Dobrý den. Jde o to zda jste správně uvedl vaše požadavky. Máte lutino? To znamená žlutý pták s červeným okem, Máte opravdu samce štěpitelného na lutino? Pokud ano, tak výsledek je takový
Zelený/ino x ino
% ze všech 1.0
50.0% 1.0 zelená /ino
50.0% 1.0 ino
% ze všech 0.1
50.0% 0.1 ino
50.0% 0.1 zelená
Miro pouze pro tebe, protože si mě asi nepochopil. Větve agapornisům nepodávám. V době, kdy chci, aby ptáci zahnízdili předložím budky, ptáci je začnou navštěvovat, ale nic víc. V době, kdy předložím budky začínám podávat větvičky vrby. Ptáci jsou tímto motivováni ke stavbě hnízda a tím i k tomu, aby začali z hnízděním, proto jsem to všechno psal. Ptáci si začnou upravovat hnízdo, začíná páření (ptáci mají pořád větvičky). V době, kdy snese první vajíčko, větve nepodává. V této době samice ještě pevně nesedí na vajíčkách a kdyby měla větve, tak si může dál zanášet materiál a může si zanést vejce což se mi stalo a ne jen jednou, jak jsem popisoval. V této době hrozí, že může poškodit vajíčko větvičkou, proto nepodávám větvičky (co je na tom nelogické). V době, kdy se líhnou mláďata, taky nepodávám větvičky, protože se může přihodit, že samice pořád upravuje hnízdo tím může dojít k poranění mláďat ostrou větvičkou, může se přihodit, že bude špatně sedět a zahřívat mláďata jen díky tomu, že bude neustále nějak upravovat hnízdo (ani toto jednání mi nepřijde nelogické, že nepředkládám větvičky v této době) Po vyhnízdění pokud odeberu budky, tak větve opět nepředkládám. Ptáci okusují kůru z bidel. Toto pokládám za správné při chovu a.škraboškových. a a. růžohrdlý mají jiné nároky a zvyky o čemž jsem se přesvědčil. Jestli si chtěl nějak naznačit, že je to jen mou leností, že nedávám větvičky, tak ti musím říct, že větve mám po celý rok v kýblech z vodou, kde vrbové proutí dobře prosperuje. Co se týká stravy jestli své ptáky zanedbávám, tak to v žádném případě. Ptáci PRAVIDELNĚ dostávají různé druhy ovoce a zeleniny, které většina chovatelů ani nepředkládá, zmíním jen některé (grepy, banány, kiwi, pomeranče, jablka, mrkev a spousty dalšího) jen nepokládám za vhodné v chovu agapornisů z mé zkušenosti růžohrdlých a škraboškových předkládat jablka a jiné ovoce či zeleninu, které obsahují mnoho tekutin, které při větším podávání můžou způsobit průjmy. Proto například z čínského zelí nepodávám košťály.
Nedávno jsem zde uveřejnil několik fotek skoro celého mého chovu agapornisů. Bylo na nich vidět že mí agapornisové nějak trpí z nedostatku stravy a nebo z nedostatku podávání větviček??? Bylo vidět, že jsou ve špatném stavu? Nebylo. Nebo si myslíš, že někde schovávám dalších tucet agapornisů, kteří nějak trpí? Ne to opravdu ne. Poskytl jsem i fotky přepeřujících agapornisů a ti opět nevypadali špatně.
Své první agapornise jsem si přivezl 1.11.2004 za tu dobu si myslím, že mám určitou zkušenost a za tu dobu si myslím, že správně posoudím co moji agapornisové potřebují, nepotřebují, upřednostňují, neupřednostňují (samozřejmě jim nečtu myšlenky a ani nerozumím ptačí řeči), ale jde to poznat například z kvality mých ptáků o které já osobně nepochybuji. Musím taky podotknout, že někteří mí agapornisové v celém svém životě jablka nedostali a rozhodně netrpí, protože jim předkládám jiné pro ně vcelku hodnotné suroviny a tím pádem i vitamíny a minerální látky jak přírodní, tak chemickou formou.
