Westernová disciplína reining
Pojmenování reining vzniklo z anglického slova rein – v překladu otěž. Reining lze tedy přeložit jako práce s otěží nebo vedení koně. Dobře trénovaný kůň, musí s ochotou spolupracovat a umět reagovat i na drobné jezdcovi pobídky.
Tato westernová disciplína se začala rozvíjet na jihozápadě Evropy - Pyrenejském poloostrově (Španělsko, Portugalsko) ale také v USA – Mexiku. Španělé a Portugalci jsou od pradávna považováni za „kolébku“ ježdění na koních. Prvotním důvodem bylo nahánění stád dobytka. Postupem času, ale pronikla jízda na koni i mezi nejvyšší šlechtu a do vojenství. Došlo to až tak daleko, že velký počet koní a jejich ušlechtilost byla měřítkem bohatství.
Za historického jmenovatele dnešní podoby reiningu lze beze sporu považovat dobytek. Při zacházení s ním bylo vždy potřeba mít hbitého a trénovaného koně. Do USA se první zvířata dostala ze Španělska v roce 1611. Šlo o španělská plemena, ze kterých byla na území amerického kontinentu vyšlechtěna nová americká plemena: appaloosa, quarter horse a paint horse. V USA se srdcem reiningu stala Kalifornie, které se vyhnuly války a obyvatelé tak měli čas nerušeně pracovat s koňmi. V USA plnili koně dlouhá staletí spolehlivý dopravní prostředek. Tato skutečnost pominula teprve začátkem dvacátého století, kdy došlo k rozvoji automobilové průmyslu. Automobily i větší dopravní prostředky koně postupně zcela vytlačily. Zhruba ve třicátých letech dvacátého století to vypadalo na vyhubení amerických plemen koní. Proto se několik opravdových fanoušků rozhodlo pokusit se westernové ježdění dostat na vyšší úroveň, právě za využití amerických plemen. Od roku 1934 se začalo s reiningem i soutěžit. Zájem o westernové disciplíny díky tomu vzrostl. V roce 1940 byla založena Americká asociace koní plemene quarter. Tato asociace stanovila pravidla pro pořadatele soutěží i pro jednotlivé westernové disciplíny. Od roku 1940 se tak reining závodí ve shodné podobě, jako jej známe dnes.
Jak by měl vypadat špičkový kůň pro reining? Především musí mít klidnou a vyrovnanou povahu. Má být pracovitý a citlivě reagovat na drobné závodníkovi pobídky. Léta praxe vyčlenila tři plemena vhodná pro reining – appaloosa, paint-horse a americký quarter horse. Z těchto tří plemen je nejoblíbenější právě posledně jmenovaný, jehož populace se odhaduje zhruba na tři a půl milionů zvířat. Pojmenování quarter horse má více významů. Jedním je například čtvrtkař. Zástupci tohoto plemene jsou považováni za nejrychlejší běžce na tratích do čtvrt míle – 400 metrů. Na takové vzdálenosti porazí dokonce anglické plnokrevníky. Výhodou je i jejich obratnost. Quarter horse je mohutný a skvěle osvalený kůň se širokými zády. Právě toto atletické, dynamické a výborně osvalené tělo dává předpoklad k plnění nejtěžších prvků reiningu. Dokonale osvalené jsou i zadní končetiny. Quarter horse se vyskytuje ve více barevných provedeních. Kladem tohoto plemene není ovšem pouze exteriér, ale i jejich vysoká inteligence a přívětivá povaha. Přesto, že v sobě mají krev arabských a anglických předků, je jejich povaha mírná a spolehlivá. Díky tomu jsou vhodní i pro začátečníky. Ovšem i jako u jiných zvířat, i zde existují výjimky. Poměrně častý je ryzák nebo tmavý hnědák. Oblíbená je barva palomino.
Na České území se první quarterové z USA a Kanady dostali poměrně pozdě, až kolem roku 2000. Rychle však našli u tuzemských chovatelů zalíbení právě díky jejich fyzickým a povahovým rysům. Uvádí se, že v roce 2011 bylo na našem území už 1300 zástupců tohoto plemene, i přesto, že cena tohoto plemene není zrovna nízká. Každý chovatel, který jednou poznal toto plemeno, se k němu stále vrací.
Při plnění reiningu musí závodník předvést schopnost dokonalého ovládání svého koně a veškerých pohybů, které kůň předvádí. Špičkový kůň se musí nechat ochotně vést a musí být kontrolován pouze malým, téměř nepatrným odporem. Při plnění disciplíny musí závodní dvojice předvést spiny (série otoček o 360°), sliding stopy (klouzavé zastavení), rollbacky (obrat o 180 °, kterému předchází cval), přeskoky a přechody.
Vždy se hodnotí čistota provedení, hbitost, klid a uvolnění v kombinaci s rychlostí. Na začátku má soutěžní dvojice vždy 70 bodů a poté rozhodčí uděluje srážky za špatné provedení, ale i kladné body za správné provedení. Za správný sliding stop jsou vždy plusové body. Záporné hodnocení přichází při odmítnutí přeskoku nebo špatného postavení koně – hlava zvednutá příliš vysoko.
