu dost! (někdy některá vč zakladou dole v TL i pár rámků dělničiny)
Končí hloh, je poslední dekáda května. Nyní jsou vč na vrcholu. V původně loňském oddělku je mladá matka (pokud nás nepodvedli) a ta se obyčejně rojit nechce. Ale VN je našvihnutý polodem, hlavně starším zavíčkovaným, denně se líhe kolem 2.000 nových včel. I když druhý (spodnější) medník není dostavěný a už vůbec naplněný, je třeba přidat třetí medník pod ty dva, co už tam jsou. Jo, je to dřina.
Současně se může udělat oddělek. Víme, že vč už postavilo 5 vysokých M a víc včelstev asi nechceme a tak nač množit počet vč oddělkem? Prostě proto, že je to potřeba, aby se nám vč nevyrojilo. A tady je těžké popisovat co kdy a kde nastane. Každý rok je jiný průběhem počasí, zda se chtějí vč rojit se rozhodovalo (počasí) asi před měsícem a my to jen stěží máme šanci ovlivnit. Prostě "puštění žilou" v podobě oddělku je hra na jistotu, kor pro začátečníka.
Tvorba oddělku
Nemáme žádné vysoké rámky. Nevadí. Z úlu se vezme krajní krycí (přední) rámek, vždy je bez plodu. Bývá v něšm pyl i zásoby. Další je 1-2 rámky se zavíčkovaným plodem a nejlépe takový, kde je vidět líhnoucí se včely. VŠE MUSÍ BÝT BEZ MATKY!!!! Za plodové se dá M a nakonec hodně plný medníkový N rámek s medem. Že je nízký nevadí, oddělek zásoby musí dostat.
Jenže je tu problém! Z oddělku uletí všechny létavky a asi 3 dny z něj nebude létat nic než "zestárnou" první mladušky a předčasně se z nich stanou létavky. Ovšem odd musí mít vodu!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
To se řeší tak, že se do prázdné souše, položené vodorovně, naleje voda a silným vodorovným úderem se voda setřese do buněk, zbytek se mírným máchnutím "ocákne" (aby to z toho nelilo) a takovýto rámek se dá až za zásobní. Tam má odd pro první dny vodu. Toto se nesmí podcenit!
Pokud nemáme souši, a my jí nemáme, poslouží kuchňská plochá houbička síly asi 3 mm a 170x170 mm na horní loučky pod igelit. Namočit aby to z ní neteklo a po cca 4 dnech vyhodit.
Vč má 2, možná 3 NN medníky, stojí na TL, rámky vzaté odd jsme nahradili M a vysoký SR s trubčinou jsme úplně vyhodili (dá se to vyzobat sýkorkám a nebo holt do hnoje, zkazí se to a vosk se z něj asi vyzískat nedá). Je dobré udělat to tak, že ve VN není u stěny M a klidně se tam dá rámek s plodem a M (toto je jediná výjimka) mezi plod. Možná je to drastické nechat uhynout trubčí plod. Ale je nutné si uvědomit, že 90% všech larev VD je právě na tomto plodu a tudíž je to velmi ozdravný zásah.
Snůška pokračuje, už ale není tak nárazově bouřlivá. Horní medníkový NN je plný medu a plásty jsou zavíčkované až dolů k SL. Vezmeme jej. JENŽE!
Úl je doslova našvihnutý včelami a vč nemůže čekat až slavnostně vytočíme první NN. Tak se všechny medníky musí sundat, na VN se dá celný NN mezistěn, a na to medníky v pořadí, jak tam byly. Pak se nejhornější omete a může se vytočit. Je konec května, možná první dekáda června. NN 39x15x10 (dáváme o jeden rámek méně) dá asi 14,5 kg medu.
Když úplně zavíčkují horní NN (letos druhý), můžeme ho vzít. Zase vše dolů, na VN se dá vytočený NN a na to medníky jak byly a horní se vezme.