Více se k tomu nebudu vyjadřovat.
A ještě jednou se omlouvám zapoměl jsem na jednu velice dobrou stránku, kde se dají pořídit velice kvalitní líhně a odchovny a dočteš se zde spoustu informací .
Ano pan Šiška má pravdu. Je to moje chyba. Jen pro objasnění, jak to bylo myšleno od pana Šišky. Žako má krátký ocas a kdežto barnard, jako většina australanu má dlouhý ocas, proto je velikostně podobný. To znamená, že tělo má mnohem menší a délku mu zajišťuje ocas. Ještě jednou se omlouvám. Neměl jsem srovnávat Austrálii s Afrikou.
Jinak jsem náhlédl do starších poznámek a našel tam ještě tyto odkazy.
http://www.volny.cz/lihne/
Dále návod na výrobu.
http://ifauna.cz/clanky/clanek.php?id=2876&rubrika=3
Dále ještě popis.
http://mujweb.cz/www/husy/hatchery.htm
Ahoj článek bude, ale musíš být trpělivý, protože chodím do práce a toho času moc nezbývá. Co se týká líhní a odchoven, tak je to složitější. Můžeš si nechat udělat odchovnu, nebo líheň od zkušeného elektrikáře a bude ti fungovat velice dobře. Já se chystám pořídit profi odchovnu. Je to opravdu vynikající odchovna, ale taky podle toho stojí peněz. Viděl jsem ji u jednoho chovatele a opravdu paráda. Dokrmoval tam ary žlutokrký.
Zde je na ně odkaz http://www.odchovny.cz/
Zde by se dali taky objednat, ale ty jsou krapet dražší
http://www.animacz.cz/page/grumbach%202.html
Zde jsou ty levnější, ale taky velice účelné
http://www.bioska.cz/
To by zatím myslím stačilo, ale pokud začínáš, tak částečně opeřené mláďata mohou být při pokojové teplotě.
Děkuji moc za reakce. Už jsem se díval na některé internetové obchody, které se zabývají akvaristikou a mají je na prodej. Ještě by mě zajímalo proč zrovna Sun Glo, nebyla by třeba vhodnější Life Glo? Já nevím moc tomu nerozumím. Zde mám určité nedostatky.
Pokud si četl na těchto stránkách diskusi, články a prošel sis odkazy k přiloženému článku, tak nic víc vědět nepotřebuješ.
Jinak ta klec se mi zdá být nevyhovující, ale tak pokud máš dost prostoru, tak proč ne. Tu hloubku bych udělal 70 cm. Jinak to bude nepraktické na čištění. Možná by bylo dobré udělat na dno šuplík, který by se vysouval a na boční stěny bych do určité výšky udělal plexisklo, aby nebyl všude po pokoji bordel. Na dno klece bych dal asi písek.
No bohužel s tvým názorem se nestotožním ani za pár let. Držím se toho co jsem se dozvěděl od zkušených chovatelů agapornisů i zahraničních a toho čeho jsem se dočetl v publikacích o agapornisech. Mě snůšku zanesla samice co měla 3x mladý, že by byla pořád nezkušená? Právě kvůli větvičkám a zanesení materiálu na vejce a následné odstranění větviček z vajec samici stresovalo a taky ji stresuje každodení kontrolování budky a neustálé upravování a odebírání větviček chovatelem.
