Odchov housat
Umělý odchov housat je pro chovatele pracnější, než přirozený pod husou. Na teplotu nejsou housata tolik náročná jako hrabavá drůbež. V prvních dnech jim přímo pod výhřevným zdrojem postačuje 30 °C. Každý další týden se snižuje teplota o dva stupně Celsia. Mimo vyhřívaného místa postačuje teplota 20 °C. V takovém prostoru se budou housata postupně otužovat. Po dvaceti dnech už housatům postačuje 18 °C.
Podestýlku během odchovu housat udržujeme stále suchou. Vysoká vlhkost v kombinaci s průvanem, znamená prakticky vždy zdravotní problémy. Jako podestýlku lze využívat nařezanou slámu nebo písek. Seno je rovněž možné za předpokladu, že bude často měněno, neboť rychle zvlhne. Tepelný zdroj mohou zajišťovat infralampy nebo klasické žárovky. V dřívějších dobách fungovaly dobře i pet lahve naplněné horkou vodou a umístěné pod podestýlkou. U čerstvě vylíhlých housat počítáme na metr čtvereční čtrnáct jedinců. Od jednoho do tří týdnů stáří pak deset housat. Osm housat na metr čtvereční umístíme od tří do osmi týdnů věku. Od osmého týdne už se počítá se třemi až pěti housaty na metr. Krmítka volíme tubusová nebo žlábková. Do venkovních prostor můžeme začít umísťovat housata od dvacátého dne, s ohledem na počasí. Dvacátý den vyndáváme housata ven pouze za teplého slunečného počasí. Zamezíme jim možnost smáčení. Od třetího týdne se jim začíná peří promašťovat a brzy se budou moct koupat. Housata venku umístíme do menší ohrádky, kterou budeme po spasení trávy přesouvat. Při přirozeném odchovu pod husou má chovatel polovinu starostí a práce. Husa v případě nepřízně počasí ukryje potomstvo pod svá křídla. Při přirozeném odchovu musíme housatům zajistit dostatek krmiva, neboť velké množství spotřebuje jejich matka. Stejně tak zacházíme i s pitnou vodou. Jako náhradní matky se často volí krůty, které spolehlivě sedí na vejcích a o housata se budou dobře starat. Ať už se jedná o umělý nebo přirozený odchov housat, musíme do venkovního výběhu nainstalovat i zastíněnou část, pod kterou se housata ukryjí před sluncem.
Husa má dlouhý trávicí trakt, který je uzpůsoben na krmení mladé zeleně. Jde tak o klasické pastevní zvíře. Housata mají jiné krmivářské nároky než dospělí jedinci a stejně tak každé plemeno chce trochu něco jiného. Při pořízení už větších housat, musíme vyzjistit čím byla doposud krmena a tím bychom měli začít i u nás. Postupem času lze plynule přejít na jiná krmiva. Toto bývá častým problémem vedoucím až k úhynu housat. Chovatel si doveze housata odchovávaná na směsi a v novém prostředí je vypustí na pastvu. Do třech týdnů zajistíme housatům krmivo s dusíkatými látkami. Po této době už nejsou na dusíkaté látky tolik náročné. Housata rostou nejrychleji až mezi třetím a sedmým týdnem. V prvním týdnu je nejlepší housata krmit směsí pro odchov housat. Po sedmi dnech už lze přidávat šroty z obilnin a vařené brambory. Nabízet můžeme rovněž mrkev, máčený chléb a nasekané kopřivy nebo vojtěšku. Směs je dobré polévat syrovátkou. Chybět by u žádného typu krmiva neměly vitamíno-minerální preparáty (např. Plastin). Ve velkochovech hus se samozřejmě využívá kompletních krmných směsí pro odchov. Během odchovu se několikrát mění požadovaný obsah živin. Od jedenáctého týdne se předkládá směs s malým obsahem dusíkatých látek a doporučuje se především pastva. Při pasení zajistíme dostatek pitné vody. Koupaliště není nezbytně nutné, ale je vhodné především pro kvalitu peří. Samozřejmě platí zásada, čím kvalitnější pastvina – tím snadnější odchov. Kvalitní pastvina se má skládat spíše z nižších a měkkých trav, jako jsou lipnice a psineček. Vhodný je i podsev některého z jetelů: luční, bílý, plazivý. Na jednu dospělou husu se počítá s plochou pastviny 250 m2. Při zmíněné kvalitní pastvě stačí husy přikrmovat pouze zrním. Kdo nemá možnost nabídnout housatům pastvu, nemusí zoufat. Odchov je možný i bez ní, za předpokladu, že zelené krmení bude dodáváno odjinud. Někteří chovatelé umisťují zelené krmivo do jeslí, podobně jako například králíkům. Tento počin zajistí nepošlapání nespotřebované píce. Vhodné je přidávat i kopřivy.
Housatům starým jeden měsíc, začíná peří v křídlech rychle růst. Může docházet k vyvracení loketních letek. To se stává buď nevhodným krmivem nebo mechanickým poškozením. Svěšené nebo jinak atypické křídlo lze napravit tak, že jej zafixujeme náplastí do požadované polohy. Zafixování na jeden týden problém většinou vyřeší. U housat ale i kachňat je důležitý pátý až dvanáctý týden, kdy se mohou vyskytnout tzv. žabky. Na kořeni jazyka se objeví zduřené ložisko nažloutlé barvy. Toto bolestivé tělísko zhoršuje příjem krmiva. Vlivem toho housata hubnou a jsou netečná, často posedávají a může to vést až k úhynu. Žabky lze manuálně odstranit tak, že povytáhneme jazyk husy ke straně a ložisko rozřízneme ostrou žiletkou. Hnis vymačkáme a bolavé místo potřeme sádlem. Po tomto zákroku zamezíme housatům na dvě hodiny přístup ke krmivu. Vodu necháme stále k dispozici. Tato hnisavá ložiska se mohou objevit i opakovaně. Na vině je příliš mokrý povrch ve výběhu a také špatná výživa s nedostatkem minerálií a vitamínů.
Kdo chce housata okroužkovat, použije velikost kroužku dle příslušného plemene. Pohlaví nemá na velikost kroužku vliv, housery i husy kroužkujeme stejným průměrem. Průměry kroužků naleznete na konci tohoto odstavce. Ke kroužkování se přistupuje od pěti týdnů věku. Běháky rostou v tomto období velice rychle. Pokud kroužek ještě spadává, pokusíme se o nakroužkování opět po třech dnech. Housata poměrně rychle rostou. Česká husa váží po vylíhnutí 90 g a po měsíci už kilogram. Plemena hus dělíme podle velikosti na: velká (husa tuluská, husa emdenská), středně velká (husa landenská, husa pomořanská, husa suchovská) a malá plemena (husa česká, husa labutí, husa alsaská). Průměrem kroužku 27 mm můžeme označit husy landeské, emdenské, pomořanské, suchovské nebo husy tuluské. Kroužek 24 mm nasadíme na husy české chocholaté, cellské, labutí nebo štajnbašské. Průměr 22 mm pasuje pro husy francké a alsaské.
