Umělý odchov kachen domácích
Úvodem si musíme sdělit, že kachna pižmová se svými nároky liší od ostatních druhů kachen domácích. Spoustu chovatelů si myslí, že jejich chov je stejný, ale není tomu tak. Kachna pižmová má původ v Jižní a Střední Americe a jedná se pouze o jedno plemeno, které se vyskytuje ve více barevných varietách. Kachny domácí (mezi které řadíme kachny peginské, kachny elsberské, kachny čárkované, kampbelky, kajugy nebo třeba indické běžce), pochází z kachny divoké, která se vyskytuje v Evropě, Africe, Asii a Americe. Už dle tohoto geografického rozlišení lze soudit, že se jedná o rozdílné druhy, jejich podmínky chovu nemohou být shodné. Kachna pižmová jde křížit s kachnami domácími, avšak jejich potomci jsou neplodní.
Podmínky odchovu kachňat jsou rozdílné, podle původu jejich předků. Káčata kachny divoké plavou od vylíhnutí na vodě a nelétají. Díky tomu si ukládají hodně tuku, který je ochrání před podchlazením a má dobré izolační vlastnosti. Nejdynamičtější růst mají tato kachňata v prvních dvaceti dnech života a jsou v tomto období také hodně žravá. Po třech týdnech se jim objevuje první peří a v padesáti dnech jsou schopny letu. Kachňata se živí převážně živočišnou potravou, zatímco dospělé kachny přijímají živočišnou a rostlinnou složku v poměru 1:1. V jarním období převládá živočišná potrava a v zimě zase rostlinná. Jedinci mezi sebou komunikují zvukovými projevy. Kachňata kachny pižmové rostou po vylíhnutí mnohem pomaleji a tuk se ukládá pouze málo. Důvodem je, že jejich předci mají původ v teplých oblastech a také nevyplouvají hned na vodu. Noc tráví na větvích stromů! Jediným hlasovým projevem je syčení.
Při umělém odchovu kachňat domácích udržujeme do pátého dne věku teplotu pod výhřevem kolem 28 °C +- 1°C. Mezi pátým a desátým dnem postačuje teplota 25 °C a po tomto období už 20°C. Od třetího týdne postačuje pod výhřevem 17 °C. Mimo vyhřívané místo může být klidně o deset stupňů Celsia méně a kachňata se v těchto prostorech otužují. Jako náhradní matky slouží krůty nebo slepice. V obou případech musíme zamezit promáčení v prvním měsíci života. Chmýří není ještě promaštěné a jejich žláza produkující tuk se teprve vyvíjí. Do venkovních výběhu umísťujeme kachňata až po třech týdnech od vylíhnutí. Jak je možné, že v přírodě vyplouvají na vodu káčata hned po vylíhnutí? Při přirozeném odchovu mají chmýří promaštěné od matky. Podestýlku udržujeme během odchovu stále suchou. Nezbytné je rovněž dobré větrání a dostatečně dlouhé osvětlení. Při odchovu v dlouhých letních dnech není nutné osvětlení řešit. Při krátkém dni jej zdelšujeme na šestnáct hodin. V prvním týdnu počítáme na metr čtvereční s 25 kachňaty. Do třech týdnů věku připadá na jeden metr 15 káčat a do čtyř týdnů 8 jedinců. Kachňata jsou aktivní a neposedná, kolem krmítek nenechají nic na pokoji. V prostorném výběhu budou neustále lovit hmyz a oždibovat trávu. Oproti husám tráví větší část dne ve vodě. Na vodní plochu je pouštíme až po měsíci od vylíhnutí a pouze za pěkného počasí. Venkovní výběh musí poskytovat i zastíněná místa. V prvních čtrnácti dnech se musí na noc zavírat a po této době už mohou nocovat volně. Ovšem s ohledem na výskyt predátorů. Břeh vodní plochy uzpůsobíme tak, aby umožňoval bezproblémový výstup ven. Kachňatům, která nemají přístup na větší vodní plochu, poskytneme ke koupeli aspoň vaničku. Vodu je potřeba často měnit a dolévat. Okolí vody kachňata rozbahní a zlikvidují travní porost.
Odchováváme-li kachňata masných plemen, bude stačit nižší ohrádka. Zmasilé kachny nejsou schopné letu. Pokud by se náhodou přes oplotek některá dostala, bude se držet u ostatních. Kachny i kačery lze odchovávat společně do druhého přepeření. Pak je lepší obě pohlaví oddělit.
