Sibiřský husky
Uznaný původ sibiřského huskyho začíná ve třicátých letech dvacátého století. Toto plemeno se vyznačovalo především velkou láskou k majiteli i ostatním lidem. Jeho hlavní využití bylo v tahu jako saňový pes. Zpočátku byl chován především v severských zemích, odkud se ale rychle rozšířil i do ostatních zemí. Kvůli jeho původu se řada lidí domnívá, že sibiřský husky musí v letních vedrech trpět. Ovšem není to tak docela pravda a rozhodně se mezi psy najdou jiná plemena, která v letním počasí strádají mnohem víc. Husky se dokonale přizpůsobil a jeho hustá podsada vylíná. Zbude tedy pouze krycí srst, která je tvořena dutými chlupy. Hasky tím pádem netrpí v horkém počasí víc, než jacíkoliv jiní psi.
První vrh štěňat sibiřského huskyho na území České republiky, se datuje do září roku 1981. Od té doby se začínala objevovat různorodost jak v povaze, tak i exteriérových znacích. Početní rozmach siberiánů nastal v osmdesátých letech, kdy se rozvíjel sport, který lákal stále větší množství lidí. Sibiřský hasky začal být selektován právě s ohledem na sport. Vyhledávaní byli jedinci s vyššími končetinami a delším hřbetem. Stal se hitem sportovně založených lidí. Pro usedlejší pány bez sportovních vloh se toto plemeno vůbec nehodí. Sibiřský husky by se zbytečně trápil a nudil. Jeho chování pak připomíná neposlušného a hloupého psa, přitom za vše může majitel špatným výběrem plemene. Hasky ale některé své majitele natolik okouzlil, že se z městských bytů dokonce přestěhovali do vesnic nebo na samotu.
Na počátku let devadesátých, byli do Česka přivezeni psi jiného typu, než byli doposud k vidění při závodech. Takoví jedinci představovali původní americký standard tohoto plemene. Jejich láska pro sport ale přetrvávala, jen se trochu změnilo jejich sportovní zaměření. Původní sibiřský hasky ze severu nebyl zaměřen na běh, ale pouze na schopnost táhnout a na vytrvalost. Přepravovali břemena i na velké vzdálenosti. Nemohli se tak srovnávat se psy šlechtěnými na sprint. V průběhu dalších let se začali objevovat psi s předpokladem výstav a mírnějších povah. Za tímto účelem jezdili tuzemští majitelé se svými fenami do zahraničí. Tam je nechávali pokrýt psy s těmi nejlepšími výstavními předpoklady. Ačkoli je název plemene sibiřský husky, jeho kolébkou je USA. Chová jej tam nejvíce majitelů a nachází se tam i nejšpičkovější chovatelské stanice. I v České republice se stále objevuje spousta zvířat, která mají v průkazu předky z USA. Také není náhodou, že potomci těchto předků okupují první příčky na výstavách.
V současné době lze rozdělit nadšence tohoto plemene na dva odlišné tábory. První skupina lidí se zaměřuje na psy nejlepšího vzhledu s předpokladem výstav. Takový hasky je vlivem mírnější povahy lépe ovladatelný. Druhým táborem jsou majitelé snící o kariéře úspěšného závodníka. Ať tak či onak, jsou obě tyto skupiny zastřešené jedním chovatelským klubem, který žádné dělení neuznává. I kritéria hodnocení jsou pro všechny shodná. Poté se pouze uvádí odchylky od standardu. Ve Spojených státech amerických takové dělení na dvě skupiny razantně zamítli. Však jako země původu musí uznávat pouze jeden jediný platný standard. Pro majitele toužící po specifickém závodním plemenu existuje Alaska husky, u kterého se tolik nehledí na zevnějšek, ale pouze na špičkový výkon. Chovatelské programy jsou ale vedeny zvlášť a do sibiřského huskyho nikterak nezasahují.
V Česku bylo v polovině devadesátých let každoročně registrováno kolem jednoho tisíce štěňat. Po této absolutní špičce začaly počty pomalu klesat. Nejhorší bylo, když si nový majitel vyhlédl toto plemeno na některé z výstav na základě jeho vzhledu. Mnohdy si nevědomky koupil zástupce sportovní skupiny. K jeho nelibosti se potom projevily jeho základní vrozené rysy. Nový zájemce o toto plemeno by si měl nejdříve prostudovat všechny dostupné informace, než učiní zásadní rozhodnutí. Je pak velice smutné narážet na inzeráty, ve kterých majitel daruje psa z důvodu nedostatku času. I sám prodejce by neměl takový prodej „na slepo“ zprostředkovat a nejdříve se s novými majiteli trochu seznámit. Kdo chce raději klidnějšího a vzhledově atraktivnějšího psa, kupuje jej z chovů výstavních psů. Notně to neznamená, že se pak musí účastnit výstav psů, to je každého svobodná volba. Sibiřský hasky s výstavními předky, vybíjí veškerou energií běháním kolem domu na zahradě nebo na větších vycházkách. Žádné velké sportovní vyžití už nepotřebuje.
Povahou je sibiřský husky samostatný a značně inteligentní. Nikdy však neočekávejte, že vám ohlídá dům a zahradu. Má totiž od přírody zakódovanou velmi přátelskou povahu a vůči lidem je neagresivní. Pokud je puštěn na volno, mějte na paměti jeho vyvinuté lovecké pudy. Rychle zlikviduje slepice i jiné drobné zvířectvo. I vzhledem k jejich velikosti se najdou šťastní psi chování v panelových domech. Samozřejmostí je ale dostatek věnovaného času od jeho majitele a také pravidelná procházka v přírodě. Větší část prospí a ani v bytě nikterak netrpí. V teple a v okruhu jeho přátel se mu líbí.
Věřím, že předchozí řádky neodradily případné zájemce o toto plemeno. Naopak, soužití s haskym je nezapomenutelné dobrodružství. Pouze se správně rozhodněte, k jakým účelům psa pořizujete a zda na ně budete mít dostatek času.
Povedené video z chovu sibiřského huskyho