V tom se asi neshodneme. Já jsem názoru, že v našich chovech jsou ptáci překrmováni. Je samozřejmě jasné, že v přírodě přijímají jiné složky než v našich chovech, ale dle mého u nás chovatelů jim je nahrazujeme poměrně slušně a někdy až zbytečně moc. V přírodě přijímají rostlinou potravu a to spoustu různých druhů rostlin to je fakt, fakt je ten, že okusují kůru, listy, prakticky vždy když si vzpomenou, ale třeba myslíš, že maji v jídelníčku 5 - 10 druhů zrnin? Dle mého prostě přiletí farmářům na jedno pole a živí se jednou zrninou a pak vyhledají třeba další pole s další zrninou. Myslíš, že přiletí a hned mají proso, slunečnici, kardi ….. na jednom místě? Myslíš, že se tam živí mrkví, čínským zelí, vajíčky, jablky? Já tedy nevím, ale myslím, že přímo v Africe volně jabloně nerostou (je to asi jen dohad), spíše zalétávají farmářům do sadů, ale to je taky dohad. Faktem a mým názorem je, že i když nemají tytéž složky, jako v přírodě, tak i přesto je chovatelé dostatečně nahrazují a ptáky překrmují. Právě že si myslím, že v našich chovech mají více druhů zrnin než v přírodě, ale na druhou stranu věřím, že pojídají semena různých plevelů to máš zajisté pravdu, ale ty semena obsahují úplně jiné složky. I kdyby jsme chtěli dopřát agapornisům co nejvíce přerozenou a přírodní stravu, tak toho prostě nedocílíme.
Co se týká bedničky byl to jen příklad, mohl jsem napsat předlož jim polici a uvidíš, že si někde v rohu police vybudují hnízdo, když budou mít větvičky.
Ty si osobně myslíš, že když jim předložíš jablko, že jim nahradíš a nebo vyvážíš stravu? Já si naopak myslím, že těmi chemickými přípravky jim nahradím mnohem více vitamínů, než dostanou z jablka. Své ptáky o nic neochuzuji. Krmím je velice dobře a prostě zastávám názor klidového období a období reprodukce.
Co jim větvičkami nahradíš jinde zase ošidíš a to je fakt, takže tento názor prostě neberu. Ostatním ptákům dávám větve pravidelně, ale agošům jen v době hnízdění. Podáváš větvičky i v době sezení na vejcích i v době krmení mláďat? V době kdy samice sedí na vejcích a má k dispozici větvičky, tak má tendenci zaskládávat hnízdním materiálem vejce. Což se mi stalo a ne jen jednou, taky se může stát, že vejce poškodí špičkou větvičky. V době sezení na mladých je můžou různě poranit zanášením materiálem do hnízda. Proto se neztotožňuji s názorem, že by měli mít větve po celý rok.
Zdravím. Děkuji za názor. Izolace zatím musí počkat, protože je to opravdu velká půda a není to moji prioritou. Mám v plánu ještě dělat další voliéry pro afriku v hlavním ptačinci. Hodně jsem přemýšlel a asi udělám dvě opravdu prostorné voliéry asi o rozměrech 4- 5 metrů délka a tak 120 cm šířka. To budou hlavní voliéry, do kterých dám bidla co nejdále od sebe, aby ptáci létali a pak budu mít asi pro začátek 4 menší voliéry o rozměrech 200x80x200 cm výška. Musím taky počítat s tím, že nebudu chovaj jen agapornise, takže si na půdě musím nechat nějaké místo. Jako dno voliér použiji kazové tabule desek, které se používají na dělání podlah. Mám zde poblíž jednoho výrobce, který mi kazové desky nechává velice levně a mám to jeden rok odzkoušeno. Na desky dávám vrstvu písku a když to jdu čistit, tak ten písek pěkně jde odstranit a vyměnit za nový(není to pracné, jako vymetání písku z betonu, nebo ze spár od dlažby). Musím to promyslet. S tím střešním oknem jste mi vhodil brouka do hlavy. Teta od moji přítelkyně má firmu, která se zabývá výrobou plastových oken, takže bych zde měl určitou slevu. Uvidíme, jak to bude dál probíhat. Voliéry budou ze dřeva a to mám zadarmo, takže mě to bude stát jen pletivo a šrouby a ty desky, které jsou pevné a dají se použít i jako mezistěny.
Jakou máte zkušenost s těmi zářivkami nahrazující sluneční svit a kde se dají dobře pořídit.
