Tamarín žlutokrký - chov
Jednou z nejoblíbenějších druhů drápkatých opiček, je bezesporu tamarín žlutokrký. Původem pochází z Brazílie. Je velký kolem 25 centimetrů a dosahuje hmotnosti půl kilogramu. Dospívání nastává až po dvou letech života.
Malým vzrůstem a roztomilým vzhledem, se zdají být drápkaté opičky vhodnými mazlíčky pro domácnost. Opak bývá často pravdou. Faktem je, že tamaríni jsou zvědaví a aktivní živočichové. Zároveň jsou ale nečistotní a s vlastní potřebou se nijak neomezují. Vyměšují trus, kdekoliv je napadne. Velkou nevýhodou je náchylnost ke stejným nemocem, jako mají lidé. Obyčejná chřipka nebo rýma, může být pro drápkaté opičky smrtelná. Tamarín žlutokrký není ani snadno ochočitelný. Maximálně si vezmou nabízenou potravu z lidské ruky, ale sáhnout na sebe zpravidla nenechají. Lepších výsledků v ochočování lze dosáhnout u mladých jedinců.
Chov drápkatých opiček v bytě, bude rozhodně náročnější, než chov jiných zvířat (papoušek, králík, morče atd.). Pokud se nastávající chovatel dobře seznámí s požadavky tamarínů a dokáže si, že je schopný je splnit, může chov zkusit. Špatné je začínat s chovem jen z důvodu, že se nám tamaríni líbí vzhledově, ale o jejich nárocích mnoho nevíme. Chovná ubikace, má být co největších rozměrů. Chovatelé často volí skleněné stěny, které zamezí riziku přenosu chřipky nebo rýmy z chovatele na opici. Pouze část stropu nebo dvířka bývají z pletiva. Nedílnou výbavou klece musí být různě poskládané větve a zavěšené provazy. Noc tráví tamarín žlutokrký v dutině, proto nesmí chybět k tomuto účelu vyhotovená budka. Jako optimální podestýlka se jeví klasické hobliny, které skvěle sají vyprodukovanou moč. Teplota v chovné místnosti, nesmí spadnout pod hranici dvaceti stupňů Celsia. To lze zajistit termostatem a nejlépe dvěma různými tepelnými zdroji pro případ, že jeden z nich vypoví službu. Radiátor nebo jiný tepelný zdroj musí být ochráněn pletivem, aby nedošlo k popálení opic.
Krmná dávka tamarínů žlutokrkých, nebo obecně všech drápkatých opic, má být co nejpestřejší. Optimální je krmit dvakrát denně. K dostání už dnes jsou speciální krmné kaše pro drápkaté opičky. Takové kaše by měly představovat jedno krmení (ranní) a jako druhé krmení (odpolední), výborně poslouží mix zeleniny a ovoce, nakrájené na kostičky. Vhodná je celá řada druhů zeleniny a ovoce, například jablka, banány, jahody, mango, hrušky, papája, hroznové víno, ananas, pomeranče, mandarinky, švestky nebo i meruňky, kiwi, maliny, ostružiny, borůvky, červená řepka, melouny, okurky a mrkev. Denně by měly opičky dostat aspoň čtyři druhy ovoce a zeleniny. Ve značné oblibě bývá u drápkatých opiček kukuřice v mléčné zralosti nebo i vařené brambory. Opomenuta nesmí být v krmné dávce ani živočišná složka. Tu podáváme buď formou hmyzu (sarančata, cvrčci, švábi) nebo formou natvrdo uvařeného vejce. Ze semínek upřednostní slunečnici, vhodné jsou rovněž ořechy – lískové i vlašské. Obecně u všech opic platí, že jsou poměrně vybíravými živočichy a dost krmiva skončí rozházeného na zemi.
Nároky na chov drápkatých opic nejsou malé, ať už jde o prostorové nároky nebo finanční. Pravidelný přísun čerstvého ovoce a zeleniny něco stojí, stejně klec a její vybavení. Samotné pořízení opice není také zrovna levnou záležitostí, i když s dostupností běžných druhů už není v dnešní době problém. Některým chovatelům se daří i pravidelné odchovy. Opomenout nesmíme ani legislativní stránku chovu. Všechny drápkaté opice spadají pod Úmluvu o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin – CITES. Po koupi tedy obdržíte registrační list, díky kterému opici na příslušném Krajském odboru životního prostředí zaregistrujete. Vyvarujte se nákupu drápkaté opice od překupníků nebo na nejrůznějších burzách. Původ zvířete bývá nejasný a může být i bez patřičných dokladů. Nákupem takových jedinců, podporujete nelegální obchod se zvířaty a hrozí vám nemalá pokuta.
