Chov agamy kočičinské
Agama kočičinská bývá někdy nesprávně nazývána jako agama vodní. Označení vodní se však vztahuje k úplně jinému druhu australské agamy. Agama kočičinská žije ve volné přírodě v deštných pralesech Asie – ve Vietnamu, Číně, Thajsku nebo Indii. Vyskytuje se na stromech a keřích, často v blízkosti vodních ploch. Odpočívá na větvích nad vodní hladinou a v případě nebezpečí ihned skáče do vody, aby se ukryla. Podobné chovány je známé například i u leguánů zelených.
Vzhled
Mláďata této agamy vypadají poněkud podivně. Na první pohled zaujmou svoji velkou kulatou hlavou a oproti hlavě malým slabým tělíčkem. Ocas mladých agam je dvakrát delší než tělo a končetiny s prsty bývají uzpůsobené rychlému a obratnému pohybu. U mláďat převládá tmavý odstín zelené barvy s příčným světlým pruhováním. S růstem se postupně protahuje hlava a rýsuje se znatelný „čenich“ a také dochází k přeměně barvy na brčálově zelenou. Světlejší pruhy postupně zcela mizí. Na hlavě mláďat se s přibývajícím věkem začne objevovat hřeben. Právě v té době lze rozlišit pohlaví. U samečků roste hřeben i na hřbetě, zatímco samicím se objeví jen malé výrůstky rohoviny. V dospělosti dosáhnou samci i jednoho metru a hmotnosti kolem půl kilogramu. Samice většinou dorostou délky do sedmdesáti centimetrů.
Chov agamy kočičinské
V následujících řádcích si popíšeme zkušenosti s chovem agamy kočičinské, které získal dlouholetý chovatel Jaroslav Forejt. Ten si první agamu koupil v roce 2003. Jednalo se o tříměsíční zvíře z obchodu se zvířaty. Její růst byl rychlý a bez problémů přijímala šváby, cvrčky, drobné šneky, žížaly a i menší ryby. Jen s předkládáním ovoce nebo zeleniny neslavil chovatel nikdy úspěch. Krmnou dávku je nutné občas obohatit vitamíny, například směsí roboranu pro exotické ptáky smíseným s rozemletými vaječnými skořápkami v poměru jedna ku jedné. Do této směsi přidal ještě lžičku plastinu. Pan Forejt podával tyto vitamíny vždy přímo do tlamičky zvířete a to jednou týdně. Jednou měsíčně navíc kápnul jednu kapku AD3. Agamy měly stálý přístup k misce s nalámanou sépiovou kostí. Jakmile dosáhl samec délky 60 cm, měl chovatel problém, kam sním. Terárium už velikostně neodpovídalo a tak musel postavit větší. To mělo rozměry 130 x 130 x 150 centimetrů a o jeho výhřev se staraly tři 25 W žárovky. Osvětlení zajišťovala další žárovka o síle 18 W. Zajímavostí je, že vůbec nepoužíval zdroj UV záření. Prostorné terárium bylo vybaveno několika silnějšími větvemi a umělou zelení. Nezbytnou součástí terária pro agamu kočičinskou, je bazén na vodu. V tomto případě byl velký 0,5 x 0,5 metru a hluboký patnáct centimetrů. Agamy se do vody pravidelně vyprazdňují. Nejprve do nového prostoru chovatel umístil samečka a dvě nově pořízené samice musely projít nezbytnou karanténou. Trpěly endoparazity a odčervení bylo provedeno ve třech dávkách přípravkem Caniverm. První dávku dostaly hned po zakoupení a další po dvou týdnech. Poslední třetí potom až po půl roce. Až po této době byly samice přidány do prostorného terária k samci. Netrvalo dlouho a chovatel byl svědkem prvního páření. Samec odpočíval na vyvýšené větvi a na samičku pokyvoval hlavou. Zároveň nafukoval své tělo i podkrční lem kůže. Barva samce se stala velmi výraznou. Samice s ním zprvu komunikovala a reagovala také kýváním hlavy, poté se však dala na úprk. Samec se vydal ihned za ní, a jakmile ji dohnal, zakousl se do jejího krku a následně došlo k páření. Barva samice se změnila zcela dohněda. Celé spojení potrvalo zhruba osm minut.
Další páření chovatel spatřil vždy dopoledne několik dnů za sebou. V polovině září objevil chovatel v kladišti osm neoplodněných vajec, hned následující den však samice snesla dalších devět vajec a tentokrát oplozených. Vlivem neodpovídajících podmínek při inkubaci bohužel všech devět vajec zplesnivělo.
Na následující sezónu připravil chovatel své ještěry slabým zimním klidem. Žárovky v teráriu zhasl a nechal zapnutou pouze tu pro osvit a to po dobu osmi hodin denně. Teplota tím klesla na 25 °C a krmení dostávaly agamy pouze dvakrát do týdne. Tento skromnější režim udržel chovatel dva měsíce v lednu a únoru a poté se vrátil k běžnému provozu. Bylo zajímavé, že páření chovatel vůbec nezaznamenal a přesto na začátku března snesla jedna ze samic do připraveného kladiště šest vajec. Jako kladiště sloužil umělý box 0,5 x 0,2 x 0,3 m, do kterého byla nasypána vlhká rašelina.
Agama kočičinská snesla vejce dlouhá kolem 2,5 centimetrů a široka 1,5 cm. Každé z nich vážilo mezi třemi až čtyřmi gramy. Inkubace probíhala při teplotě 27-28 °C. Jak inkubace plynula, vejce zvětšovala svůj objem. Těsně před očekávaným líhnutím měla vejce délku 3,5 cm a šířku 2,5 cm. Jedno z vajec se začalo orosovat. Chovatel jej pravidelně otíral, přesto se třetí den propadlo a ve vejci chovatel objevil zcela vyvinuté, ale odumřelé mládě. Z obavy o další zdravá vejce, přistoupil k jejich malému naříznutí na špičce. Tento zákrok se později ukázal jako vynikající řešení. Brzy se proklubalo první mládě a v následujících dvou dnech přicházely na svět další malé agamy. Čerstvě vylíhlé mládě měřilo šestnáct centimetrů. Tělo však tvořilo jen necelých pět centimetrů a zbývající délku představoval ocas. Manipulace s tři až čtyři gramy vážícími mláďaty, musela být velmi citlivá. Chovají se velmi poplašeně. Chovatel je umístil do terária 60 x 25 x 40 centimetrů. Dle chovatele by bylo praktičtější spíše vyšší terárium, které však neměl. Ve výbavě opět nechyběly menší větve a umělé rostlinstvo. Nádoba s vodou byla hluboká kolem pěti centimetrů a navíc do ní chovatel raději umístil několik kamenů. Mláďatům přitápěl žárovkou 15 W a celý prostor dvakrát denně porosil. V prvních dnech života trávily mladé agamy žloutkové vaky a živou potravu začaly lovit teprve po třech dnech. Jako krmení jim sloužili menší cvrčci a švábi. Bez problému si ale poradili i s klasickou velikostí cvrčka. K žádným šarvátkám mezi pěti mláďaty nedocházelo. Většinu dne trávili spolu koupelí nebo odpočinkem. Růst je zprvu opravu rychlý a postupně si mladé agamy uvykaly i na lidskou ruku a ztrácely plachost. Během psaní tohoto článku, měl chovatel v inkubátoru další dvě snůšky s celkem 14 vejci a brzy se snad dočkal dalších mláďat. Všem chovatelům agam kočičinských přeje spoustu úspěchů a stejné radosti, jakou dělají jemu.
Agama kočičinská volně puštěná po bytě
