Chov zakrslých králíků
Obliba chovu zakrslých králíků stále stoupá. Díky drobnému vzrůstu nečiní problém jejich chov v kleci v domácnosti. Jsou častým cílem chovatelů začátečníků, a to nejen dětí. Hned úvodem se sluší napsat, že doporučuji nákup přímo u chovatele těchto králíků. „Zakrslí“ králíci jsou sice poměrně často k dostání v obchodech se zvířaty, jenže poté nezřídka vyrostou do velikosti běžného králíka. U specializovaného chovatele, se také nový zájemce o chov, dozví největší množství cenných informací, nabytých mnoholetým chovem. Pokud nevíte, jak na takové chovatele narazit, můžete navštívit některou z chovatelských výstav králíků, kterých po celé republice přibývá. Pokud přeci jen nemáte jinou možnost a musíte zakoupit králíka ve zverimexu, pořádně si jej prohlédněte. Zakrslého králíka poznáte podle širší hlavičky a hlavně délka uší nesmí v dospělosti přesáhnout 5,5 centimetrů – u mláďat tedy ještě méně. Kupujte raději dospělce, než mláďata. Cena je sice o něco vyšší, ale budete mít jistotu, že kupujete opravdu zakrslého králíka.
Ať už kupujete u chovatele nebo v obchodě se zvířaty, měli byste položit prodávajícímu několik důležitých otázek. Zaprvé je dobré vědět, zda je králík očkovaný proti dvěma hlavním chorobám – moru králíků a myxomatóze. Většinou tomu tak není a proto doporučuji všem kupujícím, aby počkali 14 dnů a až se králík aklimatizuje v novém prostředí, navštívili veterináře, který vám králíka naočkuje. U prodávajícího si také zjistěte, na jaké krmivo byl do dnešního dne zvyklý. Králíci totiž špatně snáší náhlé změny v krmné dávce, a pokud je to navíc spojeno se stresem z nového prostředí, koledujete si o nemalý problém se zažíváním. Pro začátek je tedy dobré zakoupit stejnou značku krmiva, na které byl zvyklý. Další otázka, která vás bude jistě zajímat, je pohlaví zvířete. Obecně se tvrdí, že do bytu je lepší samice, neboť neoznačuje své teritorium tak často a také má klidnější povahu. Ovšem pravidlem to není a záleží na každém konkrétním jedinci. Pohlaví lze na 100% rozlišit až ve stáří dvou měsíců.
Nabídka zakrslých králíků je uspokojivá. Mezi nejčastěji chovaná plemena patří hermelín červenooký (Heč), méně často hermelín modrooký. Všichni se vyskytují v nepřeberné škále barev. Asi nejčastěji lze narazit na divoké zbarvení, ale častí jsou i černí a modří zakrslíci. Stejně tak srst je různé struktury, liščí = srst dlouhá, zakrslý rex má naopak srst krátkou. Dle stavby uší, lze chovat i zakrslé berany, kteří mají uši svislé a dosahují hmotnosti do dvou kilogramů. Vyskytují se i podkovovitě svěšené uši. Proč někdy zakrslí králíci přerůstají, i když jsou geneticky opravdu zakrslí? V převážné většině jde o chyby ve výživě. Majitel mu v dobré víře podstrojuje pečivem a zrninami. V obchodech se zvířaty prodavač vždy nabídne speciální granule. Snadno se pak z typického zakrslíka stane obézní králík. K obezitě má sklony především zakrslý beran, který není líný se nažrat a může pak dosáhnout i tří kilogramů. Jak tedy správně krmit? Základ musí představovat kvalitní seno (vojtěškové apod.) a pouze pro zpestření občas nabídneme sušený chléb nebo malé množství granulí. Samozřejmostí je neustálý přístup k nezávadné vodě.