Protože se poslední dobou začínám zaměřovat na chov agapornisů škraboškových zvažuji, že postavím proletovací voliéry. Zajímal by mě proto váš názor, postřehy, nebo cokoliv jiného.
K dispozici mám prostorné půdní prostory. Jsou tu ale nežádoucí zápory, jako, že v zimě je tam hrozná zima a v létě je ta velké horko. Proto by pravděpodobně tyto prostory sloužili spíše k letní proletům. V budoucnu bych chtěl tuto půdu zateplit, aby se zde dalo chovat ptactvo po celý rok. Druhý záporný jev je, že v těchto prostorách jsou špatné světelné podmínky. Na střeše jsou na různých místech tři skleněné (průsvitné) tašky, proto zvažuji, že prostě některé neprůsvitné tašky nahradím dalšími průsvitnými a nebo zde zavedu umělé osvětlení. Co si o tom myslíte?
Dále by mě zajímalo, jak by jste řešily proletovací voliéry, nebo spíše, jak by jste volily jejich velikost. Přemýšlel jsem že bych je udělal 2 metry dlouhé a 80, nebo 100 cm široké. Nebo mám udělat větší. Jaký je váš názor?
Ještě pro upřesnění
Cituji z knihy Agapornisové - kompletní průvodce od Dirka Van den Abeela str.59 podkapitola Pochoutky a zelené krmení ,,Kouskem ovoce (obzvláště populární je kousek jablka) také nebudou opovrhovat. Pamatujte však, že zelené krmení je nutné podávat jen omezeně. Příliš mnoho ovoce či zeleniny může způsobit průjem´´
Z tohoto vyplivá, že jablko není na škodu, ale nemělo by se podávat neustále, neboli dlouhodobě. Avšak odbočili jsme od tématu a proto se k němu opět vracím.
Jak zde poznamenala pani Hana, tak jsem si vzpomněl na jednu příhodu. Není tomu tak dávno co známý předložil agapornisům růžohrdlým budky. (chová je ve sklepních prostorech) Jeden pár agapornisů růžohrdlých budku neobsadil a vybudoval si hnízdo z větviček za budkou v mezeře asi cca 8 - 10 cm, kde pár odchoval i mláďata až do samostatnosti, ale už nevím přesný počet. Pokud mi prostě někdo nevěří, že větvičky stimulují k hnízdění, tak vřele doporučuji umístit do klece uzavřenou bedničku a uvidíte, že po předložení větviček si ptáci začnou budovat hnízdo za bedničkou, nebo v nějaké mezeře. Samozřejmě, že pokud jsou ptáci jen v kleci, kde jsou dvě bidla, tak nemají tolik možností kde vybudovat své hnízdo, ale jak zde napsala pani Hana, tak ji agapornisové zahnízdili do misky od krmiva. Toto se stalo známému u kakariků, kde samice zahnízdila v keramické misce od krmiva a je to známé i u andulek, že si z novin a z peří mohou vybudovat hnízdečko v rohu klece. Prostě ptáci jsou nevyspitatelní a proto říkám, že i když nejsou motivováni krmivem, nebo něčím jiným, tak i přesto je větve můžou motivovat k hnízdění. Co se týká destrukce dřevěných voliér či klecí, tak to není zase tak vážné. Může se stát, že když je klec postavena z hranolků o průměru 2 cm, tak okoušou hrany hranolku. Samozřejmě může se stát i výjimka a narazíte na agapornise, kteří se vyžívají v ničení dřevěných části klece či voliéry.
Já nikoho neodrazuji od podávání jablek. Jen prostě píši že s nimi mé agapornise nekrmím. Své agapornise si myslím krmím více než dobře, ale prostě bez jablek. Mohu třeba říci, že pravidelně dávám do směsi čínské zelí, mrkev. 2x týdně mají ve směsi ptačí grit a podobně. Já zase beru na vědomí to, že ptáci v přírodě taky nemají hojnost potravy je to tam řízeno obdobím dešťů. Buď je hojnost a rostou výhonky plevel, nebo je sušší období, které je mimo hnízdní. Jak bude napsáno i v mém článku je nutno, aby si každý sám zvolil potravní návyky.
