Výskyt kudlanky nábožné na území České republiky
Druhový název dostala kudlanka nábožná díky zvláštnímu způsobu držení předních končetin. Ty jsou nadzdvižené a články částečně přiloženy k sobě, jako při modlitbě. V teráriích jsou kudlanky běžnými chovanci. V dnešní době se ale čím dál více objevuje i v naší krajině. Nápadnější jsou samice, které dosahují délky těla až osm centimetrů. Samečci bývají menší, zhruba kolem pěti centimetrů.
Kudlanka nábožná na našem území
Dříve se na našem území nevyskytovala vůbec. Do roku 1960 byly známy pouze čtyři lokality na jihu Moravy, kde byl tento zástupce křídlatého hmyzu pozorován. Hlavní zlom nastal v letech 1990 až 1996, kdy mělo rozšíření zřetelný expanzivní charakter v souvislosti s nápadným oteplením středoevropského klimatu. Dnes už můžeme na kudlanku nábožnou narazit takřka na celé Moravě. Ve volné přírodě se dokáže mistrně maskovat a na svou kořist vydrží číhat nehnutě i několik hodin. Převážnou část jídelníčku tvoří hmyz (saranče, cvrček, kobylka), ale je schopna ulovit i malé obratlovce. I přesto, že mají kudlanky dva páry křídel, jsou především samičky špatnými letci. Ty dokáží popolétnout pouze o pár metrů, samečci letí nanejvýš několik desítek metrů. Na konci léta nastává doba páření a samička posléze klade do speciálního pěnovitého obalu kolem 200-500 vajíček. Na jaře se z nich líhnou larvy, které jsou podrobeny proměně nedokonalé. Jistou zajímavostí je pověst, která se o kudlankách traduje - samička po páření svého druha sežere. To je sice pravda, ale není to tak časté, jak si většina lidí myslí. Zdravý sameček v dobré kondici stihne utéct a pouze slabší jedinci končí jako potrava.
Výskyt kudlanky na území České republiky
https://www.biolib.cz/
Z jihu Moravy na sever republiky
V České republice byl výskyt tohoto teplomilného druhu dlouho vázán především na jižní Moravu. Pouze na Přerovsku, ležícím v srdci Moravy, byla kudlanka pozorována už dříve na několika lokalitách. Kudlance prospívají teplé a suché roky, jako byl například ten letošní (2017). Počet nálezů v podobných letech, bývá opravdu vysoký. Přesto je stále řazena do Červeného seznamu ohrožených živočichů jako druh ohrožený. Dnes už na kudlanku můžeme narazit na celé Moravě i ve Slezsku. Jako o hojném druhu, o ní můžeme hovořit v okolí Pálavy, Mikulova, Bzence, Mohelna nebo Dukovan. Z těchto míst postupně expanduje dál na sever do vyšších nadmořských výšek. Na přelomu tisíciletí byla pozorována už dokonce i ve středních Čechách: v Polabí, blízkosti Prahy, Kolíně, Mělníku. Přesný způsob šíření no nových, často vzdálených lokalit, není dodnes přesně znám. Jak jsme se už zmiňovali výš, nejsou kudlanky dobrými letci. Proto pravděpodobně tomuto přesunu napomáhá člověk a různé dopravní prostředky. Této teorii nahrává i fakt, že kudlanky jsou často pozorovány poblíž železnic a dálnic. Například na Vysočině je známa lokalita výskytu u Velkého Meziříčí, kde vede proslulá dálnice D1. Raritní nález se ochráncům přírody podařil v roce 2015. Tehdy byly dokonce dvě kudlanky pozorovány na hřebenech Radhoště v Beskydech ve výšce přes tisíc metrů nad mořem. Jde doposud o nejvýše položenou lokalitu, ve které byl tento druh křídlatého hmyzu pozorován.
V našich podmínkách jsou kudlanky zbarveny různými odstíny zelené barvy, díky čemuž dobře splývají s okolím. Méně často můžete narazit na hnědé kudlanky nebo dokonce žluté či černé. Vědci zjistili, že zbarvení kudlanek není dáno genetikou, ale řídí se dle místa výskytu. V celé Evropě žije až dvacet druhů kudlanek.
Kudlanka nábožná na Přerovsku