Nyní se budeme věnovat kachnám pižmovým. Jde o vynikající letce a dobré šplhouny. V jejich krmné dávce převládá zelená píce, čímž se podobají housatům. Z těchto důvodů vyžadují větší travnaté plochy. Kachny pižmovky velké patří k nejvzornějším matkám, takže většina odchovů je přirozených. Pokud odebereme první kachňata ihned po vylíhnutí a odchováváme je uměle, kachna nasedne zakrátko podruhé. Stejně to funguje, pokud odebereme vejce a vložíme do líhně. Kachny pižmové zahnízdí během jednoho roku i třikrát. Káčata jsou velice otužilá a mohou se koupat hned první den. Při umělém odchovu nastavíme pod výhřevným zdrojem teplotu na 35 °C. S každým dalším týdnem snížíme teplotu o dva stupně Celsia. V prvních dnech života je dobré svítit kachňatům nepřetržitě. I u kachen pižmových musíme udržovat suchou podestýlku. Důležitý je prostorný výběh, v takovém případě stačí trochu přikrmovat šrotem z obilnin a vařenými bramborami. Využít lze i kompletní krmné směsi pro výkrm kachen. Krmnou dávku obohacujeme o vitamíno-minerální přípravky. Kdo nemá možnost poskytnou pižmovkám travnatý výběh, musí dodávat píci z jiných zdrojů. Chov kachen pižmových je možný i s jinými druhy drůbeže. Pouze výjimečně se stává, že kačer bude útočit na ostatní drůbež. Pokud budete chytat dospělé pižmovky, dejte si pozor na jejich drápy. Chovatele dokáží nepříjemně podrápat.
Jak už je zmíněno výše, kachňata kachny domácí rostou v prvních dvaceti dnech života hodně rychle. Velký pozor věnujte krmivu, které nesmí být zaplísněné. Prvních pět dnů předkládáme spíše suchá krmiva a po této době přecházíme na vlhčenou míchanici. Zvlhčující složku míchanic může tvořit nakrouhaná mrkev, syrovátka nebo namočený chléb. Vlhké míchanice dáváme spíše menší množství, které kachňata spotřebují během krátké doby. V teplém počasí hrozí poměrně rychlé zkysnutí. Doplňkem krmné dávky má být nejrůznější zelenina a kopřivy. Červenou řepu a mrkev je pro jejich tvrdost lepší nakrouhat. Brambory uvaříme a posypeme šrotem nebo směsí. Nejlepší je velká travnatá zahrada, kde si kachny sami vyhledají množství hmyzu, larev a plžů. V případě rybníku si naloví malé rybky nebo pulce. Kachny mají v rybníkářství významnou roli. Rybníky svým trusem hnojí, čímž přispívají k namnožení planktonu. Dříve se tohoto společenstva (ryby, kachny) hojně využívalo, ale v dnešní době převládají velké uzavřené haly. Jakmile kachňata podruhé přepeří, musíme upravit příjem krmiva. Kachny mají v této době velký sklon k tučnění. Překrmování vede k poruchám pohybového aparátu a otlakům. Cílem je omezit bílkovinné krmivo a spíše se zaměřit na objemná krmiva, jako je mrkev, řepa, obilniny a tráva. Neustálý přístup k písku je samozřejmostí. Voda má dobrý vliv na využitelnost krmiv. Musíme ji udržovat čistou, k čemuž napomohou kloboukové napáječky. Jakmile kachňata povyrostou, využívají se spíše niplové a závěsné kloboukové napáječky.
Po deseti týdnech odchovu vyřadíme slabší a nestandardní kachňata, která už můžeme porazit pro kuchyňské účely. V této době je většina živin z krmiv spotřebována na tvorbu nového peří. Po deseti týdnech dochází ke změně hlasových projevů kačerů a kachen, ale u některých plemen není výrazný pohlavní dimorfismus.
U kachen pižmových lze kačera od kachny dobře rozpoznat podle velikosti. V roce mají kačeři zhruba 4,5 kg, zatímco kachny necelé 3 kg. V oblasti očí se u kačerů vytváří červená oblast výrůstků. U kachen je tato oblast mnohem méně výrazná. Pokud hodláme zařadit kachny nebo kačery do dalšího chovu, označíme je kroužky předepsaných rozměrů. S výjimkou pižmovek, označujeme kachny i kačery stejným průměrem kroužků. Kachnu pižmovky okroužkujeme průměrem 18 mm, kačera 22 mm. Indické běžce obojího pohlaví označíme průměrem kroužku 13 mm. Kampbelky 15 mm, kajugy 16 mm, kachny pekingské, ruánské a pomořanské kroužkujeme průměrem kroužku 18 mm. Kachny elsberské vyžadují kroužek s průměrem 20 mm.
