Odchov mladých perliček kropenatých
Tento článek bude zaměřen na odchov kuřat perličky kropenaté. Ve velkých chovech je možné vidět odchovávat perličky v klecích nebo na hluboké podestýlce.
Jakmile vylíhlá kuřata perliček oschnou, přemístíme je do odchovny. V kruhových ohrádkách z lepenky o průměru 200 cm, může být umístěno až tři stovky malých perliček. Perličky jsou poměrně plaché, po odstranění ohrádky je vhodné rohy odchovny zaoblit lepenkou. Zvolíme-li způsob odchovu na hluboké podestýlce, pak na metr čtverečný připadá osm kusů perličat. Jako podestýlka může sloužit sláma, navršená do deseti centimetrů. Zhruba jednu třetinu z plochy odchovny zaujímají hřady vzdálené od sebe dvacet centimetrů.
Po vylíhnutí jsou kuřata perliček náročná na teplotu. Zprvu ji držíme na hodnotě 36 °C, ale už druhý týden přecházíme na 34 °C s postupným snižováním na 30 °C ve třetím týdnu. Čtvrtý týden držíme teplotu na 26 °C. V dalších týdnech už postačí 20 °C. Rychlost odchovu ovlivní délka svícení. V prvním měsíci života svítíme kolem dvaceti hodin denně, další čtyři týdny pak šestnáct hodin týdně. Perličata nesnáší vlhko a pokud budou pouštěna do venkovního výběhu, musíme trávník nejprve posekat. Napáječky volíme takové, ve kterých se perličata nesmočí. Prvně se hodí napáječky kloubové a později niplové. Ve výběhu počítáme na metr čtverečný čtyři perličky. Odrostlé perličky lze ve venkovním výběhu chovat společně se slepicemi neb krůtami. Někdo je pouští i do záhonů se zeleninou, neboť perličky nehrabou a posbírají velké množství škůdců. Oštípat by mohly pouze česnek, cibuli nebo pažitku, které jim chutnají.
U čerstvě vylíhlých perličat kontrolujeme příjem vody a krmiva. Pokud perličata nezobou, musíme je to naučit. Pití je naučíme namáčením zobáčku do napáječky. Do misky s krmivem poklepáváme prstem. Na hromádku sypkého krmiva je dobré kápnout vodu. Jak bude kapka po hromádce stékat, budou ji kuřata zobat. Misku s krmivem i napáječku umístíme do blízkosti světelného zdroje. Ze všech druhů hrabavé drůbeže mají právě perličky nejkratší trávící trakt. Podle toho si vybírá potravu, kterou představuje hlavně hmyz a slimáci. Větší perličky uloví i hraboše. Jak perličky stárnou, orientují se více na semena plevelů a trav. Na prostorné zatravněné zahradě, si obstarají perličky vhodné krmivo sami. V menších prostorech jej musí zajistit chovatel. V prvním měsíci odchovu je možné nabízet směs pro krůťata. Další měsíc už přecházíme na kompletní krmnou směs pro odchov kuřat. Kdo se chce vyhnout komerčně vyráběným směsím, může je nahradit směsí více druhů šrotů, strouhaným tvarohem a zeleným krmením. Do takové míchanice je vhodné přidávat komerční přípravek Plastin. Perličata navykáme postupně na pastvu, ale stále přikrmujeme směsí zrnin. Nejprve obilniny šrotujeme na hrubo a později už dáváme celé zrno. Obilniny je vhodné i naklíčit. Perličky s oblibou přijímají i odpad po posklizňové úpravě vymláceného obilí. Krmná dávka může být značně pestrá, dobře přijímají i oves, kukuřici, pšenici a vařené rozmačkané brambory. Perličky nejsou vybíravé, vyzobou i jablka, hrušky, švestky, třešně nebo rybíz. Dříve se perličata krmila jáhlami namočenými v mléce a rozmačkanými uvařenými vejci. Nepohrdnou ani kopřivami, žebříčkem, salátem nebo tvarohem.
Během odchovu mladé perličky několikrát přepeří a postupně jim začne vyrůstat přilba. Nejrozšířenější zbarvení je přírodní (divoké) s perlením. Kuřata jsou nejprve hnědá a s postupným dospíváním přepeřují na modré zbarvení s úplným perlením. Okolo pátého měsíce se podobají dospělým jedincům. Na pohlavní dospělost si však počkáme ještě další dva měsíce (celkem 28 týdnů). Rozlišení pohlaví není pro začínající chovatele vůbec snadné. Perláci mají výraznější přilbu a laloky u zobáku více odstávají. Nejjistější je rozpoznat pohlaví dle chování a zvukových projevů. Jakmile vypustíme perláka z ruky, rozrušeně se rozhlíží po sokovi, zatímco perlička se běží schovat do bezpečí. Zkušenější chovatel zjistí pohlaví japonskou kloakální metodou, kdy se pták převrátí na záda a mírně se mu rozevře kloaka. Perláci mají patrný malý pohlavní výčnělek.
Mladé perličky nerostou oproti jiné drůbeži příliš rychle. Na konci prvního týdne mají zhruba 60 gramů a po měsíci kolem 250 g. Ve 14. týdnu dosahuje jejich hmotnost jednoho kilogramu. Kdo by si chtěl perličky okroužkovat, umístí jim na běhák kroužek o průměru šestnáct milimetrů. Jako vhodný termín kroužkování se uvádí desátý týden.
