Mníšek šedý - mazel za babku

V mém prvním článku publikovaném na tomto webu, jsem zmiňoval jsem mníška šedého. Bylo to tehdy mládě, které na podzim napodobovalo psí štěkání, ale čas letí a vše je nakonec jinak.

Nechci tu zvýrazňovat jeden druh papouška, který mne zaujal, ale chci se tímto článkem z pohledu laického chovatele podělit se čtenáři o můj dnes už velký koníček a to je jednoznačně chov papoušků a to mníšků šedých (Myiopsitta monachus).

Jak jsem psal výše, mníška šedého jsem již zmiňoval v mém článku z podzimu minulého roku. Tehdy to bylo mládě a jelikož nemělo endoskopii, nebo test DNA, přidělil jsem mu jméno Betynka.

Spokojený pár

Prvních čtrnáct dní bylo zajímavých. Betynka se bála, řvala na mě a o tom, že by semnou jednou mohla kamarádit jako tomu je dnes jsem ani v koutku duše nedoufal. Jak čas plynul, den za dnem, noc za nocí, Betynka se svojí zvědavostí neustále přibližovala mým úkonům v kanceláři, kde jsem ji umístil do prostorné klícky. Jelikož jsem ji denně pouštěl na prolet a navečer tajně doufal, že se do klece vrátí sama abych jí nemusel „lovit" a nutit do klícky, nakonec se mi přibližovala víc a víc. Začalo to sedáním a okousáváním dveří ve vzdálenosti cca 3 metry ode mne. Den po dni se snižoval rozestup a nakonec to dopadlo tak, že mi sedla na rameno, ale to jsem se nemohl ani hnout a o pohybu rukou ani nemluvím, to bylo hned zle a vrátila se zpět na dveře. Za dalších čtrnáct dní však ztratila ostych a strach, naše povídání už nebylo tak na dálku a Betynka už běžně sedala na rameno a okusovala místo dveří mé ucho. Nebylo to nic bolestivého a nesnesitelného, věřil jsem jí, že mi z ucha neudělá cedník a tak se ani nestalo.Další den už cupitala po celé ruce nahoru a dolů, na stůl, nechala se pohladit a dokonce došlo i na to, že se nechávala drbat na bříšku a na hlavě. Toto oplácela jemným okusováním prstů (jakoby na oplatu).

Další věc, kterou mne překvapila bylo to, jak snadno se učila zvuky a slova. Nevěřil bych a je tomu tak, že papoušek odchovaný pod rodiči a dokrmovaný týden se bude někdy takto chovat. Zvuky se naučila: psí štěkání, siréna záchranky, smích, kýchání a nevím jak popsat takovéto divení se, moc hezky jí to šlo. Ze slov začala slovem „Bety" poté Betynko, ahoj, jé, ano a nakonec čágo. Opravdu paráda když to spustila a míchala páté přes deváté.

Nová klec

Je to tak měsíc když jsem si všiml, že hračku, kterou měla na bidýlku považovala za samičku a nevím jak to napsat slušně co sní dělala :-) V ten moment jsem měl možnost na zahradě postavit voliéru o rozměrech 150x100x200 cm (DxŠxV) na krásném místě, kde rostou jabloně, meruňky, švestky a hrušky. Ale nechtěl jsem jí tam umístit samotnou a tak jsem pořídil samičku, jelikož jsem si myslel, že je Betynka opravdu sameček.

Přivezl jsem tedy samičku mníška šedého a nechal jsem je dva dny oddělené. Pozorovali se a okoukávali, nakonec jsem je pustil k sobě a dopadlo to velice dobře, Betynka měla kámošku a bylo vidět, že je šťastná. Postavil jsem tedy voliéru, vše připravil a umístil je do toho krásného prostředí. Dnes jsou tam čtrnáct dní a myslím, že je to nejhezčí podívaná, která se mi od začátku mého amatérského a pro radost postaveného chovu mohla naskytnout. Jsou to velcí kamarádi a i když semnou Betynka už tolik nemluví, tak je na ní vidět ta radost z prostředí ve kterém je a hlavně spokojenost po boku tak krásné slečny.

Myslím, že jsem jako amatér našel to, na čem mne chov papoušků tak přitahuje a naplňuje. Mám dva krásné papoušky, kteří si spolu rozumí a dělají celé mojí rodině obrovskou radost.

P.S: Vřele tento druh papoušků doporučuji všem, co chtějí za málo peněz opravdu radost z chovu krásných papoušků.

Umístění voliéry