Chov makaků rhesus
Macaca mulatta
Z třiadvaceti žijících druhů makaků, je právě makak rhesus nejznámějším a mezi chovateli nejoblíbenějším druhem. Patří mezi úzkonosé opice, o čemž svědčí tvar jeho nosu, který je zdánlivě podobný lidskému. Před nedávnem se hovořilo o makakovi rhesus jako o početném druhu, na který se naráželo skoro v každé zoologické zahradě nebo cirkuse. Makak rhesus se hojně využíval i ve farmakologickém testování účinných látek s potencionálními antihypertenzními vlivy. Jeho využití bylo tedy pro testování léků snižujících krevní tlak. Ve volné přírodě obývá makak rhesus Indii, Čínu nebo Tchaj-wan.
O chovu opic obecně platí, že by neměl být doménou mladých nezkušených chovatelů a ani rodičů, kteří chtějí pořídit svým dětem domácí zvířátko na hraní. Opice mají vysoké nároky na hygienu, krmivo, prostor apod. Nezkušenými chovatelskými zásahy se mnohdy, z na první pohled roztomilého zvířátka, stává agresivní jedinec, který svého chovatele „přeroste“. Makak pak rád ukazuje svoji dominanci a za každou cenu musí být po jeho. Agresivnější bývají zpravidla samci než samice, a proto se pro chov jednoho jedince v domácnosti hodí spíše zástupci samičího pohlaví. Makakové se ale vůbec nehodí k dětem, ke kterým mohou být agresivní, a navíc jsou tyto opice poměrně žárlivé.
Ubikace pro chov makaka rhesus nemusí být vyloženě prostorná. Například ve Stanici mladých turistů a přírodovědců v Opavě se daří chov i úspěšné odchovy v kombinované venko-vnitřní voliéře. Vnitřní ubikace je dlouhá 3,5 metru a široká 2 metry s výškou 2,6 metru. Venkovní část voliéry je potom dlouhá 2,5 metru a stejně tak i široká. Venkovní část je vysoká necelého 3,5 metru.
Při chovu se chovatelům osvědčuje vlastnit více samic, zpravidla dvě až tři, na jednoho samce. Pouze jediná samice by neměla od samce dostatek klidu a při větším počtu samic se rozloží i jeho případná agrese. Při větším počtu chovaných zvířat, se musí samozřejmě zvětšovat i prostor, ve kterém jsou drženy. Makak rhesus je totiž velmi zvídavý a aktivní. Rád šplhá mezi větvemi a někdy sleze i na podlahu. Ve výše uvedených prostorech v Opavě, je chován pouze jeden pár. Chovatelé nezaznamenali mezi nimi žádné rozepře. Samec si svoji družku poctivě hlídá a zřetelná je i vzájemná péče mezi oběma zvířaty. Tamní pár je krmen pestrou krmnou dávkou s převahou ovce – pomeranče, jablka, banány, dále je předkládána mrkev, zelí, květák, piškoty nebo vařená rýže a těstoviny.
Makakové pohlavně dospívají mezi třemi až čtyřmi roky života. Ve volné přírodě absolvují samice svůj první porod většinou ve stáří čtyřech a půl roku. Samice makaků rhesus jsou gravidní kolem sedmi měsíců. Po porodu samice pozře placentu a mládě olíže, čímž vyvolá vylučování moči a exkrementů. Mládě krátce po narození vyleze na hruď samice, kde se pevně přitiskne ve ventroventrální pozici (svým bříškem k břišní straně samice). Úchop mláděte se zvyšuje při krkolomných pohybech matky. Tomuto jevu se říká Moroův reflex a mláděti pomáhá být přitisklé k tělu matky i při skoku ze stromu na strom apod. Mladí makakové přichází na svět osrstění a ihned dobře vidoucí. Po porodu mláděte, musí chovatel několik dnů věnovat zvířatům zvýšenou pozornost. Mohou se totiž objevit nejrůznější problémy. Matka může trpět nedostatkem mléka nebo se jeden z rodičů může k mláděti chovat nepřiměřeně agresivně. Agresí ze strany některého z rodičů dochází někdy až ke smrti jejich potomka. V prvních dnech života cucá mládě matčinu bradavku téměř nepřetržitě a mléko saje v různých intervalech. Poprvé mládě tělo matky opustí zhruba po týdnu života a vydává se na průzkum prostředí. Samice z něj však nespouští zrak a jeho pohyb je matkou usměrňován. Postupně potomek opouští matčinu náruč stále častěji a na delší dobu a postupně se seznamuje s ostatními mláďaty a členy chovné skupiny. Společné dětské hry mají pozitivní vliv na vytváření sociálního chování. Na výchově mláďat makaků rhesus se někdy podílí i jiné samice z tlupy. Vliv samců na výchovu je zanedbatelný a jejich neocenitelná role je spíše v bezpečnostní ochraně samic a jejich mláďat. Ve skupinách makaků ve volné přírodě může během odchovu mláděte dojít i k jeho únosu jinou samicí. Za únos je považován odnos a zadržování mláděte jinou samicí. Únoskyně jsou zpravidla nekojící samice, které nikdy nerodily.
Tlupa makaků rhesus
