Způsoby zjištění březosti králic
Krátce po připuštění samice k samci, si začne chovatel klást otázku, zda proběhlo vše podle plánu. Málokdo chce čekáním ztrácet celý měsíc, zda samice porodí, či nikoliv. Proto vznikl tento článek, ve kterém si popíšeme nejběžnější způsoby, jakými lze březost samic zjistit.
Mezi nejpoužívanější způsoby od nepaměti patří druhé – kontrolní připouštění. Jde o nejstarší metodu, a proti ji i dnes využívají spíše starší generace chovatelů. V praxi to znamená, že samici dáme po pár dnech od prvního připuštění opět k samci. Je-li králice vůči samci agresivní a „vrčí“, je s největší pravděpodobností březí. U tohoto způsobu se uvádí spolehlivost kolem osmdesáti procent. Má však jednu velkou nevýhodu. Při kontrolním připuštění může dojít k nežádoucímu druhému zapuštění. Samice králíků mají totiž dvojitou dělohu, která umožňuje druhé oplození. Pokud k takovému nechtěnému zapuštění dojde, bude samozřejmě králice dvakrát rodit a to ve stejném rozestupu, v jakém byla poskočena. Králice tím bude zbytečně oslabena. Navíc se králíčci z druhého oplození rodí většinou mrtví.
Druhá metoda je rozhodně lepší a především přesnější. Zase ale vyžaduje určitý cvik a zkušenosti. Jedná se o prohmatání samiččího břicha – tzv. palpaci. Provádět ji lze přímo v kotci králice nebo třeba na stole, či jiné podložce. Králice musí být v klidu, násilím se nám palpace určitě nepodaří. Se samicí manipulujeme tak, že jednou rukou ji držíme za kůži na krku a druhou rukou sáhneme pod její břicho. To opatrně prohmatáme prsty proti palci. Existuje ještě jedna metoda palpace. Králici držíme oběma rukama umístěnými proti sobě. Palce máme na hřbetě samice a prsty na břichu. Břicho králice prohmatáme prsty obou rukou proti sobě. Záleží na každém chovateli, který ze způsobů palpace mu bude víc vyhovovat. Méně zkušení chovatelé, by měli palpaci provádět až po dvou týdnech březosti. Po této době už lze nahmatat malé králíčky. Dříve to začátečník nemusí jistě rozpoznat. Úspěšnost palpace je stoprocentní. Po postupně nasbíraných zkušenostech, lze březost metodou palpace zjistit už desátý, či dokonce osmý den. Zkušení chovatelé dokáží palpací zjistit i přibližný počet budoucích mláďat. Základem je rozlišit v břiše samice měkké zárodky od tvrdých bobků. Velikostně jde totiž o zhruba stejné předměty. Zárodky rostou ve druhé polovině březosti mnohem rychleji, než v té první. Březost bývá dlouhá 30 až 31 dnů a po dvaceti dnech už lze palpací cítit menší hlavičky a větší těla mláďat. Po dvaceti pěti dnech mají králíčci délku asi sedm centimetrů a zabírají tak polovinu břicha králice. To už je v této době ztěžklé a svěšené k zemi. Palpace se ve druhé části březosti vůbec nedoporučuje. Při nešetrném zacházení může snadno dojít k potratu.
Pozornější chovatel může březost samice zjistit podle jejího chování. Zpravidla má větší apetit a její pohyby bývají pomalejší, jakoby opatrnější. I divočejší samice působí spíše krotkým dojmem. V pokročilé fázi březosti roste břicho a jsou znatelné změny na mléčné žláze, kde dochází ke zvětšování bradavek. Krátce před porodem, kdy už králice vytváří ze sena a vlastních chlupů hnízdo, nemůže být o březosti pochyb. Hnízdo si vybuduje každá samice podle vlastního uvážení. Některá připraví hnízdo už týden před plánovaným porodem, zatímco některé králice jej vytvoří až těsně před porodem. Stejně tak rozdílně může být postaveno. Od kvalitní stavby až po ledabylé odfláknutí. Králíčky rodí samice nejčastěji v průběhu noci nebo brzy nad ránem.
Může se stát, že zhruba dva týdny po připuštění, se samice začne chovat jakoby se chystala na porod. Vytrhává si srst a staví hnízdo. Tyto známky jsou jasným signálem falešné březosti.
