Chov fretky
Fretka je šelma patřící do stejné čeledi (lasicovití – Mustelidae) jako lasice, tchoři, kuny, jezevci nebo norci. Z těchto zástupců byla fretka jako jediná zdomestikovaná. Dnes není ničím výjimečným potkat tuto hbitou šelmu na vodítku, jak jde poslušně po ulici po boku svého majitele. Dokáže plně nahradit jiné čtyřnohé mazlíčky - psy nebo kočky.
Klec nebo voliéra
V domácnosti musí mít fretka svoji klec nebo voliéru, ve které bude aspoň jedna ze stěn pletivová, z důvodu správné cirkulace vzduchu. Zcela uzavřené ubikace, například z plexiskla, jsou nevyhovující. Nejvhodnější klec má mít dvě stěny plné, například dřevěné nebo plastové a zbylé dvě stěny drátěné. Oka volíme o velikosti do dvou centimetrů. Klec může být umístěna ve stejné místnosti, ve které trávíte čas vy, i když tato zvířata mají raději chladnější místnosti. Fretky mají málo potních žláz a vysoké teploty nesnáší dobře. Myslete na tuto skutečnosti především v letních měsících, kdy rozhodně nedávejte klec na balkón na přímé slunce, pravděpodobně by to stálo vašeho chovance život. Výbornou variantou je chov ve venkovní zahradní voliéře, kde může být, v případě kvalitního suchého pelechu, fretka chována celoročně. V době vaší přítomnosti a vašeho dohledu, může být pouštěna po bytě. Stálý pohyb mimo klec, v době vaší nepřítomnosti, se ale nedoporučuje. Fretky jsou od přírody zvědavé a hbité šelmy a díky těmto vlastnostem dokáží v bytě napáchat nemalé škody, nebo v horším případě by ji mohly stát i život. Vyhrabaná hlína z květináčů, věci roztahané po místnosti by byly na denním pořádku. Jenže fretka se může i poranit pádem z vyvýšených míst (police, skříně) nebo i zabít při okusování elektrických kabelů, neboť gumové předměty jsou pro fretky obzvlášť lákavé. Milovníci flóry, ať si fretku raději nepořizují, květiny nenechá na pokoj. Velikost klece záleží na vašich prostorových možnostech, jako minimální rozměr se pro jedno zvíře uvádí 70 cm na šířku, 100 cm na délku i výšku. V rohu klece nesmí chybět záchod s kočkolitem. Samozřejmou výbavou je napáječka na vodu a miska na krmivo. Jako pelech poslouží například proutěný koš, ale účel splní i obyčejná krabice od obuvi do které vyřízneme vstupní otvor o průměru 10 centimetrů. Po kleci je vhodné rozvěsit různé předměty, které budou sloužit jako hračky a fretku zabaví. V oblibě mají tunel vytvořený z plastové trubky nebo tvrdého papíru nebo i nejrůznější psí hračky. Mějte na paměti, že fretka chovaná v bytě bude vždy mírně zapáchat svým typickým pižmem.
Vhodně zařízená klec pro chov fretky
Krmivo
Fretka je šelma a podle toho musí vypadat i její krmná dávka. Hlavní podíl tvoří živočišná bílkovina. V dnešní době už lze na trhu sehnat masové granule speciálně určené pro fretky. Tato skutečnost celou problematiku krmení značně usnadňuje, neboť tyto granule obsahují přesný podíl živočišné a rostlinné složky, jaký fretka vyžaduje. Jako náhražka dobře poslouží i krmiva určená pro koťata. Občas můžeme krmnou dávku doplnit syrovým vaječným žloutkem nebo malým množstvím ovoce či zeleniny. Trochu syrového masa (králičí, kuřecí, hovězí) poslouží dobře na čištění zubů.
