Jak krmit papoušky

Pro začátečníka je někdy velký oříšek kolik dát papouškovi potravy, aby neměl hlad, ale aby nebyl překrmován a pakliže se dozví o dalších doplňcích ke stravě, tak třeba mávne rukou. Určitý přísun potravy musí dostat papoušek každý den, protože se některá potrava kazí.

Do semen si papoušek přinese z jiné misky třeba ovoce, které tam další den hnije a v neposlední řadě v každé misce zůstanou na vrchní straně místo zrní jen vyloupané slupky a zrní chybí a nebo je vespod pod slupkami, kam se pták zobákem nedostane. Jakou potravu bychom měli papouškovi předkládat. Především nesmíme zapomenout naplnit papouškovi misku čerstvou vodou. Voda je základ veškerého života. Jestliže bude papoušek několik dní strádat hladem, vydrží to, za pár dní bez vody pojde. Přítomnost vody je podmínkou většiny metabolických procesů v organismu.

Je samozřejmé, že každý druh papoušků potřebuje odlišné sestavení předkládané potravy. Semena, ovoce, zelenina a potravinové doplňky musí obsahovat stavební látky potřebné v různém množství. Rostlinnou složku v potravě nelze nahradit živočišnou a podobně. Bílkoviny jsou hlavním zdrojem aminokyselin významných pro stavbu tkání. Mají však menší význam jako zdroj energie. Bílkovinná strava se rychle kazí a proto by se mělo dbát na to, aby hlavně v horkých dnech neležela v kleci příliš dlouho. Jedná se hlavně o období krmení mláďat, kdy papouškům předkládáme vaječnou míchanici. Musíme také myslet na to, že pták není schopen si vyrobit základní chybějící aminokyseliny jako je lyzin nebo methionin a ty se musejí dodávat jako krmný doplněk Sacharidy jsou důležitý zdroj energie a tepla - loupaný oves. Tuky by měly být obsaženy v potravě hlavně v zimním období - (černá slunečnice, ořechy). Vitaminy musí dostávat každý papoušek v přiměřeném množství. Nedostatek způsobuje avitaminózu, předávkování - hypervitaminózu. Obojí je v krmné dávce špatné a znamená změnu zdravotního stavu papouška. Rozhodující fyziologický význam vitaminů je v tom, že urychlují určité chemické pochody v přeměně látek. Vitamin A je obsažen hlavně v mrkvi a naklíčeném obilí. Vitaminy skupiny B se vyskytují převážně společně a proto se hovoří o komplexu. Obsahuje ho naklíčené obilí, žloutek. Vitamin C je obsažen v zelenině, ovoci, a v planě rostoucích plodech např. šípky. Vitamin C je v některých druzích zeleniny jako vázaný vitamin - askorbigen - uvolňuje se při tepelné úpravě květáku. Vitamin D obsahuje žloutek, jeho nadbytek způsobuje nefyziologické vápenatění tkání, nedostatek křivici. V letních měsících je nutné aby papoušci zavření doma mohli pobývat venku, alespoň na balkoně, protože se vitamin D tvoří i působením ultrafialových paprsků obsažených ve slunečním záření. Vitamin E chrání vitamin A a karoten před oxidací, nedostatek se projevuje především poruchami plodnosti a růstu, obsahují ho především obilné klíčky, ale i brokolice. Vitamin H je obsažen v bramborách, ovlivňuje růst peří. Vitamin K má význam pro srážení krve obsahuje ho vojtěška, špenát, ječmen. Vitamin P - citrin je nezbytný k zachování pružnosti cév, jeho nedostatek způsobuje krevní výrony je obsažen v černém rybízu a paprikách. Důležité jsou i některé nenasycené mastné kyseliny obsažené v rostlinných olejích - vitagen F, pomáhají při přeměně tuků. V méně zralém ovoci jsou obsaženy pektiny, které vážou škodlivé látky v těle, zrovna tak jako fytoncidy, které jsou nazývány rostlinnými antibiotiky. Obsahují je česnek, kopřiva, mateřídouška, rajčata. Třísloviny v ořechách nebo borůvkách mají antibakteriální účinky. Hořčiny jsou obsažené v pampeliškách. Nesmíme zapomenout podávat i vápník, důležitý při tvorbě kostí, je nejen ve vaječných skořápkách ale i malinách, jahodách, vinných hroznech. Pro základní látkovou přeměnu je důležitý fosfor, součástí krevního oběhu je železo, které zprostředkovává přenos kyslíku. Draslík v meruňkách, okurkách, fazolích ovlivňuje osmotický tlak. V potravě by měl být zastoupen i stopový prvek jód. Při podávání větví do klece, které obsahují minerální látky obohacujeme jídelníček o silice a pryskyřice. Kromě okusu dřeva, dostává organismus do těla stopová množství minerálních látek, jejichž nedostatek může způsobit i selhání organismu.

Papoušci mohou dostávat květy afrikánu, měsíčku, různé traviny planě rostoucí na louce, mají rádi kukuřici hlavně v mléčné zralosti, melouny, datle, fíky, granátová jablka, banány. Větším papoušků potravu nakrájíme na malé kousky, aby se jim dobře přidržovala nohou, malým papoušků podáváme tenké plátky, protože potravu jen ukusují, tak bychom později sbírali z klece velké zbytky. V létě sesbíráme spadlé kousky ovoce a zeleniny brzy, aby nekysly nebo aby se na nich dokonce nezačaly líhnout octomilky.

Napájející se hejno papoušků vlnkovaných

Tak jak svého mladého papouška naučíme přijímat různou potravu, tak nebudeme mít později problém předkládat něco nového, protože to papoušek ze zvědavosti okusí. Jsou však i papoušci, kteří se k neznámému kousku ovoce nebo zeleniny budou stavět vyhýbavě. Hodně záleží na zvyku u chovatele a pak jak si papoušek zvykne na novou potravu v jiném prostředí, tedy u vás doma. Zkuste podávat i některé sušené byliny z lékárny - heřmánek, jitrocel, mateřídoušku, hlavně v zimním období, kdy čerstvé byliny neseženete. Nabídněte papouškovi moderní potravu v podobě granulí. I když semena, která musí loupat mu dají chvíli práci a tak se potravou nejen nasytí, ale také zabaví. Nezapomínejte, že mladý papoušek přinesený právě domů potřebuje ještě měkkou potravu, máčené obilí, obilné klíčky, sladkou kukuřici. Hodně nových majitelů pospíchá, aby měli papouška co nejdříve doma a neuvědomují si, že v přírodě jsou mladí papoušci ještě dlouho krmeni svými rodiči než se sami naučí přijímat a loupat tvrdá semena. Hladový papoušek se stále něčeho dožaduje, křičí v kleci, je nervózní. Můžete mu neuváženě podávanou potravou způsobit stresové a problémové chování, kdy se později nový majitel ptá například proč ho papoušek kouše. Neuvědomí si dávnou souvislost s krmením. Tak v souvislosti s podáváním potravy můžete přejít i k otázce agresivita papoušků a jak jí předcházet.