„V dobré péči se králík
dožije až deseti let“
V dobré péči se může králík dožít až deseti let. Během této doby bude vyžadovat vaši každodenní péči. I na to by měl myslet každý nový zájemce o chov. Potřebuje dostatek volného pohybu a také vaši pozornost. Miluje hlazení a lidskou společnost ale na druhou stranu musí dostat i místo, ve kterém bude moct nerušeně a klidně odpočívat. Každý jedinec vyžaduje něco trochu jiného. Některý králík je kliďas, který si vyskočí k vám do klína a nechá se chovat a klidně přitom i usne. Naopak někteří zase lidskou náklonost nevyžadují a jsou spíše plašší. Rozhodně nikdy nenuťte králíka do něčeho, co sám nechce nebo ztratí důvěru k vám úplně. Každé plemeno má svoji různou charakteristiku. Není na škodu pořídit si některou z široké nabídky odborné literatury. Počítejte, že zhruba dvě hodiny denně by měl mít králík možnost pohybovat se mimo klec. Pohyb je velmi důležitý, upevňuje zdraví a tím pádem prodlužuje život. Optimální je nechat jej proběhnout vícekrát denně kratší dobu, než jednou delší dobu. Ovšem záleží na možnostech každého z vás. Mějte na paměti, že v místnosti, ve které se bude králík volně pohybovat, nesmí být žádné cenné věci, které by mohl ohryzat. Pozor rozhodně dejte také na případnou kabeláž, která je životu nebezpečná. Buď ji zabezpečíte, nebo budete muset králíka nepřetržitě hlídat. Pokud má králík možnost pohybu po více místnostech, dejte pozor, ať na něj nešlápnete. Zakrslý králík je rychlý tvor a lehce se připlete pod nohy.
Klec pro chov v bytě musí mít dostatečné rozměry, aby se v ní mohl králíček bez problémů otočit a i po natažení se, měl okolo sebe dostatek prostoru. Co dále má správná ubikace pro chov králíka obsahovat? Jesličky na seno, boudu na spaní, misku na krmivo, napáječku a samozřejmě také vhodnou podestýlku. Nejvhodnější je klasické seno nebo piliny či granule, které se používají do kočičích záchodů. Granule zadržují zápach a není nutné tak časté čištění. Seno je méně vhodné pro králíky s dlouhou srstí, neboť dochází k zamotávání sena do srsti. Jinak jsou ale králíci čistotná zvířata a o jejich srst není těžké pečovat. Zdravý jedinec vykazuje stále hladkou a lesklou srst. Pouze v době línání (zbavování srsti) je dobré několikrát denně srst vykartáčovat. Nikdy nepoužívejte tvrdý kartáč. V domácích chovech bývá často problém s přerůstáním drápků. Jednou za čas je bude potřeba zakrátit speciálními kleštičkami na nehty. V tomto případě požádejte dalšího člena rodiny o pomoc. Jeden musí králíka přidržovat a druhý stříhat. Raději zastřihujte menší pouze menší kousek drápku a častěji. Nesmíte totiž prostřihnout cévku, která je z boku drápku vidět. Jinak způsobíte králíkovi bolest a začne vytékat krev.
V posledním odstavci si napíšeme něco k řeči těla králíků. Pokud váš mazlíček leží na boku s nataženými končetinami, chce odpočívat, nebo spát. V této době nemá rád rušení. Pokud sedí na bobku s přiloženýma ušima, chce také odpočívat. Pokud se jen tak válí, cítí se spokojeně. Protahuje-li se, je zpravidla po žrádle, králíci mají ve zvyku udělat kočičí hřbet. Pokud vás váš králík pošťuchuje čumákem, zdraví vás a žádá si vaši pozornost. Když k vám přiběhne a olizuje vaši ruku, vyjadřuje tím svůj vděk a spokojenost. Pokud vaši ruku čumákem odstrkává, dává najevo, že hlazení už má dost. Určitě se setkáte s tím, že váš králík bude dupat zadními končetinami, což je výrazem strachu nebo varování. Jakmile králík panáčkuje a vztyčuje se, chce mít lepší přehled o okolí. Vyskakování do výšky je projevem radosti. Králík se bojí, pokud se přikrčí a uši stáhne dozadu.