Říje a březost
Samec se od samice liší větším vzrůstem a mohutnější stavbou těla. O rozmnožování fretek se můžete pokusit po dosažení pohlavní dospělosti. U samic může nastat už po půl roce života, spíše však v osmém až desátém měsíci. Samci jsou schopni páření v sedmém až desátém měsíci života. Nastupující říji poznáte podle zvětšené vulvy, ta se postupně zvětšuje až do jedenáctého dne a poté je (od 11. do 14. dne) nejvhodnější nechat samici oplodnit. Úspěšné páření pozná chovatel do čtyř dnů ustupujícími příznaky říje, kdy se zmenšuje otok vulvy a vytrácí se výtok. Po úspěšném páření následuje březost, která se pohybuje mezi 40 a 43 dny. Fretky mívají početné vrhy, v průměru přivádí na svět pět až osm mláďat, ale výjimkou není ani deset nebo dvanáct mladých. Samice u kterých není plánováno rozmnožování, je lepší nechat vykastrovat, neboť hrozí tzv. dlouhá říje (odborně hyperestrogenismus). Kastraci lze provést dvěma způsoby – chirurgicky, kdy se během zákroku odstraní vaječníky a děloha nebo hormonální cestou, kdy se pod kůži zavádí implantát. Případnou kastraci je nutné provést mimo období říje, během které bývají pohlavní orgány překrveny a zákroky by byly více rizikové. U samců se využívá pouze chirurgické metody kastrace. Fretky jsou zpravidla skvělé matky a o svá mláďata dobře pečují. Dokonce je brání tak urputně, že mohou být agresivní vůči svému majiteli. Mladé fretky přichází na svět slepá, bezzubá a téměř holá. Váží pouhých 7-10 gramů. Menší a slabší mláďata většinou nepřežijí a matka je sama vyhodí z hnízda. Po týdnu života začínají prosvítat oči a chmýří houstne a tmavne. V prvních dnech přibírají mláďata rychle na váze a každý den jsou těžší o čtyři gramy. Ve dvou týdnech se objevují první zoubky. Mláďata v této době váží kolem 80 gramů a už nyní je patrný velikostní rozdíl mezi samec a samicí. Ve třech týdnech života mladé fretky začínají konzumovat pevnou stravu. Samici proto překládáme kousky králičího nebo kuřecího masa, aby je mohla nosit do hnízda. Po prvním měsíci váží mladí samci okolo 250 gramů a samice okolo 210 gramů. Po padesáti dnech jsou mláďata plně samostatná a je možné je odstavit nebo prodat novým majitelům. Mláďata by měla v době odstavu vážit kolem 0,5 kilogramu.
S fretkou na procházce
Asi každý majitel touží chodit s fretkou na procházky po městě, vesnici nebo na toulky přírodou. Nezbytnou výbavou pro tuto aktivitu jsou kšíry a vodítko. I když si myslíte, že máte fretku sebelépe ochočenou, nikdy ji nepouštějte na volno bez vodítka. Může ji upoutat i obyčejná myš a fretka na vaše zavolání najednou nebude reagovat. Další vhodnou výbavou pro procházky nebo cestování je taška, kterou využívají chovatelé malých plemen psů. Fretky neujdou takové vzdálenosti jako psi, proto se bude taška vždy hodit na delších procházkách. Stejně tak ji může něco vystrašit a pocit bezpečí určitě uvítá.
Nemoci fretek
Nedá se říct, že by fretky trpěly na nějakou konkrétní nemoc. Nejčastější je tak paradoxně svrab v uších, který neohrožuje zvíře na životě, ale je značně nepříjemný. Způsobuje intenzivní svědění a je nutné zasáhnout aplikací kapek do uší, které vám naordinuje veterinární lékař. Někdy postačí i kapky aplikované na krk. Z vnitřních parazitů stojí za zmínku kokcidie, postihující především mláďata. Mládě postižené kokcidiózou poznáme podle zvětšeného břicha a jeho bolestivostí. Nejedná se však o nikterak významné onemocnění. Dvakrát do roka by měl majitel odebrat trus fretky a donést jej k veterináři na vyšetření přítomnosti parazitů. Mladé fretky ve věku dvou měsíců, je vhodné nechat naočkovat proti psince. V půl roce poté nechte aplikovat vakcínu proti vzteklině. Kvůli vysoké vnímavosti k chřipkám, jsou fretky využívány v laboratořích na vývoj vakcín pro lidi. Pokud dostane chovatel nebo jiný člen rodiny chřipku, je lepší omezit styk s fretkami jen na nezbytně nutnou hranici. Někdy se nám může jevit fretka nemocná změnami chování v různých ročních obdobích. Jedná se však o změny přirozené, například samcům vypadává v období páření srst z ocasu. Před zimním obdobím zase začínají tyto šelmičky více žrát a pít a nabírají na váze. Na jaře jde hmotnost zase rychle dolů. Přes zimu jsou fretky vlivem krátkého dne více ospalé a nehýří tolik aktivitou. Méně znalý chovatel může tyto změny mylně připisovat některé z nemocí.
Barevné mutace
V dnešní době se lze u fretek setkat s celou škálou barevných mutací. Nejčastější jsou albíni (bílé fretky), dále pak čokoládové, černé, šampaňské a straky mezi zmíněnými zbarveními. Vlivem neustálého šlechtění bylo dosaženo i různé délky fretčí srsti. Existují například angory, které nemají podsadu ale jejich srst je dlouhá osm centimetrů. Angorské fretky bývá složité rozmnožit, neboť samice mívají sníženou kvalitu mléka. Mláďata se proto podsouvají pod klasické krátkosrsté matky. V České republice se konají i výstavy fretek, na kterých jsou k vidění nejrůznější barevné variety.
S fretkou na procházce
