Jako udržet velkýho psa, co někam vermomocí chce na flexině…to mi přijde o hubu. Já flexi používám…na berňuchu třeba v parku, kde se na volno nesmí, tak se alespoň proběhne na flexi. Na Ginu tam, kde mám přehled široko daleko, abych za ní nemusela lozit ke každýmu křovíčku, když je nevypustitelná…a to teda mám ještě uchem flexiny provlečený normální vodítko, které mám přes plece…kdyby došlo na nejhorší a vyškubla se mi - vylítla by mi flexi z ruky, tak holt pojedu za Ginou v poloze ležícího střelce, protože to bych určo neustála, ale prostě jí za žádnej svět nenechám upláchnout. Pokud vidím psa, tak automaticky přepínám na normální vodítko, protože nikdy nevím, co ta moje pastevecká palice vymyslí…stejně tak, pokud už jdeme někde, kde je to nepřehledný tak jde na klasický vodítko.
Jako paní se ani nedivím, že se diví, jak ukočírujete psy na volno. Třeba nikdy neměla psa, co na volno poslouchá a tak jí to přijde jako sci-fi. A prostě posuzuje dle pořekadla “podle tebe soudím tebe” a když si představí svojí čubu a ještě třeba +3 takové, tak jí to opravdu jako nezodpovědnost může připadat.
Já jsem se třeba často setkávala (když jsem měla berbery) s tím, že když jsem řekla, že je pouštím na volno, tak že se mě lidi ptali “a to ti neutečou??” taky měli pocit, že když má člověk víc než jednoho psa, tak že se to nedá ukočírovat….
No,tak ona je to hlavně madam, co nejdřív venčila fenu tak,že dojela autem k nám nad barák na pole,tam fenu vypustila po cestě k nám,nechala jí,aby lítala okolo našeho plotu,rvala ho a provokovala naše psy, a jela za ní v tom autě. S argumentem,že se tak hezky proběhne😂
Dneska jsem měla zážitek. Ráno na normoš procházku se čtyřma, teď odpol jsem šla na chvíli pocvičit s mladou. Z dálky jsem viděla,že po louce jde paní s kříženkou leona a kavkazáka,někde jsem tu o ní už psala,tak jsem si Cácu dala na vodítko. Čuba od pohledu tak šedesát kilo a na flexině,takže paní vycouvala hodně daleko a začala jí uklidňovat,protože fena na nás začala vrčet a cenit zuby. Naštěstí se tedy nerozhodla za námi rozběhnout,protože si umím představit,jak by jí paní udržela. Tak jsem slušně pozdravila a následoval rozhovor:
-to chodíte s každým psem zvlášť?
-ne, ráno chodíme na společnou, teď jdu jen cvičit
- a ráno teda berete všechny
- ne, osm jich neberu,tak čtyři,pět
-jak to děláte s vodítkama
-s jakejma vodítkama
- no,přece je nemůžete mít navolno,takovejch psů
-no,ale já je mám na volno,oni poslechnou
- to není možný,že poslechnou,to je hrozně nebezbečný a nezodpovědný
Holky nemyškujou,teda chytají myši na zahradě (předevčírem mě dovedly ke krásnému výřadu 3 kousků), ale na procházkách nebo práci nemyškují. Ovšem v historii s jednou výjimkou. Byla jsem s čubou na zkouškách, měla slídit,ale tam byla úplná holina, vyprahlo, byla vidět hlína,fakt na prd, a sem tam minikupička seschlý trávy,co jim upadla,když jí odváželi. Čuba snad ani neslídila, nechápala,co by tam jako měla najít, tak jen z povinnosti poklusávala sem a tam,naprosto znechucená…pak vteřina,veleskok do jedné z těch minikupek a už jsme slyšeli písknutí a jak praskají kostičky😂 jako malá myška to nebyla. No,čuba třikrát polkla, a pokračovala v poklusu s pohledem - no aspoň něco,matko🤣
Ach, jak já rozumím. Také věsím a přemisťuju do míst, kam pesanka nedosáhne. Nohy, růžky, čelisti (celou lebku neunese)… Včera jsem hrst brků (dlouhých jako třetina délky psa) zastrkala do otvoru tyče u ohradníku. Ze začátku jsem nevěřila, že je ratloraptor zkusí sežrat, ale tvářil se velmi motivovaně a odhodlaně.