A TAK DÁLE...
Oddělek už postavil M, vylíhly se včely z plodu, krmíme, pořád musí mít nad plodem asi nejméně 5 cm zásob. Postupně přidáváme další M.
Je konec června, nebo první dekáda července. A s oddělkem jsme na začátku, kde jsem toto vyprávění začal. Polorámek se zásobami asi postavily tak, že pod něj postavily divočinu. No, to se holt nedá nic dělat, každý si s tím jistě poradí a naučí se to řešit dřív, než v té divočině udělá odd plod.
Původní odd, nyní už "kmenové vč", dalo asi 3 NN medu a tedy asi 40-45 kilo. Po slunovratu 21.6. už ubývá chuti plodovat a tedy i stavět, včel začíná, z počátku nenápadně, ubývat. Odkvetla lípa a v tomto roce je konec.
Kolem 10.7. bereme poslední med. Tehdy, v ten den, se vč podá velká dávka krmení. Já dávám 8 l roztoku 1:1 = přesně 5 kg suchého cukru. A dál jsem to popsal několikrát v jiných článcích.
Nijak neléčím, není ŽÁDNÝ dovod. Hlavně ne KM v jakékoli podobě ani jinou kyselinu. Nijak nemonitoruju, vím, že takto vedená vč (umístěná ve stínu) nemají tolik VD, aby je to mohlo nějak ohrozit. Je čas do 1.8., ale vyzkoušel jsem už po dva roky po sobě, že je snad lepší dát Gabon o měsíc později. O dva týdny určitě! I tak samosebou na jeden měsíc.
Jak to, že nic nemonitoruji a nemám ve vč nijak významně přemnožené VD? No to je tím, jak jsem celý rok vedl včely, jak od konce května mohou vč chovat rubce jen v TL a tím je drtivá většina VD pouze na trubcích a až vyžene vč trubce, vyženou je i s přisátými roztoči.
Ale je tu ještě něco, co vám neprozradím, a sice jak to funguje. Když uděláte co píšu, toho efektu dosáhnete, jen vám neřeknu JAK to funguje. Ale je to zákonitost a POKUD každý udělá PŘESNĚ to, co zde píšu a nic navíc a samosebou nic méně, pak to bude fungovat každému a vždycky.
Ať se vám daří. Víc už nemám co bych vám mohl dát.
Dobrý den, oslovil mě uživatel Kouba150, jestli by nešlo zveřejnit některé konkrétní příspěvky od Tom50 z iFauny, pohledal jsem a zde to je. Snad autorovi nebude vadit, že jsem to zde zveřejnil, kdyby ano, určitě se Tom50 ozve 🙂
Nyní popíšu detailně to, co jsem nikdy nikde veviděl napsané tak detailně a polopaticky. Dopuručuji si to vytisknout a uchovat.
V začátku července dovezený oddělek by měl mít nejméně 5 rámků míry 39x30. Z toho plod by měl být na 2, lépe však na 3 rámcích, mělo by to mít nejméně 3 kila zásob.
Odd umístíme do úlu, který sestává ze čtvercového dna, nástavku na 11 rámků míry dlouhé 39 cm, přepážky a víka (deklu), pod kterým leží přímo na rámcích PE folie, lidově igelit. Ne tedy prodávaná úrůhledná tvrdá stropní folie, ale obyčejný silnější igelit. Průhlednost není na nic potřeba. Oddělek by bylo dobré, aby byl na míře 39x30. Bude asi na míře 24 a jak z něj udělat třicítku pro Blaníkdadant (dovolil jsem si ho tak nazvat) popíšu v jiném článku. Nebojte se, detailně, tak, jak to asi ještě nikdy nikdo nevysvětlil. To ale jindy.
