Kdy po zimě vypouštět papoušky do venkovní voliéry
Spousta chovatelů, kteří nevlastní kombinované voliéry s vnitřní a venkovní částí, řeší každé jaro zapeklitou otázku. Kdy vypustit papoušky z teplých vnitřních prostor do venkovních voliér? Zejména začínající chovatelé jsou často právem na rozpacích.
V první řadě je nutné si uvědomit, ze kterých geografických podmínek vámi chovaný pták pochází. V tomto ohledu patří mezi nejotužilejší australské druhy papoušků – rosely, andulky, korely apod. Kdo kombinuje chov venkovní a vnitřní, „uklízí“ australské papoušky zpravidla koncem listopadu. Ve vnitřních prostorech postačuje teplota kolem 5°C. V takových podmínkách je možno krmit naklíčeným krmivem i vaječnou míchanicí obohacenou o vitamíny, aniž by se musel chovatel obávat mrazu. Kdy z takových podmínek přemístit ptáky zase do venkovních voliér? Často se stává, že papoušci po přesunu ze zimních ubikací začnou pelichat a je tím pádem po hnízdní sezóně. Abychom tomu zamezili, je nutné si vypouštění dobře naplánovat. Jestliže trefíme slunečné teplejší počasí, které potrvá aspoň pět dnů za sebou, je většinou po problému. Pokud se po této době ochladí, už jsou ptáci adaptováni a nevadí to. Prudké ochlazení hned druhý nebo třetí den po přesunu, přináší samá rizika. Nakrčení ptáci nevěstí nic dobrého. Hrozí i zadržování vajec u samic, kvůli čemuž můžeme přijít i o kvalitní chovné kusy. V takovém případě je lepší chovance opět odchytit a na přechodnou dobu umístit do vnitřních prostor. Z výše popsaného vyplývá, že je lepší vyčkat s přesunem až do první půle dubna, kdy je přeci jen větší jistota pěkných dnů. Bavíme-li se o australských druzích, je výhodnější nechávat papoušky ve venkovních voliérách celoročně. Pouze jim zajistíme chráněné místo před větrem a deštěm nebo je také možnost celou voliéru pokryt igelitem. K tomu se však nesmí papoušci dostat, snadno jej rozkoušou a pozřou. Poněkud pracnější je udržovat přes zimní období přístup k vodě, která zamrzá. Proto by měla být měněna dvakrát denně, ráno a odpoledne. Stejně tak se musí zacházet opatrně se zkrmováním ovoce. Zmrzlé může způsobit papouškům průjem a jiné zdravotní komplikace. Proto je potřeba předkládat jej pouze při denních teplotách nad nulou a večer nespotřebované zbytky pro jistotu odstranit. Jistá komplikace může nastat v přítomnosti škodné. Kuny, lasice, sovy i draví ptáci trpí během tuhé zimy nedostatkem potravy. Odváží se tedy i do míst, kam by běžně nezavítali. I když se nemusí pro papoušky jednat o přímé ohrožení na životě, často je škodná vyplaší a ptáci zůstanou v noci sedět na pletivě. Ve větších mrazech pak reálně hrozí omrzání prstů. Pro takový případ je vhodné umístit v blízkosti voliéry malé orientační světlo, které necháme dorána rozsvícené.
Absolutně odlišná je situace v chovu afrických druhů papoušků (agapornisové, papoušek senegalský, papušek žako, atd.). Tyto druhy se po dlouhá desetiletí v chovech také ve spoustě věcí přizpůsobili našemu mírnému podnebnému pásu. Přesto nezvládají teploty pod bodem mrazu. Respektive nárazově bez újmy přečkají slabý mrazík těsně nad ránem, ale rozhodně by to nemělo být cílem chovu. Zástupce afrického kontinentu přemisťujeme z venkovních voliér do vnitřních již v průběhu září nebo začátkem října. Jedním z důvodů je noční pokles teplot, ale také hnízdní sezóna, která u některých afrických druhů právě v této době začíná. Pro hnízdící páry musí chovatel zajistit teplotu minimálně 15 °C, pro ostatní ptáky mimo hnízdění aspoň 10 °C. Ze zimoviště opět do venkovních voliér, můžeme africké druhy papoušků stěhovat nejdříve v první půli května.
Jihoamerické druhy papoušků lze nazvat jakýmsi „přechodem“ mezi australskými a africkými druhy. I zde však existují výjimky. Zatímco pro většinu druhů arating, pyrur a amazoňanů plně postačí zimní příbytek, ve kterém nebude mrznout. Arové vyžadují teploty aspoň kolem 10 °C.
Chovatelé v sousedním Německu mají oproti nám ztíženou situaci. Ministerstvo zemědělství jim přímo nařizuje minimální možnou hranici pro konkrétní druhy papoušků. Například australské druhy papoušků musí být chované při minimální teplotě 0 °C. Přezimování ve venkovních voliérách, jako to vídáme často u nás, není tím pádem možné. Otázkou zůstává, zda se podobný zákon objeví časem i u nás.
Pohled na zasněženou papoušcí ZOO v Bošovicích
https://papouscizoo.cz
