Zimní výskyt krkavcovitých ptáků v České republice
Hlavním obdobím ptačích migrací je bezesporu podzim. Spoustu druhů od nás odlétá přečkat nepříznivé období do teplých krajin. Někteří ptáci naopak přilétají, aby strávili zimu v našich klimatických podmínkách. Jedněmi z nich jsou právě zástupci čeledi krkavcovití, na které je tento článek zaměřen.
Asi mezi námi není nikdo, kdo by si v podzimním období nevšiml na poli hejn velkých černých ptáků – havranů polních. V České republice běžně hnízdí v lesních porostech a parcích. Dle posledních údajů na našem území hnízdí až tři tisíce párů havranů. Tito ptáci však na zimu odlétají do jihozápadní Evropy. Zpravidla během října nás opustí. V našich městech tráví zimu otužilejší havrani z východní Evropy, hlavně z Ukrajiny a Ruska. V menší míře k nám přilétají ptáci z Pobaltí a Polska. Jejich přílet spadá do poloviny října, takže s našimi domácími havrany se většinou ani nesetkají. Odhadem přečkává v České republice zimu dva až čtyři miliony havranů. V dřívějších letech byl tento počet ještě vyšší. Důvody úbytku nejsou přesně objasněny. Chce se věřit teorii, že ptáci našli vhodné místo k přezimování blíž a proto nezalétají až k nám. Druhou možností ale zůstává opravdový pokles početního stavu, například vlivem chemizace zemědělského průmyslu. Havran polní se přitom může dožít až čtyřiceti let. Známá nocoviště se nachází v Kralupech a Veltrusech u Prahy. V blízkosti řeky Vltavy, tráví noci každou zimu až 100 000 havranů naráz. Na takto velké nocoviště přilétají havrani i z míst vzdálených několik desítek kilometrů. Ve Veltrusech ve velkém také hnízdí. Ornitologové uvádí na této lokalitě až osm stovek hnízdících párů! Velké zimní nocoviště se nachází i u Nymburku, poblíž nádraží. Havrani spí poměrně vysoko na stromech. Méně často na střechách vysokých domů. Na oblíbené lokalitě střídají někdy více nocovišť nedaleko od sebe. Zajímavostí je uspořádání nocujících ptáků. V hierarchii hejna výše postaveni jedinci, nocují na nejvyšších místech stromů a níže postaveni jedinci pod nimi. Souvisí to i s vyměšováním trusu. Sto tisícové hejno ho vyprodukuje značné množství a ptáci na nižších větvích bývají často dost ušpiněni. Večerní přílet na nocoviště je pro milovníky ptactva, nebo přírody obecně, nepopsatelným zážitkem. Ze všech stran se začnou před soumrakem slétávat šiky havranů. V momentě, kdy vás jejich množství ohromí, zjistíte, že to byl pouze předvoj. Ze všech světových stran přilétají další hejna, až je obloha téměř zakryta. Havrani párkrát zakrouží nad nocovištěm a za mohutného krákání usedají na větve. Křikem se projevují až do úplného setmění. Přínos společných nocovišť, zůstává dodnes neobjasněn. Nejprve se ornitologové domnívali, že ve velké skupině havranů je vyšší teplota okolí. Tato teorie se nepotvrdila, nocující ptáci si mezi sebou udržují rozestupy, takže teplota uvnitř nocoviště je stejná jako mimo něj. Další teorie zněla tak, že nocující havrani si vzájemně předávají informace o dostupné potravě. Ovšem ráno odlétají stejné skupinky na svá místa, ze kterých přilétla, takže ani toto nebude ten pravý důvod. Ani obrana proti predátorům zřejmě nehraje roli. Tak velký pták jako je havran, nemá v několikametrové výšce stromu přirozeného nepřátele. Ulovit by jej dokázal snad jen výr velký, který je ale tak vzácný, že ani tato teorie nebude pravdivou. Proč tomu tak je, vědí asi pouze sami havrani.
V hejnech havranů se vyskytuje i velké množství kavek obecných. Jejich přítomnost pozná každý laik velmi snadno. Jejich typickým zvukovým projevem je dobře známé ťa, ťa nebo také kav, kav. Od tohoto pokřiku vzniklo české pojmenování. Také zbarvení je odlišné. Kavky jsou šedočerné. Hlava bývá šedá a oči jsou výrazně bílé. Tento menší zástupce čeledi krkavcovití u nás hnízdí v počtu kolem dvaceti tisíc párů. Počet přezimujících kavek se však pohybuje kolem půl milionů kusů. Asi nejznámějším druhem z krkavcovitých je vrána obecná. V Česku se objevují dva druhy vrána obecná černá a tzv. šedivka – vrána obecná šedá. Ve starší literatuře můžete narazit na tvrzení, že se jedná o dva poddruhy vrány obecné. Ovšem dnes už hovoříme o dvou různých druzích. Vrána šedivka je mnohem hojnější, než vrána černá. Zimu přečkává na našem území zhruba 50 000 kusů vran. Na rozdíl od havranů se častěji objevují v blízkosti hospodářských staveb.
Laická veřejnost často nerozlišuje, zda se jedná o vránu nebo havrana. Naopak, havrani jsou často dokonce považováni za samečky vran. Přitom odlišnost je výrazná. Havran polní má u končetin typicky rozcuchané peří a dospělci se vyznačují lysinou u kořene zobáku.
Následkem ztráty přirozeného biotopu, lesů a skalnatého prostředí, byl v Evropě takřka vyhuben krkavec obecný. Pták, po kterém byla celá čeleď pojmenovaná, je rovněž největším jejím zástupcem. Jen díky jeho velké inteligenci a vynalézavosti se do naší krajiny snad pomalu navrací. Je považován za nejchytřejšího ptáka vůbec, kterému nedělá problém napodobovat lidskou řeč a chápat i různé souvislosti. V České republice hnízdí několik stovek párů a krkavci obecní zde i zimují.
Přílet havranů a kavek na velké nocoviště v Pardubicích