Úl musí mít nějaké krmítko, nebo možnost krmení. Lze použít kapsové (rámkové) krmítko, ale není nejlepší. Tato krmítka jsou hluboká a krmit je třeba po malých dávkách (cca 0,5-1 l) v 1-3 denních intervalech. Dobrá jsou česnová krmítka, ovšem zde zase hrozí loupežení. Nejlépe se mi osvědčily balóny, jsou ale s podšálkem nyní velmi (nepochopitelně, nesmyslně) drahé a vyžadují nad VN prázdný NN a strop s dírou, na kterém sedí "kopyto" podšálku. Mám je a tak je používám (mám je přes 40 let i víc), ale chápu, že se to někomu může zdát drahé. (zase josu navěky a nic lepšího neznám).
Odd se přeloží do popsaného úlu. Česno musí být malé, asi 100x6 mm a musí být u levé strany z pohledu za úlem, logicky tedy vpravo při pohledu čelním. Řekněme, že to bude SS (mám ale raději TS).
První od stěny (vlevo) musí být rámek z původního odd, krajní, obyčejně je bez plodu, měly by v něm být pyl a zásoby. Nálseduje plod na 2-3 rámcích tak, jak to bylo v oddělku. Za poslední plodový se dá M, SR se v tuto dobu nedává. Nyní odd nejspíš nebude stavět trubčinu a tak je možné dát rámek pro VS a postaví na něm z 90-100% dělničinu To ale doporučuji až po nějakých zkušenostech, dejte M. Pak přijde krajní rámek z původního odd. A následuje pomalé, podněcovací krmení.
Odd postaví, celkem rychle (několik málo dní) M a zaklade jí. Jak je zakladená, dáme jí doprostřed hnízda a na její místo další M a pokračujeme v krmení. Nesmí ho být málo, ale nesmí se to ulejvat! V tuto dobu (a nikdy jindy) bych asi akceptoval nějaké průmyslově vyráběné těsto a třeba i ze "škrobáku", ale nanejvýš do půlky srpna. Podněcování je současně nakrmení na zimu a tedy spolu s těstem musí jít cukr 1:1.
Do konce září může tímto způsobem vedený odd vystavět a zaklást 2-3 M a tudíž obsedá nejméně 8, raději 9-10 rámků. Poslední se nedává, musí být kam dát fumigační knot. Krmení se ukončí do poloviny září tak, aby plod vyběhl do 10.10. V půlce září se musí odkrýt zateplený strop a dát prázdný NN aby utíkalo teplo a odd přestal plodovat. Pokud ploduje dál, MUSÍ se před fumigací vyřezat plod. Bez obav, díry v plástech vč ihned zastaví novým panenským dílem. Ve chvíli fumigace NESMÍ BÝT ZAVÍČKOVANÝ PLOD, UDĚLEJ SI TO JAK CHCEŠ!!!!!!! Jinak si vyrobíme rezistentní VD.
Po slunovratu, = kolem vánoc se dá zateplený dekl. Nic víc, absolutní klid.
Po cca 15.2. jak dovolí počasí, musí být nejméně +10 bezvětří a bez deště, se zúží tak, že se od česna ponechají viditelně obsednuté rámky (krajní od česna se nechá i když by byl bez včel) a za poslední obsednutý rámek se dá blinovka. Za ní jsou rámky se zásobami, zatím je neodvíčkujeme!!!!
Asi v půli března, tedy po cca měsíci, kontrola. Tehdy se poškrábou (neodvíčkují, ale jen poškrábou) zásoby v komoře a jen na straně k BP (Blinova Přepážka). Dokvétá líska, kvete olše.
Začíná jíva. Tehdy je první přínos i nektaru, kontrola stavu vč je nutná. Tady se ukáže, zda bylo zúžení dostatečné, či se minulo účinkem. Je třeba si psát záznamy a hlavně psát co kvete a jaký pyl vč nosí, jaký je průbeh počasí toho roku. Toto je fáze přadjaří, kdy je nutná zkušenost a k té výzmnamně přispěje možnost podívat se jak to bylo ve srovnatelné době v předešlých letech. Případně si vyhodnotit klady, ale i chybné kroky a v následujících sezonách se z toho poučit.