Jo,dneska to byl pařát ze slepice. Už asi tři týdny je znát,že jsou na světě liščata, a matky se musí otáčet😂
No tak už je mi jasný, kdo se teda potuluje našema lesama… 😀 Furt jsem nechápala, co to tam jako dělá a teď vim, že je to parkovačka pro nálezy labradůrůch od Janaa
Jsem odhalena🤣 ano,naše procházkové trasy vypadají místama jak z hororu😄
Mě to celé přijde jako fejk. American bully byla v Americe uznáno před dvaceti lety, někdy před dvanácti sem byl přivezen první (a to si vůbec nejsem jistá,jestli tahle velikost), a paní s vyjadřováním dítěte už má třetího?
Studuji - dobrá, rodiče mě finančně podporují. I tak jsme se sestrou chodily na brigády.
Nestuduji = pracuji a tím pádem pro mě vyživovací povinnost rodičů skončila. A pořídím si jenom to, na co mám. Jinak by mě hanba fackovala.
Ano,vás. Ale to je váš pohled na věc. Pokud je takto vychovávána a podporována,tak jí na tom nepřijde nic špatného,dokud jí to máma nevysvětlí a nezatrhne.
Ad fontanela, ono je to ale u pidiplemen, a zvlášť s takovou lebkou, poměrně běžné. Bavíme se samozřejmě o neuzavřené fontanele v řádě milimetrů! Většinou znatelné už jen v podobě hmatatelných lebečních švů. Ta pak do měsíce,dvou sroste úplně. Nesrostlá je samozřejmě vylučující vada z chovu a podle velikosti je více nebo méně průserová
Pořídila si druhého čivaváka a po matce chce 10 000. To mi jako zodpovědné nepřijde. Nestuduje, nepracuje?
Tak to je ale vnitrorodinná záležitost. Ono je to dnes poměrně běžné,co vídám u mladých “osamostatněných” v blízkosti. Odstěhují se, ale rodiče je komplet podporují i nadále. To nemusí ve vztahu ke psům nic znamenat
Čivava s PP se dá pořídit za 15. Dva kluci můžou být nej kámoši. Jasný,lepší kdyby byl jeden dospělý,ale nedělala bych z toho kovbojku. Nevíme nic o dceři,co má se psy v plánu, jak to má promyšlené atd. Třeba z ní bude ta nejlepší panička na světě. Samozřejmě pokud nestuduje,měla by jí matka přestat dotovat. Ale to je jejich věc. Nějak nemám pocit,že by se stala tragédie
Nemyslím si,že tam Malina cítila vlky,to si spíš člověk vyvozuje,protože to očekává. Jednou jsem se s holkama pohybovala v místě,kde byli dva vlci velmi krátce předtím, což jsem nevěděla, a jak jsou holky nebojácné,tak že je něco jinak jsem rychle poznala,protože se stáhly do mé blízkosti, pořád větřily a bylo vidět,že mají z něčeho sakra vítr a nahnáno
Btw smečka 40 vlků je možná tak někde v Americe, tady je to o pár jedincích max
no děti dopředu v autě neposadíte , ale ve vlaku nebo autobuse to jde, je to prostě nekoukat do boku, po zpátku se krajina tolik nemění tak jako, když koukáte před sebe… (my, jako děti cestovaly hodně vlakem nebo autobusem a blicí brácha tak většinou seděl, co kinetoza, to jiná pomoc )
To neposadíte,to je jasný. Ale já přestala blít,až když jsem mohla sedět vepředu. V protisměru to fakt nešlo nikdy, vzadu vydržím deset minut. A samozřejmě,univerzální rada není,a´t už na lidi nebo psy. O to je to horší
jj , to míhání vadí, myslím , že se i doporučovalo proti směru jízdy, tak se “obraz” tak rychle nemíhá…
Jako člověk,co kinetozu má, minutu v protisměru, a už to nic nezastaví😀 řídit nebo spolujezdec, jinak nefunguje nic. Zajímavý, že mořskou nemocí netrpím,asi jsem měla být námořník🤣
