jj, s cenami to je nějak podivné, loni jsem obdivoval krásnou samici amazoňana vínorudého za 18tis, v neděli jsem mohl koupit mladý pár za 16, amaz. modročelí průměrného vybarvení od 5500kč.
Achjo:-(
ahoj Míšo,
nic samozřejmě nelikviduj, někdo ti jistě něco na otlaky poradí.Je to živý tvor který si nějakou péči zaslouží.
PS - nejsem ale zcela přesvědčen, že všichni představitelé druhu homo sapiens si péči zaslouží.
Ahoj Filipe, myslím že první část máš vlastně tak trochu inspiraci u Lukáše, zkus se ho zeptatco by udělal lépe, je jeden z těch co u práce myslí.
Jinak ta druhá část není špatná, jen to umístění výletů nad sebou není zrovna ideální, přemýšlel bych jak zabránit propadávání trusu z horních ubikací do spodních, určitě by stačilo mít něco na zachytávání nečistot jen pod bidlem.
Držím palce ať to vše promyslíš co nejlépe, je otrava pak něco stále předělávat a vylepšovat za pochodu.
Na vaši otázku vám nejfundovaněji může odpovědět pouze JUDr.J. Sojka, šéfredaktor čas. NováExota, on totiž má zastoupení LPF pro bývalý východní blok, dovozy zprostředkovává, jdou přes něj.
V loňském roce jsem zaregistroval ceny u a. pretrei 3500eur za kus, brasiliensis za 10tis. eur za kus. Žlutokrkých je více poddruhů a ceny se podle nich různí. Tyto uvedené ceny jsou ale spíše orientační, mohou se trochu hýbat oběma směry.
PS-ale vybral jste si opravdu zajímavé druhy
na foto am. brasiliensis / rudoocasý
ahoj, u agapornisů to není nějak běžné že po delší dobu nepříjimají potravu, ale dej krmení i vodu na více míst a nechej je v klidu, pokud můžeš nabídní senegalské proso v klasech, tomu neodolají.
Ze země do země se jistě se zvířaty může - viz výstavy psů, zakoupení jedinců do chovu na zahraničních burzách a pod., jen je třeba splňovat požadavky na dovoz či vývoz těch zemí či států, kde se se zvířaty pohybujete.
Nějaký soukromý odlov či odchyt můžete provést legálně jen na své zahradě, pokud narazíte na jedince který někomu jinému ulétl, jinak je to zcela nereálné a nesmyslné, je to taková spíše sci-fi přestava o osobním odchytu.
Ještě je dost dobrá kniha která se navíc ještě dá i při troše úsilí sehnat od. Rosemary Low - Arové v přírodě a lidské péči / nakl.DONA/.
Také se dá něco vyčíst i v jednom z dílu starší / první / edice knih o papoušcích od Milana Vašíčka - Papoušci Latinské Ameriky, dá se najít téměř za babku v antikvariátech, ale úrovni vědomostí a poznatků je nejdále již zminěná kniha M. Vašíčka Arové a aratingy a knížka od.R. Lowové.
Těch opravdu dobrých knih o dokrmování je více:
R.Wágner - Papoušci - umělý odchov mláďat
M. Reinschmidt - Umělá inkubace a ruční odchov mláďat
R. a B. Mieslerovi - Průvodce umělým odchovem ptáků
Mi osobně se nejjednodušší a nejsnáze pochopitelná pro začátečníka jeví kniha R.Wágnera, poslední uvedená je dost podrobná, týká se odchovu všech řádů ptactva, spíše připomíná Vš skripta, je dosti podrobná.
Ještě nějaké info můžete najít i v knize M. Bartl - Žako, mnoho seriálů o dokrmování vyšlo také na pokračování v čas. PAPOUŠCI - vesměs z pera manž. Bartlových.
Navíc mě dnešní kontrola mladých u druhého páru přinutila mladé odebrat k ručnímu odchovu - dvě mláďata byla lehce poraněna na hlavičkách. Je to zvláštní, poněvač se jedná o třetí odchov u tohoto páru / vždy ze tří snesených vajec tři odchovaná mláďata/ , předcozí dvě hnízdění byla bez náznaku agresívního chování.
Máme tady další sezonu Afričanů v plném proudu. Prozatím mám mladé u dvou páru senegalců a "něco" již pípajícího u pap. šedých - žaků. Jako smutný fakt považuji své dva páry fantiensis - prozatím bez snůšky, ale jedna ze samic je již delší dobu stále v boudě, loni snesla neoplozená vejce.
-na foto je nejstarší, již okroužkované mládě ve stáří cca 25 dnů