Dokvétá jíva. Ve vč se na HL objevují voskové hrbolky velikosti krupice - prostě včely už mají aktivní voskové žlázy, probouzí se stavební pud. V této době už vč hojně navštěvuje komoru a vynáší z ní zásoby, asi je už "přivrácená" strana zásobního plástu v komoře prázdná. Poškrábeme tedy druhou stranu a rámek otočíme aby byl otevřenými (jen poškrábat, ne odvíčkovat) zásobami k díře BP. Rámek uvnitř hnízda je asi skoro suchý a bez plodu. Zaměníme ho za SR. Takže k rozšíření = zvětšení "sediště" nedošlo, jen je poslední rámek uvnitř (poslední od česna, = vše je VŽDY podle česna) zaměněný za SR. Tam vč začne stavět první trubčinu. Nebude hned hezky žlutá, bude jakoby šedohnědá, včely použijí co kde v hnízdě ukousnou.
Špendlík je těsně před rozkvetením. Vč už postavilo nejméně půlku SR trubčiny, má už hodně plodu, první rámek za BP je suchý, odstraníme ho a dáme další, poškrábeme zásoby na "přivrácené" straně. Pokud je málo zásob v rámcích ve hnízdě a pokud nemáme zásobní plásty, dáme pod stropní folii těsto, ale ne bílkovinné! Necháme ho v obalu, jen ustříhneme rohy asi 1,5 cm. To proto, že vlhkostí a teplem těsto zeřídne a mohlo by "skápnout" mezi rámky na dno a tam je pro včely nedosažitelné (a může při pádu vzít sebou matku). Pokud je úplně postavený (nebo ze 2/3) SR a okraje buněk bez zásob a plodu včely potahují žlutou vrstvičkou vosku, pak mezi SR a poslední plodový rámek vkládáme M. Pokud se projevuje "voskování", ale mezi plodem a SR je rámek bez plodu, dáme ho mezi první od česna, ten se jednou pro vždy nazývá KRYCÍ RÁMEK a plod. Pak mezi SR, kde nejspíš už matka začala klást trubčinu a poslední plodový plást vloženou M vč velmi rychle nejen postaví, ale HLAVNĚ ZAKLADE.
Zde jsem si vědom rozporu s teorií, která tvrdí, že se první M přidává v době květu ptačí třešně. Ale my v tu dobu máme už postavenou a ZAKLADENOU nejméně jednu M.
Špendlík je v plném květu a začíná ptačí třešeň. První M je postavená (často jen na prostředku) a zakladená (taky často jen na prostředku). Tehdy A NE DŘÍV vložíme M doprostřed hnízda a na její místo - tedy mezi dělničí plod a SR přidáme novou M. Tedy nová M jde mezi poslední dělničí plodový plást a SR s trubčím plodem (opakuji to schválně pro zapamatování, je to stěžejní základní zásada). Vč by ještě tolik stavět nechtělo, jenže chce mít za každou cenu spojený dělničí plod s trubčím a tak ho to nutí co nejrychleji M přijmout, začít stavět a matka ihned zakládá. Jak je postavená a zakladená, stačí jednodenní stojící vajíčka, ihned se smí dát mezi plodové plásty a na její místo další M. Ano, už jsme pěkný odd rozšířili o 3 M, je snůška, kvetou už i zahradní třešně a začínají hrušně.
Jestli byl odd zúžený na 5 rámků a za BP měl 2 zásobní, nyní má 8 rámků + za BP tolik zásobních, kolik jich máme - jednoduchým počtem, když BP zabírá prostor jednoho rámku tak v komoře jsou max 2 zásobní, v tuto dobu už asi suché, vybrané, dokonale vyčištěné. Pkud máme, dáme do komory další zásobní rámek. Ale v tuto dobu je rozvoj tak bouřlivě prudký, že co uděláme dopoledne, navečer je už jinak!