Nechci zpochybňovat ničí názor, ale srovnávat krmení agapornisů taranta a agapornisů růžohrdlých či škraboškových bych opravdu nesrovnával, protože se může značně lišit.
Jak píši mí agapornisové jablka nedostávají a nahrazuji je vitamínovými přípravky do vody. Nevidím v tom nic špatného. Mám krásné ptáky, krásné odchovy a proto taky píši, že si ptáci nestěžují. Rozhodně u mne jen nepřežívají.
No momentálně v jedné místnosti mám pravidelně 10 - 12 °C a v druhé je pravidelně 15 °C.
Já ani v době hnízdění agapornisům jablka nepodávám. Žádný vědecký podklad nemám jen zkušenosti jiných chovatelů a v obou nejznámějších publikacích od M.Vašíčka i od Dirka ven Den Abeela je zdůrazněno, že agapornisové po jablkách mývají často průjmy. V mém chovu agoši jablka nedostávají. Nahrazuji to vitamíny do vody.
A mám dobré výsledky a ani ptáci si myslím nestěžují.
Ahoj i toto je velice zajímavé, ale teď se bavíme o agapornisech, takže nebudu zmiňovat jak krmím jiné ptáky. Samozřejmě ostatní ptáky mimo dobu hnízdění krmím taky ovocem a zeleninou, ale agapornise prostě ne. Mám zjištěno z více zdrojů a i vyzkoušeno v mém chovu, že jablko vyvolává průjmy u agapornisů, proto krmím v klidovém období suchým zrním, nebo 24 hodin máčeným a podávám vitamínové přípravky do vody a to 3 dny optimin E a 3 dny acidomid E. Tyto vitamíny obsahují minerální látky. Mě se prostě neosvědčilo v klidovém období podávat u agapornisů ovoce a ani zeleninu. Je nutno, ale podotknout že 1X týdně podávám i v klidovém období vaječnou míchanici, kterou si připravuji sám a v ní je například mrkev, čínské zelí a spousta dalšího. O krmení agapornisů mi vyjde v brzké době další článek.
Pane Šiška. Na tuto problematiku mám určitý názor. Možná to není dobrý názor, ale podělím se o něm svámi.
Jeden známý chová převážně austálii ve zděných voliérách, kde jen přední strana tvoří pletivo. Ve voliérách je hdně tma, nebo spíše přítmý a někteří chovatelé co ho navštěvují kroutí hlavami, jak je to možné, že má tak dobré výsledky a tak překrásné ptáky. Dle mého kvalitu hodně ovlivňuje krmení. Mláďata jsou pěkní, zdraví, ale když tyto mláďata vyrostou a budou umístěni do otevřených voliér, kde budou mít sluneční světlo a déšť, tak ta kvalita je tam potom značně vidět. Hodně hraje roli i krmení. Já jsem zakoupil s donucení i špatně vypadající ptáky a krmení znich udělalo pěkné jedince, ale faktem zůstává, že kdyby tito ptáci byli v otevřených voliérách tak je znatelně poznat jejich vitalita, uhlazenost peří, kvalita, robustnost, ale především jejich elegance, která mě vždy učaruje. Co si prostě budeme vykládat je to rozdíl než se dívat do klece, která je ve sklepě i když věřím, že ptáci v těchto prostorech můžou být pěkní.
Pane Šiška momentálně mi zahnízdili agapornisové růžohrdlý a dostávali pouze vodu a suché krmení. Maji prozatím 3 vajíčka. Nejde jen o to stimulovat ptáky předložením pestré stravy a vitamínů. Jak píšete na hnízdění působí hodně faktorů, ale věřte, že i při omezené stravě a předložení větviček mohou ptáci v pohodě zahnízdit.