Nikdy jsem nemela ochrnuteho psa, jakoze uplne ochrnuteho lezaka.
Mela jsem jen dva po mrtvicce.
Prvni mrtvici mela Borka, v jedenacti letech. Dva dny se nepostavila vubec, treti den dokazala jakz takz stat kdyz ji clovek zvedl, ale pri kazdem kroku padala. Po ctrnacti dnech byla schopna chodit s tim, ze ji byl clovek nablizku a vychytaval pripadne pady do strany, po dvou mesicich nebylo poznat nic. Pak mela jeste dve dalsi mrtvice, obe slabsi, takze se zmatorila rychleji. Zemrela ve 13 a kousku na neco uplne jineho.
Druhy byl Mirecek. Ted mel mrvice tri. Prvni mu smahla levou zadni, coz v podstate nebyl problem, protoze ty zadni nohy mel stejne vachrlaty uz z dob jeho kotcoveho obdobi. Takze padal porad stejne casto, jen ho to tahlo vic nalevo, zatimco pred tim byl symetrickej na obe strany. Druha mrtvice mu vzala pravou predni. Coz byl pruser, protoze najednou ze dvou nohou ktere ho poslouchaly a dvou ktere ho jakztakz poslouchaly byla jedna funkcni a dve napul. Ale i to se dalo, on vetsinu dne nadsene prolezel na travicce pred domem a cumakoval do clunicka a na te trave se dokazal zvednout a dojit se napit nebo na deku nebo na travu nebo nekam. Problem mel doma na kluzkem povrchu, coz se dalo vyresit protiskluzovou upravou a pomoci od lidi. Posledni mrtvice mu vzala druhou predni nohu, ale hlavne hlavu. Byl uplne mimo, nevnimal okoli, nefungoval, tezko s emu trefovalo do misky se najist nebo napit. Zkusili jsme 24 hodin kortikoidy, zda se stane zazrak … nestal, tak sel.
Co tim chci rict … kdybych oba dva odnesla na veterinu uspat hned po prvni mrtvici, zkratila bych borce zivot o dva a pul roku a Mirkovi o pul roku. Zivot ktery oba prozili stastne a spokojene, nic je nebolelo, vnimali, fungovali, uzivali si … jen obcas potrebovali pomoc v nekterych situacich. A odesli az kdyz pro ne zivot byl utrpenim. Nikoliv tehdy, kdy pro me zacla byt pece pro ne slozita.
Proste je pro me rozdil, zda musim slevit ja ze sveho pohodli a venovat se zvireti vic, ale to zvire ma statsny a spokojeny zivot, nic ho neboli, je lucidni, uziva si a je spokojene. Pak ta pece za me ma smysl … vnima to jako peci po operaci, taky holt musim cistit, prevazovat, pichat injekce, podavat leky … a leckdy dlouhodobe.
Nevim zda to rikam pochopitelne, ale snad ano.