Jak je zakladená další M, ihned jde do hnízda a na její místo přidáme další M, logicky se vyhodí z komory jeden rámek. A tak dále.
Kvetou jabloně. VN je plný, má asi 4 postavené a zakladené M, jedn SR s trubčinou (ti se už dávno líhnou a matka hned zakládá další) a na konci až za SR s trubčinou je poslední starý rámek bez plodu a obyčejně bez zásob. Dávají do něj pyl (zadní krycí rámek). Nedá se nic dělat, obětujeme ho a přidámer další, už pátou M. Vč jí rychle zaklade, v tuto dobu je po 2 hodinách postavená a po dalších několika hodinách zakladená!
Vč je silné, dávno jsme mu zvětšili česno, hlodavci už nehrozí - bojí se aktivních včel - troufnou si jen na malátné podchlazené včely v zimě. A tak je česno vysoké 18 mm a dlouhé nejméně 250 mm. Včely intenzivně větrají, odpařují nektar, kolem úlů to omamně voní, nejvíc večer a v noci = neklamná známka silné snůšky.
Poslední od česna je SR s trubčinou. Je načerno obsednutý, tak, že na straně "od zdi" skoro není pro "kožich" včel vidět plást. Tehdy A NE DŘÍV se přidává první medníkový NN. Vč staví misky po okrajích plástů, ale pokud je v odd skutečně mladá kvalitní matka, ještě je nezakádá (říkám tomu cvičné misky).
Přidání prvního medníkového NN nechám do "druhého dílu". Celou dobu je řeč o lońském oddělku. Nemá tudíž zatím TLumič (dříve POLštář). Nemáme ani rámky do medníku, tedy nízké rámky. Měli bychom ale mít nejméně dvě, spíš 3 prázdné staré souše, které v jarním rozvoji oddělek "vyčistil" v komoře. To je skvělý základ pro vystavění pěkného vč s úžasným výnosem už v letošním roce!
Děkuji za upozornění, opraveno.
Alkonost:Neee, omlouvám se, neviděla sem to tam😁
Na mobilu se zobrazí rubriky, články, diskuze nějaký nejnovější inzeráty a já myslela že tím to končí…
Děkuji 😉
Do Akcí je možno se dostat dvěma způsoby. Buď přímo z hlavní strany, když sjedete níž pod inzeráty, tak tam jsou akce. Nebo pod tlačítkem Chovatelé jsou chovatelské akce.
Alkonost:Zdravím
Nevím jestli už to tu nebylo, ale nešlo by přidat do inzerce kategorii Burzy/Akce/výstavy?
Dobrý den, pro tyto případy máme zřízenou přímo sekci Akce, kde je kalendář burz, výstav atd. Zde:
https://www.chovzvirat.cz/chovatelske-akce/
Tlačítkem vpravo nahoře Přidat akci můžete přidat vlastní akci, o které víte a která v seznamu chybí. Kdyby byl problém napište klidně sem. Nebo to chcete v inzerci z jiného důvodu?
Konad2:Nevíte někdo o chovateli “Mysak”? Dával krásné fotky sumatranek na ifauně a hltal jsem každý písmenko když se (nejen) o jejich chovu rozepsal.
S Myšákem jsem v kontaktu, psal jsem mu o diskuzi a i tady odpovídal na nějaký dotaz jako anonymní, diskuzí už má dost, použiji jeho slova “jsem vypsaný jak fixa”. Ale zkusím jej zlomit aspoň na nějaké fotky.
Jo jo, s tím zkusíme udělat něco už přes víkend, možná by bylo nejlepší jen po najetí myší (na to co jste na obrázku zaškrtla) zobrazit na co se odpovídá, že by vyskočila malá tabulka s textem.